Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
14.srpna 2020
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Diskuse

Společnost Politika Kultura Filosofie Vědy Historie Náboženství Osobnosti Knihy Úvahy Volné

Katrina na Glosách

Zuzana Marie Kostićová  |  8 příspěvků (1 - 8)
Největší hurikán v dějinách USA
Katrina na Glosách: mimořádná stránka o ničivém hurikánu

Většina z nás měla v podstatě z Katriny legraci. Jak jsem si ověřila už mnohokrát, Češi mají velice specifickou národní vlastnost, a totiž pocit, že se jim nemůže vůbec nic stát. První zprávy o tom, že se na nás něco řítí, většina z nás obdržela ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno. Význam, jaký jsme těmto varováním přikládali, dobře ilustruje fakt, že většina mezinárodních studentů v noci z pátku na sobotu vytloukala bary ve Francouzské čtvrti. Mě nevyjímaje. Na pátek večer byla naplánovaná v univerzitním kampusu velká párty, a protože cedule s pozváním hlásala, že bude jídlo zadarmo, přišlo skutečně hodně lidí. Zatímco se jedlo a tancovalo (a nepilo - v kampusu je alkohol totiž přísně zakázán), obcházel lidi nenápadný pán z rektorátu a taktně upozorňoval, že na nás jde hurikán Katrina a že bychom se měli připravit na případnou evakuaci a sbalit si zavazadlo s věcmi tak zhruba na tři dny...

Číst celý text


 bez náhledu 
Drobná poznámka
Zuzana Marie Kostićová Pošta (21.11.2005 16:08:03)
Jura: Mé velmi dílčí a částečné několikaměsíční zkušenosti s Amerikou nasvědčují faktu, že Američané rozhodně volí podle stranického klíče, spíš než podle čehokoli jiného. I protibushovská kritika, se kterou se tady, v liberálním a demokratickém Austinu velmi často setkávám, se děje častěji z demokratických pozic než z hlediska skutečné kritiky Bushových dosavadních činů.
Reagovat
Solidarita především
Jura (11.10.2005 19:22:03)
Martin Schlemmer: Zdravím Vás Martine,
Vaše názory jsou nesporně podloženy zajímavými a určitě správně myšlenými argumenty. Chtěl bych nejprve upřesnit, že humanitární pomoc a všeobecně soucit s druhými považuji za součást lidské morálky. V případě hurikánu Katrina a Spojených států bych upřednostnil symbolické gesto soucitu vyjádřený diplomatickou cestou, možná i SYMBOLICKOU finanční částkou. Více peněz a pomoci bych rozhodně soustředil do oblastí, které to naléhavěji vyžadují (Pákistán). Jsem velmi rád, že tam již vyrážejí brněnské lékařské týmy.
Přesto budu dál svelkým zájmem sledovat odklízecí práce v New Orleansu a nejen tam. Myslím, že tím jak se Bushova administrativa vypořádá s touto naléhavou potřebou bude úzce korespondovat se schopností a kvalitou této vlády vůbec. Jinak řečeno: jestli je tato vláda dobrá či špatná. Zatím to vypadá, jak říkáte, na jeho absolutní fiasko. Snad jako by sám vůbec nepřodpokládal, že něco tak "přízemního" jako nějaká bouře, může ohrozit "všemocné" USA. A právě image všemocných USA dostal hurikánem dost na frak, a tak budou mít různé teroristické organizace i státy "OSY ZLA" větší šanci v povzbuzování k boji proti USA. USA se totiž najednou ukázaly ve velmi zranitelném světle.
Obliba G. Bushe v USA stále klesá - v důsledku situace v Iráku bude jistě záviset na přijetí tamější Ústavy a vůbec úspěchu demokratického řízení, očekávám rovněž ostrou veřejnou debatu v souvislosti se soudem se Saddámem Husajnem, který se zatím dále úspěšně odsouvá. V domácí americké politice dostal Bush, jak jste řekl, silný knock-out hurikánem Katrina, ale stále může situaci zvrátit lepšící se domácí ekonomickou situací. Vzhledem k tomu, že nemůže být zvolen na třetí funkční období, bude velmi zajímavá otázka, zda po něm nastoupí do prezidentského křesla demokraté (znamenalo by to možná, že Bush svou prezidentskou funkci získával díky své osobě a PŮVODU S DOBRÉ RODINYa stranictví rozhodovalo méně), když zůstanou u moci republikáni (což předpokládám) znamenalo by to, že dnes Američané volí spíše podle stranického klíče?!

Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (10.10.2005 00:55:16)
Jura: Dobrý den, Juro,
kladete zajímavou otázku. Takovéto mediální charitativní akce vykazují synergický efekt - jsou výhodné pro mnoho účastníků - televize vylepší sledovanost (což se odráží v cenách reklamy), vystupující umělci se připomenou a vylepší svou pověst, mobilní operátoři či banky vydělají na platbách (akci v ČT jsem nesledoval, posílaly se peníze pomocí DMS?) a bokem se třeba i něco získá na charitativní účely. Možná se vám nezamlouvá, že je na to nabalena spousta dalších subjektů, ale zase bez takové propagace by se vybralo méně peněz.
V rozhodování o mezinárodní pomoci hraje nezanedbatelnou roli nejen rozsah katastrofy (ve vašem příspěvku názorně vyjádřen počty mrtvých (omlouvám se za cynické vyznění)), nýbrž i to, jaký vztah k onomu státu ČR má; tj. rozhodnutí o pomoci je samozřejmě i politickým rozhodnutím (které nemusí vycházet z parlamentu, může reflektovat postoj obyvatelstva).
Uvidíme, jestli ČR poskytne pomoc postiženým asijským zemím; hádám, že ano. Ale televizně-popově-charitativně-usedavá akce se asi konat nebude, přece jen je to odlehlejší část světa.

Srovnávat výdaje na zahraniční politiku (přítomnost v Iráku) a finanční pomoc postiženým oblastem, jak děláte, podle mě dost dobře nejde, to byste mohl srovnávat třeba výdaje na kulturu s výdaji na zdravotní a sociální péči nebo leccos jiného. Otázku zásahu v Iráku a následné změny režimu bych tu prostě ani nenačínal, jelikož se dá dle mého názoru s živelnou pohromou spojit jen velmi povrchně.
Jedno je jasné: G.W.Bush během Katriny (a Rity) ztratil image rozhodného krizového manažera, kterou vybudoval po 9/11. Ve spojení se skandály, o něž se v současné době starají někteří vrcholní konzervativci, bude zajímavé sledovat, jak dopadne volební rok 2006 (v listopadu 2006 se volí guvernéři ve většině států USA, nový Kongres a třetina senátorů). Bush by mohl v druhém dvojletí svého prezidentování získat dost horkou půdu pod nohama.
Reagovat
Proč humanitární pomoc?
Jura (9.10.2005 22:57:40)
Nechápu, proč pořádáme monstrakci na pomoc obětem hurikánu v zemi s nejrozvinutější ekonomikou na světě. Na páteční charitativní akci se sešlo v Praze mnoho tzv. "umělců", kteří si chtěli hned příhřát polívčičku a ukázat se veřejnosti v hlavním vysílacím čase v televizi. Myslím, že i ČT ucítila možný velký kus koláče sledovanosti na své straně. Podle mě by měly USA omezit nesmyslné plýtvání penězi v Iráku na její údajnou demokratizaci, která nemá vzhledem k tamější politické a kulturní situaci smysl a raději poslat peníze ubohým obyvatelům Jihu. Nemýlým se, že postižení byli většinou občané černé pleti? To pak asi vím příčinu nedokonalosti ochranných opatření proti bouři. V USA zemřelo ani ne 1000 lidí. Jsem zvědavý, jestli bude ČT pořádat podobnou charitativní akci také pro oběti včerejšího sesuvu půdy v Guatemale (1400 lidí), zemětřesení v Pákistánu (10000 lidí). V takovém trendu by měla mít charita na ČT vyhrazen ve vysílacím čase týdně aspoň 1 večer.
Reagovat
Antiamerikanismus
Zuzana Marie Kostićová Pošta (3.10.2005 03:11:17)
Myslím, že ne, Martine. Američanům se často vyčítá, že jsou líní, zajímá je jen koukání na televizi, požírání hamburgerů a pití coca-coly. Že jsou to lidi, co se nezajímají o svět kolem sebe, ženou se jen za penězmi a za kariérou. Tohle pro mně prostě padlo (v globálním měřítku - takových jednotlivců tu bude asi poměrně dost). Americká zahraniční politika a sympatie/nesympatie k jejich vládě jsou samozřejmě jiné otázky.
Reagovat
Příspěvek byl smazán
Anonym (3.10.2005 03:09:02)
Tento příspěvek smazal/-a Zuzana Marie Kostićová 3.10.2005 03:10:44.
Důvod: Oprava příspěvku.
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (2.10.2005 23:27:03)
Skutečně velmi zajímavé povídání. Jsem rád, že jsi vyvázla v pořádku.
Ať to zní jakkoliv cynicky, každá katastrofe nese silný politický potenciál (respektive obecněji potenciál oblíbenosti). Ten se G.W.Bushovi podle všeho podařilo beze zbytku promrhat, což je poměrně zvláštní v porovnání s tím, jak dynamickou a akční image budoval dosud.
Viz například
Now they tell us
How Bush blew it

Katrina rozpoutala i diskusi o latentním rasismu novinářů a o rozevřených sociálních nůžkách v americké společnosti. Kromě debaty na Britských listech nás však ta první část minula a druhá zajímá jen několik málo lidí.
Co mne asi nejvíc zaujalo na tvém vyprávění, je závěr.
Nikdo z nás nezapomene na laskavost, s jakou jsme se v Arkansasu setkali, na ochotu, obětavost a pochopení, kterého se nám tam dostalo. Něco takového asi nelze nikdy oplatit, i tak jsme ale všichni velice dlužní Američanům a jejich neuvěřitelné povaze a pozitivnímu přístupu. Fakt, že většina z nás odjížděla z Evropy s antiamerickými předsudky, je v tomto světle velmi zahanbující. Velmi, velmi zahanbující.

Není to, co nazýváš "neuvěřitelná povaha" lidskou solidaritou tváří v tvář ohromné katastrofě, kterou by ukázala většina národů na světě?
Evropský antiamerikanismus a předsudky obecně (obzvláště vztahované na 250 milionů lidí) jsou zcela jiná kapitola .. :-)
Reagovat
Zuzana Marie Kostićová Pošta (1.10.2005 22:09:25)
Hurikán stál USA desítky životů, miliony dolarů a pošramotil pověst prezidenta Bushe. Jsou tací, co se domnívají, že evakuace byla provedena špatně, jiní tvrdí, že hrůzný dopad hurikánu se dal očekávat a je vinou politiků, že už dávno neučinili příslušná opatření na ochranu New Orleans. Co si o tom všem myslíte vy?
Reagovat