Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
20.října 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Nemějte despekt před křesťanstvím

smilan  |  1 příspěvek (1 - 1)


 bez náhledu 
Nemějte despekt před křesťanstvím
smilan Pošta (10.12.2015 17:46:44)

Existuje mnoho věcí, na které jsou lidé alergičtí. Mimo jiné velmi často i na to, co má nějaké spojení s církví, nebo křesťanstvím. V takové chvíli začnou okamžitě mluvit o prodávání odpustků, o inkvizici, o křižáckých válkách, o nekalých mocenských praktikách Vatikánu, o zneužívání mladistvých, o církevních restitucích a ještě o mnoha jiných věcech.

Pokud se tedy řekne slovo Stvořitel, pokud se řekne Bible, pokud se vzpomenou přikázání, podobenství a učení Krista, okamžitě to v nich vyvolává doslova alergickou reakci. Ihned začnou oponovat zmíněnými výhradami a pak mnohdy už ani nejsou schopni uvažovat o smyslu toho, o čem se vlastně mluví. Jejich zaujatost je tak velká, že úplně všechno, co pochází z církevně křesťanského prostředí a má s ním byť i jen malou spojitost je pro ně apriori špatné. Mnozí nakonec zavrhují absolutně všechno duchovní a stávají se materialisty.

U lidí, kteří duchovno nezavrhnou se to zase projevuje odklonem od křesťanských hodnot a příklonem k jiným duchovním směrům a učením, které se pro ně stávají přijatelnějšími. Přijatelnějšími a zároveň zajímavějšími, než je křesťanství s jeho hodnotami.

V takovém principiálním odmítnutí křesťanství však chybí objektivita. Jde totiž o jednostrannou zaujatost bez hlubšího zkoumání, protože křesťanství, ačkoli zkompromitováno, zneváženo, všední a zdánlivě nezajímavé, je přece jen vrcholem všech duchovních snažení na naší zemi. Nebo lépe řečeno, ne křesťanství jako celek, ale to skutečné, pravé a zdravé jádro, z něhož povstalo a které se v něm stále nachází. Pravé a zdravé jádro křesťanského učení tedy nelze spojovat s různými omyly, chybami, zaváděním, úchylkami a kompromitujícím chováním mnohých těch, kteří se ke křesťanství hlásí.

O potřebě rozlišování zmíněných skutečností nám přece jasně hovoří i fakt, že v Ježíšově blízkosti se našel zrádce. Jidášovou zradou a jeho bezcharakterním jednáním však nebyla ani těm nejmenším způsobem dotčena velikost Ježíšova poselství. Šlo zde přece jen o selhání jednotlivého člověka, který byl s tímto učením spojen.

A to jsou dvě naprosto rozdílné věci! Pokud by tedy někdo tvrdil, že Kristovo učení je nesprávné a špatné, protože jeho nejbližším spolupracovníkem byl zrádce, šlo by o tvrzení neobjektivní. O neobjektivní tvrzení, spojující dvě rozdílné věci v jedinou.

Velikost, výjimečnost a nesmírný duchovní význam Kristova učení zůstává ve své čisté a původní podobě navždy vysoce hodnotným. Vše špatné, co bylo s tímto učením během dlouhé historie lidstva spojené, byly pouze osobní selhání jednotlivých lidí, či celých velkých skupin. Šlo o selhání, které vznikly na základě jejich ješitnosti, vypočítavosti, bezcharakternosti, touhy po moci a na základě mnoha jiných negativních vlastností. To samozřejmě znehodnotilo křesťanství jako celek, ale nijak nemohlo poškodit, ani znehodnotit velikost původní a čisté Kristovy nauky.

Kdo je tedy schopen zachovat alespoň jakou takovou objektivitu, nemůže si tyto dvě rozdílné skutečnosti zaměňovat. Kdo však není schopen dívat se na věci objektivně, nebo se na ně objektivně dívat vysloveně nechce, ten je navzájem spojuje dohromady a zajímá odmítavý postoj vůči křesťanství jako celku.

Abychom tento problém pochopili mnohem konkrétněji, uveďme si příklad z našeho každodenního života a podívejme se třeba na profesi lékaře. Zvykne se říkat, že to není jen obyčejná profese, ale poslání. Žel, existují však i lékaři nepoctiví, bezohlední a bezcitní, kteří berou úplatky, nebo, pokud uvedeme extrémní příklad, kteří třeba napomáhají nekalému obchodu s orgány, určenými k transplantaci.

No a když se z času na čas veřejnost dozví o činu nějakého konkrétního nečestného lékaře, nikoho ani nenapadne považovat za nemorální a nečestný celý lékařský stav. Je to bráno jen jako osobní selhání jednotlivce.

Nicméně paradoxně, v souvislosti s křesťanstvím to tímto způsobem nefunguje. V souvislosti s křesťanstvím bývá často vše zpochybňováno jako celek.

Je proto obrovskou škodou pro každého, kdo na základě toho, že on sám není schopen objektivně rozlišovat od sebe odvrhne křesťanství jako celek. Tím ale od sebe odvrhává to nejvyšší a nejdokonalejší, co v oblasti duchovních snah na této planetě vůbec existuje. Duchovně usilující člověk tím pak poškozuje jen sám sebe, protože se pak utíká k duchovním naukám a snahám, které ani zdaleka nedosahují výšky, jakou v sobě skrývá křesťanství ve své čisté, zdravé a původní podobě.

Pravá, čistá a zdravá podoba křesťanství! V tomto směru musí být člověk nanejvýš bdělým, samostatně zkoumajícím a hluboce vše svažujícím, protože v dnešní době již žel ne všechno to, co zaznívá v chrámech, je v souladu s původními Ježíšovými slovy. Neboť to pravdivé a pravé bylo z různých důvodů, ať už záměrně, nebo z nevědomosti pokřivené a tím znehodnocené. Neboť tak, jak měl Kristus zrádce v řadách svých učedníků, stejně tak mělo i křesťanství během celé své dlouhé historie ve svých řadách velké množství zrádců. Zrádců, kteří zastřely jas Kristova učení tím, že do něj záměrně, nebo i nevědomě vnesli lži a omyly, nebo jej případně zkompromitovali způsobem svého vlastního života. Z tohoto důvodu musí být proto člověk bdělý a musí se mít na pozoru, aby to byl schopen rozpoznávat. Aby byl schopen rozpoznávat pravý duchovní chléb od kamenů, nacházejících se v hojné míře ve všech křesťanských denominacích.

Nic však nesnižuje a nic ani nikdy nemůže snížit jas původního Kristova učení tak, jak nemůže snížit hodnotu drahocenné perly to, že spadne do bláta a je jím zašpiněná. Pokud ji dokážeme v blátě najít, vybrat ji odtud a pokud ji omyjeme, zazáří opět ve své původní nádheře a kráse.

Tak bude navěky nad vším na této zemi zářit drahocenná přela nesmírné ceny Kristova původního Slova, ze kterého pokud bychom byli schopni zachovávat jen jednu jedinou větu, náš svět by se změnil k nepoznání. A sice větu: Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim!

V této prosté větě je vše, co potřebujeme k tomu, abychom mohli dospět k harmonii a štěstí. Nicméně proto, že takto nežijeme, nevládne na zemi ani štěstí, ani harmonie.

A přestože ani samotní křesťané takto mnohokrát nežijí, vůbec nijak to nesnižuje převratnou velikost zmíněné Ježíšovy věty, ba ani celého pravého Slova Kristova.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.
Reagovat