Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
19.května 2022
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Evropská ústava - kompletní znění

Diskuse k textu  |  39 příspěvků (20 - 39)

Logo EU12.ledna 2005 vyslovil Evropský parlament souhlas s evropskou ústavou (přesněji: schválil zprávu o Smlouvě o Ústavě pro Evropu vypracovanou poslanci Corbettem a de Vigem, ve které se tito vyslovili pro schválení ústavy) v poměru 500 hlasů pro, 137 proti a 40 abstencí. Ústavní smlouva vstoupí v platnost až po ratifikaci ve všech 25 členských zemích EU. Euroústavu si můžete v oficiální formě stáhnout na stránkách Euroskopu, kde najdete také protokoly a přílohy, které jsou nedílnou součástí ústavní smlouvy, spolu s oficiálními doprovodnými a vysvětlujícími texty.

Převedli jsme euroústavu do formátu HTML a podařilo se nám snížit počet stran na méně než třetinu (samozřejmě beze změny obsahu) - z původních 353 stran na cca 110. To ocení jistě ti z vás, kdo si chtějí text vytisknout a v klidu prostudovat (chcete-li, můžete si nechat zobrazit přímo verzi pro tisk). Můžete též vstoupit přímo do diskuse a vyjádřit se k euroústavě samotné i ke všemu ostatnímu, co s ní souvisí.


Číst celý text


 bez náhledu 
Délka ústavy.
Ondřej Ditrych Pošta (11.5.2005 10:04:08)
Nejsem si úplně jistý, jestli vaše srovnání s americkou ústavou zahrnující soudní rozhodnutí vztahující se k fungování a pravomocem amerických institucí (z těch nejčastěji uváděných třeba Marbury v. Madison, McCulloch v. Maryland a řada dalších) je úplně přesné. Nakonec i české právo, pokud se nepletu, ale rozlišuje mezi ústavou jako takovou a ústavním pořádkem, jehož součástí jsou navíc ústavní zákony a některé mezinárodní smlouvy, které upravují vznik, kontinuitu a chod českého politického systému. Máte pravdu, a v této diskusi to již zaznělo, že název "ústavní smlouva" není vzhledem k podobě ani účelu evropské smlouvy docela přesný. Navíc, což se vztahuje i na českou ústavu - domnívám se, že smyslem ústavy je načrtnout základní kontury ustavovaného zřízení (rámcově vymezit pravomoci a vzájemné vztahy mocí) a přihlásit jej k jistým základním politickým a kulturním hodnotám (třeba demokracie, omezení státní moci, vláda zákona atd.). Možná se dá říci, že je to dokument "přirozeněprávní", který se snaží ukotvit ducha daného zřízení, ne vyčerpávajícím způsobem definovat veškeré mechanismy ustavování/fungování státní moci. Na jedné straně (definice základních kulturních hodnot) přichází evropská smlouva trochu zkrátka, na straně druhé (neboť je ve skutečnosti sumou primárního práva) daleko překračuje zmíněné pojetí ústavy. Nemyslím si však, že přinejmenším tato druhá skutečnost by ji nějak zvlášť deklasifikovala. Argument "Co je to vlastně za ústavu?!" je přespříliš omezený na nepřesné pojmenování, nikoli samu podstatu tohoto dokumentu.
Reagovat
všem
Kryštof Špidla (9.5.2005 22:10:47)
1) Se zájmem jsem si přečetl celu diskusi. Jsem velmi potěšen, že existují internetové diskuse, které jsou věcné a mnohdy poučené.
2) Nemýlím-li se (a rád se nechám opravit), součástí Üstavy USA jsou de facto též precedenty týkající se rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v oblasti ústavního práva. S těmi dokument čítá(dle odhadu) okolo dvou tisíc stran.
3) Je fakt (ale to jen opakuji), že název Evropská ústavní smlouva je nepřesný, neboť aby takový dokument mohl být ústavou, musel by vytvářet nový státní útvar. Což Evropská ústava nečiní.
4) EU je projekt, který i kdyby se nezdařil, stojí za to být jeho součástí.
Reagovat
Dvě poznámky
Ludevít Ferjenčík (30.4.2005 08:51:45)
1. Velmi naléhavě cítím, že je třeba, aby v našich úvahách existoval také pojem lidstva jako celku, úhrnu všech lidí. Lestliže se Evropa sjednotí, bude to krok k něčemu, co je vrcholně žádoucí. Takže Spojené státy evropské ano!
2. Krajnosti jsou vždy trapné. Jestliže si ve Vaší obci někdo zřídí prasečí chlívek na hřbitově, nebudete se divit, když se nad tím pohorší někdo, kdo ve Vaší obci ani nebydlí. - Mám na mysli vepřín v Letech. Role českého prezidenta při obhajování státní suverenity ČR je čím dál tím trapnější. Nebylo by na čase zabývat se něčím jiným, co by mohlo vhodněji zajistit panu prezidentovi druhou volbu?
Reagovat
Kritika mířící vedle; Jakubův odkaz
Martin Schlemmer Pošta (27.4.2005 19:24:47)
Vážený Jakube,
díky za odkaz. Nacionalistické stránky svedomi.cz znám, nikdy jsem na nich však nenašel nic argumentačně či věcně zajímavého. Ani váš odkaz to nenapravil. Problém vidím v tom (aniž bych se nyní chtěl kohokoliv osobně dotknout), že lidé kolem bývalého serveru euroskeptik.cz nevedou o evropské integraci věcnou diskusi. O tom se koneckonců kdokoliv může přesvědčit i pod vaším odkazem. Jejich texty jsou plné metafor a hyperbol, přirovnávají EU k těžce naložené lodi atd. Jenže tak věcná diskuse prostě nevypadá. Tyto obraty ve vás sice můžou evokovat a postupně i vypěstovat určité představy a pocity, ale nevedou k podstatě věci.
Jediný náznak věcnosti se nachází v textu R.Valenčíka (který ale s "Klausovými eurospektiky", pokud vím, nemá nic společného, naopak, šéfuje levicovému časopisu Marathon). Podle něj je euroústava tak špatná, že nemá ani cenu její vady vypočítávat (budiž, jestli vás toto přesvědčí :-). Pak ale přece jen povolí a zmíní se o v ústavě zakotvené možnosti vystoupení. Chtěl-li by nějaký stát z EU vystoupit, bude o tom údajně hlasovat celá EU.
Není nic jednoduššího, než se přesvědčit přímo na Glosách na vlastní oči. O vystoupení z EU mluví článek I-60. V něm se říká, že chce-li stát vystoupit z EU, sjedná s ním EU dohodu o podmínkách vystoupení (je jasné, že vystoupit se nedá ze dne na den, bylo by třeba přerušit spoustu kanálů, bezcelní styk, cestování bez cestovních dokumentů a další věci). Tuto dohodu schválí kvalifikovanou většinou Rada. Pokud taková dohoda není uzavřena do 2 let od požádání o vystoupení, může dotyčný stát bez dalších okolků své členství ukončit.
Takže jak to je? Hlasuje EU skutečně o tom, může-li dotyčný stát vůbec vystoupit? Kdepak, rozhodne pouze, jak toto vystoupení bude vypadat z její strany. 0:1 pro pana Valenčíka (nebo 1:0 pro překroucení textu, jak se to vezme).
Dále vykládá euroústavu jako "bianko směnku," jejímž podepsáním se "členské státy svobodně zavazují k tomu, že budou zavázány jakýmikoli dalšími změnami této smlouvy, přijatými podle principů této smlouvy." Těžko říct, na co tu naráží, dost možná na tzv.překlenovací doložku nebo doložku o flexibilitě. Je-li tomu tak, odkážu vás na třetí odstavec svého příspěvek v této diskusi z 26.04.2005 12:59:02.
2:0 na překrucování textu. A věcná diskuse nikde na obzoru.
Reagovat
Ústava, "ústava" a výjimky
Martin Schlemmer Pošta (27.4.2005 19:01:29)
Vážený pane Flégle,
chápu vaše výtky. Proč zahrnuje ústava výjimky? To nemůže platit shodně pro všechny?
Myslím, že na tuto otázku se dá podívat i z jiné strany. Proč se evropské ústavě vlastně říká "ústava"?
Označení "ústava" je podle mého názoru nešťastné, jedná se o přehnanou amibicióznost Giscard d'Estainga, předsedy Evropského Konventu, orgánu, který na dokumentu pracoval. Nicméně název, označení je jedna věc, obsah je věc druhá. Ve skutečnosti se jedná o mezinárodní smlouvu, která má upravovat velmi komplexní vztahy v rámci EU - vymezit kompetence jednotlivých eurounijních orgánů, vymezit práva a povinnosti členů EU vůči sobě navzájem atd. Tyto vztahy se vyvíjely po několik desetiletí a dnes jsou zachyceny především v několika smlouvách. Euroústavu vidím jako snahu tyto vztahy dostat takříkajíc pod jednu střechou, tj.sjednotit stávající zakládající dokumenty.
Označení "ústava" je tedy zavádějící. Smlouvou, kterou označujeme jako "euroústava" se nic nového "neustavuje". Je pravda, že Konvent nejen, že stávající dokumenty sjednotil, on integraci i poněkud posunul (což je viditelné např.na snaze sjednotit zahraniční politiku). O správnosti tohoto kroku (nebo konkrétních dílčích změn) lze samozřejmě diskutovat. Je možno také diskutovat o tom, proč v některých oblastech neprovedl změny žádné, ačkoliv si je každý soudný člověk musí přát (např. CAP - společná zemědělská politika).
Kam ale mířím? Je třeba si uvědomit, že se nejedná o ústavu v tom slova smyslu, jak ji chápeme. To označení je podle mne nešťastné. Jedná se o komplexní mezinárodní smlouvu, upravující všechny důležité aspekty soužití a spolupráce více států pod jednou střechou. Proto jsou i ty výjimky (alespoň pro mne) pochopitelné. Představují vlastně dědictví z minulého průběhu integrace a nelze je prostě zrušit.

S pozdravem,
M.Schlemmer
P.S.: Titul "doktor" mi nenáleží.
Reagovat
Vrele doporucuji vsem!
Jakub (27.4.2005 18:43:30)
http://www.svedomi.cz/aktuality/a2004/nzp04063.htm#myaeu
Reagovat
Dr. Martin Schlemmer
Flegl (26.4.2005 15:48:27)
Vážený pane dr. Schlemmere,
děkuji za upozornění na další dokumenty, které se váží k E-ú. Právě proto , že E-ú je řešením řady a řady výjimek na mne působí jako nesvéprávní dokument. Ústava je dokument, který popisuje právní relevantnost sděleného obsahu. Jednotlivé přistupové smlouvy pak mohou řešit a také řeší výjimly z dané ústavy. Ale i tak to je , promiňte mi to přirovnání jako by Listina lidských práv a svobod, která by řešila, že až změnite vyznání tak budete plnohodnotný člen národa , což do jisté míry jde a "nedej Bůh" až změníte barvu, bude z Vás právoplatný občan. Buď je pro všechny na stejných principech a nebo pouze pro vyvolené a pak to je paskvil. Ústava EU na jedné straně říká jsme si rovni , na druhé jedním dechem přímo v ústavě predikuje výjimky. Ústava by měla diskrétně vymezit práva a povinnosti nad národnostními právními normami, určit priority rozhodné moci, závaznost dokumentů a meze odpovědnosti. Tento dokument s ohledem na různá státní zřízení a funkce států (monarchie, republiky, svazek, tedy unii států) a různou sociální politiku vymezující národní specifika se zříká odpovědnosti a direktivy. K čemu pak je ústava, když umožňije striktní změny, její znění umožňuje několikeré výklady. Vím, že šíře diskuse na toto téma by překročila možnosti komunikace touto cestou, a právě proto mi chybí politická odpovědnost vůči veřejnosti.
Politická scéna u nás bojuje o mocenské pozice na malicherných pohnůtkách profitace jednotlivých politiků na své moci místo toho , aby odpovědně prováděli politiku směrem dolů.
Dohadování se o morálnosti jednotlivých členů vlády , vedení politických stran a boj o "koryta" odvádí pozornost od podstatného. Jenom k tomu to biblické "Ať hodí kamenem ten kdo nemá hříchu!" Trochu jsem sice odbočil, ale ono to s presentací a výkladem E-Ú úzce souvisí. K této diskuzi chci jenom říci , závěrem, že E-Ú na mne dělá dojem nejasného kompromisního paskvilu tvářícího se jako právní dokumnet, který ale díky výjimkám není stejně vlastně diskrétně závazný. Je to irelevantnost E-Ú k právě citovaným výjimkám a národním specifikám.RF
Reagovat
Euroústava a národní výjimky - panu Fléglovi
Martin Schlemmer Pošta (26.4.2005 13:11:31)
Dobrý den,
euroústava zahrnuje výjimky, jelikož se jedná o shrnutí dosavadních zakládajících smluv Evropského společenství (Evropské unie). Tyto výjimky jsou pro každý stát velmi důležité a proto nemůžou být jen tak zrušeny. K textu euroústavy, který jsme publikovali na Glosách, patří ještě celá řada dodatků, které tyto výjimky shrnují. Naleznete je pod sekcí Protokoly a přílohy I a II připojené ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu (PDF) (zde se nenachází jen národní výjimky, ale i např.důležitý Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality a další).
V těchto protokolech se nachází např.i výjimky, které vyjednala ČR při vstupu do EU.
Reagovat
Deformovaná diskuse a lži o euroústavě - Panu Jarolímovi
Martin Schlemmer Pošta (26.4.2005 12:59:02)
Dobrý den,
chtěl bych reagovat na váš příspěvek. Mluvíte o sporu mezi V.Klausem a členy EP Jo Leinenem a Vidal-Quadrasem. Chtěl bych uvést některé věci na pravou míru. Ani jeden z nich neupírá V.Klausovi právo na svůj názor či by ho chtěl nějak umlčovat. Do této emotivní roviny posunul spor právě V.Klaus, nicméně se z jeho strany jedná o hrubou manipulaci.
O tom, že Vidal-Quadras, místopředseda EP, byl ve svém projevu věcný a pouze upozornil na chyby případně lži v Klausově výkladu, se můžete přesvědčit v tomto přepisu jeho projevu na Britských listech.
Je pravda, že v některých místech je jeho řeč kousavá i ironická, ale to přece patří k životu a k diskusi. V.Klaus a jeho klika kolem CEPu usilovně deformuje diskusi o euroústavě a posouvá ji z věcnosti do ideologičnosti.
Jeden z největších omylů, který stále opakují, se týká toho, že po schválení euroústavy bude evropské právo nadřazené českému. To je zcela mylné. V Ústavě ČR, článku 10, se jasně říká:
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Princip nadřazenosti mezinárodních smluv je tedy zakotven v naší ústavě, není nadiktován jakýmisi strašidelnými silami zpoza našich státních hranic.
Vidal-Quadras se o tom také zmiňuje:
"Některá varování pana Klause před novou dohodou jsou dokonce absurdní. Zdá se že až dnes, více než padesát let po Římské dohodě, objevil, že unijní zákony jsou nadřazené (primacy) zákonům členských států. Absolutní základ evropské integrace vydává za nové a strašlivé nebezpečí."

Další lží a překrucováním je strašení překlenovací doložkou (IV-444), jež upravuje obecný přechod od hlasování kvalifikovanou většinou na hlasování většinou prostou. Ve slovníku Klausovy kliky si tedy můžou evropské orgány kdykoliv uzurpovat pravomoc rozhodovat o čemkoliv prostou většinou (zde opět přichází ke slovu strašení velkými státy). Jenže už zamlčují, že přesun hlasování z QMV na prostou většinu může zablokovat kterýkoliv národní parlament!

Atd atd. Debata o euroústavě je těmito lžemi značně deformována.

Shrnuto: nejedná se o žádné "umlčování euroskeptika" (cítíte také ten mučednický podtón?), jak by nám V.Klaus rád nabulíkoval.
Na závěr položím řečnickou otázku:
Václav Klaus může (lžívě, viz výše) kritizovat euroústavu a evropské orgány, ale jeho kritiku nikdo kritizovat nemůže? Jedná se hned o národní ohrožení?
Reagovat
EU ústava - AU !!! ústava
Flegl (26.4.2005 11:44:59)
Dal jsem si tu práci a tuto nezáživnou "beletrii" jsem přečetl - ne prostudoval. Dojem , který na mne tato kniha udělala se dá shrnout jako směs vyjímek pro jednotlivé členské a přistupující státy, které se mění podle potřeby, jejich síly v evropském parlamentu a ochranářské politiky. Proč např. vedle dalších,aby to nevyznělo, že pouze mám na mysli jeden členský stát,ČLÁNEK III-243 Německo může mít v ústavě zakotveny zvýhodňující vyjímky? To přeci není ústava. Jakákoliv zakotvená vyjímka znevažuje hodnotu, právní sílu tohoto dokumentu. Ústavu chápu jako právně rovnoprávný, pro všechny závazný dokument neznevýhodňující kteroukoli ze stran řídících se daným dokumentem jako právní normou.
Tato ústava bohužel na mne takto nepůsobí a jsem přesvědčen , že naši politici nenajdou odvahu k vyjádření se veřejnosti k tomuto dokumentu v referendu. Každý soudný člověk by ji musel totiž jakožto listinu určující práva a povinnosti na základě rovnosti a svobodné vůle odmítnout. To jest můj názor laika. Třeba mi jej někdo z politiků nebo přítomných diskutérů objasní a vyvrátí. Budu rád shledám-li, že jsem si utvořil milný obraz poznání.
RF
Reagovat
Bez nadpisu
Zbyněk Jarolím (21.4.2005 23:35:11)
Právě jsem si na internetu přečetl články o sporu prezidenta Klause s dvěma poslanci evropského parlamentu ohledně evropské ústavy (jistě víte, oč se jedná). Nejsem sice žádný velký Klausův příznivec, nicméně mě v té chvíli napadlo, že je to docela příznačné - Evropská Unie je zřejmě stále více o tom, že je potřeba jakékoli výhrady a pochybnosti o jejím fungování potírat a to jakýmkoli způsobem (vzpomeňme jen na situaci, kdy byla evropská ústava schvalována v evropském parlamentu), nebo-li jak se lidově říká, "drž hubu a krok". Máš svůj vlastní jiný názor? To jsi tedy velice nebezpečné individuum, na které si musíme dát pozor, euroskeptiku !! Nevím, jak vy, ale za takovýchto podmínek já své ANO evropské ústavě rozhodně nedám.
Reagovat
Zbytečně moc obsáhlá a rozsáhlá
Jirka (13.4.2005 23:33:11)
Dle mého názoru by ústava měla zahrnovat jen ty nejnutnější a nejobecnější práva, pravomoci a povinnosti.
Tato ústava je zbytečně rozsáhlá a spoustu věcí z ní by mohly upravovat, dle obecných pravidel v ní stanovených, zákony unie.

Jen nevím, jak moc budou lidé ochotní tenhle text číst a rozhodnout o něm v referendu, když je tak rozsáhlý.
Reagovat
poznámka
Jirka (13.4.2005 13:13:41)
Chtěl jsem reagovat na to jsem si nakopčil do wordu a má to 117 stran. Honza to ale řekl za mě. Nevím jestli bych zvedl ruku pro něco co působí už z dálky tak odpudivě. Snad to do případného referenda stihnu přečíst.
Reagovat
Ad "hlasoval jsem proti a budu hlasovat proti i teď"
Martin Schlemmer Pošta (21.3.2005 09:39:02)
To by mne, pane Mesarči, zajímalo, jak si představujete budoucí mezinárodní pozici ČR. Jako 51.stát USA? Jako detašovaného člena Ruské federace? Nebo jako autarkní ostrůvek pokroku a humanismu uprostřed Evropy?
Jakou konstruktivní alternativu nabízíte při absolutním odmítnutí EU?
Reagovat
Doufam, ze euroustava u nas neprojde
V.Mesarč (16.3.2005 14:29:38)
hlasoval jsem proti vstupu do EU a budu hlasovat i proti prijeti euroustavy.
Reagovat
Ad "rozvláčnost a rozsáhlost textu"
Martin Schlemmer Pošta (5.3.2005 04:13:17)
Vážený Honzo,
Smlouva o Ústavě pro Evropu není ve skutečnosti žádnou ústavou v tom smyslu, jak my si ji představujeme (fundamentální, stručný zakládající státní dokument), nýbrž shrnutím a spojením dosavadních smluv, na nichž stojí Evropská společenství. Proto v přílohách naleznete například i ustanovení o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu, o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě nebo o umělém přerušení těhotenství na Maltě. To všechno jsou dříve dojednané záležitosti a jestli má evropská ústava všechny dosavadní smlouvy shrnout, musí obsahovat i tyto záležitosti. Je tedy dlouhá a složitá i kvůli českým hutím (a dalším výjimkám, jež naše diplomacie vyjednala před vstupem do EU).
Pokud chcete, aby EU měla ústavu v takové podobě, v jaké si ústavu představujeme, nezbývá vám, než doufat v brzkou přeměnu Unie ve federaci. Do té doby budeme mít dlouhé a složité mezinárodní smlouvy.
Ale nelamte si nad mezinárodními smlouvami hlavu. Věděl jste, že Česká republika je vázána úmluvou o poštovní spořitelně uherské? Určitě ne, a také vás to nijak netrápilo. :-)
Chci prostě poukázat na fakt, že mezinárodní smlouvy NEjsou jednoduché a čtivé a NEpodobají se ústavě USA.
(Mimochodem skutečně jste vytiskl ústavu USA na 2 listy? Já bych to tipoval tak na 15.)
Reagovat
Ad množstevní omezení - pro p. Křehlíka
Jan Faltys (2.3.2005 16:29:55)
Uvedené články III-153 až III-155 se týkají volného pohybu zboží při vývozu a dovozu. Smyslem je, aby členské státy po zrušení cel nemohly chránit své trhy před dovozy jinými, necelními opatřeními - například stanovením maximálního povoleného množství, které lze dovézt. Nejedná se tedy o výrobní kvóty. Kvóty uplatňované na produkci zemědělských komodit jsou jsou součástí společné zemědělské politiky (se všemi jejími nedostatky) a zhruba určuji maximální množství, které může daný subjekt vyrobit, aby na něj obdržel příslušnou dotaci. Cokoliv vyprodukované nad danou kvótu nemá na podporu nárok a je tedy pro výrobce v podstatě nerentabilní. Jak je to s Vámi uváděnými kvótami na ocel upřímně řečeno netuším, ale mám za to, že se jednalo právě o nástroj zahraničního obchodu ve vztahu EU a ČR v době před přistoupením - v pravomoci EU není nástroj pro stanovení výrobních kvót pro oblast průmyslu.
Zákaz množstevních omezení i ona nešťastná společná zemědělská politika fungují v uvedené podobě již drahnou dobu a vstupem Ústavy v platnost nedojde v této oblasti k žádné změně...
Reagovat
Jen zvratek byrokratického šimla
Honza (1.3.2005 23:14:14)
Už samotná rozvláčnost a rozsáhlost tento text činí naprosto nevěrohodným. Ústava USA, která platí jen s několika dodatky už přes 200 let, se vejde na dva listy papíru. Návrh evropské ústavy jen odráží hloubku byrokratického bahna, do kterého se EU čím dál hlouběji noří a ve kterém se nejspíš zcela utopí jinak krásná myšlenka zboření hranic, které po staletí uměle rozdělovaly obyvatele našeho světadílu.
Reagovat
Množstevní omezení
Křehlík Karel (28.2.2005 12:55:53)
V článku III - 153, 154, a 155 se hovoří o zákazu množstevních omezení mezi členskými státy. Jakou souvislost nebo jaký vztah s těmito články má potom omezování výrobních kvót n. př. u cukru, oceli a pod.? V textu těchto článků jsem se o žádných vyjímkách ani odkazech nedočetl. Mají snad veškerá omezení platnost pouze do přijetí Evropské ústavy ?
Reagovat
Reakce
Dr. Pavel Schlemmer (16.1.2005 22:54:56)
Dobrá práce, doufám, že najdu čas na prostudování.
Reagovat