Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.října 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Literatura starých Mayů

Diskuse k textu  |  3 příspěvky (1 - 3)

Palenque, Chrám Napisů, foto Gina DolejšováProgres v luštění písma v sedmdesátých letech s sebou přinesl první výsledky na poli mayské klasické "literatury", jinými slovy, bylo rozluštěno množství nápisů v chrámech a na stélách. Výsledek byl překvapující. Generace mayistů vedených J. E. S. Thompsonem považovala Maye za mírumilovnou teokratickou civilizaci kněží a astronomů, kteří nevedli války a jejich hlavním zaměstnáním bylo pozorování hvězd. Tyto názory se zbortily jako domečky z karet nejen po rozluštění velké části glyfů, ale i po nalezení fresek ve městě Bonampak, které jednoznačně a nade vší pochybnost zpodobovaly mučení a obětování válečných zajatců králem Bonampaku. Stejně tak se ukázalo, že většina nápisů pojednává o dynastické historii a významných činech panovníků (vítězství nad nepřáteli, uskutečnění důležitých výročních rituálů atd.). Ale z rozluštěných textů vyvstaly i jiné informace: ve městě Palenque se podařilo dešifrovat mytologický záznam zachycující klasickou podobu mýtu o stvoření světa, která se prakticky v ničem nepodobá postklasické verzi známé z knihy Popol Vuh.

V této oblasti máme tedy následující zdroje: za prvé zmíněné nápisy na architektuře a sochařských dílech (chrámových reliéfech, stélách aj.), za druhé inskripce na keramice, která byla poměrně nedávno odhalena jako velice cenný a dosud podceňovaný zdroj informací. Za třetí pak tři mayské kodexy pocházející z postklasického období: Pařížský, Drážďanský a Madridský kodex.


Číst celý text


 bez náhledu 
Proč yucatec? Rozdíl choltí – chortí. Korekce dat.
Jirka (15.3.2009 06:30:27)
Nebylo to proto, že většina informací o Mayích pocházela z pera "šíleného" Diega de Landa jenž byl ve styku právě s oblastí jazyka yucatec? Nebo je to možná proto že yucatec je druhým nejrozšířenějším jazykem (po quiché)?
V E. Britannica jsou uvedeny jazyky chol a chortí (a to jako nevymřelé – 109 a 64 tis. mluvčích), podobně je to u Swadeshe a Kelleye, kdežto u Morleye název chol je vyhrazen jako větev pro jazyky choltí a chortí. Jak to je správně, jaké jsou rozdíly, když mezi yucatec a quiché dost velké (srv. Kukulkan a Gucumatz)?
Vedení kalendářních záznamů bez korekce by znamenalo že každých 400 r. je chyba téměř 1 měsíc a při trvání mayské civilizace pak skoro 3 měsíce a to by už asi opravdu vadilo. Jak časté jsou takové korekce v datech?
Reagovat
Aktualizace
Zuzana Marie Kostićová Pošta (11.10.2006 11:49:09)
Ráda bych aktualizovala dvě tvrzení, která se v článku objevují.

a) Podle posledních výzkumů je dosavadní názor, že mayské hieroglyfické nápisy byly vedeny v jazyce yucateca nebo chol, chybný. Na základě analýz textů a jazykových komparací se dnes zdá pravděpodobné, že se jedná o vymřelý jazyk choltí (jehož nejbližším živým ekvivalentem je moderní jazyk chortí) nebo jiný jemu blízce příbuzný jazyk; nápisy vykazují mnohé velmi podobné rysy. Jednotlivé lokality měly samozřejmě své specifické způsoby vyobrazení glyfů a často se v nich projevuje vliv lokálního jazyka (tedy například chol nebo yucateca), ale zdá se, že právě choltí sloužil jako spisovný jazyk. "Protlačování" yucatéčtiny a cholštiny v dosavadní teorii byl, jak se ukazuje, dán spíše osobními preferencemi či původem badatelů a nelze je racionálně obhájit.

b) Co se týče analýzy obsahu knihy Chilama Balama z Chumayelu, zde uvedené informace se shodují s největší výkladovou tradicí představovanou většinou badatelů. Existuje však i alternativní čtení, jehož autorem je Munro S. Edmonson, který považuje Chumayel především za rituální příručku popisující ve většině textu obřady ukončování časových cyklů. Tato interpretace je menšinová a, pokud vím, je přijímána spíše rozpačitě, ale zároveň je velmi podnětná a novátorská. Hlubší zájemce odkazuji na relevantní svazky včetně úvodů: Munro S. Edmonson, The ancient future of the Itza : The book of Chilam Balam of Tizimin, Austin: University of Texas Press 1982; Munro S. Edmonson, Heaven born Merida and its destiny: the Book of Chilam Balam of Chumayel, Austin: University of Texas Press 1986. První z nich lze nalézt v Národní knihovně v Praze, druhý bohužel v Čechách dostupný není.
Reagovat
Příspěvek byl smazán
ljosepe (9.2.2006 08:56:01)
Tento příspěvek smazal/-a Martin Schlemmer 9.2.2006 11:06:18.
Důvod: Spletl si Glosy s Bravíčkem.
Reagovat