Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.října 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Král Oidipus - drama o probuzení

Diskuse k textu  |  5 příspěvků (1 - 5)

Král Oidipus si vyškrábal oči a nyní křičí zoufalstvím; fotografie z neidentifikovaného divadelního představeníSofoklův Král Oidipús je apollónské drama o významu mýtu a úctě k bohům, o osudu a lidské individualitě. To je však samo o sobě ještě příliš obecné určení, které by zahrnovalo velkou část tragédií. V Králi Oidipovi jde o Apollónův nárok na lidskou individualitu, na vědomé rozpoznání a přijetí vlastního určení. Je to drama o tom, že skrze nás žijí síly, které se pouze domníváme znát, zatímco naší možností je apollónský nárok poznat sebe sama.

Zrození vědomí je bolestné. Člověk, který prohlédnul a probouzí se, už nemůže jednat tak, jako mohl jednat ve snu. Přijímá odpovědnost za sebe sama, včetně odpovědnosti za mnohé temné stránky, jejichž hlubiny nemá ve své vlastní moci. Oidipús je věštbou označen k strašné roli, jeho život se odehrává na křižovatce nejtěžších provinění a nejzásadnějšího prohlédnutí. Postupně poznává, že jeho utrpení je znakem naplňování zvláštních božích záměrů: "Vždyť kdyby mě nemělo čekat strašlivé utrpení, nikdy bych nebyl zachráněn před smrtí".
Rozpoznává a přijímá své individuální osudové určení a tak se stává skutečným člověkem, nikoliv jenom hříčkou slepých sil mýtického obrazu.


Číst celý text


 bez náhledu 
Příspěvek byl smazán
cure7698@glosy.info (22.10.2006 16:51:20)
Tento příspěvek smazal/-a Martin Schlemmer 25.10.2006 00:47:25.
Důvod: Spam. Dobře, je čas nainstalovat jinou ochranu. :).
Reagovat
Příspěvek byl smazán
n4490@glosy.info (22.10.2006 16:51:06)
Tento příspěvek smazal/-a Martin Schlemmer 25.10.2006 00:46:42.
Důvod: Spam.
Reagovat
Příspěvek byl smazán
nited3015@glosy.info (22.10.2006 16:48:05)
Tento příspěvek smazal/-a Martin Schlemmer 25.10.2006 00:46:34.
Důvod: Spam.
Reagovat
Re: Nevhodný obrázek
Martin Schlemmer Pošta (31.5.2005 12:24:06)
Vážená paní Recinová,
děkuji vám za připomínku. O použití tohoto obrázku (fotografie z divadelního představení) jsem se radil s více lidmi a nebyl si jistý. Když jsem jej spatřil poprvé, naběhla mi po těle husí kůže a chvíli jsem se musel vzpamatovávat. Nakonec jsme jej použili s nadějí, že jeho emotivní expresionalita nezastíní subtilnost poselství.
Nemůžeme si namlouvat, že Oidipova cesta k vědomí, respektive jeho (aniž by to věděl, předem dané) putování k poznání (vlastního původu) je bezbolestná a jednoduchá. Oidipús spáchá (ač nevědomky) ty nejtěžší hříchy.
Moment sebeoslepení je zcela jistě jedním z klíčových míst celého Oidipova mýtu. Pan Kratochvíl dle mého mínění trefně postihuje oba jeho významy. Na rovině fyzické se jedná o trest a o zbavení se nejdůležitějšího smyslu. "Oidipovo tělesné oslepení," píše Z.Kratochvíl, "[je však i] znakem prohlédnutí jeho mysli."
Obrázek zachycuje viditelně onu fyzickou rovinu, ale odkazuje zároveň právě na onu další rovinu, zraku skrytou. Shrnuje ve zkratce dva nejdůležitější momenty tragédie: Oidipovy ruce jsou krvavé - zabil totiž svého otce. A vidíme jej v momentě, kdy se oslepil, tedy kdy přijal (a sám provedl) trest. Fotografie odkazuje na dva pojmy, klíčové pro výklad Oidipa: vinu (ruce) a trest (oči).
Věřte mi, rozhodování nebylo jednoduché, ale s přihlédnutím k výše nastíněným argumentům jsme nakonec tuto fotografii použili.
Závěrem bych snad jen (zbytečně, doufám) podotknul, že zvolená ilustrace nemá nic společného s filosofickou orientací pana Kratochvíla.
Reagovat
Nevhodný obrázek
Monika Recinová (31.5.2005 11:20:39)
Velice kvituji výše uvedené shrnující představení autorovy filosofické orientace, i to, že jako ukázka bylo zvoleno Drama o probuzení. Přiložený obrázek, zařazený zřejmě redakcí stránek, je však zcela nevhodnou "ilustrací" jak celkového vyznění autorova rozboru, tak také ladění autorova filosofického úsilí. Fysis jakožto skrytá dimenze přirozeného světa je přece všechno jiné než to, co se snaží sugerovat obrázek. Sám Sofoklův Oidipús, jak také vyznívá z autorova článku, není krvelačnou, člověku již ne podobnou bytostí, ale tragický hrdina, který skrze rozpoznání své nevědomé osudové viny a skrze utrpení především duševní dospívá k očištění skrze konečné rozpoznání a k řekli bychom k individuální spáse. Je jistě pravda, že se Oidipús tváří tvář své vině oslepil: i to je vina, jak poznamenává autor, ale u Sofokla je ztráta fyzického zraku především znakem nabytí subtilního zraku vnitřního, který vnímá skutečnost. Přímlouvám se proto za smazání tohoto sice "poutavého", ale zcela nevhodného a zavádějícího "obrázku".
Reagovat