Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.
Oikoymenh
Může být božství tělesné? Jaký je smysl antropomorfních výpovědí o bohu? Je negativní teologie až výdobytkem rozvinutých filosofických tradic, nebo existuje i v předfilosofických podobách? Vylučuje se polyteismus s myšlenkou jednoho universálního božství? Sborník religionistických přednášek se na tyto otázky pokouší odpovědět.
Kosmas
J.Koreň: Mená & predikácia
T.Machula: Problémy hylemorfismu
J.Palkoska: Leibniz o fenomenalitě látkového světa
T.Nejeschleba: Lutheránský aristotelismus - Philipp Melanchthon
M.J.Loux: Nutné a možné (dokončení)
F.Schupp: Odpovědí na Kanta všechno začalo - duchovně-dějinné místo teologie Karla Rahnera
Bezmála již devadesátiletá historička českého knihtisku se nikdy nestala mediálně tak slavnou jako 74letý postmarxistický postmodernista, ale její vklad do poznání české minulosti má nepochybně zřetelnější kontury.
Anotace - Knihy - Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími. V obsáhlých esejích, jež se záměrně nevyhýbají odvážným zobecněním a strhujícím zkratkám, přibližuje dlouholetý oxfordský profesor literatury nejvýznamnější teoretické směry a literárněteoretické směry a literárněteoretické školy 20. století - charakterizuje nejprve teorii a kritiku vzešlou z anglosaské půdy a následně základní východiska efnomenologie, hermeneutiky, recepční teorie, českého i francouzského strukturalismu, poststrukturalismu, dekonstrukce, psychoanalýzy a feministické literární kritiky. Autorův nejbližší, marxistická či "politická" kritika není jen hlavním tématem závěrečné kapitoly: demonstraci vlastní kritické pozice věnuje Eagleton značný prostor i při pojednání o jednotlivých teoretických školách. Nástin literárněteoretického uvažování v osmdesátých letech a první polovině let devadesátých poskytuje autorův doslov, připojený ke knize při přípravě druhého vydání (1996).
Triáda