Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
19.listopadu 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Obránci víry

Diskuse k textu  |  48 příspěvků (27 - 48)

Po staletí nám říkali, že bez náboženství nejsme ničím jiným, než sobeckými zvířaty bojujícími za svůj podíl, a naší morálkou je morálka vlčí smečky; jen náboženství, tvrdí se, nás pozvedává na vyšší duchovní úroveň. Dnes, kdy náboženství po celém světě slouží jako zdroj násilí a smrti, znějí ujišťování o tom, že křesťanští, muslimští nebo hindští fundamentalisté jen zneužívají a deformují ušlechtilá spirituální poselství svých věr, stále prázdněji.

Není právě teď vhodný čas obnovit důstojnost atheismu, jednoho z největších evropských dědictví a možná naší jediné šance na mír?


Číst celý text


 bez náhledu 
Tolerantní ateisté?
Robert (7.3.2007 16:30:10)
Zdravím všechny diskutéry, měl bych jen dvě poznámky. Zaprvé si nejsem jist tolerancí ateistů, respektive takto obecně postulovanou. Komunistické režimy se přec deklarovaly na bázi marxistického materialismu jakožto ateistické a nevšiml jsem si, že by nějak zvlášť oplývaly tolerancí. Stalinovým zničením chrámu Krista Spasitele v Moskvě počínaje, přes evropské pohůnky a kambodžské Khméry až po Fidela Castra, jenž na Ostrově svobody zrušil Vánoce.
Pro autora jménem "Wenda" bych toliko podotkl, že Lidová fronta za osvobození Palestiny, jež se oddává báječné činnosti sebevražedných atentátů v Izraeli, je skrz naskrz marxistická a tudíž ateistická. Podobně tomu bylo u Kurdské strany pracujících (PKK) operující druhdy v Turecku. Té dokonce přísluší prvenství v podobě atentátnic. Inu, když rovnoprávnost, bez náboženských předsudků, tak pořádná.
Reagovat
Hahahaha
Wenda (4.3.2007 23:47:29)
ocapek@gmail.com: Tak to by mě teda zajímalo, jaký rozdíl v těch termínech spatřuješ....Mám totiž dojem, že každý zastánce nějaké víry zatvrzele tvrdí, že ostatní víry jsou jen modloslužebnictví.....a podobně...plně se stotožnuje s autorem Nějak jsem si nevšiml, že by ateisté někoho upalovali, pořádali křížové výpravy či šebevražedné útoky...PS: Může mi někdo sdělit, kde Lock píše o ateismu? Jsem zdá se nevzdělanec, ale všechna jeh díla z paměti neodříkám.....chtělo by to trochu serióznosti....díííky
Reagovat
S.D. (9.11.2006 00:22:05)
Problém ateismu spočívá ve faktu, že ateisti nejsou schopni (ochotni?) se za svůj světonázor bít a rvát se stejnou nekritickou zabejčeností, jako věřící. Ateista je vůči věřícímu tolerantní, naopak to většinou nefunguje. Tato diskuse je toho dokladem. Nejde v ní o rozpravu k tématu, ale o snášení pochybných argumentů dokazujících, že autor je vlastně politováníhodný idiot.

Víra by měla být věcí soukromou. Jenže každá náboženská ideologie má potřebu spasit svět. Na jednu zeměkouli je zřejmě spasitelů nadbytek.
Reagovat
Nacionální socialismus náboženstvím?
Jan Hlaváč Pošta (7.10.2006 05:31:49)
U zrodu nacionálního socialismu v Německu se objevuje Thulská společnost, náboženský spolek stojící pod vlivem obdobné Theosofické společnosti založené v USA paní Blavatskou, který se z odporu k židovskému křesťanství zaměřil na oživení starého indoevropského (tedy indogermánského) náboženství, za jehož nejstarší a nejpůvodnější formu považoval staroindické védské náboženství. Z indického prostředí byl ostatně převzat i hákový kříž (svastika), který se sta lsymbolem německého nacionálního socialismu.
Mluvit o nacionálním socialismu jako o náboženství je podle mého názoru ovšem přehnané. Středobodem nacionálního socialismu představujícího svého druhu novodobou tyrannis byl vůdcovský princip a s ním spjatá pragmatická politika, kterou je stěží možno stěsnat do uceleného ideologického rámce.
A pokud jde o ony náboženské novopohanské tendence objevující se u zrodu nacionálního socialismu, zaujal k ním Adolf Hitler již v počátečním období nacionálního saocialismu zřetelný odstup. To je možno se ostatně dočíst ve známem spisu Dietricha Eckarta : Bolševismus od Mojžíše po Lenina. Rozhovor s Adolfem Hitlerem o židovské otázce, který vyšel v roce 1924. Zde Hitler označil novopohanství za dětinství a projevil určitou snahu o sblížení s bavorskými konzervativními katolíky.
Reagovat
Příspěvek byl smazán
Jan Hlaváč Pošta (7.10.2006 05:27:46)
Tento příspěvek smazal/-a Jan Hlaváč 7.10.2006 05:29:49.
Důvod: Přeložení příspěvku..
Reagovat
A odkud to co je dobré vyznavači náboženství?
Petr T (28.9.2006 05:43:04)
milchama: Zkuste si to obrátit, odkud to vědí křesťané nebo buddhisté. Dojdete k tomu, že je to někde napsáno. Že na to co je někde napsáno někdo musel přijít, na to nemyslíte? Mě naopak připadá divné, že bych dělal cokoli co bych sám nezhodnotil jako správné! Člověk bez náboženství není automaticky člověk bez citu, bez empatie, bez lásky. Nebo opravdu věříte tomu, že tyto vlastnosti vznikly protože je vynalezlo náboženství? Naopak domívám se že má pisatel onoho článku v něčem pravdu. Pokud je totiž někdo schopen konat dobré skutky jen proto, že mu to nařizuje autorita náboženství, pak je schopen dělat ze stejného důvodu cokoli.
Dokonce musím říci, že jsem v tomto ohledu mnohem tolerantnější než věřící.
Vždyť v kterémkoli náboženství které znám je bytost jako já rovna zvířeti!
Reagovat
Pozor nacisté rozhodně nebyli ateisté
Petr T (28.9.2006 05:16:13)
Petr: Musím oponovat! I když německý nacismus není asi uznaná víra, má všechny rysy náboženství. Jde tedy o to, že prostě šlo o lidi, kteří nebyli křesťané v našem dnešním pojetí, ale rozhodně to nebyli ateisté. Ostatně ukažte mi skutečně jedinou válku, kterou začali skuteční bezvěrci.
Reagovat
Vítku, to nemyslíš vážně
Věra (1.6.2006 16:33:22)
Vít Luštinec: 1) protoře nemá ručičky, kromě opiček, ale ty by to také nesvedly. 2) Evropa bez bible by vypadala jinak. žádná oslavná díla. Asi by nebyla místy tak hezká. Ostatně kdo ví jak to vypadalo před biblí a kam by to směřovalo bez výchovy (bible) 3) svět vzniknul, aby na něm měli místo všichni, kdo se chtějí narodit. Nebo proč ty si myslíš, že před tím bylo nějaké proč, když nevěříš v hlubší příčinu? Prostě to neřeš, to bys stejně nepochopil.
Reagovat
Ach jo.
zcr (30.5.2006 22:41:46)
JAn: (Vase reakce asi miri na mne-anonyma, a mou odpoved Vitu Lustincovi; pokud ne, nevadi.)
Otazka nedava smysl. Co myslite tim "nesmi"? a co "vrazda"? Povazujete ritualni zabiti - beznou soucast mnoha nabozenstvi - za take za vrazdu? A pokud myslite krestansky zakaz "Nezabijes!", i pri spouste dobre vule se mi OPRAVDU nezda, ze by si je krestane brali nejak vazne k srdci. A co impozantni heslo "Vrazda na tyranu neni zlocinem."? Pokud se pokusite jiste zpusoby zbaveni zivota oddelit a "podminecne povolit" (okolnosti...), dostanete se do problemu, jakmile proti sobe budou stat dva svetonazory s ODLISNYMI "podminecne povolenymi" zbavenimi zivota, nejlepe postavenymi na stejnem principu (sebeobrana). Pokud naopak "po krestansku" zakazete zbaveni zivota uplne, dostanete system idealisticky a bajecny, lec nerealny. Z toho neni cesty ven, a nabozenstvi nepomaha...
Pokud byste snad mne chtel oznacit za cynickeho relativistu, prolistujte si prosim nejakou ucebnici dejepisu a zamette si pred vlastnim svetonazorovym prahem.
Reagovat
anonym versus milchana
anonym versus luštinec (30.5.2006 19:27:02)
milchama: v dnešním světě je náboženská vražda bez ohledu na vámi uváděný příklad Bhagavátgíty vražda za odměnu.Pro muslima je příslib ráje v hašišovém opojení a radovánky s huriskami odměnou,dnes akcelerovanou ještě výdobytky kapitalismu t.j.nejen příslib ráje ale i finanční odměnou pro pozůstalou rodinu a adorace atentátníka na hrdinu.

Vít Luštinec:
Reagovat
další
JAn (26.5.2006 17:15:00)
Anonym: A proč se nesmí vraždit?
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (18.5.2006 22:13:35)
Anonym-milchama: Theodóros byl megarikem a z dalších citátů v DL není jasné, zda úvahy, které jste vytučnil, mínil vážně, nebo jako snahu odhalit rozpory v běžném jazyce (viz dokazování toho, že je bůh).
Ale i kdyby bychom přistoupili na hypotézu, že se těmito zásadami skutečně řídil, dopouštíte se logické chyby, když jeho názory, které s atheismem nesouvisejí, vztahujete na všechny atheisty.
Má-li jeden běloch rád rajčata, neznamená to, že rajčata mají rádi všichni běloši. A nevyplývá z toho ani, že žádný černoch rajčata rád nemá.
Prostě a jednoduše - atheismus souvisí s immoralismem asi tak jako víra s morálkou: Nepodmiňují se.
Reagovat
Anonym (18.5.2006 20:42:27)
Martin Schlemmer:
Jak vytrhávám citát z kontextu? Neuvedl jste, z čeho tak usuzujete. Uvést, že máte otevřeného Diogena Laertia, jaksi nestačí... Podle čeho rozeznáváte, že jde o zločiny, pokud zločiny připisujete náboženským systémům? Pokud je "člověk mírou všech věcí" (Protagoras), čemuž atheisté sotva budou oponovat, pak to, co vy považujete za zločin, bude jiný považovat zcela stejným právem za blahodárný čin...
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (11.5.2006 00:49:40)
milchama: Za prvé - leží tu přede mnou Diogenes Laertský a mám za to, že citát vytrháváte z kontextu. Za druhé například Weischedelova skeptická etika je dle mého názoru dobrým příkladem a-theistické (bez-božné) etiky; tj. Bůh nemusí být konstitutivním prvkem etiky, jde to i bez něj, ačkoliv se snažíte tvrdit opak. Nebo zcela lapidárně - vidíte nějakou korelaci mezi počtem atheistů ve státě a zločinností? :)
Argumenty o zločinech atheistických (či výrazně protináboženských) systémů nikam nevedou, protože lze protiargumentovat poukazem na zločiny (s-)páchané ve jménu Boha (či boha). Spíš bych se klonil k tezi, že čím výlučnější a uzavřenější světonázorový systém (ať už ideologie či náboženství), tím menší zábrany při násilném obracení světa na "pravou víru".
Reagovat
Pridavam vlastni odpovedi na vase otazky (i kdyz o ne mozna nestojite)
Anonym (10.5.2006 23:57:33)
Vít Luštinec: ad 1) zhruba ze stejneho duvodu, proc nestavi nakupni centra a restaurace - slozite a zbytecne, pro takoveho vorvane.
ad 2) Tato otazka je nesmyslna, nezodpoveditelna a zavadejici (paralelni historie nemaji s realitou nic spolecneho a predstavuji tak leda intelektualni zabavu na zimni vecery - nerozumime ani tomu, proc se veci deji ted, tak jake kdyby, hrome). Pokud si to uvedomujete, mlzite, pokud ne, jste naivni.
ad 3) Spolecnym jmenovatelem vsech nabozenstvi je BEZNADEJNY antropocentrismus. Uz jenom predstava, ze by prvne mohl byt clovek a pak az buh je pro vericiho naprosto nehorazna, a co teprve predstava o ABSENCI smyslu ci duvodu. Tady mam celkem tri odpovedi - i) jen tak ii) 42 iii) pro slepici kvoc
Reagovat
zcr (10.5.2006 23:46:38)
Petr: Ze lide jsou ochotni verit cemukoli neni problem atheismu - to je univerzalni problem, od nejz lze odvinout jak kritiku systemu nabozenskych, tak systemu pseudonabozenskych (ty, ktere uvadite Vy). Spolecny jmenovatel je zrejmy - hierarchizace, absolutizace, ideologizace...
Reagovat
...
Petr (5.5.2006 09:42:28)
G.K. Chesterton: "Problémem ateismu není, že by lidé nevěřili ničemu, ale že jsou ochotni věřit všemu."
Důkazy pravdivosti tohoto tvrzení: komunista Stalin s 50-60 miliony mrtvých, Pol Pot s 3 miiony mrtvých, novopohan Hitler s 6 miliony mrtvých Židů.
Co dodat..
Reagovat
"Jedno z největších evropských dědictví" je dědictvím immoralismu.
milchama (20.4.2006 14:27:32)
To je zcela zřejmé z učení patrně prvního explicitního evropského atheisty Theodora zvaného Atheos, jak dokazuje text Diogena Laertia: "Přátelství neuznával, protože prý není ani u nerozumných ani u moudrých; u nerozumných totiž, nemají-li z něho prospěch, zmizí i přátelství, moudří pak nepotřebují přátel, poněvadž si stačí sami. Tvrdil též, že je rozumné, nevydává-li moudrý muž svůj život v nebezpečí na obranu vlasti, neboť prý není radno obětovat rozumnost ve prospěch nerozumných a vlastí prý je celý svět. Mudrc prý bude příležitostně i krást, dopouštět se cizoložství a svatokrádeže, neboť nic z toho není hanebné svou přirozeností, zbavíme-li tyto činy předsudků, udržovaných pro zastrašení hlupáků. Mudrc bude též zjevně, bez jakéhokoli zastírání, užívat svých miláčků..." Diogenés Laertský: Život, názory a výroky proslulých filozofů II,98-99 Tento citát alespoň pěkně ilustruje, co všechno mohou atheisté považovat za správné. Pěkně děkuji za takové dědictví. Domnívám se, že toto Evropa potřebuje ze všeho nejméně...
Reagovat
A odkud atheisté vědí, co "je správné"?
milchama (20.4.2006 08:37:18)
Neexistuje-li Bůh ve smyslu Dostojevského známe věty, pak za správné může považovat kdokoli cokoli. To však není případ oněch islámských teroristů, o nichž autor tvrdí, že je jim ve jménu Božím dovoleno vše. Přece i muslimům je zakázána vražda a řada dalších věcí, které považují za nemorální. V žádném případě jim tedy ve jménu Božím není dovoleno vše. Islámský terorista však svůj útok za vraždu jednoduše nepovažuje pod vlivem falešného učení. To však neznamená, že by si myslel, že vražda (tedy to, co považuje za vraždu) je morální. On zkrátka dle svého přesvědčení nevraždí... Pokud jde o kritiku mravního jednání s nadějí na odměnu, pak je třeba podotknout, že např. v Bhagavadgítě je na několika místech zdůrazněno, aby čin nebyl motivován nadějí na odměnu. A Bhagavadgíta patří bezesporu mezi náboženské knihy. Pokud je autorova kritika zaměřena především na monotheistická náboženství, pak je třeba zdůraznit, že tvrzení, že někdo dělá něco jen proto, že je to správné (jak požadoval např. Kant), je ve skutečnosti nereálné. Při důkladném rozboru motivu nějakého morálního činu zjistíme, že každý člověk ho vposledku koná kvůli nějakému vlastnímu pragmatickému dobru, byť by tím dobrem měla být jen příslušná dávka endorfinů jako odměna po vykonání takového činu. Zvlášť komicky však zní poukaz na motiv s absencí jakékoli odměny od atheistů, kteří především se obzvlášť vyznačují hrubě pragmatickým jednáním. Jelikož nemají naději na žádnou odměnu duchovní, dělají vše pro odměnu hmotnou, smyslovou (buď okamžitou nebo v relativně krátkém časovém horizontu) - zcela v duchu evolucionistického "boje o přežití". Proto se naprostá většina atheistů vyznačuje příklonem k hedonismu o němž, o němž psal již Izajáš: "Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme." Pod tímto zorným úhlem prohlašovat o atheistech, že jejich jednání není motivováno sobeckým očekáváním odměny, je zcela scestné...
Reagovat
Kniha, knih
Vít Luštinec (13.4.2006 22:15:04)
Tak mi prosím odpovězte na tři otázky:
1) Proč nějaký jiný živočišný druh na světě nestaví chrámy a nezakládá náboženství(to opravdu jenom lidé!)?
2) Jak by dnes vypadala evropa bez Bible?
3) Proč vzniknul svět?
Reagovat
Hloupý text
ocapek@gmail.com (21.3.2006 09:36:07)
Souhlasím s Janem Hlaváčem a dodávám: z textu neni vůbec jasné, zdali autor chápe rozdíl mezi náboženstvím, vírou, pověrou a modlářstvím. Pochopitelně všechny církve si byly vědomi nebezpečí pádu do modloslužebnictví (viz Exodus) a právě hluboká víra, jako určitý základ lidského bytí s odpovídajícím psychickým prožíváním je tou nejlepší (a mnozí si myslí že jedinou) prevencí před fanatismem - ať už Marxistů, křesťanů, či nacistů. Konečně existuje i názor, že náboženské rituály (udílení svátostí atd...) je ústupek Boha lidské touze po Jeho zpřítoměmní.

Jinak než značně zajímavého, ale b tomto bodě obtížně uchopitelného D. Humea bych "použil" názor Johna Lockea z Listu o Tolerenci, kde uznává náboženskou toleranci s vyjímkou tolerance k atheismu. A dobře ví proč...
Reagovat
O světonázorech a snášenlivosti
Jan Hlaváč Pošta (21.3.2006 07:45:00)
Článek pana Slavoje Žižka lze považovat za projev vlastního citového se vypořádávání s náboženstvím a zároveň za vychvalování vlastního světonázoru, ke kterému dospěl, což mu zrovna není příliš ke cti. Zároveň však svědčí o jeho neznalosti daného oboru.

K tomu lze dodat:
1. Pojem Bůh se vyskytuje v tradičních archaických výkladových systémech světa, které neměly propracovaný systém abstraktních pojmů a vypomáhaly si často poetizující antropomorfizací. Propracovanější –filosofické- výklady světa potom tradiční pojem Boha často opouštěly a nahrazovaly jej jinými pojmy: abstraktním pojmem „dobra“ v protikladu ke „zlu“ (Platón) zákonem přírody, zákonem vývoje, nutností… To ještě automaticky neznamená, že se staly tolerantnějšími. Člověk si v této souvislosti vzpomene na ateistický marxismus-leninismus, který si na vrcholu své slávy svoji nesnášenlivostí s novodobým islámským fundamentalismem v ničem nezadal či na fanatické nesnášenlivé stoupence politické korektnosti (political correctness) vycházející z vesměs neomarxismu.

2.Tradiční pojem Boha, jak jej známe, je spojen s monoteistickým náboženstvími, to znamená s židovstvím a na něj navazujícím křesťanstvím a islámem. To, že k ním pan profesor z Lublaně automaticky řadí i hinduismus, je to důkazem toho, že o něm nic neví. Lze namítnout, že Bůh, či spíše bohové, se objevují v lidových formách hinduismu, ne však v pěstěném propracovaném „oficiálním“ védántovém hinduismu. Totéž platí o buddhismu a o Ču Siho neokonfuciánském systému, který byl v čínské říši oficiálním „náboženstvím“ zhruba od 13. století.

Jde tady vlastně o otázku světonázorů a snášenlivosti. Autor se tady však jenom namyšleně otřel o tradiční pojem Boha v monoteistických náboženstvích.

Reagovat