Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
24.února 2018
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Mezoamerická astronomie

Diskuse k textu  |  13 příspěvků (13 - 13)

U starých amerických kultur hrálo nebe a úkazy na něm pozorovatelné nesmírně důležitou, ba přímo klíčovou úlohu. Jižní Amerika se v době před Kolumbem vyznačovala výrazně astrálním charakterem pantheonů - kultury jako Mochikové, Chimú, Nazca nebo i Inkové uznávaly nebeská tělesa jako nejvýznamnější božstva a často se setkáme s huacas (svatyněmi) zasvěcenými Slunci, Měsíci nebo hvězdám. V Mezoamerice však dospěla fascinace oblohou až do jakési posedlosti, která vyústila v obdivuhodně přesná astronomická pozorování, nesmírně propracovaný kalendář, který nemá ve zbytku světa obdoby, a ve velice komplikovaný astrologický věštebný systém spojený s klíčovým provázáním času a prostoru.


Číst celý text


 bez náhledu 
TO SE ASI JENOM DOMNÍVÁTE, ŽE ANO?
Radek Aljančič (13.3.2006 00:18:58)
Hlavní roli v určování pozitivní či negativní hodnoty konkrétního tělesa hrála jeho pozice vzhledem k ostatním tělesům (konjunkce, opozice, kvadratura atd.), jeho postavení na obloze (je-li souhvězdí na horizontu či zenitu) či charakter jeho pohybu (vychází-li souhvězdí či zachází, fáze Měsíce, přesná poloha východu Slunce, periodické fáze zjevování se planet nebo retrográdní pohyb). - RETROGRÁDNÍ POHYB - PROBOHA ČEHO?
Měsíc je naopak často prezentován jako žena, protějšek muže-slunce, byť pravidelnost je zde výrazně menší. TO JE VĚTA! PRAVIDELNOST JE NULOVÁ.
...planety periodicky mizí, často se pohybují retrográdně. TAK SCHVÁLNĚ, KTERÉ? VENUŠE? ALE KDEŽE.
Tento dvaapadesátiletý cyklus koincidence solárního a sakrálního roku se nazývá kalendářní kolo a pro Aztéky byl nejdelším časovým úsekem, který znali. ČLOVĚK BY SKORO ZAČAL VĚŘIT, ŽE JSTE V TÉ DOBĚ ŽILA! ŽÁDNÁ POCHYBNOST - NEUVĚŘITELNÉ, BRILANTNÍ. A NEBO NE?
evropské astronomie - ZAJÍMAVÝ TERMÍN...
Pozornost, kterou starověcí lidé věnovali nebi, byla skutečně mimořádná. V okamžiku, kdy člověk odložil luk a toulec se šípy do kouta chatrče a zaměřil svou plnou pozornost na obdělávání půdy a chov domácích zvířat, získaly znalosti o čase klíčovou roli pro úspěšnost zemědělce. Bylo třeba správně odhadnout, kdy je třeba sít, aby zrno nezmrzlo v zemi nebo nezašlo suchem, kdy je třeba žnout, kdy přijdou deště, kdy mrazy, kdy parna. ZNÍ TO ZPRVU TROCHU LOGICKY (KROMĚ TOHO ZMRZNUTÍ ZRNA), ALE I V SOULADU S TÍM, JAK ČLÁNEK POKRAČUJE VYSVÍTÁ, ŽE O ZEMĚDĚLSTVÍ (PŘI SLEDOVÁNÍ PLANET) VŮBEC NEŠLO, ŽE?
NETVRDÍM ŽE JE TO ŠPATNÝ ČLÁNEK, ALE NĚCO MI NA NĚM MOC VADÍ. VADÍ MĚ TA AŽ BEZDUCHÁ ROZHODNOST ŽE TAKHLE TO BYLO A NE JINAK. PROTOŽE CO MY VÍME. MY SE MŮŽEME JENOM DOMNÍVAT... A KDYŽ SE DOMNÍVÁME, MĚLI BYCHOM TO PŘIZNAT.
Reagovat