Učebnice oboru státověda, zpracovaná na základě nejnovějších proměn mezinárodní politiky, obsahuje nezbytné definice, grafy, politologické teorie, citace hlavních teoretiků oboru. Zabývá se hlavními rozdíly mezi domácí a zahraniční politikou, globalizací a heterogenními tendencemi v politice, různými typy státu v mezinárodním kontextu, mezinárodním bezpečnostním systémem, efektivností vládnutí v postmoderní demokracii, státní suverenitou v mezinárodním systému a hlavními teoriemi státu v globálním světě.
Portál
Mircea Eliade v této knize ukazuje, že mýtus a symboly jsou způsoby myšlení, které nejenom předcházely racionálnímu uvažování, ale i nadále tvoří podstatnou součást lidského vědomí. Popisuje a analyzuje některé z nejvlivnějších a nejrozšířenějších symbolů, které ovládly mnohokrát a na mnoha úrovních západní i východní mytologické myšlení, např. symboliku středu, času a věčnosti, uzlů a svazování, mušlí a vodního živlu.
Computer Press
R. Chlup, Struktura a antistruktura: Rituál v pojetí Victora Turnera II.
Z. R. Nešpor, Bible českých exulantů a tajných nekatolíků v 18. století
M. Balabán, Spravedlnost ve Starém zákoně
Z. M. Kostićová, Mayská lidská oběť a sebeoběť podle Relación de las cosas de Yucatán
Bezmála již devadesátiletá historička českého knihtisku se nikdy nestala mediálně tak slavnou jako 74letý postmarxistický postmodernista, ale její vklad do poznání české minulosti má nepochybně zřetelnější kontury.
Anotace - Knihy - Giovanni Sartori: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Giovanni Sartori: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci
Migrační vlny směřující do Evropy, krize amerického „tavicího kotlíku“ i doktrína multikulturalismu obnovily diskuse o politické teorii, jejímž ústředním motivem je „dobrá společnost“. Za dobrou společnost považuje Giovanni Sartori společnost otevřenou, tedy pluralitní společnost založenou na toleranci. Z jeho analýzy historického vývoje společnosti vyplývá, že dnešní multikulturalismus nepředstavuje rozšíření či pokračování pluralismu, nýbrž jeho popření. Multikulturalismus totiž neusiluje o diferencovanou integraci, ale o multietnickou dezintegraci. Autor si v knize klade otázku, do jaké míry se může pluralitní společnost otevřít „kulturním nepřátelům“, kteří ji z podstaty odmítají, aniž by se sama dezintegrovala. Neboť mezi imigranty panují rozdíly. Imigrant s teokratickou kulturou způsobuje zcela jiné problémy nežli imigrant, jenž uznává a přijímá odluku politiky od náboženství. V doplněném vydání knihy je prohloubeno právě toto téma, o jehož aktuálnosti také tragicky svědčí terorismus islámského původu.
Dokořán