Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
17.října 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Eurocentrismus a jeho avataři: Dilemata společenských věd

Diskuse k textu  |  3 příspěvky (1 - 3)

Společenské vědy jsou eurocentrické celé své institucionální období, tedy od té doby, co vznikly universitní katedry společenských věd. To není překvapující. Jsou totiž produktem moderního světového systému a eurocentrismus tvoří základ geokultury moderního světa. Společenské vědy jako institucionální struktura mají svůj původ především v Evropě. Ve skutečnosti se totiž společenskovědní disciplíny převážnou měrou rozvíjely, přinejmenším do roku 1945, v pouhých pěti zemích – ve Francii, Velké Británii, Německu, Itálii a ve Spojených státech. I dnes jsou přes světovou rozšířenost společenských věd většina vědců z těchto oborů Evropané. Společenské vědy se objevily jako odpověď na evropské problémy, v určitém historickém momentu, kdy Evropa dominovala světovému systému. Bylo nevyhnutelné, že jejich volba tématu, vytváření teorií, metodologie a epistemologie reflektovaly omezení okolnostmi, za kterých vznikly.

Během posledních nejméně třiceti let je však "eurocentrismus" této oblasti vědění napadán z mnoha stran. Tento útok má samozřejmě své zásadní zdůvodnění a je bez diskuse, že pokud mají společenské vědy v 21.století pokročit, musí toto eurocentrické dědictví překonat.


Číst celý text


 bez náhledu 
Autor popírá sám sebe. Nakonec se skutečně opět přihlásí k universalismu. Zkritizoval jej předtím, ale náhle bez udání důvodů např. nazývá kapitalismus jedem, apod.
Ondrej Capek (19.2.2006 21:51:34)
Diky. Myslim, ze to je shrnuti podstaty veci. Jakmile si totiz pozorneji text prectete asi jako ja zjistite, ze 1) zbytecne slozite napsan, 2) teka mezi hodnotovymi a bezhodnotovymi soudy.

Pokud totiz zlikvidujeme ideu pokroku, veskere evropske zkusenosti atd... jak muzeme odsoudit cosi jako "kapitalismus" jako neco APRIORI a NUTNE spatneho? (poctive by bylo uvest alespon jeden jediny priklad, pro je kapitalismus spatny). Jo mimochodem pojem POKROK mi prijde daleko bezrozpornejsi nez KAPITALISMUS.
Reagovat
Les
xy (22.12.2005 23:47:22)
Ladislav Ouda: Jen si dovolím připojit nedávno vyčtenou informaci: Prý mezi odborníky není jednotný názor, že všude se vyskytoval prapůvodně les /snad ur-les ?/. A teprve člověk jej mýtil.
Reagovat
Jedinečnost historických událostí
Ladislav Ouda (10.6.2004 13:40:11)
Velmi zajímavý text. Zkusím k němu přihodit několik krátkých poznámek z pohledu přírodovědce.

Vznik technické civilizace je jedinečná událost, z tohot pohledu je krajně obtížné testovat její zákonitost a pravděpodobnost. Teď schválně budu velmi vulgarozovat, ale řekněme, že by vznik technické civilizace měl v minulém tisíciletí 50% šanci, na kostce 1-3 ano, 4-6 ne, a 1-Evropa, 2-Čína, 3-Arabové, padla 1, pak mi sice nyní můžeme vytvářet kupu zajímavých úvah, které mají společný základ, že jsou jako celek netestovatelné. Kdybychom měli tisíc paralelních Zeměkoulí, nechali je běžet v období 1000-2000, mohli bychom třeba zjistit, že Čína měla v průměru větší šance, lépe určovat příčiny, atd. Pochopitelně historie tuto možnost nemá. Přesto je její součástí pokusit se formulovat nějaké procesy, které se mohly podílet na tom, že se stalo to či ono, nicméně neměla by zapomínat, že to je děláno a posteriori vzhledem k jedinečné události. Proto je trochu legrační slediovat úvahy některách politologů a historiků např. o nové éře, řeknemě průběhu studené války, kdy se vskutku domnívají, že něco se stalo právě tak a tak, jen proto, že se to tak skutečně stát muselo, anebo že se nutně neustále uskutečnují nejpravděpodobnější řešení. Jistě by pak pro ně bylo překvapivé, kdyby měli možnost výše zmíněného experimentu a zjistili např. že Západ vyhrál Studenou válku jen v 5%, zatímco SSSR ve 14% a v 81% došlo ke globální termonukleární válce, které oba bloky zničila (nejsme v podstatě naprosto schopni z jedinečného průběhu stanovit pravděpodobnost vzniku GTW za Studené války, protože nepředvídaných faktorů je tolik, že znemožnuje předpověd dokonce i tehdy, kdybychom hlavní mechanismy změn v historii znali, je to jako pohyb vody v turbulenci)

Pokud se přesto pokusíme hodnotit a pokoušet najít hlavní příčiny toho, co se stalo, třeba i obecně, i pak je ve hře řada ukazatelů. Konkrétně ohledně možností vzniku civilizačních okruhů obecně se o tohle snažil Jared Diamond v knize "Osudy lidských společností", nejde o to, že by tak kniha měla nutně ve většině věcí pravdu, ale je rozhodně zajímavé, že pojmenoval i mechanismy, o kterých se běžně v historii nehovoří (autor je původem fyziolog), např. nepřítomnost vhodných zvířat v Austrálii a Africe k domestikaci, vliv rozložení kontinentů (severojižní průběh Ameriky), atd.
Já bych k Evropě a technické civilizaci uvedl, kromě různě rozebírané vhodnosti a nevhodnosti jednotlivých myšlenkových směrů pro vznik vědy a kapitalismu (desakralizace přírody v monoteismu, atd., atd.) a rozbor historie vedoucí nejprve ke vzniku necentralizovaných států, rovnováže sil a nevzniku žádné říše ve středověké zípadní Evropě, také věc v podstatě náhodnou. Jedním z faktorů může být i to, že západní Evropa nebyla tisíc let před nástupem technické civilizace ovládnuta jiných kulturním okruhem. Proč? Jedna výhoda je, že je na okraji Eurasie, z jedné strany bylo váchodní křesťanstvo, které ěmlo hlavního púrotivníka opět dále na východ, bylo obráceno na něj a sloužilo západní Evropě jako štít a i kvůli tomu a prostě vzhledem ke štěstí nikdo nevyplenil v nevhodnou ranou dobu rozvíjecí centra yápadní Evropy. Kdo může dobře posoudit např., pokud by v r.1241 náhle nezemřel Ogedej a Batu s "hordami" neotočil (důvodů k návratu měl řeba i víc, nicméně to nemění na tom, že Itálii žádná relevantní vojenská síla nebránila) a následně spálil sever Itálie včetně až říma stejně důkladně jako Kyjev, Chorezm, Bucharu - čímž tohle provedl prívě číně, islámmskému okruhu i Rusku, případně se prošel až do Francie, že by tím nezastavil nástup renesance a nakonec by západní Evropu někdo "eurocentricky řečeno" nepředběhl. Šance této události je opět nestanovitelná.

Konečně k závěru článku. Autor popírá sám sebe. Nakonec se skutečně opět přihlásí k universalismu. Zkritizoval jej předtím, ale náhle bez udání důvodů např. nazývá kapitalismus jedem, apod. Proč? A jsem opět u metafyziky :o)
Dodám jen názor, že např. vývoj v Číně v letech 1650-1850 rozhodně nepředstavoval alternativu k záp.Evropě, protože sice dosáhl značné stabilizace a v podstatě populační exploze jako západ, ale za cenu stále se snižující životní úrovně rolníků, životní úroveň i technologie používané an veknu byli v 19.st horší než v 11.st, mimo jiné ve výsledku povstání Tchajpingů, dočasný pokles populace, dále už silný vliv kontaktu se Západem, nicméně bez něj by byl asi pravděpodobnější další dramatický průběh, pokles populace a v podstatě opakování spirály známé z historie včetně rozpadu číny zase na nějkou dobu, atd. Nejde mi ani o to, co se přesně stalo, nicméně se domnívám, že například společnost zemědělských komun v netechnické civilizaci v střednědobě stabilním systémů je dlouhodobě nestabilní, protože bobtnající populace nakonec způsobí krizi, která danou společnost katastroficky složí.
Ještě poznámka, už zemědělská revoluce a netechnická civilizace způsobila ekologickou devastaci světa konkrétně likvidací naprosté většiny lesů mírného pásu (spolu s raným nástupem technické, kdy se hodně používalo dřevo)
Reagovat