Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
24.srpna 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Průzkumy veřejného mínění

Diskuse k textu  |  9 příspěvků (1 - 9)

Pionýr na poli průzkumů veřejného mínění, George Gallup, prohlašoval, že cílem jeho snažení je "měřit tep demokracie". Pravidelné zjišťování názorů obyvatel a jejich publikace sloužily v jeho očích vznešenému cíli. Měly zvýšit přímý vliv lidí na politiku a tak posílit demokracii. Gallupův ústav zároveň vysloveně prohlašoval, že "není nijak propojen s vládou, neposkytuje služby žádné politické skupině a je naprosto objektivní a nepolitický."

Toto prohlášení vydala kanadská odbočka Gallupova ústavu v roce 1945. O několik let později ovšem vyšlo najevo, že stejný ústav už v roce 1942 dostal tajnou státní zakázku. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak by se stavěli Quebečané k vyhlášení všeobecné branné povinnosti, a předejít tak případnému politickému fiasku. Výsledky nebyly pro vládu nijak povzbudivé a tak byla na jejich základě také stanovena strategie jak celý problém vyřešit.
Jak je vidět, je to s průzkumy veřejného mínění složitější, než by se zdálo.


Číst celý text


 bez náhledu 
Anonym (4.4.2006 14:08:35)
R. Roubíková: zdá se,že o panu uhlovi máte velmi zvláštní představy. že by byl tak schopným manipulátorem. proč se potom nevymanipuloval z těch 10 let kriminálu za komančů?
a proč, když už jednou v tom parlamentě seděl, z toho tak krásně rozjetého rychlíku dobrovolně vyskočil a čekal až dodnes, aby nás mohl manipulovat.
vždyť můžeme všichni tušit, že hrozinky už dávno vyzobali dybové, třískové, čermáci a spol.
pamatujete si vůbec ještě ta jména?
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (20.3.2006 19:24:50)
R. Roubíková: Dobrý den, myslím, že vidíte spiknutí tam, kde není. V Radě ČT sedí i další lidé s vazbami na politické strany, kteří by manipulaci tohoto typu nedovolili. Za druhé pokud zelení skutečně překročili hranici vstupu do parlamentu, pak se z tohoto samotného faktu stala mediální zpráva, nebylo třeba ji uměle vytvářet; podle mě se nejedná o manipulaci, ale spíš o sociologický efekt "překročit 5% hranici = mediálně zajímavým se státi".
Skutečně tam nevidím žádnou nemravnost.
Reagovat
nemravnost ve volební kampani
R. Roubíková (20.3.2006 17:44:07)
Mediální fluidum je natolik silné, že je schopné vynést na výsluní jakoukoliv stranu. Příklad Kosmodisku nebo Ultimate choppru. V radě České televize sedí jakýsi

Petr Uhl. Tento pán je ze strany Zelených. Čirou náhodou se objeví mediální zpráva, že Zelení nejspíše překročí 5% hranici a vstoupí do parlamentu. Jejich

preference tak závratně vyletí, takže opravdu tuto hranici nejen překročí, ale vysoko převýší. "Kupujte Kosmodisk!" Voliči, kteří nemají jasno, koho volit, protože

žádnou parlamentní stranu nechtějí, tak mají najednou cíl - neparlamentní Zelení se tak velmi dobře na tuto roli hodí. A že za tím vším stojí člen Rady ČT, to nikdo

nebude zkoumat. Kdyby zde byla nějaká strana "Rozbitých kolen" a někdo v médiích vypustil informaci, že překročí těch magických 5%, bude opět nárůst

preferencí strany "Rozbitých kolen" raketový. Takhle funguje mediální manipulace. Kdo není v ČT, jako by nebyl. V reklamě na Kosmodisky budiž. Ve volbách je

to nemravnost, hraničící s trestným činem, protože jde o zásadní politické, hospodářské a existenční priority, které ovlivní každého občana země.
Reagovat
..zneužitelnost veřejného mínění v politice...
Petr Přibyla Pošta (17.2.2006 22:54:55)
Problém současné euro-americké civilizace vidím především v přílišné ovlivnitelnosti lidí. A tenhle aspekt považuji za velice důležitý - mluvíme - li o průzkumu veřejného mínění. Výzkumy veřejného mínění jsou dnes už téměř neodmyslitelnou součástí soudobé demokracie. Avšak pro mě vyvstává otázka, zda - li by nebylo příhodnější existovat bez těchto průzkumů. Otázkou je, jak by se lidé chovali, kdyby nevěděli volební průzkumy a měli jít k volbám. A v tomhle spočívá ta přílišná ovlivnitelnost, či spíše zneužitelnost. Jak můžeme vidět, současné politické strany se stále více opírají o výzkumy veřejného mínění a z nich poté vycházejí. Tím pádem nasadí vzorec chování který jim ( podle výsledků veřejného mínění) přinese zaručené úspěchy, i když se vzdají části svých ideologických cílů, kterých by se měli držet. Politika se stává až přílišně pragmatická a flexibilní. Múžeme to vidět i na české scéně - Občanští i sociální demokraté považují tyhle socilogické průzkum za velice důležitou součást jejich politiky a hrdě se k nim hlásí. Veřejné mínění se dnes považuje za nesporně důležitý obchodní artikl, který především pomáhá udržet se u moci.
Reagovat
Pan Máša je nejspíš básník
Jirka Staněk (11.10.2005 16:03:41)
Jaromír A.Máša: Krásně to napsal, tak pěkně bych to neuměl. Já jen koukám, smutně jak ta kráva, a prosil bych nesrovnávat IVVM, Factum ani STEM s paní Můrovou. :) Tak daleko ještě nejsme. Udělal sem si malý srovnání, poslední průzkum preferencí před volbama versus výsledky. Zajímalo mě která z našich agentur je nejlepší, a vyšlo mi - nijak překvapivě - že všechny sou na draka. Teda v odhadu volebních výsledků. Všechny totiž zkoumají preference. Tj. honí lidi po ulicích a ždímají z nich odpověď na otázku - koho budeš volit pacholku! A lidi jim odpovídají, zhruba tak 4 z 5. Vyhovět tazateli a odpovědět na dotaz je ale něco jiného než vybrat lístek z nabídky, odvolat výlet na Kokořín a vypravit se místo toho do volební místnosti. Tam už dorazí jen zhruba každej druhej. A často si asi taky pod tíhou zodpovědnosti toho rozhodnutí a vzhledem k tomu že mají na rozmyšlenou několik týdnů vyberou jinej lístek. Proto nejspíš ty drastický rozdíly. A proto by se ty výzkumy neměly brát moc vážně. On by je nejspíš ani nikdo moc vážně nebral, jen kdyby měl šanci podívat se výzkumníkům trochu pod prsty.
Reagovat
Už se někdo zeptal krávy, zda jí chutnají granule?
Jaromír A.Máša (10.10.2005 22:15:17)
// Pozn.redakce: Tato reakce přišla e-mailem.

Už se někdo zeptal krávy, zda jí chutnají granule?

Za komunismu jsem se něco podobného těšil. Totiž na zkoumání, co si lidé myslí a co chtějí. Ba hned v prvních letech po "bravoluci" jsem něco podobného různým politickým stranám připomínal a nabízel, samozřejmě, že zbytečně. Ale také ihned v prvních letech existence "nového zemského řízení a zřízení" jsem z článků, s nimiž jsem se, víceméně náhodou (jsou tu četná omezení zvláště časová číst vše, co by člověk chtěl nebo měl - a právě v tom již v individuální bodu je velká nejistota) v mediích potkal, vyčuchal stejnou touhu se mnou manipulovat, jaká tu byla i předtím. Jenže předtím se to bralo buldozerem, který byl zcela jasně smyslově identifikovatelný, zatímco teď se začaly pouštět do myšlení jakési jota-vlny (poslední vlny o nichž mám povědomost jsou théta-vlny, volil jsem tedy další písmeno alfabéty), a tak jsem si řekl: "utrum pánové, vlezte mi na záda, vypínám příjem a vysílejte si do methyl-ethyl-éteru".
Jednou jsem nastupoval do "vozu elektrické dráhy" ve stanici Vosmíkových a všiml si na sloupu městského elektrického osvětlení jakési vyhlášky, že paní Můrová poskytuje z karet finanční a ekonomické konzultace. Představil jsem si obrovského nočního motýla (byla noc), svítící kočičí oči plus skleněnou kouli se zlatými rybkami, jakožto odborné prostředky pro finanční konzultace, a vyprskl. Nejvíce mě začalo bavit, že v těchto výzkumech byli nositeli negativních nálad vždy starci, nevzdělanci, nebělokošiláci, i řekl jsem si „šaty dělají nadčlověka“ a přání otcem myšlenky.
Nevíru v jakoukoliv souvislost těchto výzkumů s realitou vysvětluji svým přátelům citátem z časopisu Rozlet z r. 1947, kde se psalo, že příslušníci našich perutí v RAF počítali vždy s přesným opakem toho, co jim předpověděli meteorologové. Zjistil jsem, že je tomu totiž u těchto výzkumů stejně jako u tvorby televizních programů. Televizníci se ohrazují, že kvalita (asi je toto slovo odvozeno z německého Qual) jejich pořadů odpovídá požadavkům obecenstva ... ovšem ve skutečnosti sami tyto požadavky tvoří. Všechny podobné "odhady" považuji apriorně za manipulační triky a jejich vědeckost za adekvátní hádání z karet. Kdyby šlo jen o toto, celkem, čert to vem, ale mám takové obavy, že všichni ti majetkoví a jiní "odhadci" mají úroveň ještě horší. Vždyť už to napovídá jazyk: v němčině je to Sachverständiger, tedy někdo, kdo rozumí věci, okcidentální expert je z latinského experior a to souvisí se známým slovem perículum, což je zdrobnělina, tedy něco jako nepříliš nebezpečný pokus, zkouška, vzorek, nebo dále souvisí se slovem perítus - něco, co jsme zakusili, s čím máme zkušenost, ještě známější experiment, je prostředek, jak to z výzkumu dostat, je tu i souvislost se slovesem portare ~ pronikat k cíli. Cílem je zde jakýmkoliv způsobem přesvědčit vnimatele o takzvané pravdě, totiž pisatelově pravdě.
Řekl bych, že mě na tom nejvíce zaráží, alespoň tady, ta řemeslná, profesionální, nedokonalost: vezme se jméno, které něco znamená věcně i pověstně, použije se jako hokynářský štít, a pod ním se dělají kejkle. Když jsem jako studentík se sešel poprvé s hovězím dobytkem jinde, než v pražské ZOO, překvapil mě smrad z granulí a položil jsem tu úvodní otázku.

Zde bych chtěl jen upozornit, že já granule nejím.
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (8.10.2005 10:32:17)
Jirka Staněk: Určitě je v takovém prostředí jednodušší pomocí výzkumů veřejného mínění veřejným míněním manipulovat. Že by to však byl primární záměr, tj.že by se novináři "spikli" proti veřejnosti, tomu nevěřím. Podle mne se jedná o neznalost.
Co se týče odpomoci, souhlasím s vámi, pane Staňku, že dokud nezačnou lepší zpravodajství vyžadovat čtenáři, nic se nezmění. Nikdo si nebude přidělávat dobrovolně více práce, když nemusí.
Reagovat
Výtečný článek :)
Jirka Staněk (6.10.2005 01:40:46)
Podlehl jsem touze se pochválit. Ba ne, děkuju moc za jazykovou a jinou úpravu, hodně to tomu textu pomohlo. Já jsem trochu skeptický. Mě se zdá, že ten způsob zveřejňování výsledků průzkumů je natolik zavádějící, že to snad už nemůže být lenost nebo neznalost. Člověk nemusí být zrovna génius nebo dokonale znát techniku průzkumů, aby si dokázal předstvit že způsob výběru respondentů nebo formulace otázek zásadně ovlivňuje k jakému výsledku se nakonec agentura dobere. Tady už to vypadá spíš na zlý úmysl. Horší varianta je, že nás masírují jak jim kdo zaplatí. A ta lepší, že agentury nechtějí zveřejňovat detaily, protože se bojí kritiky. A noviny detaily nevyžadují protože to po nich nikdo nechce.
A tady je podle mě zakopaný pes. Jestli bych někomu dával vinu, tak to bude až poslední článek v řetězci. Ani výzkumníci, ani novináři, ale my konzumenti. Proč ty noviny kupujem když v nich nejsou žádný podstatný informace?
Reagovat
Několik poznámek
Martin Schlemmer Pošta (5.10.2005 23:20:12)
STEM nabízí podrobnější zprávu z průzkumů, ale jen registrovaným uživatelům - a registrace není zadarmo. Zde tudíž naprosto selhávají novináři, kteří očividně neznají ani základy metodologie sociologických výzkumů a zacházení s nimi. Prostě seřadí sestupně řadu nějakých čísel, okomentují a zveřejní.
Co však přesto působí podivně, je "komentář" STEM. Zakládá-li si Středisko na své vědeckosti a nestrannosti, měl by dle mého názoru od komentářů a výkladů zcela upustit. Jenže zase - dobře napsaný výklad ušetří novinářům spoustu práce, že?

Dalším velkým nešvarem je zaměňování průzkumu volebních preferencí a volebních prognóz, což souvisí s již zmíněnou nízkou úrovní novinářského sociologického povědomí (to říkám i s rizikem falešné generalizace - zatím jsem v médiích neviděl JEDINÝ průzkum, který by obsahoval alespoň základní metodologické poznámky a který by tudíž měl nenulovou vypovídací hodnotu; výjimky buďtež náležitě pochváleny).

S tématem souvisí i tento kratší článek ze Sociowebu: Význam hodnocení kvality výzkumů veřejného mínění
Reagovat