Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.října 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Evropská ústava - kompletní znění

Diskuse k textu  |  39 příspěvků (1 - 39)

Logo EU12.ledna 2005 vyslovil Evropský parlament souhlas s evropskou ústavou (přesněji: schválil zprávu o Smlouvě o Ústavě pro Evropu vypracovanou poslanci Corbettem a de Vigem, ve které se tito vyslovili pro schválení ústavy) v poměru 500 hlasů pro, 137 proti a 40 abstencí. Ústavní smlouva vstoupí v platnost až po ratifikaci ve všech 25 členských zemích EU. Euroústavu si můžete v oficiální formě stáhnout na stránkách Euroskopu, kde najdete také protokoly a přílohy, které jsou nedílnou součástí ústavní smlouvy, spolu s oficiálními doprovodnými a vysvětlujícími texty.

Převedli jsme euroústavu do formátu HTML a podařilo se nám snížit počet stran na méně než třetinu (samozřejmě beze změny obsahu) - z původních 353 stran na cca 110. To ocení jistě ti z vás, kdo si chtějí text vytisknout a v klidu prostudovat (chcete-li, můžete si nechat zobrazit přímo verzi pro tisk). Můžete též vstoupit přímo do diskuse a vyjádřit se k euroústavě samotné i ke všemu ostatnímu, co s ní souvisí.


Číst celý text


 bez náhledu 
Re: Charta základních práv
Martin Schlemmer Pošta (25.10.2006 00:05:52)
Tomáš Veselý: Ahoj Tomáši.
Je tato charta pramenem (předchůdcem) Smlouvy o Ústavě pro Evropu?
Charta je její součástí. Charta základních práv = Část II: Listina základních práv Unie
Můžeš porovnat oba texty. Charta základních práv je ke stažení tady (je to PDF). Očividně to je tentýž, pouze jinak přeložený text.

Byla někdy Charta základních práv občanů EU ratifikována v některých členských zemích?
Ano, těmi, které ratifikovaly euroústavu. Nicméně jelikož ústava nevstoupila v platnost, ani Charta základních práv není závazná.

Vychází Evropská Ústava z Charty základních práv občanů EU ?
Viz výše. Část II euroústavy je Charta základních práv.

Další informace jsou namátkou třeba tady:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ch/charta-zakladnich-prav-obcanu-eu/1000701/5258/
http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=2457

Terminologická poznámka: "Charta základních práv EU" a "Charta základních práv občanů EU" jedno jsou, přičemž první název je "správnější" (je to název přímo z dokumentu).

Pokud se registruješ na Glosách, napiš mi do pošty (obálka vedle mého jména), jak dopadla seminárka. :)
Reagovat
Žádost o radu....
Anonym (24.10.2006 12:36:11)
Dobrý den, právě pracuji na seminární práci na téma Základní lidské práva a svobody v EU. Opírám se o „Smlouvu o Ústavě pro Evropu“, konkrétně o druhou část (LZP) Při studiu jsem narazil i na tzv. Chartu základních práv občanů EU.

Je tato charta pramenem (předchůdcem) Smlouvy o Ústavě pro Evropu?
Byla někdy Charta základních práv občanů EU ratifikována v některých členských zemích?
Vychází Evropská Ústava z Charty základních práv občanů EU ?

Děkuji za odpovědi, moc mi to pomůže.

Tomáš Veselý
Reagovat
Poznámka k formě diskuse
Martin Schlemmer Pošta (8.6.2005 09:39:23)
Vážení čtenáři,
vítáme všechny, kdo chtějí o evropské ústavě a evropské integraci diskutovat. Nemáme však radost z výkřiků podobných tomu, který zde (o příspěvek výše) předvedl pan Pavel Král. Pociťoval-li by někdo nutkání vyjádřit se zde podobným způsobem, tj.zcela nepřínosně pro nás ostatní a navíc zbytečně vulgárně, bude jeho příspěvek odstraněn.
Pro takové výkřiky použijte, prosím, raději fóra Novinek nebo iDnes.
Kultivované diskutéry zde vítáme.
Děkuji za pochopení.
Reagovat
polibte nam.....
Pavel Kral (7.6.2005 07:41:14)
Nepotrebujeme to a dost!
Mam uz po krk toho jak ten ci onen se snazi zaujimat v evrope pozice diktatora s oduvodnenim jak moc mu lezi na srdci spokojenost jednotlivych statu evropy a jejich obcanu.je az s podivem s jakou eleganci dokazi nekteri vyuzit a zneuzit konkretni situace k tomu aby prevzali moc do svich rukou.neni uz konecne cas abychom si prestali brat nekoho za vzor a zacali uvazovat nezavisle na usudku nebo jednani ostatnich.vzdyt jsme jako narod mnohem pred nimi,myslim si ze se porad jeste dokazeme semknout,respektovat jeden druheho
a stemi kteri by si snad z nasi republiky chteli delat dojnou kravu rychle a razne skoncovat
evropska unie proto podle meho nazoru budoucnost nema a je proto zbytecna a nesmislna.
alespon z pohledu naseho statu ktery neurcuje pravidla,ale pouze hloupe kyvne na vsechno co si kdejaky ocas vymisli.budme tedy jednotni a vskazme jim POLIBTE NAM PRDEL!
Reagovat
Re: 8 kroků
Michal Donné (6.6.2005 13:57:35)
Necítím se být kompetentní vykládat Euroústavu, ale jak plyne článku 60 odst. 1, může se každý členský stát v souladu se svými ústavními předpisy rozhodnout o vystoupení z EU. To, že samotný proces vystoupení není administrativně a právně snadná věc plyne z hloubky integrace dané země do EU (společná měna, bezcelní styk, volný pohyb osob ap.)a lze si tak obtížně představit, že by mohlo probíhat jednotraně bez toho, aby tím vystupujícímu státu vznikly vůči EU nějaké povinnosti. Proto je nutné uzavřít s EU, zastoupené v tomto případě Evropskou radou, dohodu o podmínkách vystoupení. A právě o této dohodě rozhoduje Evropská rada kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Co bude přesně obsahem dohody a jakou podobu budou mít podmínky vystoupení, o tom se z textu Euroústavy nedozvíme. Každopádně pokud se uvedenou dohodu nepodaří uzavřít, přestane být Euroústava pro vystupující zemi závazná po uplynutí dvou let po doručení záměru o vystoupení Evropské radě.
Budu rád, pokud se od někoho zasvěcenějšího dozvíme další podrobnosti.
Reagovat
Jaké jsou přesné podmínky pro vystoupení z Unie po přijetí "ústavy"?
Osm kroků (5.6.2005 20:21:19)
Poctivě se snažím dokument nezaujatě prostudovat,protože nestojím o interpretace "vykladačů".
Můj dojem - nepřehlednost.
Zjistila jsem, že vystoupit z Unie po přijetí "ústavy" je možné (viz- podrobnosti viz článek III 325 odst 3 ). Zřejmě se neumím orientovat v textu, ale tento odstavec nevidím jako návodný. Může mi někdo, kdo se v tomto dokumentu orientuje lépe než já, sdělit, jak přesně by vystoupení probíhalo, zda stačí pouze prohlášení člena Unie o vystoupení nebo je třeba souhlas (jak početný) ostatních členů?
Po snaze o prostudování musím souhlasit s tím, že už sám název "ústava" není pravdivý a kladu si logický dotaz: Proč je klamavý hned název dokumentu? Nepůsobí to věrohodně.
Možná se mýlím, ale pokud by Francie souhlasila s přijetím dokumentu, měla by zřejmě těžkosti s obhájením zákazu nošení pokrývek hlavy ve školách..ale možná, že to řeší někde nějaká výjimka:o)))
Reagovat
Socialismus v.1.3
Helena (5.6.2005 13:17:02)
Část I, hlava I, článek 1.3.3: 'Unie usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k ***plné zaměstnanosti a společenskému pokroku***,...'

Stará socialistická hantýrka. Již v historicky třetí verzi.
Reagovat
já jsem pro
David Caha (3.6.2005 13:44:37)
já jsem pro ,,ANO" ............!
Reagovat
Nad smysluplnost schválení Euroústavy v referendu
Michal Donné (1.6.2005 14:33:10)
Pane Jarkovský, myslím, že pojem ústava použitý ve Vámi citovaném textu, nemá žádné právní důsledky a pouze odkazuje na obvykle používané označení souboru právních norem s nejvyšší právní sílou, regulujících specifickým způsobem fundamentální vztahy v dané společnosti, resp. státě (forma a organizace státu, mocenské vztahy, legislativní proces, omezení státních zásahů do autonomní sféry občanů, garance zachování základních práv a svobod a hodnoty na nichž je státní zřízení založeno). Protože EU není státním útvarem, ale uskupením smluvně asociovaných, z větší míry stále ještě suverenních, států, bylo by asi přiléhavější použití označení ústavní smlouva, nicméně daleko podstatnějším předmětem diskuse je její obsah. Euroústava upravuje značně širokou a rozmanitou problematiku způsobem kladoucím poměrně značné odborné nároky na toho kdo se s ní zamýšlí důkladně seznámit s cílem zaujetí odpovědného stanoviska. Nejzávažnější a nová úprava týkající se například změny způsobu přijetí unijních rozhodnutí tak může zaniknout v nepřehledné změti ujednání, která již dnes platí. Navíc, mnohá ustanovení včetně těch, která byla již předmětem předchozí diskuse, nejsou jednoznačně a snadno interpretovatelná (zejména právními laiky). To samo o sobě asi není dostatečným důvodem pro odmítnutí Euroústavy. Mám pochybnosti o smysluplnosti a přínosu schvalování podobně složitě strukturovaných otázek cestou referenda. Nelze přitom pominout ani zhoubný dopad veřejných mediálních kampaní, které často nabízí jednostranné a účelově zjednodušené až zkreslené informace. Občané členských zemí, kteří mají nebo ještě budou mít právo o této otázce rozhodovat, pak vyjadřují podle mého mínění spíše svůj postoj k EU jako takové, případně k nutnosti chránit státní zájmy (např. zachování ochranářských opatření v případě Francie) než k samotnému obsahu Euroústavy. Za nevhodný pavažuji též zvolený způsob postupného schvalování Euroústavy jednotlivými členskými zeměmi v relativně dlouhém období, umožňujícím ovlivňění rozhodování předchozími výsledky.
Těším se na hodnotné příspěvky do diskuse, která se týká pokračování mediálních kampaní a dalšího procesu schvalování Euroústavy po jejím odmítnutí ve Francii a podle předpokladu též v Holansku.
Dvolím si ještě jednu poznámku k příspěvku Dana D., který se týkal práva na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci v rámci celé EU. Je to jistě správný ideál, který je však spíše dlouhodobým cílem, který bylo možno snadněji naplnit v centrálně direktivně řízených státech s planovaným hospodářstvím, kdyby o to skutečně usilovaly. V liberálních demokratických státech je však stále, přes všechny socializační snahy, výše mzdy odvozena od situace na trhu práce a výkonnosti danné ekonomiky. Ještě dlouho se tedy budeme muset smířit s tím, že výkonnost ekonomiky jednotlivých členských zemí může být značně rozdílná, což bude mít dopad i do trvajícího rozdílu ve výši mezd. Danem citovaná ústavní zásada se však týká zamezení diskriminace při nabídce konkrétní pracovní příležitosti různým uchazečům, přičemž rozlišovacím hlediskem je v tomto případě pohlaví. V kontextu diskutované Euroústavy by nás však mělo zajímat spíše diskriminační hledisko státní příslušnosti uchazeče o zaměstnání na evropském pracovním trhu. Právě této problematiky se týkají některé výjimky, které nás v tomto směru budou v přechodném období, vůči občanům tzv. starých členských zemí, znevýhodňovat.
Zdravím tímto všechny diskutéry kromě zhrzeného nihilisty, který "přispěl" na závěr, ale tomu je to stejně na pytel.
Reagovat
EU a ústava za nic nestojí vždy bude rozhodovat síla
Ing. Vladimír Valachovič (1.6.2005 12:15:03)
Milý Martině, obhajuješ co nikdy nebude fungovat. Jedna věc je smlouva druhá věc její naplňování

1. Francie - jednání toho státu je velmi na pováženou. Nejdříve nás s Anglií zaprodali Hitlerovi (dodnes jsem neslyšel od nich oficiální omluvu) a jejich rétorika se dodnes nezměnila jak nám dosvědčil francouzký prezident, když nám řekl, že jsme se měli s nimi poradit, že jsme propásly příležitost mlčet (stručne řečeno držte hubu co se zahraniční politiky týče).

2. Jednotná zahraniční politika - odmítám jednodnou zahraniční politiku, která je proti Izraeli a EU do palestinců cpe miliardy , tím vesměs podporuje terorismus. Odmítám vymívání mozků přes TV, kdy palestinci jsou ti chudáčci a Izrael ten špatný.

3. Svoboda vyznání - odmítám článek HLAVA II - ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ konkrétně ČLÁNEK III-124
píše se 1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Ústavy a v rámci pravomocí svěřených Unii Ústavou lze evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Rady stanovit nezbytná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

to znamená, že homosexualita se zde staví jako něco normálního aniž k tomu jsou jasné vědecké důkazy. To je to masírování veřejnosti že homosexualita je vrozená, avšak žádný vědec Vám to nepotvrdí ani žádný gen homosexuality neukáže. Dále je zde v tomto článku řečeno v překladu to že např. homosexuál přijde k nám do křesťanského společenství a já mu řeknu že homosexualita je hřích a on mě udá za diskriminaci. Celý dokument je jedna velká kravina, protože co je to svoboda vyznání? Kde končí svoboda vyznání jednoho a kde začíná diskriminace? Moje vyznání je že homosexualita je hřích podle světa že je to ok. Podle jakého článku dojde k rosudku? Podle článku o svobodě vyznání nebo podle článku o diskriminaci? Zákon, který není schopen jednoznačně na věci odpovědět a formulovat je u mě paskvil. Jinak mimo jiné vím že ve Švédsku již byl jeden pastor odsouzen za to že hlásal že homosexualita je hřích.

4. Ekonomika - před nedávnem proběhlo v TV jak Francie a Německo překročili hranici schodku načež měli být tvrdě pokutovány podle dohod a smluv. Reakce Francie a Německa však nám ukázala na jaké že to "demokracii" EU stojí. Jejich odpověď totiž byla nic nezaplatíme stejně to táhneme tak mlčte. Takže všichni jsme si rovni ale nekteří jsme si rovnější?

5. Centralizace moci - odmítám centralizaci moci která se v EU akumuluje

6. Propaganda - peníze daňových poplatníků, již na propagaci EU, kterou vedl Špidla šlo vidět jak to chodí : vláda vezme peníze daňových poplatníků (celkem na EU to bylo 200 mil.) a udělá si propagaci na EU ANO !!! Odpůrci EU nedostali skoro nic. Reklamy v TV typu jen blbec řekne NE EU je vymívání mozků. To stejné se děje i nyní: je potřeba nás tak oblbnou dokud nebudou občani poslušní a nebudou volit ústavu ANO. Tomuhle říkáte demokracie???? Já tedy ne. Demokracie je u mě 100 mil. pro zastánce ANO 100 mil. pro zastánce NE a veřejná dizkuze třeba 10 lidí pro a 10 lidí proti a občan ať se rozhodne. Kdežto jestliže vláda má v popisu práce ústava ANO už není nestanná.

7. Jednání s odpůrci - skopání odpůrců EU s transparenty v evropském parlamentu mluví samo za sebe, co na tom že se jednalo o poslance EU.

6. Závěr - těchto výtek by mohlo být více, ale tyhle stačí na to abych řekl ústavě jasné NE.

S pozdravem vladimír
Reagovat
Všechno je to na pytel
Jméno si klidně vymyslete je mi to všechno jedno (31.5.2005 17:53:42)
tohle je šílený! Ať žijou spojený státy evropský. Bah. Zlatý Rakousko - Uhersko. Nejradši bych byl na nějakým ostrově v tichmoří a nemusel se o nic starat. Stavíte na sebe pěknou boudu. Můj názor je jasný NE. NE takovým kecům, kterými bezpochyby ta šílenost co si říká ústava je. Vaše reakce mě nezajmají četl jsem dost.
P.S. pro Honzu na začátku fóra - hranice v evropě vznikly opravdu až po první světové válce a rozdělení R-U, hňupe
Reagovat
Ekonomický prostor versus Stát ?
Vlastislav Štícha (30.5.2005 15:25:22)
Domnívám se, že EU má za cíl sjednotit a rozšířit ekonomicko-politický prostor Evropy.
V tomto kontextu lze jen těžko očekávat, že EU bude něco jiného než byrokracie a evropská "ústava"
něco jiného než balík směrnic. Otázka je, jestli by něco víc být neměla.
Reagovat
evropská smlouva
Petr Pokorný (19.5.2005 11:41:29)
Jinak - tady nejde o chronologii a vytříbenou právnickou ukázku. Zde se jedná o zásadní - svobodné rozhodování svobodných občanů a jednotlivých států. A to zde je tragické. Stejně jako u šachů. Nabídnu dámu a potom dám mat.
Tady se nabízí hezké věci a dotace, ale později jednotný šik. Kdo potom bude mít hlavní slovo, hádejte? Jako u rozpočtových pravidel.....Jako u RVHP!!!
Reagovat
Ústava USA
Petr Pokorný (19.5.2005 11:36:19)
Nevíte, jestli se dá někde sehnat USA ústava v češtině?
Reagovat
Standa
Standa (18.5.2005 11:35:32)
všichni řikaj, jak USA mají suprové zákony krátkou ústavu atd.Ale třeba že tam platěj i úplně nesmyslný zákony to už nikdo neřiká. nebo že některý zákony ani nerušej např. v texasu ještě pořád platí zákon o zákazu jždění koní do hospody.
nebo auto nesmí, pokud nesvítí signalizace přejet vlakový přejezd.(takže pokud to zrovna nefunguje a něco se stane tak řidič auta zaplatí pokutu a ještě bude obžalován za obecný ohrožení)

Nějaké části EÚstavy bych zrušil nebo změnil ale jinak je docela v pohodě+ (až na dýlku)
Reagovat
Dvojí výklad?
Josef Jarkovský (18.5.2005 08:30:59)
Podle názoru pana Schlemmera není euroústava vlastně ústava, protože cituji: "Označení "ústava" je tedy zavádějící. Smlouvou, kterou označujeme jako "euroústava" se nic nového "neustavuje"." - viz dřívější příspěvek. Co ale potom znamená článek I-1:"Odrážejíc vůli občanů a států Evropy vytvářet společnou budoucnost, zakládá tato Ústava Evropskou unii..."?
Reagovat
Odměny za práci
Dan D. (17.5.2005 17:50:33)
Cituji: ,,Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci." - Z jakého důvodu každý členský stát a nikoliv Evropská unie? V tomto směru je diskriminační, proč nemá právo např. německý pracovník na stejnou odměnu jako česká pracovnice a musí jistě nerad pracovat za desetinásobnou odměnu za rovnocennou práci? Na druhou stranu právo na práci v podstatě není omezeno hranicemi členských států. Evropská ústava má být moderním právním aktem, ale pokud nebude obsahovat zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci v rámci celé EU, tak ji nepodpořím.
Reagovat
Národní jazyky
Vladimír Vojta (16.5.2005 10:35:44)
V současné době jsme svědky denního zániku značného počtu jazyků na celém světě. I v Evropě existují jazyky na pokraji zániku a přitom jejich záchraně není v ústavě věnováno ani slovo (např. lužická srbština). Ztrácíme tak obrovské bohatství. Na druhé straně existují v Evropě jazyky, které procházejí obrozením. Například kastilština, baskitština, faerština atd. I tyto jazyky mají právo na to, aby evropská ústava byla do nich přeložena a orgány jednotlivých států měly povinnost zařídit překlad podání v těchto jazycích do některého jazyka Článku IV-448. Zatím to vypadá tak, že co stát EU, to jeden jazyk. A propos: kdyby se Československo nerozdělilo, který jazyk by byl pro EU vybrán? Belgie to má díky svým sousedům v EU jednoduché, byť jazyku nizozemskému říkají vlámština.
Reagovat
Evropská ústava.. ano
petr (14.5.2005 21:54:01)
v případě, že naši zákonodárci o čemž silně pochybuji rozhodnou o referendu, budu volit ano. Důvod.. je nasnadě ... vždy je lepší být částí většího celku a získávát výhody volného pohybu zboží, většího trhu, možností využítí cizích ambasád v zemích, kde česká není... stačí si ústavu pročíst bez předpojatě českého centrizmu a je jasno. Mám jen trochu obavy z dalšího směřování politické scény ... v současnosti pravděpodbné výhry ODS s její protievropskou populistickou orientací vedenou našim panem Klausem. Ten místo aby zaujímal místo, které mu přísluší.. tedy president se stále tak trochu chová jako člen strany, z níž vzešel a pro níž se snaží získávat body..Nu což.
Reagovat
Délka ústavy.
Ondřej Ditrych Pošta (11.5.2005 10:04:08)
Nejsem si úplně jistý, jestli vaše srovnání s americkou ústavou zahrnující soudní rozhodnutí vztahující se k fungování a pravomocem amerických institucí (z těch nejčastěji uváděných třeba Marbury v. Madison, McCulloch v. Maryland a řada dalších) je úplně přesné. Nakonec i české právo, pokud se nepletu, ale rozlišuje mezi ústavou jako takovou a ústavním pořádkem, jehož součástí jsou navíc ústavní zákony a některé mezinárodní smlouvy, které upravují vznik, kontinuitu a chod českého politického systému. Máte pravdu, a v této diskusi to již zaznělo, že název "ústavní smlouva" není vzhledem k podobě ani účelu evropské smlouvy docela přesný. Navíc, což se vztahuje i na českou ústavu - domnívám se, že smyslem ústavy je načrtnout základní kontury ustavovaného zřízení (rámcově vymezit pravomoci a vzájemné vztahy mocí) a přihlásit jej k jistým základním politickým a kulturním hodnotám (třeba demokracie, omezení státní moci, vláda zákona atd.). Možná se dá říci, že je to dokument "přirozeněprávní", který se snaží ukotvit ducha daného zřízení, ne vyčerpávajícím způsobem definovat veškeré mechanismy ustavování/fungování státní moci. Na jedné straně (definice základních kulturních hodnot) přichází evropská smlouva trochu zkrátka, na straně druhé (neboť je ve skutečnosti sumou primárního práva) daleko překračuje zmíněné pojetí ústavy. Nemyslím si však, že přinejmenším tato druhá skutečnost by ji nějak zvlášť deklasifikovala. Argument "Co je to vlastně za ústavu?!" je přespříliš omezený na nepřesné pojmenování, nikoli samu podstatu tohoto dokumentu.
Reagovat
všem
Kryštof Špidla (9.5.2005 22:10:47)
1) Se zájmem jsem si přečetl celu diskusi. Jsem velmi potěšen, že existují internetové diskuse, které jsou věcné a mnohdy poučené.
2) Nemýlím-li se (a rád se nechám opravit), součástí Üstavy USA jsou de facto též precedenty týkající se rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v oblasti ústavního práva. S těmi dokument čítá(dle odhadu) okolo dvou tisíc stran.
3) Je fakt (ale to jen opakuji), že název Evropská ústavní smlouva je nepřesný, neboť aby takový dokument mohl být ústavou, musel by vytvářet nový státní útvar. Což Evropská ústava nečiní.
4) EU je projekt, který i kdyby se nezdařil, stojí za to být jeho součástí.
Reagovat
Dvě poznámky
Ludevít Ferjenčík (30.4.2005 08:51:45)
1. Velmi naléhavě cítím, že je třeba, aby v našich úvahách existoval také pojem lidstva jako celku, úhrnu všech lidí. Lestliže se Evropa sjednotí, bude to krok k něčemu, co je vrcholně žádoucí. Takže Spojené státy evropské ano!
2. Krajnosti jsou vždy trapné. Jestliže si ve Vaší obci někdo zřídí prasečí chlívek na hřbitově, nebudete se divit, když se nad tím pohorší někdo, kdo ve Vaší obci ani nebydlí. - Mám na mysli vepřín v Letech. Role českého prezidenta při obhajování státní suverenity ČR je čím dál tím trapnější. Nebylo by na čase zabývat se něčím jiným, co by mohlo vhodněji zajistit panu prezidentovi druhou volbu?
Reagovat
Kritika mířící vedle; Jakubův odkaz
Martin Schlemmer Pošta (27.4.2005 19:24:47)
Vážený Jakube,
díky za odkaz. Nacionalistické stránky svedomi.cz znám, nikdy jsem na nich však nenašel nic argumentačně či věcně zajímavého. Ani váš odkaz to nenapravil. Problém vidím v tom (aniž bych se nyní chtěl kohokoliv osobně dotknout), že lidé kolem bývalého serveru euroskeptik.cz nevedou o evropské integraci věcnou diskusi. O tom se koneckonců kdokoliv může přesvědčit i pod vaším odkazem. Jejich texty jsou plné metafor a hyperbol, přirovnávají EU k těžce naložené lodi atd. Jenže tak věcná diskuse prostě nevypadá. Tyto obraty ve vás sice můžou evokovat a postupně i vypěstovat určité představy a pocity, ale nevedou k podstatě věci.
Jediný náznak věcnosti se nachází v textu R.Valenčíka (který ale s "Klausovými eurospektiky", pokud vím, nemá nic společného, naopak, šéfuje levicovému časopisu Marathon). Podle něj je euroústava tak špatná, že nemá ani cenu její vady vypočítávat (budiž, jestli vás toto přesvědčí :-). Pak ale přece jen povolí a zmíní se o v ústavě zakotvené možnosti vystoupení. Chtěl-li by nějaký stát z EU vystoupit, bude o tom údajně hlasovat celá EU.
Není nic jednoduššího, než se přesvědčit přímo na Glosách na vlastní oči. O vystoupení z EU mluví článek I-60. V něm se říká, že chce-li stát vystoupit z EU, sjedná s ním EU dohodu o podmínkách vystoupení (je jasné, že vystoupit se nedá ze dne na den, bylo by třeba přerušit spoustu kanálů, bezcelní styk, cestování bez cestovních dokumentů a další věci). Tuto dohodu schválí kvalifikovanou většinou Rada. Pokud taková dohoda není uzavřena do 2 let od požádání o vystoupení, může dotyčný stát bez dalších okolků své členství ukončit.
Takže jak to je? Hlasuje EU skutečně o tom, může-li dotyčný stát vůbec vystoupit? Kdepak, rozhodne pouze, jak toto vystoupení bude vypadat z její strany. 0:1 pro pana Valenčíka (nebo 1:0 pro překroucení textu, jak se to vezme).
Dále vykládá euroústavu jako "bianko směnku," jejímž podepsáním se "členské státy svobodně zavazují k tomu, že budou zavázány jakýmikoli dalšími změnami této smlouvy, přijatými podle principů této smlouvy." Těžko říct, na co tu naráží, dost možná na tzv.překlenovací doložku nebo doložku o flexibilitě. Je-li tomu tak, odkážu vás na třetí odstavec svého příspěvek v této diskusi z 26.04.2005 12:59:02.
2:0 na překrucování textu. A věcná diskuse nikde na obzoru.
Reagovat
Ústava, "ústava" a výjimky
Martin Schlemmer Pošta (27.4.2005 19:01:29)
Vážený pane Flégle,
chápu vaše výtky. Proč zahrnuje ústava výjimky? To nemůže platit shodně pro všechny?
Myslím, že na tuto otázku se dá podívat i z jiné strany. Proč se evropské ústavě vlastně říká "ústava"?
Označení "ústava" je podle mého názoru nešťastné, jedná se o přehnanou amibicióznost Giscard d'Estainga, předsedy Evropského Konventu, orgánu, který na dokumentu pracoval. Nicméně název, označení je jedna věc, obsah je věc druhá. Ve skutečnosti se jedná o mezinárodní smlouvu, která má upravovat velmi komplexní vztahy v rámci EU - vymezit kompetence jednotlivých eurounijních orgánů, vymezit práva a povinnosti členů EU vůči sobě navzájem atd. Tyto vztahy se vyvíjely po několik desetiletí a dnes jsou zachyceny především v několika smlouvách. Euroústavu vidím jako snahu tyto vztahy dostat takříkajíc pod jednu střechou, tj.sjednotit stávající zakládající dokumenty.
Označení "ústava" je tedy zavádějící. Smlouvou, kterou označujeme jako "euroústava" se nic nového "neustavuje". Je pravda, že Konvent nejen, že stávající dokumenty sjednotil, on integraci i poněkud posunul (což je viditelné např.na snaze sjednotit zahraniční politiku). O správnosti tohoto kroku (nebo konkrétních dílčích změn) lze samozřejmě diskutovat. Je možno také diskutovat o tom, proč v některých oblastech neprovedl změny žádné, ačkoliv si je každý soudný člověk musí přát (např. CAP - společná zemědělská politika).
Kam ale mířím? Je třeba si uvědomit, že se nejedná o ústavu v tom slova smyslu, jak ji chápeme. To označení je podle mne nešťastné. Jedná se o komplexní mezinárodní smlouvu, upravující všechny důležité aspekty soužití a spolupráce více států pod jednou střechou. Proto jsou i ty výjimky (alespoň pro mne) pochopitelné. Představují vlastně dědictví z minulého průběhu integrace a nelze je prostě zrušit.

S pozdravem,
M.Schlemmer
P.S.: Titul "doktor" mi nenáleží.
Reagovat
Vrele doporucuji vsem!
Jakub (27.4.2005 18:43:30)
http://www.svedomi.cz/aktuality/a2004/nzp04063.htm#myaeu
Reagovat
Dr. Martin Schlemmer
Flegl (26.4.2005 15:48:27)
Vážený pane dr. Schlemmere,
děkuji za upozornění na další dokumenty, které se váží k E-ú. Právě proto , že E-ú je řešením řady a řady výjimek na mne působí jako nesvéprávní dokument. Ústava je dokument, který popisuje právní relevantnost sděleného obsahu. Jednotlivé přistupové smlouvy pak mohou řešit a také řeší výjimly z dané ústavy. Ale i tak to je , promiňte mi to přirovnání jako by Listina lidských práv a svobod, která by řešila, že až změnite vyznání tak budete plnohodnotný člen národa , což do jisté míry jde a "nedej Bůh" až změníte barvu, bude z Vás právoplatný občan. Buď je pro všechny na stejných principech a nebo pouze pro vyvolené a pak to je paskvil. Ústava EU na jedné straně říká jsme si rovni , na druhé jedním dechem přímo v ústavě predikuje výjimky. Ústava by měla diskrétně vymezit práva a povinnosti nad národnostními právními normami, určit priority rozhodné moci, závaznost dokumentů a meze odpovědnosti. Tento dokument s ohledem na různá státní zřízení a funkce států (monarchie, republiky, svazek, tedy unii států) a různou sociální politiku vymezující národní specifika se zříká odpovědnosti a direktivy. K čemu pak je ústava, když umožňije striktní změny, její znění umožňuje několikeré výklady. Vím, že šíře diskuse na toto téma by překročila možnosti komunikace touto cestou, a právě proto mi chybí politická odpovědnost vůči veřejnosti.
Politická scéna u nás bojuje o mocenské pozice na malicherných pohnůtkách profitace jednotlivých politiků na své moci místo toho , aby odpovědně prováděli politiku směrem dolů.
Dohadování se o morálnosti jednotlivých členů vlády , vedení politických stran a boj o "koryta" odvádí pozornost od podstatného. Jenom k tomu to biblické "Ať hodí kamenem ten kdo nemá hříchu!" Trochu jsem sice odbočil, ale ono to s presentací a výkladem E-Ú úzce souvisí. K této diskuzi chci jenom říci , závěrem, že E-Ú na mne dělá dojem nejasného kompromisního paskvilu tvářícího se jako právní dokumnet, který ale díky výjimkám není stejně vlastně diskrétně závazný. Je to irelevantnost E-Ú k právě citovaným výjimkám a národním specifikám.RF
Reagovat
Euroústava a národní výjimky - panu Fléglovi
Martin Schlemmer Pošta (26.4.2005 13:11:31)
Dobrý den,
euroústava zahrnuje výjimky, jelikož se jedná o shrnutí dosavadních zakládajících smluv Evropského společenství (Evropské unie). Tyto výjimky jsou pro každý stát velmi důležité a proto nemůžou být jen tak zrušeny. K textu euroústavy, který jsme publikovali na Glosách, patří ještě celá řada dodatků, které tyto výjimky shrnují. Naleznete je pod sekcí Protokoly a přílohy I a II připojené ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu (PDF) (zde se nenachází jen národní výjimky, ale i např.důležitý Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality a další).
V těchto protokolech se nachází např.i výjimky, které vyjednala ČR při vstupu do EU.
Reagovat
Deformovaná diskuse a lži o euroústavě - Panu Jarolímovi
Martin Schlemmer Pošta (26.4.2005 12:59:02)
Dobrý den,
chtěl bych reagovat na váš příspěvek. Mluvíte o sporu mezi V.Klausem a členy EP Jo Leinenem a Vidal-Quadrasem. Chtěl bych uvést některé věci na pravou míru. Ani jeden z nich neupírá V.Klausovi právo na svůj názor či by ho chtěl nějak umlčovat. Do této emotivní roviny posunul spor právě V.Klaus, nicméně se z jeho strany jedná o hrubou manipulaci.
O tom, že Vidal-Quadras, místopředseda EP, byl ve svém projevu věcný a pouze upozornil na chyby případně lži v Klausově výkladu, se můžete přesvědčit v tomto přepisu jeho projevu na Britských listech.
Je pravda, že v některých místech je jeho řeč kousavá i ironická, ale to přece patří k životu a k diskusi. V.Klaus a jeho klika kolem CEPu usilovně deformuje diskusi o euroústavě a posouvá ji z věcnosti do ideologičnosti.
Jeden z největších omylů, který stále opakují, se týká toho, že po schválení euroústavy bude evropské právo nadřazené českému. To je zcela mylné. V Ústavě ČR, článku 10, se jasně říká:
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Princip nadřazenosti mezinárodních smluv je tedy zakotven v naší ústavě, není nadiktován jakýmisi strašidelnými silami zpoza našich státních hranic.
Vidal-Quadras se o tom také zmiňuje:
"Některá varování pana Klause před novou dohodou jsou dokonce absurdní. Zdá se že až dnes, více než padesát let po Římské dohodě, objevil, že unijní zákony jsou nadřazené (primacy) zákonům členských států. Absolutní základ evropské integrace vydává za nové a strašlivé nebezpečí."

Další lží a překrucováním je strašení překlenovací doložkou (IV-444), jež upravuje obecný přechod od hlasování kvalifikovanou většinou na hlasování většinou prostou. Ve slovníku Klausovy kliky si tedy můžou evropské orgány kdykoliv uzurpovat pravomoc rozhodovat o čemkoliv prostou většinou (zde opět přichází ke slovu strašení velkými státy). Jenže už zamlčují, že přesun hlasování z QMV na prostou většinu může zablokovat kterýkoliv národní parlament!

Atd atd. Debata o euroústavě je těmito lžemi značně deformována.

Shrnuto: nejedná se o žádné "umlčování euroskeptika" (cítíte také ten mučednický podtón?), jak by nám V.Klaus rád nabulíkoval.
Na závěr položím řečnickou otázku:
Václav Klaus může (lžívě, viz výše) kritizovat euroústavu a evropské orgány, ale jeho kritiku nikdo kritizovat nemůže? Jedná se hned o národní ohrožení?
Reagovat
EU ústava - AU !!! ústava
Flegl (26.4.2005 11:44:59)
Dal jsem si tu práci a tuto nezáživnou "beletrii" jsem přečetl - ne prostudoval. Dojem , který na mne tato kniha udělala se dá shrnout jako směs vyjímek pro jednotlivé členské a přistupující státy, které se mění podle potřeby, jejich síly v evropském parlamentu a ochranářské politiky. Proč např. vedle dalších,aby to nevyznělo, že pouze mám na mysli jeden členský stát,ČLÁNEK III-243 Německo může mít v ústavě zakotveny zvýhodňující vyjímky? To přeci není ústava. Jakákoliv zakotvená vyjímka znevažuje hodnotu, právní sílu tohoto dokumentu. Ústavu chápu jako právně rovnoprávný, pro všechny závazný dokument neznevýhodňující kteroukoli ze stran řídících se daným dokumentem jako právní normou.
Tato ústava bohužel na mne takto nepůsobí a jsem přesvědčen , že naši politici nenajdou odvahu k vyjádření se veřejnosti k tomuto dokumentu v referendu. Každý soudný člověk by ji musel totiž jakožto listinu určující práva a povinnosti na základě rovnosti a svobodné vůle odmítnout. To jest můj názor laika. Třeba mi jej někdo z politiků nebo přítomných diskutérů objasní a vyvrátí. Budu rád shledám-li, že jsem si utvořil milný obraz poznání.
RF
Reagovat
Bez nadpisu
Zbyněk Jarolím (21.4.2005 23:35:11)
Právě jsem si na internetu přečetl články o sporu prezidenta Klause s dvěma poslanci evropského parlamentu ohledně evropské ústavy (jistě víte, oč se jedná). Nejsem sice žádný velký Klausův příznivec, nicméně mě v té chvíli napadlo, že je to docela příznačné - Evropská Unie je zřejmě stále více o tom, že je potřeba jakékoli výhrady a pochybnosti o jejím fungování potírat a to jakýmkoli způsobem (vzpomeňme jen na situaci, kdy byla evropská ústava schvalována v evropském parlamentu), nebo-li jak se lidově říká, "drž hubu a krok". Máš svůj vlastní jiný názor? To jsi tedy velice nebezpečné individuum, na které si musíme dát pozor, euroskeptiku !! Nevím, jak vy, ale za takovýchto podmínek já své ANO evropské ústavě rozhodně nedám.
Reagovat
Zbytečně moc obsáhlá a rozsáhlá
Jirka (13.4.2005 23:33:11)
Dle mého názoru by ústava měla zahrnovat jen ty nejnutnější a nejobecnější práva, pravomoci a povinnosti.
Tato ústava je zbytečně rozsáhlá a spoustu věcí z ní by mohly upravovat, dle obecných pravidel v ní stanovených, zákony unie.

Jen nevím, jak moc budou lidé ochotní tenhle text číst a rozhodnout o něm v referendu, když je tak rozsáhlý.
Reagovat
poznámka
Jirka (13.4.2005 13:13:41)
Chtěl jsem reagovat na to jsem si nakopčil do wordu a má to 117 stran. Honza to ale řekl za mě. Nevím jestli bych zvedl ruku pro něco co působí už z dálky tak odpudivě. Snad to do případného referenda stihnu přečíst.
Reagovat
Ad "hlasoval jsem proti a budu hlasovat proti i teď"
Martin Schlemmer Pošta (21.3.2005 09:39:02)
To by mne, pane Mesarči, zajímalo, jak si představujete budoucí mezinárodní pozici ČR. Jako 51.stát USA? Jako detašovaného člena Ruské federace? Nebo jako autarkní ostrůvek pokroku a humanismu uprostřed Evropy?
Jakou konstruktivní alternativu nabízíte při absolutním odmítnutí EU?
Reagovat
Doufam, ze euroustava u nas neprojde
V.Mesarč (16.3.2005 14:29:38)
hlasoval jsem proti vstupu do EU a budu hlasovat i proti prijeti euroustavy.
Reagovat
Ad "rozvláčnost a rozsáhlost textu"
Martin Schlemmer Pošta (5.3.2005 04:13:17)
Vážený Honzo,
Smlouva o Ústavě pro Evropu není ve skutečnosti žádnou ústavou v tom smyslu, jak my si ji představujeme (fundamentální, stručný zakládající státní dokument), nýbrž shrnutím a spojením dosavadních smluv, na nichž stojí Evropská společenství. Proto v přílohách naleznete například i ustanovení o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu, o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě nebo o umělém přerušení těhotenství na Maltě. To všechno jsou dříve dojednané záležitosti a jestli má evropská ústava všechny dosavadní smlouvy shrnout, musí obsahovat i tyto záležitosti. Je tedy dlouhá a složitá i kvůli českým hutím (a dalším výjimkám, jež naše diplomacie vyjednala před vstupem do EU).
Pokud chcete, aby EU měla ústavu v takové podobě, v jaké si ústavu představujeme, nezbývá vám, než doufat v brzkou přeměnu Unie ve federaci. Do té doby budeme mít dlouhé a složité mezinárodní smlouvy.
Ale nelamte si nad mezinárodními smlouvami hlavu. Věděl jste, že Česká republika je vázána úmluvou o poštovní spořitelně uherské? Určitě ne, a také vás to nijak netrápilo. :-)
Chci prostě poukázat na fakt, že mezinárodní smlouvy NEjsou jednoduché a čtivé a NEpodobají se ústavě USA.
(Mimochodem skutečně jste vytiskl ústavu USA na 2 listy? Já bych to tipoval tak na 15.)
Reagovat
Ad množstevní omezení - pro p. Křehlíka
Jan Faltys (2.3.2005 16:29:55)
Uvedené články III-153 až III-155 se týkají volného pohybu zboží při vývozu a dovozu. Smyslem je, aby členské státy po zrušení cel nemohly chránit své trhy před dovozy jinými, necelními opatřeními - například stanovením maximálního povoleného množství, které lze dovézt. Nejedná se tedy o výrobní kvóty. Kvóty uplatňované na produkci zemědělských komodit jsou jsou součástí společné zemědělské politiky (se všemi jejími nedostatky) a zhruba určuji maximální množství, které může daný subjekt vyrobit, aby na něj obdržel příslušnou dotaci. Cokoliv vyprodukované nad danou kvótu nemá na podporu nárok a je tedy pro výrobce v podstatě nerentabilní. Jak je to s Vámi uváděnými kvótami na ocel upřímně řečeno netuším, ale mám za to, že se jednalo právě o nástroj zahraničního obchodu ve vztahu EU a ČR v době před přistoupením - v pravomoci EU není nástroj pro stanovení výrobních kvót pro oblast průmyslu.
Zákaz množstevních omezení i ona nešťastná společná zemědělská politika fungují v uvedené podobě již drahnou dobu a vstupem Ústavy v platnost nedojde v této oblasti k žádné změně...
Reagovat
Jen zvratek byrokratického šimla
Honza (1.3.2005 23:14:14)
Už samotná rozvláčnost a rozsáhlost tento text činí naprosto nevěrohodným. Ústava USA, která platí jen s několika dodatky už přes 200 let, se vejde na dva listy papíru. Návrh evropské ústavy jen odráží hloubku byrokratického bahna, do kterého se EU čím dál hlouběji noří a ve kterém se nejspíš zcela utopí jinak krásná myšlenka zboření hranic, které po staletí uměle rozdělovaly obyvatele našeho světadílu.
Reagovat
Množstevní omezení
Křehlík Karel (28.2.2005 12:55:53)
V článku III - 153, 154, a 155 se hovoří o zákazu množstevních omezení mezi členskými státy. Jakou souvislost nebo jaký vztah s těmito články má potom omezování výrobních kvót n. př. u cukru, oceli a pod.? V textu těchto článků jsem se o žádných vyjímkách ani odkazech nedočetl. Mají snad veškerá omezení platnost pouze do přijetí Evropské ústavy ?
Reagovat
Reakce
Dr. Pavel Schlemmer (16.1.2005 22:54:56)
Dobrá práce, doufám, že najdu čas na prostudování.
Reagovat