Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.října 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Prosperita Českého státu od roku 1989.

Pamětník  |  1 příspěvek (1 - 1)
Kudy, kudy, kudy cestička ...


 bez náhledu 
Česko, výtečně ekonomicky prosperující zem.
Pamětník Pošta (7.4.2012 11:06:42)
Z historie Československa je zcela zřejmé, že prosperitu našemu státu zajišťoval pouze socialismus. Ve všech ostatních obdobích se jen kradlo a krade dál. Vláda jedné strany, tedy ODS, neboli modrá totalita, nastartovala kolaps Československa již od samého začátku po roce 1989. Kuponová privatizace byla podvodem století. S Koženým si potřásaly rukou a rozkrádaly původně zcela nezadlužený majetek státu s tučnými až miliardovými a nyní již běžně minimálně miliardovými provizemi. Korupce beztrestně bujela a daří se jí čím dál lépe. Vkládaly do státního rozpočtu privatizovaný majetek státu, do rozpočtu zahrnuly původně nedotknutelné penzijní fondy. Samozřejmě, že v penzijním fondu nejsou prostředky, utratily se. Na prvním místě od roku 1989 byl Ráj na zemi pro Koženého, Dybu, ale i pana Kalouska (odchovanec KDÚ-ČSL – neboli strany typu kam vítr tam plášť, už se na politickou scénu zase žene, má schopnost vládnout i s čertem, to platí i pro jakoukoliv novou stranu, kterou si pan Kalousek vymyslí, kontinuita přece nade vše), spasitele myšlenky kuponové privatizace pana Klause a ostatní pravičáky. K čemu vyrovnaný rozpočet a prosperita, jak se již říkalo za Ludvíka XV, po nás potopa. Ano, tam spějeme. Všichni si mnou ruce a vedou naší zemi promyšleně do úplné a totální zkázy. Ano, tak vypadá novodobá totalita! Dokud bylo po roce 1989 z čeho krást, šlo to snáze. Nyní se zase stupňují výpady proti KSČM pod pláštíkem tkzv. svobody a demokracie, asi zejména svobody pro bezdomovce a lidí sociálně slabé na prahu bídy se svobodným rozhodnutím, zda tento rok pojedou nebo nepojedou na dovolenou k moři, nebo na Bahamy za Koženým. Co to vlastně je demokracie neví dokonce ani odborníci, prý mají různé formy a mohou existovat jen v kapitalismu, svatá dobroto, to jsou fakt výroky jen pro hořká pousmání.

Štvavé a trvalé výpady proti levicovým postkomunistickým stranám jsou systematické, neustálé a jsou až hystericky očkovány dalším a dalším generacím. Ano, strašení komunismem a oblbování mladých, zveřejňování pravd, ale hlavně lží a polopravd. Naštěstí se historie oblbnout nenechá a skutečná a nezkreslená historie jednou ukáže, jak to vlastně bylo.

Po sametové připravované revoluci v čele s Václavem Havlem v roce 1989, na Slovensku v roce 1990 vznikla Strana demokratickej ľevice (SDĽ) transformací z bývalé Komunistické strany Slovenska (KSS) částí její reformně orientovaných členů. Zanikla po neúspěchu v parlamentních volbách v roce 2002 a dne 31. prosince 2004 se sloučila se stranou SMER, která je stranou moderního progresívního středo-levého politického proudu typu britské Labour Party, nebo německé SPD a v současnosti jedinou levicovou a nyní i vládnoucí parlamentní stranou na Slovensku. U nás postkomunistická KSČM se nebála ponechat si v názvu komunistická a nepřevlékla si kabát tak, jako ostatní. Mezi ty ostatní kabátníky samozřejmě patřila i velká část členů ODS a dalších pravicových a středo-pravicových stran, kteří všichni až do roku 1989 velmi pilně pracovali v řadách KSČ. U bývalých členů KSČ nyní v řadách ODS a dalších stran vzniklých po roce 1989, skutečnost, že KSČM si dovolila v názvu ponechat „komunistická“ vyvolává až do dneška neskutečnou hysterii. Je škoda, že nám, prostým občanům, veřejnoprávní televize neumožňuje si tyto vzpomínky živě připomínat z historických zpráv z let 1990 až 2010. Ty se však z pochopitelných důvodů nevysílají, že?

No a ČSSD, která si tvrdošíjně nechala svým sněmem odsouhlasit levicovou rádo by moderní politiku, pro slepce s přídomkem sto let za opicemi, přece s komunisty spolupracovat nebude, co by si lidi mysleli, proč budovat moderní sociální stát podobný těm ve skandinávských zemích, my to zvládneme, ovšem za tiché podpory KSČM, a to třeba i jako menšinová vláda, jak prozíravé. Jejich tupý pohled do budoucnosti ani neumožnil alespoň jednu levicovou vládu tehdy s pohodlnou většinou. I zde je třeba si uvědomit, jak jsou ta koryta lákavá, a jak jim o tu politiku a prosperitu ČR jako hlavní cíl vlastně vůbec nejde, ale hlavně o to vládnutí, a to za každou cenu. A osobnosti? Ty prostě nikde nemáme, škoda, že Roberta Ficu nemáme v Česku. Rozeberte si to sami.

Od roku 1989 uplynulo 23 let, tedy téměř čtvrt století! Strašení a vyhrožování, že se vrátí totalita, je holý nesmysl. To bychom také mohli očekávat návrat otrokářské řádu nebo feudalismu. Změnilo se myšlení vládnoucí garnitury? Odpovězte si sami. Historické zprávy z doby socialismu za roky 1985 až 1989 již známe nazpaměť. Vždyť veřejnoprávní televize nejdříve po roce 1989 ukazovala zprávy před pěti lety, pak 10, 15, 20, a nyní 25 lety. Zdaleka nelze říct, že vše dříve bylo na 100%, vládnutí jedné strany bylo chybou, nepopulární povinnosti a jiné nešvary zrovna tak. Je nepochybné, že se naše země do stádia sociálně spravedlivého státu v budoucnu znovu vrátí, ovšem v úplně jiné a lepší kvalitě. Na tom nic nezmění ani pan Kalousek, ani kníže Schwarzenberg, kterého ve svém snu vidím, jak z třesoucí se holí v ruce vstupuje slavnostně na Pražský hrad, ani nikdo jiný.

Byli jsme vysloveně vzorovou a nejvyspělejší socialistickou zemí, žili jsme v blahobytu, prosperitě, s právem na práci, s veřejnou dopravou do každé i té nejmenší vesničky, bezplatnou lékařskou péči v případě potřeb až do domu i s lékařem, bezplatným školstvím s uplatněním soutěže zejména pro talentované a ne pro ty, co na to mají – tedy peníze, talent se u nich většinou postrádá, upřednostňováním mladých rodin, atd. Vidět bezdomovce byl pro nás Science Fiction. Naše příští generace budou bezpochyby čekat a nakonec se dočkají kvalitativně vyššího standardu života ve spravedlivém sociálně orientovaném státu.

Za chvíli nám veřejnoprávní nezávislá televize bude ukazovat zprávy před 30, 35, 40 atd. lety. Proč lidem ukazovat zprávy z let 1990 až 2010 ve své prosté nahotě, s přísliby blahobytu, pokračujícím a trvalým rozkrádáním státního majetku, prohlubující se beztrestnou korupcí a minimálně 20 tisícovými platy pro každého, jak avizoval pan Klaus. Viděli bychom sliby, sliby a zase sliby, a samozřejmě ten úpadek a bídu s nesnází. Proč to ukazovat? Za všechno přece mohou komunisti, že?

Koho volit v příštích volbách? Zase jednu z panáčkujících stran typu VV, mocensky a tučnými dotacemi vznikající rádoby nové pravicové strany typu TOP09 tučně sponzorované dokonce předsedou, vždyť ono se to vrátí, za účelem udržení se u koryt, anebo jiných, a to z ničeho nic se vynořujících stran, které rádi slibují, ale hůře plní, neboť jejich mocenské zájmy budou vždy mít přednost před vším a je třeba se nabalíkovat alespoň z toho, co ještě zbývá. Vždyť to Mezinárodní měnový fond nebo Evropská banka z půjček pro ČR zaplatí, že?

Já vím, koho budu jako vždy volit a levicové totality se rozhodně nebojím. Nikdy jsem nebyl v KSČ, procestoval jsem velký kus světa a ty lži, jak jsme žili v bídě se nedají poslouchat. Ideologická diverze nevymírá ani dnes. V dnešním světě totiž nehrozí a ani již hrozit jen tak nebude.

Totalitní praktiky současné vládnoucí koalice považuji za daleko horší. A kdo je odstraní? Nikdo, byli přece zvolení demokraticky, a to za neuvěřitelné 62,6 % účasti voličů (volby 1990 – 96,8 %, 1992 – 85,1 %, 1996 – 76,4 %, 1998 – 74 %, 2002 – 58 %, 2006 - 64,5 %). Čím méně lidí půjde k volbám, tím pro naši pravici lépe. Ty lidi si už nějak moc dovolují. Stačí nám, když půjde volit jen 5 % voličů, a o to víc budeme mít v parlamentu křesel. A to se pak teprve bude vesele krást, to bude požužňáníčko! Lobbista Janoušek pracuje dál, čeho se bát, potutelně se usmívá, demoluje autem občany, přitom si vzápětí stačí telefonovat s ministry a vládními představiteli a přepočítává si své miliony, o jejichž původu se neví nic. Asi bobře, pracoval. Prostě protikorupční vláda. Ministr Vondra ještě jako šéf pro evropské záležitosti české vlády rozhodoval o státních zakázkách a vyplatil firmě ProMoPro za zakázku na pouhé technické zabezpečení 525 milionů korun. Ta pak odeslala 378 milionů subdodavateli NWDC, který 135 milionů převedl do Rakouska. Peníze skončily na účtu anglické offshorové společnosti Deeside Service Solution, jejíhož vlastníka nelze zjistit. Nyní pan Vondra, který za žádnou cenu z vlády neodstoupí, nejsme přece v Německu nebo jiném západním státě, je členem Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí, jak povzbuzující. Má přece zkušenosti. Ministr životního prostředí Drobil, odstoupil z vlády kvůli machinacím s půl miliardou pro ODS rádo by vyčleněné z dotace od EU. Bohužel se to tentokrát nepodařilo, škoda, tak příště. I premiér Nečas o tom ví své. A mohlo by se pokračovat.

Podařilo se tedy požehnání dál rozkrádat republiku. V dnešní výtečně ekonomicky prosperující zemi máme na to rozdat majetek i církvím. Proč to brát od roku 1948, posuneme to o rok dříve, tedy do roku 1947, a budeme mít i to, co jsme vlastně ani nikdy neměli. Už vidím faráře, jak jezdí s traktorem po poli a sklízí obilí. Může si to dovolit. Co by si nezajezdil? Naše dojná kráva, tedy stát, nám nadále dává platy, a to už od nepaměti, opravuje památky a kostely, stará se o nás a naše ovečky, a někdo přece musí udržovat ten majetek, co nám dala. Ať platí! Karta na stádo, jak se oblbne, na totálním a systematickém záměrném oblbování mladých s jejich vzrůstajícím nechutenstvím jít volit a se sázkou na populární komunistickou kartu, a že budeme jako vždy zase jako ovce. Proč chodit nebo nechodit k volbám? Je přece demokracie, tak co má být? Ti stále nespokojení, kteří nevolili, pak mohou další roky jenom nadávat a chodit dál na Václavák chrastit klíči. Ta doba je však již dávno pryč! To už nikoho z vládních křesel nezvedne. Vládní koalici z jejich hluboké politické i morální krize nevytrhnou ani protivládní protesty odborů a občanských iniciativ demonstrací plánovanou na sobotu 21. dubna 2012. Nezmění nic ani protesty důchodců svolané na 30. května 2012.

Mým snem je vysoká účast voličů a silná levicová nezkorumpovatelná vláda. Pojďte se mnou i vy zvolit změnu správným směrem! Stačí jediné, jít k volbám, nesedět doma a jen tupě přihlížet. Ano, tak bohužel vypadá současná realita a výhled naší tkzv. rané kapitalistické prosperity od roku 1989. Bohužel, na spirále dějin se jenom propadáme, míříme stále ke dnu a změny jsou v nedohlednu.
Upravil/-a Pamětník 7.4.2012 12:56:09.
Důvod: korektura
Reagovat