Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
6.prosince 2019
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Průzkumy veřejného mínění

Diskuse k textu  |  9 příspěvků (6 - 9)

Pionýr na poli průzkumů veřejného mínění, George Gallup, prohlašoval, že cílem jeho snažení je "měřit tep demokracie". Pravidelné zjišťování názorů obyvatel a jejich publikace sloužily v jeho očích vznešenému cíli. Měly zvýšit přímý vliv lidí na politiku a tak posílit demokracii. Gallupův ústav zároveň vysloveně prohlašoval, že "není nijak propojen s vládou, neposkytuje služby žádné politické skupině a je naprosto objektivní a nepolitický."

Toto prohlášení vydala kanadská odbočka Gallupova ústavu v roce 1945. O několik let později ovšem vyšlo najevo, že stejný ústav už v roce 1942 dostal tajnou státní zakázku. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak by se stavěli Quebečané k vyhlášení všeobecné branné povinnosti, a předejít tak případnému politickému fiasku. Výsledky nebyly pro vládu nijak povzbudivé a tak byla na jejich základě také stanovena strategie jak celý problém vyřešit.
Jak je vidět, je to s průzkumy veřejného mínění složitější, než by se zdálo.


Číst celý text


 bez náhledu 
Už se někdo zeptal krávy, zda jí chutnají granule?
Jaromír A.Máša (10.10.2005 22:15:17)
// Pozn.redakce: Tato reakce přišla e-mailem.

Už se někdo zeptal krávy, zda jí chutnají granule?

Za komunismu jsem se něco podobného těšil. Totiž na zkoumání, co si lidé myslí a co chtějí. Ba hned v prvních letech po "bravoluci" jsem něco podobného různým politickým stranám připomínal a nabízel, samozřejmě, že zbytečně. Ale také ihned v prvních letech existence "nového zemského řízení a zřízení" jsem z článků, s nimiž jsem se, víceméně náhodou (jsou tu četná omezení zvláště časová číst vše, co by člověk chtěl nebo měl - a právě v tom již v individuální bodu je velká nejistota) v mediích potkal, vyčuchal stejnou touhu se mnou manipulovat, jaká tu byla i předtím. Jenže předtím se to bralo buldozerem, který byl zcela jasně smyslově identifikovatelný, zatímco teď se začaly pouštět do myšlení jakési jota-vlny (poslední vlny o nichž mám povědomost jsou théta-vlny, volil jsem tedy další písmeno alfabéty), a tak jsem si řekl: "utrum pánové, vlezte mi na záda, vypínám příjem a vysílejte si do methyl-ethyl-éteru".
Jednou jsem nastupoval do "vozu elektrické dráhy" ve stanici Vosmíkových a všiml si na sloupu městského elektrického osvětlení jakési vyhlášky, že paní Můrová poskytuje z karet finanční a ekonomické konzultace. Představil jsem si obrovského nočního motýla (byla noc), svítící kočičí oči plus skleněnou kouli se zlatými rybkami, jakožto odborné prostředky pro finanční konzultace, a vyprskl. Nejvíce mě začalo bavit, že v těchto výzkumech byli nositeli negativních nálad vždy starci, nevzdělanci, nebělokošiláci, i řekl jsem si „šaty dělají nadčlověka“ a přání otcem myšlenky.
Nevíru v jakoukoliv souvislost těchto výzkumů s realitou vysvětluji svým přátelům citátem z časopisu Rozlet z r. 1947, kde se psalo, že příslušníci našich perutí v RAF počítali vždy s přesným opakem toho, co jim předpověděli meteorologové. Zjistil jsem, že je tomu totiž u těchto výzkumů stejně jako u tvorby televizních programů. Televizníci se ohrazují, že kvalita (asi je toto slovo odvozeno z německého Qual) jejich pořadů odpovídá požadavkům obecenstva ... ovšem ve skutečnosti sami tyto požadavky tvoří. Všechny podobné "odhady" považuji apriorně za manipulační triky a jejich vědeckost za adekvátní hádání z karet. Kdyby šlo jen o toto, celkem, čert to vem, ale mám takové obavy, že všichni ti majetkoví a jiní "odhadci" mají úroveň ještě horší. Vždyť už to napovídá jazyk: v němčině je to Sachverständiger, tedy někdo, kdo rozumí věci, okcidentální expert je z latinského experior a to souvisí se známým slovem perículum, což je zdrobnělina, tedy něco jako nepříliš nebezpečný pokus, zkouška, vzorek, nebo dále souvisí se slovem perítus - něco, co jsme zakusili, s čím máme zkušenost, ještě známější experiment, je prostředek, jak to z výzkumu dostat, je tu i souvislost se slovesem portare ~ pronikat k cíli. Cílem je zde jakýmkoliv způsobem přesvědčit vnimatele o takzvané pravdě, totiž pisatelově pravdě.
Řekl bych, že mě na tom nejvíce zaráží, alespoň tady, ta řemeslná, profesionální, nedokonalost: vezme se jméno, které něco znamená věcně i pověstně, použije se jako hokynářský štít, a pod ním se dělají kejkle. Když jsem jako studentík se sešel poprvé s hovězím dobytkem jinde, než v pražské ZOO, překvapil mě smrad z granulí a položil jsem tu úvodní otázku.

Zde bych chtěl jen upozornit, že já granule nejím.
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (8.10.2005 10:32:17)
Jirka Staněk: Určitě je v takovém prostředí jednodušší pomocí výzkumů veřejného mínění veřejným míněním manipulovat. Že by to však byl primární záměr, tj.že by se novináři "spikli" proti veřejnosti, tomu nevěřím. Podle mne se jedná o neznalost.
Co se týče odpomoci, souhlasím s vámi, pane Staňku, že dokud nezačnou lepší zpravodajství vyžadovat čtenáři, nic se nezmění. Nikdo si nebude přidělávat dobrovolně více práce, když nemusí.
Reagovat
Výtečný článek :)
Jirka Staněk (6.10.2005 01:40:46)
Podlehl jsem touze se pochválit. Ba ne, děkuju moc za jazykovou a jinou úpravu, hodně to tomu textu pomohlo. Já jsem trochu skeptický. Mě se zdá, že ten způsob zveřejňování výsledků průzkumů je natolik zavádějící, že to snad už nemůže být lenost nebo neznalost. Člověk nemusí být zrovna génius nebo dokonale znát techniku průzkumů, aby si dokázal předstvit že způsob výběru respondentů nebo formulace otázek zásadně ovlivňuje k jakému výsledku se nakonec agentura dobere. Tady už to vypadá spíš na zlý úmysl. Horší varianta je, že nás masírují jak jim kdo zaplatí. A ta lepší, že agentury nechtějí zveřejňovat detaily, protože se bojí kritiky. A noviny detaily nevyžadují protože to po nich nikdo nechce.
A tady je podle mě zakopaný pes. Jestli bych někomu dával vinu, tak to bude až poslední článek v řetězci. Ani výzkumníci, ani novináři, ale my konzumenti. Proč ty noviny kupujem když v nich nejsou žádný podstatný informace?
Reagovat
Několik poznámek
Martin Schlemmer Pošta (5.10.2005 23:20:12)
STEM nabízí podrobnější zprávu z průzkumů, ale jen registrovaným uživatelům - a registrace není zadarmo. Zde tudíž naprosto selhávají novináři, kteří očividně neznají ani základy metodologie sociologických výzkumů a zacházení s nimi. Prostě seřadí sestupně řadu nějakých čísel, okomentují a zveřejní.
Co však přesto působí podivně, je "komentář" STEM. Zakládá-li si Středisko na své vědeckosti a nestrannosti, měl by dle mého názoru od komentářů a výkladů zcela upustit. Jenže zase - dobře napsaný výklad ušetří novinářům spoustu práce, že?

Dalším velkým nešvarem je zaměňování průzkumu volebních preferencí a volebních prognóz, což souvisí s již zmíněnou nízkou úrovní novinářského sociologického povědomí (to říkám i s rizikem falešné generalizace - zatím jsem v médiích neviděl JEDINÝ průzkum, který by obsahoval alespoň základní metodologické poznámky a který by tudíž měl nenulovou vypovídací hodnotu; výjimky buďtež náležitě pochváleny).

S tématem souvisí i tento kratší článek ze Sociowebu: Význam hodnocení kvality výzkumů veřejného mínění
Reagovat