Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
18.listopadu 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Obránci víry

Diskuse k textu  |  48 příspěvků (40 - 48)

Po staletí nám říkali, že bez náboženství nejsme ničím jiným, než sobeckými zvířaty bojujícími za svůj podíl, a naší morálkou je morálka vlčí smečky; jen náboženství, tvrdí se, nás pozvedává na vyšší duchovní úroveň. Dnes, kdy náboženství po celém světě slouží jako zdroj násilí a smrti, znějí ujišťování o tom, že křesťanští, muslimští nebo hindští fundamentalisté jen zneužívají a deformují ušlechtilá spirituální poselství svých věr, stále prázdněji.

Není právě teď vhodný čas obnovit důstojnost atheismu, jednoho z největších evropských dědictví a možná naší jediné šance na mír?


Číst celý text


 bez náhledu 
Martin Schlemmer Pošta (11.5.2006 00:49:40)
milchama: Za prvé - leží tu přede mnou Diogenes Laertský a mám za to, že citát vytrháváte z kontextu. Za druhé například Weischedelova skeptická etika je dle mého názoru dobrým příkladem a-theistické (bez-božné) etiky; tj. Bůh nemusí být konstitutivním prvkem etiky, jde to i bez něj, ačkoliv se snažíte tvrdit opak. Nebo zcela lapidárně - vidíte nějakou korelaci mezi počtem atheistů ve státě a zločinností? :)
Argumenty o zločinech atheistických (či výrazně protináboženských) systémů nikam nevedou, protože lze protiargumentovat poukazem na zločiny (s-)páchané ve jménu Boha (či boha). Spíš bych se klonil k tezi, že čím výlučnější a uzavřenější světonázorový systém (ať už ideologie či náboženství), tím menší zábrany při násilném obracení světa na "pravou víru".
Reagovat
Pridavam vlastni odpovedi na vase otazky (i kdyz o ne mozna nestojite)
Anonym (10.5.2006 23:57:33)
Vít Luštinec: ad 1) zhruba ze stejneho duvodu, proc nestavi nakupni centra a restaurace - slozite a zbytecne, pro takoveho vorvane.
ad 2) Tato otazka je nesmyslna, nezodpoveditelna a zavadejici (paralelni historie nemaji s realitou nic spolecneho a predstavuji tak leda intelektualni zabavu na zimni vecery - nerozumime ani tomu, proc se veci deji ted, tak jake kdyby, hrome). Pokud si to uvedomujete, mlzite, pokud ne, jste naivni.
ad 3) Spolecnym jmenovatelem vsech nabozenstvi je BEZNADEJNY antropocentrismus. Uz jenom predstava, ze by prvne mohl byt clovek a pak az buh je pro vericiho naprosto nehorazna, a co teprve predstava o ABSENCI smyslu ci duvodu. Tady mam celkem tri odpovedi - i) jen tak ii) 42 iii) pro slepici kvoc
Reagovat
zcr (10.5.2006 23:46:38)
Petr: Ze lide jsou ochotni verit cemukoli neni problem atheismu - to je univerzalni problem, od nejz lze odvinout jak kritiku systemu nabozenskych, tak systemu pseudonabozenskych (ty, ktere uvadite Vy). Spolecny jmenovatel je zrejmy - hierarchizace, absolutizace, ideologizace...
Reagovat
...
Petr (5.5.2006 09:42:28)
G.K. Chesterton: "Problémem ateismu není, že by lidé nevěřili ničemu, ale že jsou ochotni věřit všemu."
Důkazy pravdivosti tohoto tvrzení: komunista Stalin s 50-60 miliony mrtvých, Pol Pot s 3 miiony mrtvých, novopohan Hitler s 6 miliony mrtvých Židů.
Co dodat..
Reagovat
"Jedno z největších evropských dědictví" je dědictvím immoralismu.
milchama (20.4.2006 14:27:32)
To je zcela zřejmé z učení patrně prvního explicitního evropského atheisty Theodora zvaného Atheos, jak dokazuje text Diogena Laertia: "Přátelství neuznával, protože prý není ani u nerozumných ani u moudrých; u nerozumných totiž, nemají-li z něho prospěch, zmizí i přátelství, moudří pak nepotřebují přátel, poněvadž si stačí sami. Tvrdil též, že je rozumné, nevydává-li moudrý muž svůj život v nebezpečí na obranu vlasti, neboť prý není radno obětovat rozumnost ve prospěch nerozumných a vlastí prý je celý svět. Mudrc prý bude příležitostně i krást, dopouštět se cizoložství a svatokrádeže, neboť nic z toho není hanebné svou přirozeností, zbavíme-li tyto činy předsudků, udržovaných pro zastrašení hlupáků. Mudrc bude též zjevně, bez jakéhokoli zastírání, užívat svých miláčků..." Diogenés Laertský: Život, názory a výroky proslulých filozofů II,98-99 Tento citát alespoň pěkně ilustruje, co všechno mohou atheisté považovat za správné. Pěkně děkuji za takové dědictví. Domnívám se, že toto Evropa potřebuje ze všeho nejméně...
Reagovat
A odkud atheisté vědí, co "je správné"?
milchama (20.4.2006 08:37:18)
Neexistuje-li Bůh ve smyslu Dostojevského známe věty, pak za správné může považovat kdokoli cokoli. To však není případ oněch islámských teroristů, o nichž autor tvrdí, že je jim ve jménu Božím dovoleno vše. Přece i muslimům je zakázána vražda a řada dalších věcí, které považují za nemorální. V žádném případě jim tedy ve jménu Božím není dovoleno vše. Islámský terorista však svůj útok za vraždu jednoduše nepovažuje pod vlivem falešného učení. To však neznamená, že by si myslel, že vražda (tedy to, co považuje za vraždu) je morální. On zkrátka dle svého přesvědčení nevraždí... Pokud jde o kritiku mravního jednání s nadějí na odměnu, pak je třeba podotknout, že např. v Bhagavadgítě je na několika místech zdůrazněno, aby čin nebyl motivován nadějí na odměnu. A Bhagavadgíta patří bezesporu mezi náboženské knihy. Pokud je autorova kritika zaměřena především na monotheistická náboženství, pak je třeba zdůraznit, že tvrzení, že někdo dělá něco jen proto, že je to správné (jak požadoval např. Kant), je ve skutečnosti nereálné. Při důkladném rozboru motivu nějakého morálního činu zjistíme, že každý člověk ho vposledku koná kvůli nějakému vlastnímu pragmatickému dobru, byť by tím dobrem měla být jen příslušná dávka endorfinů jako odměna po vykonání takového činu. Zvlášť komicky však zní poukaz na motiv s absencí jakékoli odměny od atheistů, kteří především se obzvlášť vyznačují hrubě pragmatickým jednáním. Jelikož nemají naději na žádnou odměnu duchovní, dělají vše pro odměnu hmotnou, smyslovou (buď okamžitou nebo v relativně krátkém časovém horizontu) - zcela v duchu evolucionistického "boje o přežití". Proto se naprostá většina atheistů vyznačuje příklonem k hedonismu o němž, o němž psal již Izajáš: "Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme." Pod tímto zorným úhlem prohlašovat o atheistech, že jejich jednání není motivováno sobeckým očekáváním odměny, je zcela scestné...
Reagovat
Kniha, knih
Vít Luštinec (13.4.2006 22:15:04)
Tak mi prosím odpovězte na tři otázky:
1) Proč nějaký jiný živočišný druh na světě nestaví chrámy a nezakládá náboženství(to opravdu jenom lidé!)?
2) Jak by dnes vypadala evropa bez Bible?
3) Proč vzniknul svět?
Reagovat
Hloupý text
ocapek@gmail.com (21.3.2006 09:36:07)
Souhlasím s Janem Hlaváčem a dodávám: z textu neni vůbec jasné, zdali autor chápe rozdíl mezi náboženstvím, vírou, pověrou a modlářstvím. Pochopitelně všechny církve si byly vědomi nebezpečí pádu do modloslužebnictví (viz Exodus) a právě hluboká víra, jako určitý základ lidského bytí s odpovídajícím psychickým prožíváním je tou nejlepší (a mnozí si myslí že jedinou) prevencí před fanatismem - ať už Marxistů, křesťanů, či nacistů. Konečně existuje i názor, že náboženské rituály (udílení svátostí atd...) je ústupek Boha lidské touze po Jeho zpřítoměmní.

Jinak než značně zajímavého, ale b tomto bodě obtížně uchopitelného D. Humea bych "použil" názor Johna Lockea z Listu o Tolerenci, kde uznává náboženskou toleranci s vyjímkou tolerance k atheismu. A dobře ví proč...
Reagovat
O světonázorech a snášenlivosti
Jan Hlaváč Pošta (21.3.2006 07:45:00)
Článek pana Slavoje Žižka lze považovat za projev vlastního citového se vypořádávání s náboženstvím a zároveň za vychvalování vlastního světonázoru, ke kterému dospěl, což mu zrovna není příliš ke cti. Zároveň však svědčí o jeho neznalosti daného oboru.

K tomu lze dodat:
1. Pojem Bůh se vyskytuje v tradičních archaických výkladových systémech světa, které neměly propracovaný systém abstraktních pojmů a vypomáhaly si často poetizující antropomorfizací. Propracovanější –filosofické- výklady světa potom tradiční pojem Boha často opouštěly a nahrazovaly jej jinými pojmy: abstraktním pojmem „dobra“ v protikladu ke „zlu“ (Platón) zákonem přírody, zákonem vývoje, nutností… To ještě automaticky neznamená, že se staly tolerantnějšími. Člověk si v této souvislosti vzpomene na ateistický marxismus-leninismus, který si na vrcholu své slávy svoji nesnášenlivostí s novodobým islámským fundamentalismem v ničem nezadal či na fanatické nesnášenlivé stoupence politické korektnosti (political correctness) vycházející z vesměs neomarxismu.

2.Tradiční pojem Boha, jak jej známe, je spojen s monoteistickým náboženstvími, to znamená s židovstvím a na něj navazujícím křesťanstvím a islámem. To, že k ním pan profesor z Lublaně automaticky řadí i hinduismus, je to důkazem toho, že o něm nic neví. Lze namítnout, že Bůh, či spíše bohové, se objevují v lidových formách hinduismu, ne však v pěstěném propracovaném „oficiálním“ védántovém hinduismu. Totéž platí o buddhismu a o Ču Siho neokonfuciánském systému, který byl v čínské říši oficiálním „náboženstvím“ zhruba od 13. století.

Jde tady vlastně o otázku světonázorů a snášenlivosti. Autor se tady však jenom namyšleně otřel o tradiční pojem Boha v monoteistických náboženstvích.

Reagovat