19.května 2022 |
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
|
|
Po staletí nám říkali, že bez náboženství nejsme ničím jiným, než sobeckými zvířaty bojujícími za svůj podíl, a naší morálkou je morálka vlčí smečky; jen náboženství, tvrdí se, nás pozvedává na vyšší duchovní úroveň. Dnes, kdy náboženství po celém světě slouží jako zdroj násilí a smrti, znějí ujišťování o tom, že křesťanští, muslimští nebo hindští fundamentalisté jen zneužívají a deformují ušlechtilá spirituální poselství svých věr, stále prázdněji.
Není právě teď vhodný čas obnovit důstojnost atheismu, jednoho z největších evropských dědictví a možná naší jediné šance na mír?
Hahahaha Wenda (4.3.2007 23:47:29) |
ocapek@gmail.com: Tak to by mě teda zajímalo, jaký rozdíl v těch termínech spatřuješ....Mám totiž dojem, že každý zastánce nějaké víry zatvrzele tvrdí, že ostatní víry jsou jen modloslužebnictví.....a podobně...plně se stotožnuje s autorem Nějak jsem si nevšiml, že by ateisté někoho upalovali, pořádali křížové výpravy či šebevražedné útoky...PS: Může mi někdo sdělit, kde Lock píše o ateismu? Jsem zdá se nevzdělanec, ale všechna jeh díla z paměti neodříkám.....chtělo by to trochu serióznosti....díííky |
![]() |
Nacionální socialismus náboženstvím? Jan Hlaváč ![]() |
U zrodu nacionálního socialismu v Německu se objevuje Thulská společnost, náboženský spolek stojící pod vlivem obdobné Theosofické společnosti založené v USA paní Blavatskou, který se z odporu k židovskému křesťanství zaměřil na oživení starého indoevropského (tedy indogermánského) náboženství, za jehož nejstarší a nejpůvodnější formu považoval staroindické védské náboženství. Z indického prostředí byl ostatně převzat i hákový kříž (svastika), který se sta lsymbolem německého nacionálního socialismu. Mluvit o nacionálním socialismu jako o náboženství je podle mého názoru ovšem přehnané. Středobodem nacionálního socialismu představujícího svého druhu novodobou tyrannis byl vůdcovský princip a s ním spjatá pragmatická politika, kterou je stěží možno stěsnat do uceleného ideologického rámce. A pokud jde o ony náboženské novopohanské tendence objevující se u zrodu nacionálního socialismu, zaujal k ním Adolf Hitler již v počátečním období nacionálního saocialismu zřetelný odstup. To je možno se ostatně dočíst ve známem spisu Dietricha Eckarta : Bolševismus od Mojžíše po Lenina. Rozhovor s Adolfem Hitlerem o židovské otázce, který vyšel v roce 1924. Zde Hitler označil novopohanství za dětinství a projevil určitou snahu o sblížení s bavorskými konzervativními katolíky. |
![]() |
Příspěvek byl smazán Jan Hlaváč ![]() |
Tento příspěvek smazal/-a Jan Hlaváč 7.10.2006 05:29:49. Důvod: Přeložení příspěvku.. |
![]() |
A odkud to co je dobré vyznavači náboženství? Petr T (28.9.2006 05:43:04) |
milchama: Zkuste si to obrátit, odkud to vědí křesťané nebo buddhisté. Dojdete k tomu, že je to někde napsáno. Že na to co je někde napsáno někdo musel přijít, na to nemyslíte? Mě naopak připadá divné, že bych dělal cokoli co bych sám nezhodnotil jako správné! Člověk bez náboženství není automaticky člověk bez citu, bez empatie, bez lásky. Nebo opravdu věříte tomu, že tyto vlastnosti vznikly protože je vynalezlo náboženství? Naopak domívám se že má pisatel onoho článku v něčem pravdu. Pokud je totiž někdo schopen konat dobré skutky jen proto, že mu to nařizuje autorita náboženství, pak je schopen dělat ze stejného důvodu cokoli. Dokonce musím říci, že jsem v tomto ohledu mnohem tolerantnější než věřící. Vždyť v kterémkoli náboženství které znám je bytost jako já rovna zvířeti! |
![]() |
Pozor nacisté rozhodně nebyli ateisté Petr T (28.9.2006 05:16:13) |
Petr: Musím oponovat! I když německý nacismus není asi uznaná víra, má všechny rysy náboženství. Jde tedy o to, že prostě šlo o lidi, kteří nebyli křesťané v našem dnešním pojetí, ale rozhodně to nebyli ateisté. Ostatně ukažte mi skutečně jedinou válku, kterou začali skuteční bezvěrci. |
![]() |
Vítku, to nemyslíš vážně Věra (1.6.2006 16:33:22) |
Vít Luštinec: 1) protoře nemá ručičky, kromě opiček, ale ty by to také nesvedly. 2) Evropa bez bible by vypadala jinak. žádná oslavná díla. Asi by nebyla místy tak hezká. Ostatně kdo ví jak to vypadalo před biblí a kam by to směřovalo bez výchovy (bible) 3) svět vzniknul, aby na něm měli místo všichni, kdo se chtějí narodit. Nebo proč ty si myslíš, že před tím bylo nějaké proč, když nevěříš v hlubší příčinu? Prostě to neřeš, to bys stejně nepochopil. |
![]() |
Ach jo. zcr (30.5.2006 22:41:46) |
JAn: (Vase reakce asi miri na mne-anonyma, a mou odpoved Vitu Lustincovi; pokud ne, nevadi.) Otazka nedava smysl. Co myslite tim "nesmi"? a co "vrazda"? Povazujete ritualni zabiti - beznou soucast mnoha nabozenstvi - za take za vrazdu? A pokud myslite krestansky zakaz "Nezabijes!", i pri spouste dobre vule se mi OPRAVDU nezda, ze by si je krestane brali nejak vazne k srdci. A co impozantni heslo "Vrazda na tyranu neni zlocinem."? Pokud se pokusite jiste zpusoby zbaveni zivota oddelit a "podminecne povolit" (okolnosti...), dostanete se do problemu, jakmile proti sobe budou stat dva svetonazory s ODLISNYMI "podminecne povolenymi" zbavenimi zivota, nejlepe postavenymi na stejnem principu (sebeobrana). Pokud naopak "po krestansku" zakazete zbaveni zivota uplne, dostanete system idealisticky a bajecny, lec nerealny. Z toho neni cesty ven, a nabozenstvi nepomaha... Pokud byste snad mne chtel oznacit za cynickeho relativistu, prolistujte si prosim nejakou ucebnici dejepisu a zamette si pred vlastnim svetonazorovym prahem. |
![]() |
anonym versus milchana anonym versus luštinec (30.5.2006 19:27:02) |
milchama: v dnešním světě je náboženská vražda bez ohledu na vámi uváděný příklad Bhagavátgíty vražda za odměnu.Pro muslima je příslib ráje v hašišovém opojení a radovánky s huriskami odměnou,dnes akcelerovanou ještě výdobytky kapitalismu t.j.nejen příslib ráje ale i finanční odměnou pro pozůstalou rodinu a adorace atentátníka na hrdinu. Vít Luštinec: |
![]() |
další JAn (26.5.2006 17:15:00) |
Anonym: A proč se nesmí vraždit? |
![]() |
Martin Schlemmer ![]() |
Anonym-milchama: Theodóros byl megarikem a z dalších citátů v DL není jasné, zda úvahy, které jste vytučnil, mínil vážně, nebo jako snahu odhalit rozpory v běžném jazyce (viz dokazování toho, že je bůh). Ale i kdyby bychom přistoupili na hypotézu, že se těmito zásadami skutečně řídil, dopouštíte se logické chyby, když jeho názory, které s atheismem nesouvisejí, vztahujete na všechny atheisty. Má-li jeden běloch rád rajčata, neznamená to, že rajčata mají rádi všichni běloši. A nevyplývá z toho ani, že žádný černoch rajčata rád nemá. Prostě a jednoduše - atheismus souvisí s immoralismem asi tak jako víra s morálkou: Nepodmiňují se. |
![]() |
Anonym (18.5.2006 20:42:27) |
Martin Schlemmer: Jak vytrhávám citát z kontextu? Neuvedl jste, z čeho tak usuzujete. Uvést, že máte otevřeného Diogena Laertia, jaksi nestačí... Podle čeho rozeznáváte, že jde o zločiny, pokud zločiny připisujete náboženským systémům? Pokud je "člověk mírou všech věcí" (Protagoras), čemuž atheisté sotva budou oponovat, pak to, co vy považujete za zločin, bude jiný považovat zcela stejným právem za blahodárný čin... |
![]() |
Martin Schlemmer ![]() |
milchama: Za prvé - leží tu přede mnou Diogenes Laertský a mám za to, že citát vytrháváte z kontextu. Za druhé například Weischedelova skeptická etika je dle mého názoru dobrým příkladem a-theistické (bez-božné) etiky; tj. Bůh nemusí být konstitutivním prvkem etiky, jde to i bez něj, ačkoliv se snažíte tvrdit opak. Nebo zcela lapidárně - vidíte nějakou korelaci mezi počtem atheistů ve státě a zločinností? :) Argumenty o zločinech atheistických (či výrazně protináboženských) systémů nikam nevedou, protože lze protiargumentovat poukazem na zločiny (s-)páchané ve jménu Boha (či boha). Spíš bych se klonil k tezi, že čím výlučnější a uzavřenější světonázorový systém (ať už ideologie či náboženství), tím menší zábrany při násilném obracení světa na "pravou víru". |
![]() |
Pridavam vlastni odpovedi na vase otazky (i kdyz o ne mozna nestojite) Anonym (10.5.2006 23:57:33) |
Vít Luštinec: ad 1) zhruba ze stejneho duvodu, proc nestavi nakupni centra a restaurace - slozite a zbytecne, pro takoveho vorvane. ad 2) Tato otazka je nesmyslna, nezodpoveditelna a zavadejici (paralelni historie nemaji s realitou nic spolecneho a predstavuji tak leda intelektualni zabavu na zimni vecery - nerozumime ani tomu, proc se veci deji ted, tak jake kdyby, hrome). Pokud si to uvedomujete, mlzite, pokud ne, jste naivni. ad 3) Spolecnym jmenovatelem vsech nabozenstvi je BEZNADEJNY antropocentrismus. Uz jenom predstava, ze by prvne mohl byt clovek a pak az buh je pro vericiho naprosto nehorazna, a co teprve predstava o ABSENCI smyslu ci duvodu. Tady mam celkem tri odpovedi - i) jen tak ii) 42 iii) pro slepici kvoc |
![]() |
zcr (10.5.2006 23:46:38) |
Petr: Ze lide jsou ochotni verit cemukoli neni problem atheismu - to je univerzalni problem, od nejz lze odvinout jak kritiku systemu nabozenskych, tak systemu pseudonabozenskych (ty, ktere uvadite Vy). Spolecny jmenovatel je zrejmy - hierarchizace, absolutizace, ideologizace... |
![]() |
O světonázorech a snášenlivosti Jan Hlaváč ![]() |
Článek pana Slavoje Žižka lze považovat za projev vlastního citového se vypořádávání s náboženstvím a zároveň za vychvalování vlastního světonázoru, ke kterému dospěl, což mu zrovna není příliš ke cti. Zároveň však svědčí o jeho neznalosti daného oboru. K tomu lze dodat: 1. Pojem Bůh se vyskytuje v tradičních archaických výkladových systémech světa, které neměly propracovaný systém abstraktních pojmů a vypomáhaly si často poetizující antropomorfizací. Propracovanější –filosofické- výklady světa potom tradiční pojem Boha často opouštěly a nahrazovaly jej jinými pojmy: abstraktním pojmem „dobra“ v protikladu ke „zlu“ (Platón) zákonem přírody, zákonem vývoje, nutností… To ještě automaticky neznamená, že se staly tolerantnějšími. Člověk si v této souvislosti vzpomene na ateistický marxismus-leninismus, který si na vrcholu své slávy svoji nesnášenlivostí s novodobým islámským fundamentalismem v ničem nezadal či na fanatické nesnášenlivé stoupence politické korektnosti (political correctness) vycházející z vesměs neomarxismu. 2.Tradiční pojem Boha, jak jej známe, je spojen s monoteistickým náboženstvími, to znamená s židovstvím a na něj navazujícím křesťanstvím a islámem. To, že k ním pan profesor z Lublaně automaticky řadí i hinduismus, je to důkazem toho, že o něm nic neví. Lze namítnout, že Bůh, či spíše bohové, se objevují v lidových formách hinduismu, ne však v pěstěném propracovaném „oficiálním“ védántovém hinduismu. Totéž platí o buddhismu a o Ču Siho neokonfuciánském systému, který byl v čínské říši oficiálním „náboženstvím“ zhruba od 13. století. Jde tady vlastně o otázku světonázorů a snášenlivosti. Autor se tady však jenom namyšleně otřel o tradiční pojem Boha v monoteistických náboženstvích. |
![]() |