Moderní historie rusko - čečenských vztahů má (prozatím) dvě válečné kapitoly. První válka v Čečensku probíhala v letech 1994 - 1996, během vlády prezidenta Borise Jelcina, a skončila neúspěchem Ruska a faktickým vítězstvím Čečenců. Druhá válka v Čečensku začala v roce 1999 a její "politické krytí" již bylo v režii Jelcinova nástupce, prezidenta Putina.

Tyto dvě války, ačkoli mezi koncem jedné a začátkem druhé uplynulo relativně velmi málo času, mají mnoho rozdílných i společných rysů, ať už z pohledu podpory veřejného mínění a názoru mezinárodního společenství, ale i připravenosti a způsobu boje ruské armády i čečenských "rebelů".

Šestidenní válku lze v mnoha ohledech považovat za zlomovou událost v moderní historii regionu Blízkého východu. V literatuře týkající se Šestidenní války se lze nezřídka setkat s názorem, že Izrael byl před 5. červnem 1967 obklíčen ohromnou silou arabských vojsk a jeho postavení bylo zdánlivě takřka beznadějné. Rád bych ukázal, že to nebyla tak zdaleka pravda.
Následující text se zabývá situací před válkou a po ní z pohledu hlavních zainteresovaných států, tedy Izraele, Egypta, Sýrie, Jordánska, USA a Sovětského svazu.