Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.října 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Filosofie živé přírody - 1. část

Diskuse k textu  |  8 příspěvků (1 - 8)

O přírodě máme celý soubor věd: od fyziky a astronomie přes geologii a chemii po biologii. Každá z těchto věd má rozsáhlé pojmové aparáty popisující velikou experimentální zkušenost o určitých vlastnostech něčeho v přírodě. Každá z nich popisuje jinou stránku přírody, hledá funkční model jiné třídy jevů. Není tedy příliš troufalé, když chceme filosofovat o něčem, o čem je tolik a tak dobře zavedených věd? Jsme příliš zvyklí na to, že filosofie je živa z nedostatku poznání. I na tom však něco je, neboť filosofie tradičně vyrůstá z úžasu, včetně úžasu před dosud nepoznaným. Neměl by se však filosof spíše zeptat fyzika, co ví o fysis; astronoma, co je to kosmos; chemika, co je to látka; biologa, co je to život, a pak to vše do nejvyšší míry zobecnit a tak vytvořit filosofii přírody? Pokusy podniknuté touto cestou považujeme za tak odstrašující, že by nebylo kolegiální je citovat.

Vědci toho vědí opravdu hodně, ale většinou vědí něco trochu jiného, než co zajímá laika, a o to spíše něco jiného, než kam míří filosofická otázka. Otázka po přirozenosti je otázkou filosofickou. Je dokonce jednou z nejstarších filosofických otázek, je nejméně tak stará, ne-li starší, jako samo slovo "filosofie". Co se však stalo s přírodou a přirozeností poté, co jsme jí nejprve opovrhli jako něčím nízkým (ve středověku) a pak se ji pokusili postavit do svých služeb a přetvořit k obrazu našich potřeb?


Číst celý text


 bez náhledu 
chapu
Pamela Sarkozi (9.5.2008 11:19:10)
je mi teprve 15 let .některe divky v mem věku by dnes do vyhledavače jen tak nezadali fauna nebo flora chapu co je to filosofickě myšlení a znam mnohe lidi kteří o tom nemají ani zdaní.CHRANIT PŘÍRODU?????????ti kteří to dnes vykonavají těch je velice malo.ahoj
Reagovat
Anonym (4.10.2007 12:07:37)
rosnička: Přírodě je potřeba rozumět, (teda vlastne aj filozofovať...)
Reagovat
Přírodní filosofie........
Tom Rudolf Pošta (10.8.2007 20:04:46)
Myslim si, ze zabyvani se filosofii prirody je pro nas prinosem jako ostatni filosoficke okruhy. Uz jen to,ze kazdy clovek nahlizi na jednu vec jinak a snazi se podelit o svuj pohled i ostatni.Clovek je nedokonalou casti spolecnosti,ktera se bez nej samozrejme neobejde a k jeho dokonalosti potrebuje vice nazorovych pohledu,ktere utvori celistvy obraz.Spolecnost je silnou strankou v ktere clovek nasel jakousi drogu a utvoril si na ni zavislost.Pokud se ptame co je a co na druhou stranku neni prirozene, musime se podivat i do naseho zpusobu zivota, jake hodnoty jsme si vytvorili od dob antickych a na jakych korenech jsme vyrustali. Vychodni filosofie napriklad v Cinske medicine jdou ruka v ruce, kdezto v Evrope se filosofie od novodobeho lekarstvi natolik odcizila,ze nasledne spojeni se nam dnes zda velmi nepravdepodobne.
Jak na vychode tak i v Evrope mame svuj pohled, svuj idealni pohled, ktery pomoci spolecnosti a jednotnosti prosazujeme(bojujeme za svou ideologii), stejne jako kazdy zivy tvor na nasi planete,ktery se snazi za svou ideou jit nezavisle na ostatni a nezavisle na tom jak si sve okoli zmeni. Pokud se tedy koukneme do prirody(jako neco idealniho) co je prirozene uvidime ze to co vytvarime my delaji i ve volne prirode zvirata i rostliny jen s tim rozdilem ze jsou mensiho rozmeru a tedy v mensim meritku.
Z jedne prednasky "Romana Virta" mi utkvelo v pameti: "Kazdy zivy tvor,ktery obyva nasi planetu hleda stesti.Nezalezi jestli je to clovek,ktery zabije kvuli penezum a nebo jestli je to zvire,ktere pomaha celkove vegetaci(Ale ruzny pohled ma i jine cile).Napriklad tvor ktery ma hlad,tak zabije zvire,ktere napomaha vegetaci(v naplnenem zaludku ,vidi uspokojeni) a ten clovek zas vidi,ze by mohl s penezmi zit daleko lepe(a zit bezstarostny zivot)".
Kazdy ma svuj ideal a tudiz i jine prostredky k jeho naplneni.
Clovek si vytvari svuj ideal ziti, ktery vidi ve spolecnosti a dominantnosti ve svete.To co ho omezuje a smeruje jsou opet prekazky ktere si nastolil sam a to etiketa,moralka apod.
Technologie ktere pouziva, vysly z evolucniho vyvoje jako technika generacniho preziti mezi zviraty.
Nikdo neutece okolnimu svetu, protoze i ve sterilizovane izolaci na nas budou pusobit prirodni zakony,kterym se budeme muset postavit.Jsme soucasti sveta,ktery zname a dokonce i kdyby jsme ho neznali byly by jsme dale jeho soucasti.Je dobre vedet,nez slepe prezirat svet ve kterem jsme,protoze az jednou dojdeme na konec cesty zivota, budeme vedet co nas ceka.....
Reagovat
O přírodě filosofovat?
rosnička (5.4.2006 23:09:50)
GeoN:
O přírodě není třeba "filosofovat". Příroda to nepotřebuje a ani to na ni nebude mít vliv. Přírodě je potřeba rozumět, pomáhat jí a umět v ní žít s minimalizací negativních vlivů lidské existence na na přírodu. Pak snad udržíme přírodu v takovém stavu, aby nedošlo k jejímu zhroucení, ke zničení života na zemi.
Reagovat
.. k náboženskému "dotazování" ... a malé doplnění ...
GeoN (7.11.2005 14:38:32)
... ještě jednou jsem si zde zveřejněný text přečetl ... :-) ... abych zřetelněji postřehl možné posuny, a zdá se, že zde k nalezení jsou :-) ... abych se více identifikoval: znám Vás již ze svých studií na UK a "po očku" Vaši práci sleduji (což je již dlouho, přičemž filosofii se "profesionálně" nevěnuji - je-li vůbec něco takového ... :-) už proto, že mě témata (opravdu nechci použít slovo: "problém") "přirozený svět" a "přirozenost" či "přirozené" trvale přitahují ...

***

... k ona lehce nadsazená "výhrada" k náboženské "formě" možného dotazování je v mé poznámce zmíněna proto, že jsem (a Vy jistě také) pozvolna do důsledku rozeznal, že to, čemu "běžně" říkáme "náboženství", od toho, čemu říkáme "věda" či "filosofie" zas až tak zásadně neliší (a to i po vlastních "náboženských" zkušenostech, jež jsou již dlouho minulostí).

Jak jistě a samozřejmě víte, nejde jenom o samotné postavení si něčeho předmětem, nýbrž o všechen ten "funkční" kontext, jež z tohoto postavení implicite plyne, ať si to přejeme či nikoliv. Jistě se nebudeme nijak rozcházet, když řeknu, že touto "operací", kterou postavení si něčeho předmětem vlastně "nutně" vytváříme (doslova: konstruujeme) onu nepříjemnou a obtížnou "césuru" mezi předmětem a "věcí samou". Když se tak děje "uvnitř světa", pak se s dostatečným uvědoměním "nic neděje" - opakuji: pokud to samozřejmě máme "pod kontrolou" a nepropadáme pocitu, že naše předmětnosti, naše předmětné "konstrukce" skutečně "lícují" s oním "něčím vně" - v kontextu naší primární a formální. "metodické" reflexivní konstrukce, v rámci níž se můžeme vůbec na cokoli u čehokoli a jakkoli, takto "vnitrosvětského", tázat.

Fatální potíž, dle mého, přichází až v okamžiku, kdy se naše "tazatelství" pokouší "obrátit" k onomu pověstnému celku, potažmo "celku" přirozeného. Zde přichází onen "metafyzický rozštěp", a to lhostejno zda je "formulován" nábožensky, filosoficky či vědecky - v čase přesně v tomto pořadí :-) ... Je lhostejné jak tento "rozštěp" uvedete. Je lhostejné, zda ho "esotericky" oznámíte a předložíte k víře tak, jak to dělá náboženství, anebo zda sledujete nějakou strukturu v rámci nějaké "před-ustavené" racionality racionální argumentace, jež je tomu, do má onen rozvrh "rozštěpu" přijmout. A dokonce je lhostejné, zda budete vyprávět příběh tak, jak to udělal Platón. Výsledek je vždy stejný – a koneckonců vždy potřebujete nějakého "metafyzického héroa", který se "stane tělem", aby onu "zvěst" přinesl. Ono "velké entrée", kterému se ve filosofii říká "obrat k filosofickému postoji", je samozřejmě přítomen i v náboženství a vědě. Ve vědě téměř nepozorovaně, implicite ve "vědeckých metodách" - v náboženství naopak velmi silně a znatelně, dokonce v zpravidla v zážitkově a "existenciálně" masivním rituálu. Vždy projdete oním "znovu-zrozením", které pro Vás "obrátí" svět v cosi, co je dotázané - a ohledně čeho je hledána odpověď na položené otázky. V tomto smyslu se mi "jeví" rozlišování mezi náboženstvím, filosofií a vědou jako "bez-předmětné" ovšem s tím, že liší právě a jen ve své lidsky a do značné míry přirozeně lidsky vnímané, zobrazované a žité "intenzitě". Beztak si lze, bez jakéhokoli zlého úmyslu, všimnout, že pro mnohé vědce je věda spíše náboženstvím, než tím, co často vlastními slovy o vědě deklarují - ale to je také "stará vesta". :-)

Takže, rozumějme si: nevyhrazuji se obzvláště k náboženskému "způsobu" dotazování u přirozeného, nýbrž mi vystupuje jako nejintenzivnější, a proto jistým způsobem nejničivější - jistě opět jen v jistém "modu": v "modu" toho, jak "svět" či přirozené předmětně "zpracován" pro mé (či kohokoli jiného) prožívání v první osobě. Je jistě pravda, že věda je naopak nejničivějším živlem v domu destrukce "praktické" - ve svém sebepřetvoření v postupující "vítěznou" technovědu, jež byla ještě nedávno tak napolovic "teoretickým výmyslem" a varováním filosofů, a dnes je velmi citelným, každodenním "faktem". Rovněž si vážím vědy, ale v tomto jejím "rozměru" mě, přiznám se, doslova děsí. Tolik vašemu doplňujícímu dotazu.

***

... sám se velmi "trápím" přemýšlením o tom, jak "mluvit" o přirozeném, a při tom se nedopouštět onoho zpředmětňujícího "entrée", jež toto přirozené neodvratně zničí, protože přirozené nakonec, v naší řeči, v našich rozhovorech uchopená, vždy k nějakému "scelování" poukáže. Ba co více: ponechá k tomu jakousi iluzi jeho další "přítomnosti", i když povětšinou dávno mluvíme o něčem jiném, což považuji za ještě záludnější, protože tak vždy hrozí, že budeme za "přirozené" vydávat cosi, co se přirozenému "docela podobá". Obávám se, že o přirozeném se předmětně, či dokonce jaksi "přímo" vůbec mluvit nedá - že přirozené nám může být "zpřístupněno" pouze v takovém "mluvení", které je samo vnitřně a zevniř přirozeným. Možná, že byste k tomu "měl co říci" - myslím ono "mluvení", které bylo asi pro naše dávné předky vcelku "obyčejné", totiž ono mluvení "živého mýtu" - vyprávění, které ve své "ději" bylo vnitřním vláknem toho, "o čem" je vyprávěno. Snad někudy tudy vede "cesta", jak "myslet" přirozené, aniž bychom tímto myšlení bezprostředně "nekolaborovali" na destrukci toho, co se, s takovou opatrností, a možná i "úctou", pokoušíme myslet. A osobně jsem přesvědčen, že "myslet" přirozené, je pro nás, v naší okamžité situaci akutně vážné "zadání", protože přirozené mizí jako alpské ledovce - a co se stane, až roztaje, se nedovažuji "věštit". A to nemám, samozřejmě, na mysli ani tak a pouze přirozenost "vnější", jako onu "naši" - přirozenost "vnitřní" ... je v tom kus bezbrannosti a beznaděje, a to jsem dalek být tím, čemu se říká "pesimista" … spíše naopak.

***

... moc děkuji za útržek rozhovoru ...

GeoN

(nezveřejňuji zde své jméno ani e-mail, ale stačí naznačit, a pošlu Vám svou "identitu" /brrrr :-)/ na e-mail, který znám z Vaší webové stránky - ale věřte, že tato "identita" není nijak zajímavá ...)
Reagovat
Ještě k "tázání"
Zdeněk Kratochvíl (5.11.2005 11:51:09)
GeoN:
Krom toho, že jsem se minule nepodepsal do dobré kolonky, tak jsem zapomněl upozornit na to, že text "Filosofie živé přírody", který je zde, jsem oproti starší knižně publikované verzi přepracoval právě taky z toho důvodu, aby snad už míň propadal intelektuálskému nebo modernímu kulut tazatelství.
Reagovat
K "tázání" na přirozenost
Anonym (5.11.2005 11:39:14)
GeoN:
Neříkám, že fysis může být předmětem tázání jinak než po určitém zpředmětňujícím uchopení, ale že jím byla, a proto to vedlo k určitým koncům. Naopak varuji před tím, že by filosofie měla vycházet ze zobecnění jednotlivých předmětných přístupů.
Přírodovědy se velice vážím v tom, jak dokáže složitě a užitečně zpředmětňovat fysis, neočekávám od ní nic však jiného.
Pokud se filosofie táže, tak také zpředmětňuje, uchopuje – „loví pravdu“, jak říkal už Platón. Nechci tou tázající se filosofií opovrhovat, ale nemyslím si, že by se hodila ke vnímání fysis. Pro přírodní filosofii je asi dobré vyhnout se sokratovskému a aristotelskému kultu filosofické otázky, leda snad, že bychom se hned chystali ty naše otázky zpochybňovat. Souvisí to ovšem s tím, co považujeme za filosofii. Pokud to myšlení, které se tak samo jmenuje (tedy od Platóna k nám), tak se ptáme po všem a po fysis zejména. Ostatně, právě takový přístup Aristotelés podsunul svým „předchůdcům“, z nichž mnozí se neptali a už vůbec nehledali odpovědi. Např. u Hérakleita sice jsou otázky, ale spíš ironické, nikdy se neodpovídají, protože buď odpověď předem všichni víme, nebo jsou mimo řád tazatelnosti a odpověditelnosti. Není to dialog ani disputace, tyhle postupy se s fysis míijejí. Lidská zvědavost je ovšem také přirozená, i když ne vždycky pěkná, takže nás občas zajímá, co která přirozenost provádí.
Potud tedy souhlas. Jenom nevím, proč se zvlášť bojíte tázání náboženského. To přece nepředpokládá odpověď a už vůbec si ji nemůže vynucovat. Dokonce ani otázka pro věštbu neočekává jednoznačnou odpověď v předem daném kontextu otázky, pokud není úplně zpupná – a to je extrémní případ náboženského tázání. Něco jiného než náboženství je ovšem racionalistická nebo fundamentalistická „theologie“, což je podle mého mínění hlavní zdroj pádu myšlení i jednání. Theologií přece bývalo básnictví, a to se buď netáže, nebo se táže v jiném smyslu slova.
Zdeněk Kratochvíl
Reagovat
... se vší úctou k autorovi ...
GeoN (2.11.2005 19:29:47)
... mám jednu "zásadní" otázku ... může být FYSIS vůbec "předmětem" jakéhokoli tázání? ... a je lhostejné, zda je filosofické, vědecké, nebo, nedej bože, náboženské? ... a je něčím takovým, u čeho se lze na cokoli tázat, to, co "prázdně" značíme slovem: "svět" ... nemá FYSIS se světem v tomto velmi blízko ... v této ne-dotazovatelnosti? ... není "pojem" - "živá příroda" kontradikce nejenom "v pojmu", nýbrž "v bytí", neboť živá "příroda" či "přirozenost" nám jakýkoli "pojem" vždy již "předejde"?

... vždyť jakékoli tázání u "živé přírody" či "živé přirozenosti" převrátí totéž v předmět ... a tedy ve věc, čímž se "nutně" to, u čeho se tážeme, "vypaří". Mým míněním, ve vší skromnosti, je, že FYSIS není nic k tázání, právě proto, že již pouhým dotazem je to, u čeho bychom se chtěli tázat, zničeno ... již samotné tázání, ať je jakékoli, je "branou", jež "přirozené" převrací ... a "to-co-přijde-po-něm" je jen následek ...
Reagovat