Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.června 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Obránci víry

Diskuse k textu  |  48 příspěvků (1 - 48)

Po staletí nám říkali, že bez náboženství nejsme ničím jiným, než sobeckými zvířaty bojujícími za svůj podíl, a naší morálkou je morálka vlčí smečky; jen náboženství, tvrdí se, nás pozvedává na vyšší duchovní úroveň. Dnes, kdy náboženství po celém světě slouží jako zdroj násilí a smrti, znějí ujišťování o tom, že křesťanští, muslimští nebo hindští fundamentalisté jen zneužívají a deformují ušlechtilá spirituální poselství svých věr, stále prázdněji.

Není právě teď vhodný čas obnovit důstojnost atheismu, jednoho z největších evropských dědictví a možná naší jediné šance na mír?


Číst celý text


 bez náhledu 
hdqtqGXT
GZgGWVUXK (13.7.2009 12:40:15)
viagra order online, finqcs, viagra online purchase, >:-))), purchase viagra online, 131323, buy viagra cheap, gjrne,
Reagovat
Odpověď panu Petru Ježkovi
Jan Hlaváč Pošta (3.10.2008 06:12:19)
Vážený pane Schlemmer! U předchozího příspěvku jsem omylem zapomněl uvést své jméno. Prosím o provedení opravy! S pozdravem Jan Hlaváč.
Reagovat
Odpověď panu Petru Ježkovi
Anonym (3.10.2008 05:30:02)
Vážený pane Ježku! Potěšilo mě, že jste se odvolával na můj komentář dokonce ve dvou svých příspěvcích. Protože Vaše názory nejsou zdaleka souhlasné, dovoluji se k Vaším tvrzením zaujmout stanovisko.

Svůj první příspěvek uvádíte tvrzením:
Zatímco Žižekovy texty mne inspirují k hledání a nalézání, reakce pana Hlaváče mne ujišťuje, že v českých luzích se sociolog a kulturní teoretik Žizekova formátu neurodí, i kdyby pánbůh dopustil - najust!

K tomu dodávám:Jak jste přišel na toto hodnocení české sociologie? Jste snad historik české sociologie, že tak soudíte. Podle Vašeho stylu psaní zřejmě vůbec žádným sociologem nejste, takže se bude nejspíš jednat o projev omezeného českého hulvátství a nevychovanosti.

Dále tvrdíte:
Pročpak se Hlaváč upíná k filozofickým koncepcím (a bez mrknutí jmenuje zástup hegelovců - co když se svými postoji lišili?) a nikoli k analýze vlastního Žižekova sdělení?
K tomu uvádím:
Žižekovu sdělení jsem se věnoval v předchozím příspěvku a tady mi šlo o to sdělit vlastní názor. To jste asi přehlédl a to bych Vám i odpustil. Nevím proč ta poznámka o hegelovcích, já přeci uvádím, že hegelovci se ve vztahu k (tradičnímu) náboženství dělili na mladohegelovce (hegelinge)a starohegelovce (hegeliter). To Vám nějak uniklo.

Dále mě poučujete:
Náboženství je kult, který v Evropě oděl stará přírodní pozorování do mystiky stvoření a zázraků, aby pak ty, kteří si svého Boha uchovávali pouze ve svých srdcích (gnostici) ve jménu Boha (???) povraždili v tzv. válkách proti Albigenským.

Na to odpovídám:
S Vaším tvrzením v zásadě souhlasím, není to v rozporu s tím, co jsem ve svém příspěvku uvedl. Nicméně zde v návaznosti na pana Žižeka chcete dokázat, že existuje přímá závislost mezi teismem a útočným militarismem na jedné straně a ateismem a mírumilovným humanismem na straně druhé. Tato vazba neexistuje, to Vás mohu ubezpečit. Protiklad teistů a ateistů se omezuje na víru v tradičního Boha. Tradiční teisté se sice provinili krveprolitím na Albigenských, krveprolití se ale stejně dopouštěli ateisté. Platí to o ruských bolševicích, o německých nacionálních socialistech provádějících konečné řešení židovské otázky (Jak známo, její hlavní iniciátoři Goebbels a Himmler byli zapřisáhlými ateisty), tak i o kambodžských polpotovcích, kteří vyhubili zhruba polovinu národnosti Čamů.

Dále pokračujete:
Ateista není jakkoli nabádán k delegaci svědomí... či poznání, nechce-li zůstat za branou, musí si namáhat vlastní mozek, třeba v diskusi.
K tomu možno říci:
Pojmem ateista se označuje ten, kdo odmítá či pouze opomíjí tradiční pojem Boha, jak je známe z klasických monoteistických náboženství, případně jiných tradičních náboženství. Světonázorů, které odmítají nebo pouze neznají pojem Boha coby středobod svého výkladového systému, může být velké množství a mohou být dost odlišné a protichůdné (tedy i pacifistické i militaristické). Vaše charakteristika ateisty je tedy krajně zjednodušující a jednostranná.

Dále tvrdíte:
Záměrně zdůrazňuji v kontrastu s panem Hlaváčem, že četba knih není cestou k pochopení. Pochopit lze pouze studiem reálného konání lidí, ať už by si o tom myslel třeba Hegel či jiná škola cokoli.
K tomu mohu dodat:
Nad tím se lze pouze pousmát. Empirii a znalost tématické literatury nelze od sebe oddělovat. To, co tady tvrdíte, příliš zavání Rousseauem, který byl toho názoru, že pravdu nemají lidé vzdělaní, kteří mají mozek zatemnělý vyčtenými pravdami, nýbrž naopak lidé prostí, řídící se přirozeným citem, lidé nižších vrstev, venkované, ženy, děti, divoši!!! Dovoluji si ovšem pochybovati o tom, že byste ale při svém vztahu k filosofii vůbec Rousseaua znal!

Dále tvrdíte:
Ateismus sám není vhodným oděvem militantů, existuje-li více než jedno náboženství a více než jeden domnělý Bůh - není proti komu se jednoznačně vymezit a není ani společný jednotící etos. Zato lidé víry se velmi ochotně sjednotí za přispění svých pastýřů - tlumočníků, že "támhle ti v turbanu jsou psi a ty je třeba pobít" - a nebo naopak, chcete-li ...
Myslím, že jsme si to tady již dostatečně vyjasnili: Ateismus se ohraničuje vůči tradičnímu Bohu, ale sám o sobě není ještě zaujetím stanoviska vůči militarismu a pacifismu (A jak známo: Stalin, Goebbels a Pol Pot byli ateisté).
V dalším příspěvku potom tvrdíte:
Vy (Myslíte tím pana O. Čapka) a pan Hlaváč snad vůbec netušíte, že ateismus není dítkem filozofických koncepcí, ale důsledkem konfrontace víry a reality a rozčarování z toho rozpolcení. Ateismus je pouze a jenom odmítnutí víry, nikoli odmítnutí morálky a jejích etických kořenů.

K tomu mohu dodat:
Pokud jde o můj příspěvek, což Vám nějak uniklo, uvádím, že evropský ateismus je reakcí na tradiční pojetí Boha monoteistických náboženstvích, protože jsou (1) zakotveny v mytologickém -tedy předfilosofickém- výkladovém systému, jenž se v prvé řadě vyznačuje antropomorfizaci Boha a jeho konání. Tento způsob výkladu v pozdějších stádiích vývoje lidstva vzbuzoval zvláště u vzdělanějších lidí rozpaky. Nicméně se ale ani filosofii nepodařilo přečesat tradiční náboženství filosofickou logikou a stáhla se z oportunistických důvodů do učení o dvojí pravdě: zjevené, tedy náboženské a filosofické a něco podobného učinil i novodobý pozitivismus, který zaujal stanovisko, podle něhož náboženská tvrzení do vědy nepatří a ta se jimi proto nemá zabývat. K rozvoji ateismu ovšem také (2) přispívalo nemravné chování některých nehodných údů církve, které ho diskreditovaly.

Ještě k Vašemu názoru na filosofii, kterou stavíte proti životu: Ve filosofii se zračí celková úroveň poznání společnosti a nelze ji oddělovat od života. Váš postoj ovšem vypovídá o Vaší celkové úrovni myšlení: Filosofie Vám zřejmě nevoní, neznáte ji a právě proto se k ní takto stavíte.
Položíme si otázku, proč tomu tak je a v této souvislosti se mi vybavuje psycholog Jean Piaget. Filosofie předpokládá vysoký stupeň abstraktního myšlení, ke kterému se dospívá dlouhodobým vývojem osobnosti, přičemž značná část lidí k němu nikdy nedospívá, zůstává schopna myslet pouze v konkrétních souvislostech.
Reagovat
Vidím, že udělujete nálepky
Petr Ježek (25.8.2008 16:43:16)
ocapek@gmail.com: "Souhlasím s Janem Hlaváčem a dodávám: z textu neni vůbec jasné, zdali autor chápe rozdíl mezi náboženstvím, vírou, pověrou a modlářstvím".

Víte, že mně to také není jasné? Pověru a modlářství přiřazuji jako atribut chování duševně méně disponovaným jedincům a komunitám. Náboženství chápu jako institucionalizovanou víru s mocenskými rysy. Víru chápu jako absolutní identifikační koncept jednotlivce s přečastou rolí berličky. Je zcela nepodstatné, kdo co řekl, a podstatné je pouze, jak se věci mají, to za prvé. za druhé, Žižek není člověk, který se podbízí přijímáním konvencí specifické terminologie, zaplaťbůh, protože jen díky tomu nehnije v myšlenkové pasti, do které by byl terminologií vehnán a obludou zvanou věda nad ní postavenou sežvýkán a vyplivnut. Vy a pan Hlaváč snad vůbec netušíte, že ateismus není dítkem filozofických koncepcí, ale důsledkem konfrontace víry a reality a rozčarování z toho rozpolcení. Ateismus je pouze a jenom odmítnutí víry, nikoli odmítnutí morálky a jejích etických kořenů. Ti naivní pravověrní komunisté jsou sice ateisté, ale se silným humanistickým imperativem na úrovni víry, což u nás spousta komunistobijců a teologů ani netuší. Víra v Boha (či jeho přikázání) má stejné psychologické účinky jako ateistova víra v jeho vlastní lidské schopnosti. Rozdíl je pouze v chronologii, kde lidé víry navazují navzdory mnoha disgustacím na zdravé etické jádro monoteismu, zatímco ateisté navazují na zklamání z teismu, aniž by se stali kulturními barbary. Gnostici byli podle všeho lidé hluboké víry, která je vedla k neschopnosti čelit náboženským militantům křesťanství. V boji o moc se totiž na nějakou etiku nekouká a utrpení konkrétních lidí je bezbřehé, zatímco vítězové se ukájeli materiálními přínosy. Kde je ta silná a pozitivní víra, která nedopustí nebetyčné podvody zaplacené utrpením nevinných jako byl 9/11? Kde je ta víra, když se rozhoduje mezi zveřejněním pravdy nebo "bezpečnějším" mlčením? Slavoj Žižek napsal článek, který lze nejen ocenit jako inspirativní, ale lze také sdílet mnohé myšlenky v něm obsažené, které se sice nerady poslouchají některým uším, zato ale nepostrádají logiku a neodporují realitě. Marxův ateismus je také jen reakce na neschopnost teistů řešit problémy doby. To, že Marx na rozdíl od Žižeka ordinuje poněkud rizikovou terapii, jen vyzdvihuje Žižeka jako zodpovědného člověka a ne jako tlachálka s bojovně trčícím knírem. Pravda není ta od Boha, pravda je pouze ta, která odpovídá realitě. Zkuste se s vírou a humanismem v srdci bránit zfetovanému pošukovi s šestipalcovým ostřím v ruce... A pak ten agnosticismus víry - může člověk poznat nebo nemůže, aby nemohl použít? Tohle koncepčně neošetříte, a právě proto musíte bez ohledu na víru či ateismus hledat ty, kteří mohou unést tíhu poznání.
Reagovat
HDP je skvělý ukazatel
Petr Ježek (25.8.2008 15:53:34)
Michal Černý: Jako ekonom si dovolím podotknout, že pomocí HDP argumentují již jen politici a rigidní ekonomové. Ke známým výhradám statistiků přidejme problém neparitních externalit a nákladů obětovaných příležitostí a nastane zajímavý posun v pořadí: Konzumní ateistické společnosti se propadnou stejně jako ortodoxní teokracie. Hádejte, proč se k sebevraždě uchylují materiálně skvěle vybavení jedinci s vysokým HDP na hlavu stejně jako zideologizovaní zoufalci opásaní výbušninou s minimálním HDP na hlavu? Asi mají stejnou motivaci, že? Takhle se nikam nedostaneme, HDP je stejná fikce jako to, že v USA je svoboda a demokracie. Zkuste se na rok vzdálit od počítače a studovat reálný svět, je to poučné!
Reagovat
Petr Ježek (25.8.2008 15:43:25)
Anonym: Oba anonymy můžete směle přiřadit pod mé jméno. Chybička se vloudila, omlouvám se.
Reagovat
Anonym (25.8.2008 15:41:40)
Michal Černý: Takže věci jako třeba tanky tu jsou nezávisle na existenci člověka, jemuž přisuzujeme nemateriální vlastnosti? Člověče, vy jste asi nikdy nic nevytvořil, co vám někdo jiný chtěl poničit, že? Pak byste snad pochopil, že jakákoli abstrakce nemůže ze zbraně učinit věc bez určení a bez etického rozměru, který jí pochopitelně dal její tvůrce. I pletací jehlice, jak známo, může být zbraní, ale má poněkud jiný primární účel, zatímco tank nikdy nebývá primárně neškodnou hračkou přerostlých klučinů... Hluboce se zamyslete nad tím, proč existuje specifická regulace zbrojního obchodu, když zbraně jsou věci bez určení, a tudíž bez morálky. Lobujte za výrobu zbraní místo výroby aut a dílenských nástrojů, svět vás bude milovat!
Reagovat
Opravdu není rozdílu?
Anonym (25.8.2008 15:30:29)
Michal Černý: Vaše reakce mne poněkud vyděsila: Máte snad sníženou rozlišovací schopnost a rozdíly v učení věcí nevnímáte? Považujete snad odstrašující hrozbu vraždou za v zásadě shodný jev s upozorněním na riziko pádu s následkem smrti bez cizího zavinění (v obou případech je tu potenciální smrt)? Pročpak si tedy nemohou tanky (a jiné zbraně) kupovat běžní občané tak jako auta? Můžete dokumentovat použití aut jako útočné zbraně na základě plánované operace? Bránit se je legitimní a morální, úročit je velmi diskutabilní, ne-li zcela nepřijatelné, na to račte nezapomínat!
Reagovat
Prázdné pojmy a plný život
Petr Ježek (25.8.2008 15:19:31)
Zatímco Žižekovy texty mne inspirují k hledání a nalézání, reakce pana Hlaváče mne ujišťuje, že v českých luzích se sociolog a kulturní teoretik Žizekova formátu neurodí, i kdyby pánbůh dopustil - najust! Pročpak se Hlaváč upíná k filozofickým koncepcím (a bez mrknutí jmenuje zástup hegelovců - co když se svými postoji lišili?) a nikoli k analýze vlastního Žižekova sdělení? Ateisté v principu (nikoli marxističtí ideologové, pane Hlaváči) jsou ateisty pouze v důsledku odmítání absolutního Boha jako principu, natož jako osoby. Náboženství je kult, který v Evropě oděl stará přírodní pozorování do mystiky stvoření a zázraků, aby pak ty, kteří si svého Boha uchovávali pouze ve svých srdcích (gnostici) ve jménu Boha (???) povraždili v tzv. válkách proti Albigenským. Mystický Bůh, ať již má jméno Ježíš nebo jakékoli jiné, je falzum autorů s literární licencí v možném žoldu mocichtivců. Víra v Boha nabízí psychologicky důvodnou berličku pro věřící a množství mocenských a materiálních výhod pro víru předstírající a víru interpretující. Kde je morální síla věřících jakéhokoli náboženství? V jejich ochotě porušit desatero kdykoli, kdy to kdosi přímo od Boha schválí? Je morální schovávat svědomí věřícího jedince za svědomí Boha? Ateista je nucen se pídit po příčinách a důsledcích i po tom, co je jakýmsi Brownovým pohybem. Ateista není jakkoli nabádán k delegaci svědomí, poznání či poznání, nechce-li zůstat za branou, musí si namáhat vlastní mozek, třeba v diskusi. Má-li smysl pro čest, pak tuto čest neztrácí tak jako domněle čestný člověk víry, který o své cti zapochybuje kdykoli o ní zapochybuje i Bůh ústy a činy svých interpretů. Záměrně zdůrazňuji v kontrastu s panem Hlaváčem, že četba knih není cestou k pochopení. Pochopit lze pouze studiem reálného konání lidí, ať už by si o tom myslel třeba Hegel či jiná škola cokoli. Křesťané mají problém s aborcí, jíž interpretují jako bezprávné odebrání života. Biologové vědí, že úspěšné sociální druhy úzkostlivě chrání to,co lze nazvat reprodukčním imperativem, tj. způsobem zachování kontinuity života, byť i na úkor individuálního reprodukčně problematického života. Pokud připustíme, že jde o boží úděl, pak musíme Boha vnímat jako psychiatrického pacienta, který uděluje různým životům různé hodnoty tak jak se mu zlíbí. Ateismus sám není vhodným oděvem militantů, existuje-li více než jedno náboženství a více než jeden domnělý Bůh - není proti komu se jednoznačně vymezit a není ani společný jednotící etos. Zato lidé víry se velmi ochotně sjednotí za přispění svých pastýřů - tlumočníků, že "támhle ti v turbanu jsou psi a ty je třeba pobít" - a nebo naopak, chcete-li :-) Jako každý člověk mám i já v sobě jadérko respektu k entitě, kterou za svůj krátký život nemohu zcela pochopit a jíž nedokážu v kritických chvílích ovlivnit. Tou entitou je příroda, jsoucno před námi, nad námi a v nás zároveň. Pokud příroda klame (mimikry), pak lze snadno odhalit smysl a tím i pravdu. My, lidé, si naopak libujeme v pokrytectví a v koncepcích, v nichž je úspěchu dosahováno lží. Za příklad takových kolosálních lží je 9/11 a téměř jakýkoli "boj za svobodu a demokracii" vedený na cizím území s modlitbou - ano, s modlitbou k Bohu. Pravda si jen těžko hledá cestu k duším a myslím nás, prostých chodců, ale kdo se jí nebrání, toho dostihne za předpokladu, že není ovcí ve stádu Bohem se ohánějících tlumočníků a biřiců. Je snad Žižekův důraz na jednotlivce - ateistu projevem levicového postoje? Zapomeňme na falešná schemata a nálepky či filozofické směry a pokusme se sami jít pravdě naproti - stojí to za to a dáváto to životu smysl! Věřit neznamená vědět ani přežít! Žít bez důvěry je však smutné...
Reagovat
Jan Hlaváč Pošta (18.2.2008 19:46:36)
Jan Hlaváč: Děkuji panu Schlemmerovi za úpravu textu.
Reagovat
Úvaha o podstatě náboženství a ateismu
Jan Hlaváč Pošta (16.2.2008 05:21:26)
Přečetl jsem si ještě jednou příspěvek pana Žižeka o mravní nadřazenosti ateistů nad teisty a cítím potřebu se ještě k němu vyjádřit.Vycházím z toho, že autor mravně snižuje teisty, kterým paušálně připisuje nesnášenlivost, a vyzvedává naopak ateisty coby výkvět tolerance, a nějak přitom jaksi opomněl, že nejvýraznější proud novodobého ateismu, který také dlouhá desetiletí vládl v jeho slovinské vlasti, vycházel z Karla Marxe a marxismu a vůbec neměl ty ideální mravní vlastnosti, onu toleranci, kterou Žižek ateismu připisuje.

Při zvážení Marxova odmítavého stanoviska vůči Bohu a náboženství je třeba brát v potaz zdroje, ze kterých vyšel. Patřil ke škole hegelovců, která se ve vztahu k náboženství štěpila na dva základní směry: levici či mladohegelovce (Hegelinge) a pravici či starohegelovce (Hegeliter). Starohegelovci (Johann Karl [Carl] Friedrich Rosenkranz, Johann Eduard Erdmann, K. R. Köstlin, K. F. Göschel a H. Leo) pohlíželi na náboženství jako na jakýkoliv jiný společenský jev, který se vyvíjí, mladohegelovci (kromě Marxe a Engelse sem patřili David Friedrich Strauß, Ludwig Feuerbach, Bruno Bauer, Edgar Bauer, Arnold Ruge, Moses Hess, Karl Friedrich Köppen, Max Stirner atd.), kteří se mohli opřít o zdrcující kritiky náboženství z per francouzských osvícenců, ho ale zcela odepsali, pokusili se za ním udělat tečku.

Nástupu ateistických mladohegelovců předcházela krize tradiční víry, která vzbuzovala rozpaky hlavně (1) v otázce antropomorfismu (případně i zoomorfismu), který dával bohu lidskou (či zvířecí, případně i smíšenou) podobu, což ve světě vyloženém filosofickými systémy už nebylo pochopeno a vzbuzovalo pochyby, v tom, že (2) víra v zavedeného Boha byla v monoteistických náboženstvích v židovství, křesťanství a islámu kategoricky vynucována na základě přikázání desatera (V jednoho boha věřiti budeš!) bez připuštění možnosti tvořivého přístupu k otázce Boha. Projevy nesnášenlivosti vůči vůči jinověrcům, případně jejich pronásledování, jak dokazují procesy s kacíři, čarodějnicemi atp. se vinou dějinami těchto náboženství jak červená niť a tradiční náboženství dokázaly notně zdiskreditovat. K tomu přispělo i to, že církve, které se nezřídka zprofanovaly obhajobou úzce stavovských či individuálních sobeckých zájmů, se často nedokázaly vyrovnat s pokroky věd a proti nositelům nových myšlenek v této oblasti nezřídka používaly tradičních metod boje, které používaly proti kacířům a jinověrcům. Tradiční náboženství narážela také v tom, že (3) připouštěla možnost obracet se na Boha s žádostí o vyřešení určitých těžko řešitelných problémů běžného života ať už formou modlitby, oběti, což se kriticky uvažujícím jedincům muselo stále více jevit jako scestné, zavádějící, nic neřešící stejně jako víra v to, že Bůh má s člověkem určité konkrétní úmysly, že zamýšlí spasit jeho duši.

Západní svět se s prohlubující se krizí tradičních náboženství snažil vypořádat dvěma hlavními způsoby:

1. Pátral mezi světovými náboženstvími po tom „pravém“, věrohodném, případně se je snažil vytvořit spojením prvků různých světových náboženství. Tím mám na mysli např. činnost Teosofické společnosti, kterou založila 1875 v New Yorku paní Helena P. Blavatská a plukovník Henry Steel Olcott.
2. Snažil se vytvářet nové věroučné systémy na základě hodnověrných výkladových filosofických systémů vzniklých v soudobém duchovním prostředí, které se pokoušely zamést s tradičním náboženským pojmoslovím, to znamená především s klíčovým pojmem „bůh“, a nahradit je novým vzešlým s filosofie a tvářící se, že s tradičním náboženstvím nemají nic společného, ve skutečnosti ale představují náhražkové věroučné systémy, náboženství tvářící se jako nenáboženství.

V této souvislosti je možno doplnit:

1.Nejde ani tak o Boha nýbrž v prvé řadě o víru, víru v to, že tomu tak je, víru v určitý stav vesmíru, v existenci určitého dění (Jáhve ostatně znamená : To, co se má stát.), které se nemusí nutně nazývat Bůh, může být označeno nějakým zástupným neutrálně znějícím výrazem. Nové věroučné systémy se liší od tradičních každopádně v otázce použitého pojmosloví, o jejich pravdivostí je alw možno z hlediska přísné vědeckosti stejně pochybovat. Rozpaky vzbuzující „dětinský“ antropomorfismus pochází z doby, kdy neexistoval vypracovaný systém abstraktního filosofického pojmosloví. Lidé si proto pomáhali při popisu odtažitých jevů používáním pojmů z oblasti konkrétního bytí. Antropomorfismus má zjevně metaforický ráz a v tom byl utvrzen tím, že tradiční náboženství bylo předáváno uměleckou formou, formou básnictví a divadelního umění, formou pohádek pro děti apod. Za antropomorfními božstvy, ať už jde o starověké mnohobožství, či novější monoteismus, lze ale snadno objevit personifikované přírodní síly a živly nebo i abstrakní pojmy svědčící o zpětném působení filosofie na náboženství (jako např. osud, vítězství, moudrost, láska, štěstí atp.). Do protikladu často stavěný polyteismus a monoteismus se liší hlavně v tom, že polyteismus vychází z dílčích přírodních sil, živlů a jevů, ke kterým přistupuje odděleně, monoteismus pojímá přírodu, celý vesmír jako celek, který sám o sobě je božstvem (Magna mater, Magna Dea, Deus sive natura v panteismu či v panenteismu), případně klasickým monoteistickým Bohem, který je sám o sobě přímo nepostižitelný, nechává ale o sobě vědět skrze jevovou formu světa, představuje autoritu stojící za ním, z jejíž vůle vše vyplývá. Nové systémy víry vytvořené na bázi filosofie se snaží zmíněnému antropomorfismu vyhnout, zcela mu ale často neuniknou. Vždyť pojmy zákon, zákonitost, řád atp. použité ve vztahu k neživé přírodě jsou opět převzaty z oblasti bezprostředních mezilidských vztahů a přeneseny na celý neživý i živý vesmír.

2. Nové věroučné systémy mohly, i když nutně nemusely, převzít hlavní neduhy tradičního náboženství, čímž mám na mysli nesnášenlivost vůči odlišným světonázorům. V dobách absolutní vlády marxistického světonázoru byli jinověrci pronásledováni obdobně jako ve středověku kacíři a čarodějnice s tím rozdílem, že se jím tentokráte říkalo revizionisté. A i mediálně velice vlivný dnešní západní neomarxismus se sice formálně přihlásil k právnímu státu a demokracii, ale v duchu italského komunistického teoretika Antonia Gramsciho si klade za cíl dosažení světonázorové hegemonie, zastává při tom svá dogmatická „humanistická“ stanoviska a snaží se nositele odchylných názorů zastrašit a umlčet formou pověstné politické korektnosti (political correctness).

3. V rámci tradičních náboženství se setkáváme s postupy a praktikami, které je možno považovat za chybné, scestné, které slibují splnění určitých významných přání, o kterém je možno pochybovat. Sem bezesporu patří modlitby směřující k určitému konkrétnímu božstvu a zaříkávání vycházející z magické síly slova, oběti bohům atd. V této oblasti se ale setkáváme s postupy, o kterých lze říci, že na nich přinejmenším něco je, že obsahují zrnko pravdy. To se týká např. tradičního lidového lékařství. Na druhé straně předkládají některé postnáboženské systémy k víře tvrzení a předpoklady, které mohou být stejně mylné jako ty, které obsahoval systém staré víry, často jen s tím rozdílem, že jsou někdy pro řadového občana na rozdíl od tradičního antropomorfního teismu pouze hůře průhledné.

Tím mám na mysli např. některé indické nábožensko-filosofické systémy (buddhismus, džinismus, hinduismus, jógu atd.). Tyto soustavy sice pojem boha obvykle nezavrhly, ale často jej zcela opomíjejí, považují za nepotřebnou či nadbytečnou věc. Tyto soustavy ale obsahují předpoklad, že člověk je v běžném stavu nevědomý a nechápavý a doporučují mu duchovní a někdy i tělesná cvičení, která, pokud je bude správně provozovat, ho prý zaručeně dovedou ke spáse spočívající ve vyšším poznání a klidu duše. Člověk může teprve po dlouhodobém sebetrýznění dospět k názoru, že naletěl, že žádná takováto cesta k vyššímu poznání vlastně neexistuje, že je asi něco na Parmenidově názoru, podle něhož co je, to je a člověk to i může pochopit, a co není, to ani nemůže být. Proti hlasateli takovéto cesty ke spáse je ale člověk vždy bezmocný, ten se může kdykoliv odvolat na to, že zklamaný cvičenec vlastně nepostupoval správně, že zbloudil a že tedy jeho recept na dosažení vyššího poznání a spásy je správný….

A to, co platí o výše uvedených bezbožných náboženstvích může platit i novodobých tak řečeno „modernistických“ světonázorech, které jednoduše vyškrtly ze svého slovníku diskreditovaným a nepochopeným antropomorfismem zatížený pojem Boha, který by do jejich výkladového dialektického systému sice organicky zapadal, ba přímo se tam jako zdůvodnění přísné vývojové dialektiky vnucuje, jejich tvůrci ho tam ale nechtějí mít. A v případě marxismu je na rozdíl od individualisticky zaměřené jógy předepsána a přikázána kolektivní cesta ke spáse prostřednictvím sociální revoluce a zásadního omezení soukromého vlastnictví a (z počátku státního) kolektivismu.

V této souvislosti bych se vrátil ke sporu mezi starohegelovci a mladohegelovci a položil si otázku, zda mladohegelovské odmítnutí Boha nebylo ukvapené. A to už s ohledem na to, že některé definice Boha jsou z gnoseologického hlediska nenapadnutelné. Připouštím ale, že existence Boha v světonázorové soustavě není nutná v tom smyslu, že může být zastoupen nějakým jiným pojmem, který nevzbuzuje u některých jedinců pohoršení či despekt, působí neutrálně jako např. pojem „přírodní zákon“. Předkládám přijatelná pojetí Boha bez nároku na vyčerpávající výklad.

Tím mám na mysli především Boha jakožto zdůvodnění vesmírného pořádku. Prohlubováním vědeckého poznání dospíváme ke stále podrobnějšímu mapování řádu vesmíru. Vědy nám podávají popis, jak svět, vesmír, veškerenstvo atd. vypadá, jak to v něm chodí. Neodpovídají nám už na otázku, která se v této souvislosti vnucuje: Proč tomu tak je? Vždyť by svět teoreticky mohl vypadat úplně jinak, mohly by v něm přece platit jiné a snad i lepší, lidštější přírodní zákony. Ty ale neplatí a zřejmě ani nemohou platit. A jako odpověď se zde přímo vnucuje Bůh. Samozřejmě, pokud má někdo z historických či jiných důvodů k pojmu Bůh výhrady, může si pomoci opisem, s něčím jako systém přírodních zákonů nebo nějak podobně. Toto pojetí se překrývá s deistickým pojetím. Blízké je ostatně klasické Spinozovo pojetí: deus sive natura a voluntaristické pojetí Boha coby vesmírné vůle, hnací síly projevující se v živé přírodě jako vůle k životu.
.
Jiné klasické pojetí Boha, které je dost těžko napaditelné, je platónské pojetí Boha, které je totožné s pojmem Dobra a v tomto případě v protikladu k pojmu zla, tudíž tradičního ďábla. Dobro je to, co člověku prospívá v protikladu k tomu, co jemu, lidskému rodu škodí. Toto chápaní není ale tak jednoduché, jak by se se na pohled mohlo zdát. Jde o to, že určitá věc může představovat dobro pouze v určité míře, mimo ní jim už není. Může se stát i zlem, jako je tomu např. v případě alkoholických nápojů, o kterých říkal už náš středoškolský učitel chemie, že jsou v malém množství léčivé. Toto pojetí má svoji historickou předlohu v tradičních dualistických náboženstvích Orientu, v indoíránském mithraismu, pojímající lidský život jako boj proti zlu jakož i v mladším staroperském zoroastrismu.


Upravil/-a Jan Hlaváč 17.2.2008 04:22:34.
Důvod: Prosím, kdyby bylo možno zachovat členění do odstavců
Reagovat
Anonym (16.1.2008 21:39:42)
Michal Černý: Nezkoumám statistiky, nemám na to čas, ale tipnul bych si, že blízko dolního konce téže tabulky bude 15 států se silně převládajícím křesťanstvím: Filipiny, Etiopie, Dominikánská republika, Haiti, Bolívie, Rumunsko, Černá Hora... Svědčí to nějak o křesťanství?
Reagovat
Smekám...
Iva (30.10.2007 20:41:53)
... před jasností vidění pana Žižeka -- a článek mě přinutil k zamyšlení jako máloco. Jen mě napadá -- není možné, že evropská "ateistická morálka" má svůj základ ve dvou tisíciletích morálky křesťanské? (Já osobně jsem ateistka).
Reagovat
Mravní hodnota věcí
Michal Černý Pošta (7.8.2007 22:13:01)
Wenda:
Představa, že tank je určen na zabíjení je velice zvláštní, obvzláště když uvážíme zkutečnost, že většina tanků (a to většina drtivá) nikdy nikoho nezabila (ostatně už jste potkali někdy tank,. který by sám od sebe někoho zabil?!). Naopak lze říci, že většina zbraní slouží za prvé k taktice a diplomacii (diskuze nad tím zdali je to nutné či morální sem bezesporu nepatří) za druhé k obraně (říci, že pistole slouží k zabíjení, když jejím většinovým vlastníkem je policie by bylo také trochu neuvážené).
Ač je to možná obtížné, tak skutečně morální hodnotu mají jen skutky lidí, nikoli věci či příroda. Oni nemají svědomí (nemohou se tedy chovat morálně ani nemorálně).
Upravil/-a Michal Černý 7.8.2007 23:51:34.
Důvod: Překlep
Reagovat
kolemjdoucí (10.7.2007 22:10:25)
Vycházíte z mylné pedstavy, že ateisté nějakým způsobem patří k sobě, takže jeden odpovídá za činy jiných. Je to stejný nesmysl jako dávat do jednoho pytle všechny, kteří věří v boha, tedy např. křesťana s muslimem.
Když komunisté deklarují, že nevěří v boha, neznamená to, že mají něco společného s třeba s buddhisty, kteří také nevěří v Boha.
Reagovat
Wenda (20.6.2007 21:40:38)
Michal Černý:
Myslím, že se velmi mýlíte....je velký rozdíl mezi výrobou automobilu a tanku - tank je primárně určen k zabíjení lidí, auto je primárně na přepravu...takže jestli si myslíte, že je stejné používat automobil nebo tank, a v tomto ohledu nenacházíte mravní rozdíl.....Vaše argumentace je sice bravurní, nicméně nesmyslná. Pakli, že nevidíte rozdíl, asi je něco špatně...nemyslíte?
Reagovat
Japonsko
Michal Černý Pošta (4.6.2007 12:04:47)
Anonym:
Myslím, že diskuze nemá valný smysl, neboť vám unikají fakta, je zřejmé, kam míříte, ale stejně tak je zřejmé, že Japonsko není křesťanskou zemí a je v G8. to vaši argumentaci, nezlobte se na mě ale poněkud shazuje.
Žádná věc, bez rozdílu toho, zdali je to pistole či rýč není ani dobrá ani špatná, ona prostě jest. Nemá mravní hodnotu. Mravně či nemravně jednají pouze lidé, kteří je užívají. Vaší logickou dedukcí, bychom došli k tomu, že automobilky mohou za všechny autonehody a úmrtí spojené s automobilismem, jelikož automobily vyrábějí. Kdyby je nevyráběli, tak nikdy z nich nezemře. Což je chybný závěr, lidé by jezdili v kočárech či na kole a umírali by také. Dávat morální hodnotu věcem, ať jsou jakékoli je absurdní, dle mého, do značné míry omezeného názoru.
Reagovat
Ach Bože :-)
Anonym (18.5.2007 19:51:04)
Dávat do příčinného vztahu HDP (což je sám o sobě dosti pochybný ukazatel) jednotlivých národních státu a dominantní náboženskou víru v dané spoilečnosti je demagogické a naprosto mimo mísu. Vy si pro obhajobu své víry dokážete opravdu přiszpůsobit naprosto všechno. Žižek jako sociolog by vám jistě vysvětlil že s proměnnými se musí trochu opatrnějí než vybrat si dvě které se mi hodí a pak mezi nimi arbitrárně stanovit příčinný vztah. Opravdu jste mě pobavil. :-)
Tak například země G8 jsou zodpovědné za velkou většinu výdajů na zbrojení. Většina zbraní způsobující násilnou smrt lidí pochází právě od nich. Všechno jsou to země, v nichž dominantní náboženská víra, ke které se obyvatelé hlasí je křesťanství. A teď mám na vás otázku. Jakou hypotézu byste vytvořil s tohoto?
Reagovat
Ach jo čísla
Anonym (13.5.2007 15:33:23)
Michal Černý:
Jak jistě víte po alespoň elementárním kursu ekonomie HDP v žádném případě není v mnoha ohledech vypovídající - např neuvažuje s vyčíslením ztrát v podobě znehodnocení environmentu a je vám snad jasné,že rozvinuté státy nemusí mít nutně vysoké HDP jakožto hospodářský růst, neboť celkový růst ekonomiky mohou pochopitelně státními zásahy velmi dobře ovlivňovat proexportní politikou, aby nedošlo k přílišnému zhodnocování měny...+ navíc já se s vámi nepřel nepřel o křesťanské státy, ale o státy, kde převádají věřící - a to jistě jsou i emiráty.
Sovětský svaz, že byl ateistický? Jasně asi tolik, jako že tam měli komunismus....Doporučil bych vám nastudovat si dějiny a pomněry v sssr to, že oficiální představitelé státu mají prezentovat v rámci nějaké teorie ateismus....v žádném případě neznamená, že druhý den v daném státě věřící nejsou....to jistě chápete, že já, byl li bych představitel státu bych prohlásil čechy za národ nevěřících....udělal bych nevěřícího automaticky i z vás - ač by to příliš neodpovídalo realitě...KLDR.....domnívám se, že i tamní občané svého Boha mají, i když je v lidské podobě....a na Albánii bohužel nejsem zrovna expert a ani se nehodlám zabívat složením obyvatelstva...
Ještě k HDP....zajímalo by mě odkud čerpáte vaše informace...pokud vím, ne všechny země používají jako ukazatel růstu ekonomiky HDP...USA mají NGP + OSN již vydala pokyn pro korekce HDP, ve kterém by měla být zohledněna i např délka života....
A jestli jsou tedy křesťanské státy tak bohaté, můžete mi tedy vysvětlit proč hospodaří se schodkem?? Když jste tak zběhlý ve statistice, jistě si vyhledáte i míru zadlužení....

Našel jsem jeden článek popisující USA z ekonomického aspektu....problém HDP...myslím, že by bylo zajímavé sledovat HNP arabských států - arabové investují převážně v USA a tam, pakli, že máte doopravdy HDP USA se to pak promítne nárůstem...
"S globalizací se nám dostává mnohých překvapení. Naše ranče patří arabským investorům, komunistická Čína plánuje vybudovat největší rafinérie u Edmontonu, kanadské akcie patří kdo ví komu - a v EU to nemůže být příliš jiné." citováno z http://www.eurabia.cz/ShowArticle.aspx?ArtId=556

Domnívám se tedy, že ta vaše čísla jsou naprosto k ničemu a osvětlují jen velmi úzký aspekt stavu ekonomiky...

Navíc jistě jsem vám psal už o tom, že bohatství křesťanských států není založeno na ničem čestném - vydělávat kolonizacemi - proč jste nereagoval na tento argument - ekonomická stránka pokud vím po celý středověk nevbyla zas tak dominující - teď se lidstvu globálně ekonomicky daří a vy to chcete připsat křesťanům - myslíte si, že jako nekřesťan snad žiji pod hranicí chudoby? Navíc moderní ekonomické teorie sociálního státu do značné míry vychází z Kapitálu 1 , neviditelná ruka trhu způsobila již tolik obtíží, že už si nidko nedovede ekonomiku bez regulace ani představit....
A jestli je pro vás ekonomie exaktní vědou, pak je vaše vzdělání v tomto směru zřejmě značně nedostatečné...
Tato vskutku nic nevypovídající statistika je přinejmenším úsměvná.....pokud se chcete vzdělat v oboru kouzlení s čísly doporučuji vám přečíst si např. Lomborga...
PS: Nejdůvěryhodnější statistika je ta, kterou si zfalšuji sám....
Reagovat
Být korektní
Michal Černý Pošta (11.5.2007 22:34:22)
Státy podle HDP - v USD na 1 obyvatele za rok:
1. Lucembursko 55 600 2005 2. Rovníková Guinea 50 200 2005 3. Spojené arabské emiráty 43 400 2005 4. Norsko 42 300 2005 5. Spojené státy americké 41 800 2005 6. Irsko 41 000 2005 7. Island 35 600 2005 8. Dánsko 34 600 2005 9. San Marino 34 600 2001 10. Kanada 34 000 2005 11. Rakousko 32 700 2005 12. Švýcarsko 32 300 2005 13. Austrálie

Tolik faktů, jedinou islamistickou zemí jsou na 3. místě Spojené arabské emiráty. Nebo chcete tabulku naděje na dožití? Prosím (v letech, průměr muži i ženy):
1. -Andorra -83,5 ; 2. -San Marino -81,53 ; 3. -Singapur -81,53 ;4. -Japonsko -81,04 ;5. -Švýcarsko -80,31 ;6. -Švédsko -80,3 ; 7. -Austrálie -80,26 ; 8. -Island -80,18 ; 9. -Kanada
-79,96 ; 10. -Itálie -79,54 ; 11. -Francie -79,44 ; 12. -Monako -79,42 ; 13. -Lichtenštejnsko -79,4 ; 14. -Španělsko -79,37 ; 15. -Norsko -79,25 .

Všimněme si, že v první patnáctce je 13 křesťanských států, Japonsko a Singapur (má vysoké procento křesťanů ve složení populace kolem 20%).
Nechci být jízlivý, ale kde jsou ty petrodolarové státy?? Pokud chcete diskutovat o ekonomii – exaktní skutečnosti, používejte prosím, příště nějaká fakta.
Nevím, proč mi vnucujete nějaký postoj optimismu či pohledu věřícího. Oním ateistickým státem byl třeba sovětský svaz, dnes KLDR, Albánie. Nemají Tyto státy něco společného, nevypadá to při pohledu eperickém, že je zde i jiný spojovací faktor než ateismus?
Reagovat
Jistě
Wenda (10.5.2007 11:52:44)
Michal Černý:
Mezi nicotností a jedinečností je rozdíl propastný...ba žekl bych že jsou ta slova antonimy...Nicotnost je nějaký pseudoontologický pojem, zřejmě vymyšlený jako protiklad bytí, avšak myslím, že pojem nicotnost je bezesmyslu...Nevidím důvod k tomu, proč by měl mít život smysl...domnívám se, že spíš člověk touží po tom, aby smysl měl-přiznejme si, že za 2000 let na tuto otázku nikdo nenašel odpověď, je snad možno říci,.že napsáno bylo mnoho, řečeno však téměř nic. Kdosi kdysi řekl, že filosofie je příprava na smrt..zdá se mi tedy rozumnější se smířit s tím, že je člověk konečný, a že život je obchod se smrtí...mimochodem myslíte, že vaše duše "žije" ještě před tím než se narodíte v těle? Nebo je nějak vyrobena Bohem, nebo jste povolán z ráje...klasická představa křesťana je přece vznik a zánik světa.... a s tím krásnějším a lepším životem, který na vás čeká...mno zdá se mi, že nesledujete reklamy- kupte si náš výrobek (víru) a budete nejšťastnější+ bonus, po smrti ráj...jak jinak by snad věřící uvěřil a byl poslušný...+ genialito spočívá též v tom, že víra je na "dobré slovo" lidé věřte, ale žádný důkaz, jen vám slibuji, že vás čeká nebe....prodej takové fikce by v dnešní době takhle chytře zvládl snad jen pojišťovák...
Za to, že v první desítce nejbohatších států, ač o tom pochybuji (zajímalo by mě jaké ukazatele používáte...jestli HDP/osobu...tak o tom pochybuji), bych se spíše styděl....domnívám se, že zvláště křesťané nezbohatli zrovna čestně...např obchod s amerikou....kde za zrcátko koupili pozemky o rozloze jako celé státy evropy, nebo se vám zdá lepší to, že zbohatli na otrocké práci, či na kolonizacích jiných států atd....? Podkud vím, tak v současné době jsou naprosto nejbohatší státy arabské....financují celý takzvaně vyspělý svět...nebo si myslíte, že schodky v rozpočtech států jsou nějak samofinancované....abych vám objasnil situaci, tak arabové disponují značným objemem petrodolarů, které pak i za malý úrok půjčují na financování státních rozpočtových schodků....
Zajímalo by mě, co konkrétně je podle vás tedy přínosem křesťanství....snad ne tortura, jako efektivní způsob hledání viníků?
Chcete li posuzovat vztah křesťanství a délky života musím vás upozornit na to, že Afrika je prakticky celá křesťanská (a muslimská) a rozhodně např. zákaz antikoncepce délku života tamním obyvatelům jistě zrovna neprodlužuje....zdá se mi, že jste naprosto beznadějný optimista a vaše víra je dost možná poněkud nekritická....
A jestli znám příklad ateistického státu, který by splňoval vaše nároky....neznám...neznám totiž naprosto žádný ateistický stát...myslet si, že čína, která vykročila v duch marxismu je ateistická je vskutku směšné....
Na váš poslední dotaz, proč ateistům vadí vraždy neviných lidí...protože mezi těmi nevinými se můžeme octnout i my....věřící to má v suchu, putuje si rovnou do nebíčky, toho to trápit nemusí, ale ateista prostě zemře a zbyde po něm jen hromádka minerálního hnojiva....
To že žebríček hodnot u evropských ateistů je ovlivněn křesťanstvím je jistě fakt....sotva budu popírat historický vývoj, ani nevím, v čem by to mělo být přínosem....otázka je spíše po tom, zdali jsem ocvhoten se k tomuto odkazu hlásit či jej vnímat kriticky - to je bezesporu přínos ateismu...
Ateisté věří v přehodnocení hodnot.... to však neznamená, že smrtí Boha bude dovoleno vše....
Reagovat
Jedinečnost vs. nicotnost
Michal Černý Pošta (7.5.2007 11:52:27)
Omlouvám se za hloupý dotaz. Jaký je rozdíl mezi nicotností a jedinečností? K čemu je vám váš život, co je jeho smyslem, pokud za ním uděláme tlustou čáru a nic dál?
Možná je ve vašem textu vidět ono nepochopení rozdílu ateismu a víry. Ateista od narození umírá. To znamená vyhlídky nic moc. Věřící (ať již jakýkoli) se naopak rodí k životu krásnějšímu a lepšímu (nejsem religioniata systematik, ale nenapadá mě náboženství, které by to tak nemělo), pokud se bude člověk snažit.

To je patrné hlavně u judaismu a křesťanství, nebo znáte snad nějaký jiný důvod, proč v první desítce či dvanáctce nejbohatších států světa najdeme až na jednoho exportéra ropy jen státy těchto dvou náboženství? Nebo jiný údaj - v tabulce míry vnímání korupce je v TOP 10 států s nejnižším ukazatelem jen jeden nekřesťanský stát. Vypadá to, že ať chceme či nikoli naši mentalitu, kulturu, ale i svobodu a bohatství ovlivňuje náboženství, a to mnohdy značně pozitivně.
Znáte příklad, byť jen jediného, ateistického státu, který by v obecně měřitelných parametrech (ekonomika, svoboda slova, průměrná délka života, a pod.) mohl být považován za úspěšný?.

Mimochodem, proč ateistům vadí vraždy nevinných lidí či negativně vnímají situaci v Dárfuru? Není to tím, že jejich žebříček morálních hodnot je poněkud křesťanský?
Reagovat
Odkaz Evropy
Wenda (6.5.2007 23:04:54)
Ostatně se domnívám, že tolik krve na rukou, jako mají křesťané nemá asi ani fašismus ani komunismus (samozřejmě vhledem k délce tvání by to bylo nemožné) Např..křížové výpravy (dětská křížová výprava) , procesy s čarodejnicemi (zajímalo by mne, který z věřících věří tomu, že všechny upálené ženy vládly magickou mocí...kdyby ano, proč by se nechaly upalovat), vyvražďování a zotročování obyvatelstva při kolonizacích (prohlásilo se, že černoch není člověk - tudíž zabít jej není hřích...) a jistě odvedli další záslužnou práci pro rozšíření křesťanství....absolutně tedy nechápu, jak se může člověk byť jen se základní znalostí dějepisu domnívat, že Bůh je dobrý...pakliže káže nezabiješ a ty v jeho jménu vraždíš je řekněme rozpor..na druhou stranu vím, že Bůh měří dvojím metrem - ti kdo věří, těm bude odpuštěno ať spáchají téměř cokoli, ale ti kdo nevěří mohou vést dokonale ctnostný život, ale největším hříchem je jistě nevěřit v Boha...
Reagovat
To snad nemyslíte vážně?
Wenda (6.5.2007 22:53:23)
Michal Černý:
Jsem ateista a jedno kde a jak umřu mi tedy není...ba naopak...to může být snad jedno věřícímu...ten s vírou, že se stejně dostane do nebe může životem naprosto pohrdat....Jelikož nevidím pro mě příliš věrohodný důkaz toho, že po smrti je nějaký další život, musím si života velmi vážit....zvlášť učinit svět lepší pro své děti...svět je to místo, kde chci, aby byli šťastné...nějaký ráj? Kdo ví jestli je....tomu můžeme věřit a nemusíme...
Přirovnávat fanatismus k jízde autem....to mě tedy silně zaráží...když nechci abych zemřel na silnici, tak kní prostě nemusm chodit....ale to, jestli se někdo odpálí na ulici sotva ovivnim...jak jistě víte..nevyzpytatelné jsou cesty....
Ta přednost, o které tvrdíte, že je nesporná...je až příliš sporná....rozhodně netrpím komplexem nicotnosti - to spolu příliš nesouvisí...to, že jsem si naprosto vědom své konečnosti mě naplňuje jedinečností...nikoli nicotností...Mohl byste mi dát příklad, co tak děláte a světu se to zdá pošetilé..?
Ještě se musím vrátit k vaší tezi..je mi v zásadě zcela jedno kdy a kde umřu, jen aby to dlouho netrvalo...právě naopak..každý den je jedinečný! Člověk umírá od narození a není tomu vyhnutí- způsob smrti, ani jeho délka nehraje sebemenší roli....co je měsíc umírání proti délce života..? Ateista nemá vyhlídky...to spíš věřící - rychlá smrt=dříve se dostanu do nebe....ještě, že téměř každé náboženství zakazuje sebevraždu...
Reagovat
Být ateistou?
Michal Černý Pošta (5.5.2007 22:07:47)
Nevím, zdali je na tom fundamentalistickém vraždění něco špatného. Pokud se na to podívám s perspektivy ateisty, je mi v zásadě zcela jedno kdy a kde umřu, jen aby to dlouho netrvalo. Stejně po mě nic nezbude… Hm. Nevím, jestli je svět viděný optikou ateisty příliš růžový. On je v podstatě nijaký. Život, ve kterém není pohled dál, než na okraj dřevěné postele s víkem mi připadne zbytečný.
Nevím, zdali autor úvodního slova diskuse přemýšlel, o čem vlastně píše. Kdyby byl fanatik jeden ze sta věřících (a že je to mnohem mnohem méně), je pro světový mír a spokojenost rozhodně lepší vymítit automobilismus (na ten přece jen umře víc lidí), také možná plavání v moři (jak je to nebezpečná činnost) a mnoho dalšího. Náboženský militaristický fanatismus není jistě nic dobrého či příjemného, ale jeho vymícení mi naději na dožití rozhodně neprodlouží. Pohledem ateisty je mi vcelku jedno jestli mě zabije XZ při přepadení bankovního ústavu či fanatik s bombou na těle.
Ono náboženství má jednu nespornou přednost, člověk ztratí nicotnost a perspektivou věčnosti může dělat i věci, které jsou jinak v očích světa pošetilé.
Reagovat
Wenda (29.4.2007 23:33:19)
Robert:
Snad mi nechcete tvrdit, že za islámským džihádem stojí také ateisté, a tedy každý, podle této logiky, kdo není křesťan, je ateista....Máteli chuť se ohánět komunistickými režimi mohu vám jen odpovědět toliko, že přesnější by bylo spíše použít režim komunistické strany - základní nároky komunismu deklarované Marxem nebyli naplňováni ani za máa a stalinistické Rusko bylo spíše výkvětem imprialismu. Souhlasím s Vámi v tom smyslu, že ničení kostelů přeci v žádném případě nemůže náboženství vymýtit...idiotsky naivní představa..A nejsem si jistý, jestli vaše vidění světa není příliš čenobílé v tom ohledu, že oficiálně manifestovaný ateismus nemusí vždy korespondovat s realitou...viz již zmíněná Rus....Přínosem ateismu je tedy vize smrtelnosti duše, což činí logický rozpor mezi motivem k tomu se obětovat a posmrtně se např. dostat do nebe....ateista by se stěží vyhodil dopovětří, když ví, že jej nic nečeká, nemyslíte? Ještě bych si dovolil poznámku k příspěvku dole na zmíněného Locka - jestli se chcete odvolávat na názory "autorit" můžete si stejně tak dobře přečíst Nietzscheho
Reagovat
Tolerantní ateisté?
Robert (7.3.2007 16:30:10)
Zdravím všechny diskutéry, měl bych jen dvě poznámky. Zaprvé si nejsem jist tolerancí ateistů, respektive takto obecně postulovanou. Komunistické režimy se přec deklarovaly na bázi marxistického materialismu jakožto ateistické a nevšiml jsem si, že by nějak zvlášť oplývaly tolerancí. Stalinovým zničením chrámu Krista Spasitele v Moskvě počínaje, přes evropské pohůnky a kambodžské Khméry až po Fidela Castra, jenž na Ostrově svobody zrušil Vánoce.
Pro autora jménem "Wenda" bych toliko podotkl, že Lidová fronta za osvobození Palestiny, jež se oddává báječné činnosti sebevražedných atentátů v Izraeli, je skrz naskrz marxistická a tudíž ateistická. Podobně tomu bylo u Kurdské strany pracujících (PKK) operující druhdy v Turecku. Té dokonce přísluší prvenství v podobě atentátnic. Inu, když rovnoprávnost, bez náboženských předsudků, tak pořádná.
Reagovat
Hahahaha
Wenda (4.3.2007 23:47:29)
ocapek@gmail.com: Tak to by mě teda zajímalo, jaký rozdíl v těch termínech spatřuješ....Mám totiž dojem, že každý zastánce nějaké víry zatvrzele tvrdí, že ostatní víry jsou jen modloslužebnictví.....a podobně...plně se stotožnuje s autorem Nějak jsem si nevšiml, že by ateisté někoho upalovali, pořádali křížové výpravy či šebevražedné útoky...PS: Může mi někdo sdělit, kde Lock píše o ateismu? Jsem zdá se nevzdělanec, ale všechna jeh díla z paměti neodříkám.....chtělo by to trochu serióznosti....díííky
Reagovat
S.D. (9.11.2006 00:22:05)
Problém ateismu spočívá ve faktu, že ateisti nejsou schopni (ochotni?) se za svůj světonázor bít a rvát se stejnou nekritickou zabejčeností, jako věřící. Ateista je vůči věřícímu tolerantní, naopak to většinou nefunguje. Tato diskuse je toho dokladem. Nejde v ní o rozpravu k tématu, ale o snášení pochybných argumentů dokazujících, že autor je vlastně politováníhodný idiot.

Víra by měla být věcí soukromou. Jenže každá náboženská ideologie má potřebu spasit svět. Na jednu zeměkouli je zřejmě spasitelů nadbytek.
Reagovat
Nacionální socialismus náboženstvím?
Jan Hlaváč Pošta (7.10.2006 05:31:49)
U zrodu nacionálního socialismu v Německu se objevuje Thulská společnost, náboženský spolek stojící pod vlivem obdobné Theosofické společnosti založené v USA paní Blavatskou, který se z odporu k židovskému křesťanství zaměřil na oživení starého indoevropského (tedy indogermánského) náboženství, za jehož nejstarší a nejpůvodnější formu považoval staroindické védské náboženství. Z indického prostředí byl ostatně převzat i hákový kříž (svastika), který se sta lsymbolem německého nacionálního socialismu.
Mluvit o nacionálním socialismu jako o náboženství je podle mého názoru ovšem přehnané. Středobodem nacionálního socialismu představujícího svého druhu novodobou tyrannis byl vůdcovský princip a s ním spjatá pragmatická politika, kterou je stěží možno stěsnat do uceleného ideologického rámce.
A pokud jde o ony náboženské novopohanské tendence objevující se u zrodu nacionálního socialismu, zaujal k ním Adolf Hitler již v počátečním období nacionálního saocialismu zřetelný odstup. To je možno se ostatně dočíst ve známem spisu Dietricha Eckarta : Bolševismus od Mojžíše po Lenina. Rozhovor s Adolfem Hitlerem o židovské otázce, který vyšel v roce 1924. Zde Hitler označil novopohanství za dětinství a projevil určitou snahu o sblížení s bavorskými konzervativními katolíky.
Reagovat
Příspěvek byl smazán
Jan Hlaváč Pošta (7.10.2006 05:27:46)
Tento příspěvek smazal/-a Jan Hlaváč 7.10.2006 05:29:49.
Důvod: Přeložení příspěvku..
Reagovat
A odkud to co je dobré vyznavači náboženství?
Petr T (28.9.2006 05:43:04)
milchama: Zkuste si to obrátit, odkud to vědí křesťané nebo buddhisté. Dojdete k tomu, že je to někde napsáno. Že na to co je někde napsáno někdo musel přijít, na to nemyslíte? Mě naopak připadá divné, že bych dělal cokoli co bych sám nezhodnotil jako správné! Člověk bez náboženství není automaticky člověk bez citu, bez empatie, bez lásky. Nebo opravdu věříte tomu, že tyto vlastnosti vznikly protože je vynalezlo náboženství? Naopak domívám se že má pisatel onoho článku v něčem pravdu. Pokud je totiž někdo schopen konat dobré skutky jen proto, že mu to nařizuje autorita náboženství, pak je schopen dělat ze stejného důvodu cokoli.
Dokonce musím říci, že jsem v tomto ohledu mnohem tolerantnější než věřící.
Vždyť v kterémkoli náboženství které znám je bytost jako já rovna zvířeti!
Reagovat
Pozor nacisté rozhodně nebyli ateisté
Petr T (28.9.2006 05:16:13)
Petr: Musím oponovat! I když německý nacismus není asi uznaná víra, má všechny rysy náboženství. Jde tedy o to, že prostě šlo o lidi, kteří nebyli křesťané v našem dnešním pojetí, ale rozhodně to nebyli ateisté. Ostatně ukažte mi skutečně jedinou válku, kterou začali skuteční bezvěrci.
Reagovat
Vítku, to nemyslíš vážně
Věra (1.6.2006 16:33:22)
Vít Luštinec: 1) protoře nemá ručičky, kromě opiček, ale ty by to také nesvedly. 2) Evropa bez bible by vypadala jinak. žádná oslavná díla. Asi by nebyla místy tak hezká. Ostatně kdo ví jak to vypadalo před biblí a kam by to směřovalo bez výchovy (bible) 3) svět vzniknul, aby na něm měli místo všichni, kdo se chtějí narodit. Nebo proč ty si myslíš, že před tím bylo nějaké proč, když nevěříš v hlubší příčinu? Prostě to neřeš, to bys stejně nepochopil.
Reagovat
Ach jo.
zcr (30.5.2006 22:41:46)
JAn: (Vase reakce asi miri na mne-anonyma, a mou odpoved Vitu Lustincovi; pokud ne, nevadi.)
Otazka nedava smysl. Co myslite tim "nesmi"? a co "vrazda"? Povazujete ritualni zabiti - beznou soucast mnoha nabozenstvi - za take za vrazdu? A pokud myslite krestansky zakaz "Nezabijes!", i pri spouste dobre vule se mi OPRAVDU nezda, ze by si je krestane brali nejak vazne k srdci. A co impozantni heslo "Vrazda na tyranu neni zlocinem."? Pokud se pokusite jiste zpusoby zbaveni zivota oddelit a "podminecne povolit" (okolnosti...), dostanete se do problemu, jakmile proti sobe budou stat dva svetonazory s ODLISNYMI "podminecne povolenymi" zbavenimi zivota, nejlepe postavenymi na stejnem principu (sebeobrana). Pokud naopak "po krestansku" zakazete zbaveni zivota uplne, dostanete system idealisticky a bajecny, lec nerealny. Z toho neni cesty ven, a nabozenstvi nepomaha...
Pokud byste snad mne chtel oznacit za cynickeho relativistu, prolistujte si prosim nejakou ucebnici dejepisu a zamette si pred vlastnim svetonazorovym prahem.
Reagovat
anonym versus milchana
anonym versus luštinec (30.5.2006 19:27:02)
milchama: v dnešním světě je náboženská vražda bez ohledu na vámi uváděný příklad Bhagavátgíty vražda za odměnu.Pro muslima je příslib ráje v hašišovém opojení a radovánky s huriskami odměnou,dnes akcelerovanou ještě výdobytky kapitalismu t.j.nejen příslib ráje ale i finanční odměnou pro pozůstalou rodinu a adorace atentátníka na hrdinu.

Vít Luštinec:
Reagovat
další
JAn (26.5.2006 17:15:00)
Anonym: A proč se nesmí vraždit?
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (18.5.2006 22:13:35)
Anonym-milchama: Theodóros byl megarikem a z dalších citátů v DL není jasné, zda úvahy, které jste vytučnil, mínil vážně, nebo jako snahu odhalit rozpory v běžném jazyce (viz dokazování toho, že je bůh).
Ale i kdyby bychom přistoupili na hypotézu, že se těmito zásadami skutečně řídil, dopouštíte se logické chyby, když jeho názory, které s atheismem nesouvisejí, vztahujete na všechny atheisty.
Má-li jeden běloch rád rajčata, neznamená to, že rajčata mají rádi všichni běloši. A nevyplývá z toho ani, že žádný černoch rajčata rád nemá.
Prostě a jednoduše - atheismus souvisí s immoralismem asi tak jako víra s morálkou: Nepodmiňují se.
Reagovat
Anonym (18.5.2006 20:42:27)
Martin Schlemmer:
Jak vytrhávám citát z kontextu? Neuvedl jste, z čeho tak usuzujete. Uvést, že máte otevřeného Diogena Laertia, jaksi nestačí... Podle čeho rozeznáváte, že jde o zločiny, pokud zločiny připisujete náboženským systémům? Pokud je "člověk mírou všech věcí" (Protagoras), čemuž atheisté sotva budou oponovat, pak to, co vy považujete za zločin, bude jiný považovat zcela stejným právem za blahodárný čin...
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (11.5.2006 00:49:40)
milchama: Za prvé - leží tu přede mnou Diogenes Laertský a mám za to, že citát vytrháváte z kontextu. Za druhé například Weischedelova skeptická etika je dle mého názoru dobrým příkladem a-theistické (bez-božné) etiky; tj. Bůh nemusí být konstitutivním prvkem etiky, jde to i bez něj, ačkoliv se snažíte tvrdit opak. Nebo zcela lapidárně - vidíte nějakou korelaci mezi počtem atheistů ve státě a zločinností? :)
Argumenty o zločinech atheistických (či výrazně protináboženských) systémů nikam nevedou, protože lze protiargumentovat poukazem na zločiny (s-)páchané ve jménu Boha (či boha). Spíš bych se klonil k tezi, že čím výlučnější a uzavřenější světonázorový systém (ať už ideologie či náboženství), tím menší zábrany při násilném obracení světa na "pravou víru".
Reagovat
Pridavam vlastni odpovedi na vase otazky (i kdyz o ne mozna nestojite)
Anonym (10.5.2006 23:57:33)
Vít Luštinec: ad 1) zhruba ze stejneho duvodu, proc nestavi nakupni centra a restaurace - slozite a zbytecne, pro takoveho vorvane.
ad 2) Tato otazka je nesmyslna, nezodpoveditelna a zavadejici (paralelni historie nemaji s realitou nic spolecneho a predstavuji tak leda intelektualni zabavu na zimni vecery - nerozumime ani tomu, proc se veci deji ted, tak jake kdyby, hrome). Pokud si to uvedomujete, mlzite, pokud ne, jste naivni.
ad 3) Spolecnym jmenovatelem vsech nabozenstvi je BEZNADEJNY antropocentrismus. Uz jenom predstava, ze by prvne mohl byt clovek a pak az buh je pro vericiho naprosto nehorazna, a co teprve predstava o ABSENCI smyslu ci duvodu. Tady mam celkem tri odpovedi - i) jen tak ii) 42 iii) pro slepici kvoc
Reagovat
zcr (10.5.2006 23:46:38)
Petr: Ze lide jsou ochotni verit cemukoli neni problem atheismu - to je univerzalni problem, od nejz lze odvinout jak kritiku systemu nabozenskych, tak systemu pseudonabozenskych (ty, ktere uvadite Vy). Spolecny jmenovatel je zrejmy - hierarchizace, absolutizace, ideologizace...
Reagovat
...
Petr (5.5.2006 09:42:28)
G.K. Chesterton: "Problémem ateismu není, že by lidé nevěřili ničemu, ale že jsou ochotni věřit všemu."
Důkazy pravdivosti tohoto tvrzení: komunista Stalin s 50-60 miliony mrtvých, Pol Pot s 3 miiony mrtvých, novopohan Hitler s 6 miliony mrtvých Židů.
Co dodat..
Reagovat
"Jedno z největších evropských dědictví" je dědictvím immoralismu.
milchama (20.4.2006 14:27:32)
To je zcela zřejmé z učení patrně prvního explicitního evropského atheisty Theodora zvaného Atheos, jak dokazuje text Diogena Laertia: "Přátelství neuznával, protože prý není ani u nerozumných ani u moudrých; u nerozumných totiž, nemají-li z něho prospěch, zmizí i přátelství, moudří pak nepotřebují přátel, poněvadž si stačí sami. Tvrdil též, že je rozumné, nevydává-li moudrý muž svůj život v nebezpečí na obranu vlasti, neboť prý není radno obětovat rozumnost ve prospěch nerozumných a vlastí prý je celý svět. Mudrc prý bude příležitostně i krást, dopouštět se cizoložství a svatokrádeže, neboť nic z toho není hanebné svou přirozeností, zbavíme-li tyto činy předsudků, udržovaných pro zastrašení hlupáků. Mudrc bude též zjevně, bez jakéhokoli zastírání, užívat svých miláčků..." Diogenés Laertský: Život, názory a výroky proslulých filozofů II,98-99 Tento citát alespoň pěkně ilustruje, co všechno mohou atheisté považovat za správné. Pěkně děkuji za takové dědictví. Domnívám se, že toto Evropa potřebuje ze všeho nejméně...
Reagovat
A odkud atheisté vědí, co "je správné"?
milchama (20.4.2006 08:37:18)
Neexistuje-li Bůh ve smyslu Dostojevského známe věty, pak za správné může považovat kdokoli cokoli. To však není případ oněch islámských teroristů, o nichž autor tvrdí, že je jim ve jménu Božím dovoleno vše. Přece i muslimům je zakázána vražda a řada dalších věcí, které považují za nemorální. V žádném případě jim tedy ve jménu Božím není dovoleno vše. Islámský terorista však svůj útok za vraždu jednoduše nepovažuje pod vlivem falešného učení. To však neznamená, že by si myslel, že vražda (tedy to, co považuje za vraždu) je morální. On zkrátka dle svého přesvědčení nevraždí... Pokud jde o kritiku mravního jednání s nadějí na odměnu, pak je třeba podotknout, že např. v Bhagavadgítě je na několika místech zdůrazněno, aby čin nebyl motivován nadějí na odměnu. A Bhagavadgíta patří bezesporu mezi náboženské knihy. Pokud je autorova kritika zaměřena především na monotheistická náboženství, pak je třeba zdůraznit, že tvrzení, že někdo dělá něco jen proto, že je to správné (jak požadoval např. Kant), je ve skutečnosti nereálné. Při důkladném rozboru motivu nějakého morálního činu zjistíme, že každý člověk ho vposledku koná kvůli nějakému vlastnímu pragmatickému dobru, byť by tím dobrem měla být jen příslušná dávka endorfinů jako odměna po vykonání takového činu. Zvlášť komicky však zní poukaz na motiv s absencí jakékoli odměny od atheistů, kteří především se obzvlášť vyznačují hrubě pragmatickým jednáním. Jelikož nemají naději na žádnou odměnu duchovní, dělají vše pro odměnu hmotnou, smyslovou (buď okamžitou nebo v relativně krátkém časovém horizontu) - zcela v duchu evolucionistického "boje o přežití". Proto se naprostá většina atheistů vyznačuje příklonem k hedonismu o němž, o němž psal již Izajáš: "Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme." Pod tímto zorným úhlem prohlašovat o atheistech, že jejich jednání není motivováno sobeckým očekáváním odměny, je zcela scestné...
Reagovat
Kniha, knih
Vít Luštinec (13.4.2006 22:15:04)
Tak mi prosím odpovězte na tři otázky:
1) Proč nějaký jiný živočišný druh na světě nestaví chrámy a nezakládá náboženství(to opravdu jenom lidé!)?
2) Jak by dnes vypadala evropa bez Bible?
3) Proč vzniknul svět?
Reagovat
Hloupý text
ocapek@gmail.com (21.3.2006 09:36:07)
Souhlasím s Janem Hlaváčem a dodávám: z textu neni vůbec jasné, zdali autor chápe rozdíl mezi náboženstvím, vírou, pověrou a modlářstvím. Pochopitelně všechny církve si byly vědomi nebezpečí pádu do modloslužebnictví (viz Exodus) a právě hluboká víra, jako určitý základ lidského bytí s odpovídajícím psychickým prožíváním je tou nejlepší (a mnozí si myslí že jedinou) prevencí před fanatismem - ať už Marxistů, křesťanů, či nacistů. Konečně existuje i názor, že náboženské rituály (udílení svátostí atd...) je ústupek Boha lidské touze po Jeho zpřítoměmní.

Jinak než značně zajímavého, ale b tomto bodě obtížně uchopitelného D. Humea bych "použil" názor Johna Lockea z Listu o Tolerenci, kde uznává náboženskou toleranci s vyjímkou tolerance k atheismu. A dobře ví proč...
Reagovat
O světonázorech a snášenlivosti
Jan Hlaváč Pošta (21.3.2006 07:45:00)
Článek pana Slavoje Žižka lze považovat za projev vlastního citového se vypořádávání s náboženstvím a zároveň za vychvalování vlastního světonázoru, ke kterému dospěl, což mu zrovna není příliš ke cti. Zároveň však svědčí o jeho neznalosti daného oboru.

K tomu lze dodat:
1. Pojem Bůh se vyskytuje v tradičních archaických výkladových systémech světa, které neměly propracovaný systém abstraktních pojmů a vypomáhaly si často poetizující antropomorfizací. Propracovanější –filosofické- výklady světa potom tradiční pojem Boha často opouštěly a nahrazovaly jej jinými pojmy: abstraktním pojmem „dobra“ v protikladu ke „zlu“ (Platón) zákonem přírody, zákonem vývoje, nutností… To ještě automaticky neznamená, že se staly tolerantnějšími. Člověk si v této souvislosti vzpomene na ateistický marxismus-leninismus, který si na vrcholu své slávy svoji nesnášenlivostí s novodobým islámským fundamentalismem v ničem nezadal či na fanatické nesnášenlivé stoupence politické korektnosti (political correctness) vycházející z vesměs neomarxismu.

2.Tradiční pojem Boha, jak jej známe, je spojen s monoteistickým náboženstvími, to znamená s židovstvím a na něj navazujícím křesťanstvím a islámem. To, že k ním pan profesor z Lublaně automaticky řadí i hinduismus, je to důkazem toho, že o něm nic neví. Lze namítnout, že Bůh, či spíše bohové, se objevují v lidových formách hinduismu, ne však v pěstěném propracovaném „oficiálním“ védántovém hinduismu. Totéž platí o buddhismu a o Ču Siho neokonfuciánském systému, který byl v čínské říši oficiálním „náboženstvím“ zhruba od 13. století.

Jde tady vlastně o otázku světonázorů a snášenlivosti. Autor se tady však jenom namyšleně otřel o tradiční pojem Boha v monoteistických náboženstvích.

Reagovat