Své přednášky o ruském formalismu psal Roman Jakobson pro Masarykovu univerzitu v Brně v polovině 30. let. Rekapituloval zde vznik badatelského směru, na němž se sám aktivně podílel a zároveň ukázal, že ruská věda a umění směřovaly k vytříbenému zájmu o uměleckou formu odjakživa. Jakobsonův text je doplněn o důkladný poznámkový aparát a řadu dokumentů z období od počátku 30. let až do roku 1968, z nichž mnohé nebyly dosud nikdy zveřejněny.
Kosmas
Na stránkách této knihy, jejímž editorem je Umberto Eco, najdeme obrazy mistrovských děl všech dob. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů čtenáři přibližují rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes.
Argo
I.Dubský: K dějinám interpretace Augustinova porozumění času
J.Karásek: Filosofie jako přísná věda II: Kantův program sebepoznání čistého rozumu jako systém metafyziky
J.Franěk: Platón jako inspirátor současné politické filosofie?
B.Plechanovová: Je rozhodovací procedura v Radě Evropské unie spravedlivá?
A.Kadlecová: Směřuje Evropská unie k modelu flexibilního uspořádání?
L.Novotný: Rakušané: uzavřený pracovní trh jako psychologická ochrana
I.Šlosarčík: Nesnesitelná snadnost suverenity - několik poznámek k suverenitě, subjektivitě a supremaci v EU
Anotace - Knihy - Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími. V obsáhlých esejích, jež se záměrně nevyhýbají odvážným zobecněním a strhujícím zkratkám, přibližuje dlouholetý oxfordský profesor literatury nejvýznamnější teoretické směry a literárněteoretické směry a literárněteoretické školy 20. století - charakterizuje nejprve teorii a kritiku vzešlou z anglosaské půdy a následně základní východiska efnomenologie, hermeneutiky, recepční teorie, českého i francouzského strukturalismu, poststrukturalismu, dekonstrukce, psychoanalýzy a feministické literární kritiky. Autorův nejbližší, marxistická či "politická" kritika není jen hlavním tématem závěrečné kapitoly: demonstraci vlastní kritické pozice věnuje Eagleton značný prostor i při pojednání o jednotlivých teoretických školách. Nástin literárněteoretického uvažování v osmdesátých letech a první polovině let devadesátých poskytuje autorův doslov, připojený ke knize při přípravě druhého vydání (1996).
Triáda