Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
19.srpna 2019
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Normativy na věřícího ?

Smetana  |  6 příspěvků (6 - 6)


 bez náhledu 
Normativy na věřícího ?
Smetana Pošta (12.8.2007 15:29:19)
Vrátili jsme se ze zahraniční dovolené a jako vždy se celá rodina vypravila na obvyklou bohoslužbu, která se v naší obci koná jednou za týden. Tentokrát nás však cestou nevítaly zvony, ale zamčený kostel a skupina lidí, čekajících na schůdcích kostela. Po nějaké chvíli přijelo auto a z něho vystoupil neznámý člověk s klíči od kostela. Nepředstavil se a ani lidem nepodal žádné vysvětlení. Domnívali jsme se, že tu zastupuje našeho kněze, který čerpá dovolenou. Teprve přímým dotazem jsme se dozvěděli, že náš dosavadní stálý kněz odešel do jiného působiště. Nikdo neočekával, že by taková situace mohla nastat a že by náš původní kněz odešel bez toho, aby se se svými farníky rozloučil.
Místo obvyklé Mše svaté proběhla pouze bohoslužba slova. Polský jáhen se sice snažil mluvit česky, ale silný přízvuk a akustika kostela udělaly jeho řeč téměř nesrozumitelnou. Ke konci bohoslužby přišla do kostela další skupinka lidí, která zůstala pod kruchtou kostela. Po skončení bohoslužby jsme pomáhali polskému jáhnovi uklidit. Ze skupinky lidí vzadu se oddělil muž, který přistoupil k jáhnovi a k nám. Podle černé suknice, která vyčnívala z bundy, se dalo soudit, že je řádovým bratrem nebo knězem. Rovněž se nepředstavil. Chtěl jednat s jednou místní rodinou a ptal se po nich. Jeho jednání nebylo zrovna příjemné a obviňoval nás, že nevíme, proč tato rodina není doma. Bedlivě si přepočítal přítomné a nejvíce ho zajímalo, kolik lidí je místních. Prohlásil, že je v naší oblasti hodně malých farností a že pokud by je kněží měli všechny objíždět, tak by je to zničilo. Podle jeho názoru nejsou tyto farnosti ekonomické a nejlepší by bylo zde bohoslužby zrušit. Pro věřící by prý zřídil jakési centrum v 38 km vzdáleném větším městě, kam by jezdili za ním. Na naši námitku nedostupnosti ohledně spojení řekl, že auto dnes již má každý a on zná babičku, která ve svých 75 letech ještě řídí auto. Stručně jsme se mu snažili vysvětlit, že situace v každé obci je asi jiná. Naše obec je poměrně velká, má přes 500 obyvatel. Žije zde však větší množství důchodců, kteří mají zdravotní problémy a auto nevlastní a i pro mladší generaci není auto v rodině zdaleka samozřejmostí. Dopravní obslužnost je mizivá a o víkendech je návštěva kostela bez automobilu prakticky kdekoliv mimo obec vyloučena. Odpověděl nám, že si to musí každý zařídit sám. Polský jáhen se k této problematice nevyjádřil.
Tato situace nás vedla k následujícím úvahám:
• Zavedla církev normativy jako ve školství? Pro kolik věřících stojí za to knězi ještě dojíždět za svými farníky?
• I v těžkých dobách totality byl ochoten kněz i pro jednoho jediného farníka do této obce přijet a sloužit zde mši. Kolik lidí je tedy normou dnes?
• Mluví se obrodě víry a o snaze ji posilovat a přibližovat se lidem. Je toto tedy ta správná cesta?
• Každý kněz slíbil, že bude lidem sloužit, určitě to vždy nepřináší zrovna pohodlí. Názor, se kterým jsme se setkali, však vzbuzuje pocit, že obyvatelé menších farností jsou knězi na obtíž.
• Po revoluci trvalo značnou dobu, než se lidé přestali kostela bát a začali do něho chodit. Toto se podařilo a návštěvnost začala vzrůstat. V krátké době však přišla jedna personální změna za druhou. Noví kněží sem byli přiděleni s tím, že se tu cítili být za trest (pohraniční oblast, nepohodlí, objíždění 5 farností) a toto dávali také lidem najevo. Když se věřící na kněze se svými problémy obrátili, většinou se dozvěděli, že na ně nemá čas. Toto jednání jako v bludném kruhu po nějaké době opět začalo vylidňovat kostely. Názor kněží však je, že si za to lidé můžou sami a že tu žijí divní lidé. Kdo tedy opravdu může za to, že věřící přestávají do kostelů chodit? Jsou to skutečně jenom věřící?
Současná situace:
Ocitáme se opět před dobou Cyrila a Metoděje? V mnohých kostelech v českém pohraničí se slouží již německé mše a česká je výjimkou. Českých kněží ubývá a nahrazují je cizinci, kde je patrná jazyková bariera. Především pro starší lidi je toto další překážkou, protože knězi nerozumí. Ti, kteří ještě vytrvali, nyní již nemají ani stálou osobu, na kterou by se mohli se svými duchovními problémy obracet. Tyto farnosti se stávají výměnnou službou, kdy pokaždé přijede někdo jiný a věřící v případě potřeby ani neví na koho a kam se vlastně má obrátit. Kromě toho se věřící opakovaně setkávají s postojem dojíždějících kněží, kteří jim dávají dostatečně najevo, že je lidé svými problémy obtěžují a nemají zájem se jim věnovat. To vede ještě k většímu pocitu osamění a dalšímu poklesu návštěvnosti.
Kam tedy spějeme? Neekonomické farnosti, kde jsou přece také lidé, bez náhrady zrušíme, ať si to každý zařídí, jak umí. V přezlacených městských kostelech i dnes slouží jednu bohoslužbu hned několik kněží a pomocných jáhnů. Na venkovské misie ale služebníci nejsou.
Je církev a Bůh jen pro ty ekonomicky silné, pro které se to v současnosti vyplatí? Kde je tedy slib o službě Bohu pro všechny, i ty nepatrné? A co by na současnou situaci asi řekl Ježíš?
Reagovat