Kniha je příběhem poutníka, který se vydává na cestu kolem Čech, aby nalezl sám sebe. Sudetská krajina v něm však probouzí hluboký zájem o dějiny, příběhy a nálady míst, kterými prochází. Traumata česko-německého rozchodu v pohraničí autor líčí na základě vyprávění samotné krajiny, která mu odkrývá svoji paměť, a doplňuje je o fakta z různých časových období. Čtenář tak postupně poznává všechny aspekty života v Sudetech. Svým smiřujícím přístupem se autor snaží najít zapomenutou harmonii a souznění všech bývalých i současných obyvatel a krajiny.
Sudetská pouť
Francouzský filozof a sociolog se v tomto svém eseji zaměřil na dějiny a kulturní význam luxusu. Všímá si nejen jeho proměn a sociální role, ale pozornost věnuje i rozdílům mezi mužským a ženským přepychem, otázkám práva na luxus apod.
Prostor
D. Řeháčková, Konstruování maskulinity v časopisech životního stylu pro muže
J. Homoláč, Diskurz o migraci Romů na příkladu internetových diskusí
J. Nekvapil, I. Leudar, Prezentace událostí 11. 9. 2001: Bush, bin Ládin a jiní v interakci
Nedělejme z nich druhořadé lidi. Rozhovor s Bernardem Sergentem o starověkém Řecku a homosexualitě v historii
Petr Pithart, Disident a intelektuál v politice: Tři životní role Václava Havla Z rozhovoru novináře Jiřího Lederera s Václavem Havlem v dubnu 1975
Anotace - Knihy - Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími. V obsáhlých esejích, jež se záměrně nevyhýbají odvážným zobecněním a strhujícím zkratkám, přibližuje dlouholetý oxfordský profesor literatury nejvýznamnější teoretické směry a literárněteoretické směry a literárněteoretické školy 20. století - charakterizuje nejprve teorii a kritiku vzešlou z anglosaské půdy a následně základní východiska efnomenologie, hermeneutiky, recepční teorie, českého i francouzského strukturalismu, poststrukturalismu, dekonstrukce, psychoanalýzy a feministické literární kritiky. Autorův nejbližší, marxistická či "politická" kritika není jen hlavním tématem závěrečné kapitoly: demonstraci vlastní kritické pozice věnuje Eagleton značný prostor i při pojednání o jednotlivých teoretických školách. Nástin literárněteoretického uvažování v osmdesátých letech a první polovině let devadesátých poskytuje autorův doslov, připojený ke knize při přípravě druhého vydání (1996).
Triáda