Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
17.září 2019
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Krátká studie o rozdělení mandátů. Zelení jako oběť?

Diskuse k textu  |  34 příspěvky (26 - 34)

V článku se pokusíme odpovědět na dvě v posledních hodinách a dnech velmi často kladené otázky. Jak přesně probíhá přepočet hlasů voličů na mandáty v Poslanecké sněmovně? Teoretický rozbor naleznete v dříve uveřejněném článku Parlamentní volby v ČR - Jak to funguje?, zde jej doplňujeme o názorný příklad rozdělení mandátů v nejmenším českém volebním kraji. Druhou otázkou je, jak mohla Strana zelených při rozdílu jednoho procentního bodu voličské podpory v poměru k následující KDU-ČSL získat o více než polovinu mandátů v Poslanecké sněmovně méně.


Číst celý text


 bez náhledu 
Martin Schlemmer Pošta (5.6.2006 11:54:42)
Sansom: Ale tak se to přece nedá vykládat. Kdyby nepřišlo 3400 voličů z JAKÉKOLIV strany, snížil by se počet mandátů přidělených Karlovarskému kraji, ovšem ten mandát by připadl jinému kraji, kde by byl zvolen někdo jiný - za jinou nebo stejnou stranu. Uznáte snad, že fakt, že vhozený hlas ovlivňuje rozdělení mandátů a tím nepřímo i výsledek jiných stran (a výsledky v jiných krajích), nelze interpretovat tak, že volič ODS volil KSČM. Ten model prostě příliš napínáte.
Lze snad jen banálně konstatovat, že každý hlas má vliv na výsledky jiných stran i na výsledky v jiných krajích.
Reagovat
Sansom (5.6.2006 11:44:35)
Sansom: Omlouvam se - samozrejme ne KDU, ale CSSD...viz predchozi prizpevek :)
Reagovat
Sansom (5.6.2006 11:40:49)
Martin Schlemmer: Jaktoze ne? System zpusobil, ze kdyby 3391 volicu ODS (ve skutecnosti o neco vic, protoze by se snizilo o malinko republikove mandatni cislo) vubec neprislo k volbam, tak by v tomto kraji dostaly 2 mandaty ODS, 2 mandaty KDU a tim by to zkoncilo. Cili v dusledku tito volici volili KSC, i kdyz o tom nemeli ani paru - coz je hodne na povazenou. A takovy priklad mohl byt prakticky v kazdem kraji...
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (5.6.2006 11:32:43)
Tomáš: Proč mluvíte o nespravedlnosti? Každý, i sebevíce proporční volební systém vykazuje určitou míru disproporce, která je prostě nutná - je nedobré, pokud je parlament roztříštěn do straniček s několika jednotkami mandátů. Neexistuje na světě systém, který by převáděl hlasy na mandáty čistě podle celostátních procent - už proto, že mandáty jaksi nejdou dělit, zatímco lidé mají tu podivnou zálibu hlasovat tak, že strany dostávají za desetinnou čárkou zlomky procent. :-)

Sansom: V daném případě - kdyby 3391 volič kterékoliv strany zůstal doma, KSČM by mandát nezískala, protože by Karlovarskému kraji připadly jen 4 mandáty. To však v žádném případě nelze interpretovat tak, že voliči ostatních stran dali hlas KSČM!
Reagovat
Paradoxy systemu
Sansom (5.6.2006 11:21:57)
Chapu to spravne, ze poslednich cca 3500 volicu ODS v tomto kraji ve skutecnosti volili KSC (resp. zpusobili, ze komunisti dostali mandat)? Kdyby zustali doma, tak se ten komunista do snemovny nedostal. A takovych situaci muze byt hodne...ten system je v urcite chvili hodne postaveny na hlavu.
Reagovat
Metoda rozdělení .
Tomáš (5.6.2006 11:14:06)
Myslím, že na zmíněném příkladu Libereckého kraje ještě ta "nespravedlivost" není tak patrná (rozdělím-li 8 mandátů poměrově dle výsledků v kraji, tak za "čistě poměrové vyjádření" 3.32 ODS nakonec dostane 4 mandáty, za 2,51 dostane ČSSD 3 mandáty a za 0,82 SZ nedostane nic - no, budiž) jako např. u Jihočeského kraje ( ODS zde dostane za čistě poměrové číslo 5,04 šest mandátů a SZ za 0,81 žádný ??). Z pohledu prosté aritmetiky se potom ten "náš" systém jako nejoptimální moc nejeví ...

Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (4.6.2006 23:23:36)
David: Hranice bránící totální roztříštěnosti politické soutěže do ministraniček existují v každém, i sebevíc proporčním volebním systému, na tom není nic nespravedlivého.
Omezení státních příspěvků stranám slouží k tomu, aby se z voleb nikdo nesnažil si z voleb udělat způsob jak vydělat. Hranice 1,5% na vydání příspěvku na volební výdaje zabezpečuje to, že peníze dostanou strany, které
a) to myslí vážně (nejsou komerčním nebo marketingovým kalkulem)
b) reprezentují nezanedbatelnou část voličů.
Ani jeden tento předpoklad Balbínova poetická strana neplní, takže je v mých očích pouze opodstatněné, že na státní příspěvek nedosáhne.
Reagovat
Protiustavnost volebniho zakona
David (4.6.2006 22:39:43)
Ono tech chybek ve volebnim zakonu je vic. Krom tehle disproporce je docela zvlastni i system pridelovani penez: Velke strany dostanou ke sponzoskym prispevkum a clenskym prispevkum dobre vydelavajicich poslancu jeste 100 za hlas a 900 tisic za mandat. Male strany maji smulu, protoze neprekroci 1,5% a nedostanou nic.
Jaky ustavne opreny duvod je pro onech 1,5%? Proc to neni treba 60%, jaky by v tom byl rozdil?
Jaky ustavne opreny duvod je pro 5% na vstup do snemovny, kdyz logicky odpovida jeden mandat 0,5%?
Pokud si to spravne pamatuju, tak jsou vsechny hlasy rovnocenne, tak jak je mozne, ze nektere maji cenu 100kc a jine nula?
Tohle je na ustavni stiznost, coby volic Balbinovy poeticke strany jsem byl pripraven o pravo presunout stokorunu ze statniho rozpoctu do rozpoctu BPS.
Reagovat
Volební geografie
Martin Schlemmer Pošta (4.6.2006 22:19:16)
Ještě bych zdůraznil, že (relativní) neúspěch Strany zelených souvisí s rozložením jejího elektorátu. Zatímco její voliči jsou rozptýleni víceméně rovnoměrně, což způsobilo, že v některých krajích sice dosáhla slušného výsledku, ale nepřehoupla se přes tzv. přirozený práh (který v Libereckém kraji činil 9,70% (zisk SZ 9,58%) a v Karlovarském 14,82% (zisk SZ 6,71%)), voliči KDU-ČSL se více koncentrují do určitých krajů. KDU-ČSL tedy tento přirozený práh častěji překročila.
Jinak řečeno: Rozdíl ve volební podpoře obou malých stran je na celorepublikové úrovni malý, důležitější je rozdílná geografická struktura elektorátu.
Reagovat