Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
20.října 2019
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Adolf Hitler - produkt doby nebo hybatel událostí?

Diskuse k textu  |  54 příspěvky (46 - 54)

Adolf Hitler - portrétByla osobnost Adolfa Hitlera pouze produktem určitého historického období, ve kterém Hitler sehrál úlohu vykonavatele společenské poptávky, nebo byla jeho silná osobnost tahounem a hlavním hybatelem? Tyto otázky zaměstnávají řadu nejen německých historiků již dlouhou dobu a spor, vedený mezi tzv. "intencionalisty" a "funkcionalisty", se stále nezdá být ukončen. Intencionalisté považují Hitlerovy záměry za první a poslední hybatele nacistické politiky, kdežto funkcionalisté prosazují tezi, že Hitlerova politika byla odvozena od funkčních mechanismů samotného nacistického režimu, na osobě vůdce více či méně nezávislých.
Německý nacionální socialismus nepřišel do Německa s Adolfem Hitlerem, Hitlerovo charismatické vůdcovství však toto masové hnutí a zemi vůbec dovedlo do extrémního radikalismu a nakonec i totální destrukce. To je hlavní teze německého historika Hanse-Ulricha Wehlera. Zástupce intencionálního přístupu Wehler přibližuje nástup Hitlera k moci a snaží se detailně popsat, do jakých podmínek vstupuje, jak je využívá a jak velký manévrovací prostor se mu naskytnul.


Číst celý text


 bez náhledu 
Hitler
Anonym (8.9.2005 17:40:12)
Já osobně si mylsim, že Hitler byl veliká osobnost a vzhlížím k němu s ůctou.
Reagovat
"Internetoví badatelé"
Jaromír A. Máša (12.6.2005 22:27:00)
Nejsem badatel o Hitlerovi, ani o nacismu, a také jsem to nikde netvrdil. Žil jsem ale za Hitlera a pamatuji si určitou atmosféru doma, i například na ulici (často jsem v tramvaji slyšel lidi projevovat souhlas s antisemitismem). Snažím se reflektovat to, v čem jsem žil, v čem žiji a učinit to nějak sobě srozumitelným. Domnívám se, že toto je mj. něco, čím se člověk odlišuje od zvířete. Je nejspíše faktem, že otázka "irracionality" je (ve filmu nevím, neviděl jsem ho celý) je tu zanedbána. Myslím, že v jedné starší knize B. Blažka se uvádí podrobně například o ideji "dutosvěta" a o tom, že se skutečně střílelo na druhou vnitřní stranu světové koule. Myslím, že se také nalezly zápisky Němců, poslaných do "arijského" Tibetu. Pro učeného marxistu, je Hitler jakousi vypočitatelnou nutností, kdyby nebyl Hitler, byl by Pitler. Je to totalita kauzality. Na druhé straně se tvrdí, že bez Napoleonů, Hitlerů, Stalinů, Maoů atd by civilizace degenerovala v pouhé trávicí procesy. To je totalita individuality. Ovšem kdyby nebylo techniky, tak by akční radius těchto osob byl podstatně zredukován. Já si nejsem jist jan-jinovskou dialektickou jednotou protikladů. Ten rozdíl vidím jako rozdíl mezi motorem s dvoupolovou kotvou a moderním motorem. Co když ty protiklady nejsou jednotné?
Reagovat
ad Dotaz(y)
atreid (29.5.2005 18:27:51)
Pravdou je, že jsem na text reagoval tak jak na mě působil tzn. s téměř chirurgickou přesností jsou v něm "odděleny" (neuvedeny) právě ty stránky Adolfa Hitlera a národního socialsimu, které by mohly minimálně ukázat neznalým "internetovým badatelům" další možné směry v pochopení osobnosti A.H. a NS v Německu.
Rozhodně jsem neměl v úmyslu požadovat po autorovi nějakou revizi jeho práce s tím, že ji přepracuje do podoby notoricky známých knížek "Okultní kořeny nacismu" (N. Goodrick-Clarke) nebo snad do bulváru typu "Kopí osudu" od T. Ravenscrofta, to opravdu ne. Ale právě díky absenci těchto chybějících "částí" skládanky se mně práce jeví jako zbytečně prázdná navíc s velkým "nádechem recyklace". Takže vzhledem k tomu, jak mně byl vysvětlen záměr autora + navrhovatele(ů) nadpisu, si musím spíš položit otázku: k čemu taková práce?
V neposlední řadě by bylo vhodné (třeba dobudoucna - v jiné práci) "rýpnout" alespoň v náznacích do finančního toku, kterým byla zásobována NSDAP - pak by asi byla pochopitelnější ta skutečnost, proč se západní "demokracie" tak těžko a velmi dlouho a stále vyrovnávají s "odkazem" nacismu.

ad antismeitismus - jenom doufám, že když se z pojmu "antisemitismus" v podstatě vyklubala JEN nenávist vůči židům (což paradoxně může další semtiské národy třeba i urážet) nedojde do budoucna k rozšíření obsahu pojmu "antisemitismus" o (například) nenávist vůči čajovým konvicím......
samozřejmě je pravdou, že záměna a neznalost/zapomenutí významu postihlo i další destíky ba dokonce stovky slov.......jako například nerozlišování mezi "platem" a "mzdou" nebo doslova fatální záměna slov "rabat" a "marže"........

toť pravděpodobně vše
Reagovat
Re: Dotazy
Martin Schlemmer Pošta (28.5.2005 23:40:06)
Vážený pane s přezdívkou "Atreid",
děkuji vám za reakci. Musím nicméně položit otázku, zdali jste četl text pozorně. Mám pocit, že jste si do něj spíše promítnul vlastní zájmy a zaměření. Autor jednoznačně v prvních dvou odstavcích dává najevo, že hodlá shrnout německou diskusi (historiků) o Adolfu Hitlerovi. Měl-li by v úmyslu pojednat o myšlenkových zdrojích nacismu, musel by text být několikanásobně rozsáhlejší a začínat například u romantických ozvěn germánské mytologie či Herderově estetizujícím pojetí státu (záleželo by na tom, jak daleko do historie by si pan Kučera troufnul položit přímo rozeznatelné kořeny). Pak by také zcela jistě zahrnul i další duchovní - například okultní - aspekty Třetí říše.
To nicméně jeho záměrem nebylo, takže mu to jen těžko můžete vyčítat.
Co se týče vašeho zamyšlení nad pojmem "antisemitismus". Ano - doslova tento pojem označuje negativní postoj ke skupinám obyvatel, mluvícím semitskými jazyky. Nicméně dle dnešního úsu je jeho význam zúžen na "protižidovství". Chcete-li sémantické pole tohoto pojmu předefinovat, budete muset přesvědčit dostatečný počet uživatelů jazyka.

Závěrem a k názvu celého textu: název zvolila redakce. Ačkoliv s ním autor souhlasil, odpovědnost za něj nesu já. Název musí samozřejmě reflektovat povahu a téma celého textu, musí však být i přitažlivý a jistým způsobem úderný. Všechny tyto pohnutky se promítly ve výběru právě toho názvu, jejž nyní vidíte.
Reagovat
DOTAZ(y)
atreid (28.5.2005 12:55:03)
Pročpak se tato "práce" opírá pouze o "politicko-materiální" rozměry té doby? Pročpak nebyl "uveden na světlo" duchovně-okultní aspekt 3. říše? (v tuto chvíli nemá cenu jmenovat desítky organizací, které se těmto "duchovním praktikám" ve služách pangermánství věnovaly) Ale pokud se těmto organizacím bude připisovat pouze okrajový význam.....není šance se dobrat něčemu smysluplnějšímu než k recyklaci, jejíž výsledkem je tato "práce".
Zpět k "materialismu": zajímavou kapitolou rozhodně může být i dárcovská základna NSDAP, která měla nejen "evropský nádech".
Zamyšlení: čím dál větší problém mám s pojmem "anitsemitismus" - spíš bych volil nějaký "novotvar" např. "antijudaismus", který vystihuje daleko lépe situaci, která v Německu "vládla". Protože "semité" jsou jazykově příbuzná skupina národů - v níž židé rozhodně nejsou silně zastoupeni co do počtu! (nicméně - asi se jedná o úzus, který je zažitý a nikoho už dnes nenapadne se podívat trochu hlouběji pod "pokličku")
závěrem: jedná se o zvláštní práci, ve které autor buď spletl nadpis a nebo text pod nadpisem - to vše za předpokladu, že jeho odpověď (datovaná 17.05.2005 16:41:04) je pravdivá.
Reagovat
Kershaw
Stepán Steiger (20.5.2005 23:50:38)
Kershawovuv pohled priblizovat - proc? Nejde jen o cas, venovaný tomu, co Kershaw pochopitelne obsáhle dokumentuje a dokládá. Jde i o to, ze debatovat o AH znamená K.ovu knihu znát: pak je mozno diskutovat pri srovnání (je-li nutné) Wehlera a Kershawa. Jaromír Mása má pravdu v tom, ze otázka "produkt doby" nebo "hybatel" nemá odpovedi - podle mého soudu proto, ze jde - prominte ten zneuzívaný termín - o dialektickou jednotu. Kazdý jedinec, "velký" ci "malý", je prece produkt doby, a historický jednotlivec neexistuje. A naopak, jedinci jako Hitler svou dobou "hýbou". Otázka je pouze, nakolik.
Reagovat
Otázka nemá odpověď
PhDr. Jaromír A.Máša (19.5.2005 00:38:37)
(Tato reakce nám přišla e-mailem; uvádíme ji ve zkrácené podobě - poznámka redakce)

Obávám se, že tato otázka (byl Adolf Hitler produktem doby nebo hybatelem událostí?) nemá odpovědi. Dokonce ani taková odpověď fitfy/fifty není odpovědí. Je to totiž založeno na tzv. základní filozofické otázce o úloze jednotlivce v dějinách (nevím zda to náhodou není Plechanov nebo jiný -ov, učili jsme se to ve všech školách).

Já mám jeden takový návrh: jestliže uřízneme člověku jakýsi rozměr navíc, kterému říkejme třeba provizorně "metafyzický" nebo lépe "exofyzický" (on už stejně nikdo řecky neumí), pak ho nevysvětlíme, pokud tento rozměr ponecháme, zatížíme ho tím nevysvětlitelným.

Nejsem specialista na filozofii historie, nejsem Hegel a dnes už ani Antihegel, zdá se mi ale, že jakékoliv dosavadní vysvětlování je dokonce mnohem hrubší, než Newtonovská fyzika. Tak jako matematika jde do chaotologie, fyzika jde do kvantové fyziky, tak by měla také historie jít někam. Zatím přešlapuje ve starém blátě.

Musím říci ještě jedno: a potřebujeme vědět, jak to bylo? Jak vnímám dnešní svět fyzikální i intelektuální, i kdyby se někomu podařilo to rozluštit, stejně se nikdo nepoučí, stejně nikdo nebude jednat nějak poučeně, ale, je mi líto, podle víceméně svých stereotypů a mnohem víc věnuje svého intelektu k tomu, aby je racionalizoval.
Reagovat
dodatek
Ondřej Kučera (17.5.2005 16:41:04)
Děkuji za reakci. Mým záměrem bylo hlavně přiblížit debatu v samotném Německu mezi intencionalisty a funkcionalisty. Německo a potažmo i celá západní civilizace se dodnes vyrovnává s dědictvím nacismu a snaží se pochopit, kde se vzala příčina toho, co se stalo, a zda to vše mohl mít na svědomí jeden člověk. Zdrojů na téma Hitler je nepřeberné množství a v mé krátkém eseji jsem je ani nemohl všechny postihnout - Kershawova publikace je jednou z nich. Každopádně budu rád, když kolega Štěpán Steiger přiblíží Kershawův pohled na Hitlerovo charismatické vůdcovství, či další zajímavé podněty k tématu.
Reagovat
Je Hitler záhada?
Stepán Steiger (16.5.2005 23:05:58)
Po prvním prectení (omluvte prosím chybející hácky, nemám je tady v USA na klávesnici) jen tolik, ze se brzy vynasnazím reagovat obsáhleji. Ale co mi v literature chybí - a je to dolezité! - je Ian Kershawova ZáKLADNí publikace, navíc uz dostupná (oba svazky) v cestine. Student, který se Hitleem zabývá a jak se zdá ji nezná, by asi formuloval záver trochu jinak. Vobec mi chybí v seznamu jiná nez nemecká (jedinou výjimkou je Gooldhagen) literatura, jako by Anglicané a Francouzi o Hitlerovi nikdy nebádali. Tolik prozatím.
Reagovat
<< < > >>