Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
17.září 2019
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle

Diskuse k textu  |  21 příspěvek (10 - 21)
Dva muži mění cestovní označení; z přebalu sborníku Grenzbereiche/Na rozhraní

Sudetoněmecký landsmanšaft se dlouhodobě označuje za mluvčího z Československa po druhé světové válce odsunutých sudetských Němců a jeho působení dodnes budí v českém prostředí značnou pozornost. Popularita tématu v českých médiích a s tím ruku v ruce jdoucí zkratkovitost však způsobují četná zjednodušení, která pohled na toto sdružení často značně zkreslují.

Kde se vzala nelibost české společnosti k Sudetoněmeckému landsmanšaftu? Z čeho tato organizace při formulování svých cílů a požadavků vychází? V čem se Sudetoněmecký landsmanšaft mýlí a v kterých momentech je třeba mu dát za pravdu? Na tyto otázky se budu ve své práci snažit odpovědět. Domnívám se, že přetrvávající napjatá situace mezi sdružením a zástupci české veřejnosti vyplývá z nedostatku důvěry k záměrům druhé strany, které je podle mě způsobeno setrváváním na nacionálních dogmatech vytvořených v minulém a předminulém století a z něho pramenící neschopnosti přijmout často podložené argumenty druhé strany.


Číst celý text


 bez náhledu 
Martin Schlemmer Pošta (14.12.2006 02:26:51)
Skopčák: Sorry, Skopčáku, některé příspěvky jsou tak blbé, že je prostě mažeme. S cenzurou názorů to nemá nic společného.
Reagovat
Ordnung muss sein ! (nicht wahr ?)
Skopčák (12.12.2006 22:34:33)
NMHGMJ: Cenzura je cenzura, to se to maže. Jak reagovat na příspěvek nějakého blba , když ho vymažete ?
Reagovat
Příspěvek byl smazán
NMHGMJ (24.11.2006 12:15:59)
Tento příspěvek smazal/-a Martin Schlemmer 28.11.2006 10:01:43.
Důvod: Urážlivý příspěvek.
Reagovat
Pěkná blbost!
LJM (23.11.2006 18:34:00)
M: Typické pro Němce! Snaha překrucovat české dějiny a vyrábět z nich německé! Vlastně jsem nevěděl, že název Čechy pochází až z roku 1848. Jak tedy Češi nazývali svou zemi před rokem 1848? Bohemie??? Hloupost! Tento název v českém jazyce zkrátka neexistoval. Království se jmenovalo "české" a nikoliv "bohémské"!!! Jaktože byl název Čechy označením pro vnitřní Bohemii? Až do 13. století tam žádní Němci nebyli! Jaképak německé Sudety, když polovina z toho byla "poněmčená" a už předtím osídlená Slovany??? Co je tohle za zhovadilosti? Název Böhmen, že je odvozen od germánského obyvatelstva? Ale kdeže! Tento název pochází od keltským Bójů, kteří zde sídlili již před Germány! Markomani a Kvádové že byli Němci? Tak jaktože Němci neznají germánský název "Vltava" a nazývají řeku Moldau???????
Reagovat
obyvatelská jména
M (23.9.2005 20:46:02)
Jak probíhalo odvození slova „sudeťák“, resp. jakou funkci má použitá slovotvorná přípona –ák vysvětluje redaktorka Jazykového koutku přírodovědeckého časopisu Vesmír Mgr. Pavla Loucká:
„Ať už se mluví o Sudeťákovi nebo o sudeťákovi, jde o jména podle příslunosti (v prvním případě k zemi, v druhém případě ke skupině lidí).
Ad Sudeťák
Jména obyvatelská se tvoří příponami -an, -ec, -ák. Ta třetí z nich je nejméně častá, ale má jednu funkci navíc. Jestliže existuje paralelní název s jinou příponou (popř. bez přípony), mívá odvozenina s příponou –ák negativní zbarvení. Tak je tomu i v příkladu Pražan / Pražák. (Pražané prostě obývají Prahu, ale Pražáci se "všude roztahujou a vytahujou".) Někde negativní zbarvení necítíme, jde jen o méně oficiální podobu (Moravák), jinde jde o vysloveně o nadávku (Rusák, Prušák). Podobný přídech měl i Sudeťák. Slovo Sudeťák může být také zkráceninou dvojice slov sudetský Němec - systémově je to správně, do slovotvorného typu to zapadá a také je to obyvatelské jméno. Sudeťák je Sudetoněmec a zároveň tehdejší obyvatel Sudet (Skopčák). Často se u jedne přípony sejde více důvodů, proč je vhodná. Pokud byste teď chtěli vědět, jak přesně to tenkrát bylo a proč někdo příponu -ák vybral, co ho k tomu vedlo, tak to ale neví nikdo. Zkrácenina "náklaďák" je nešikovně zvolený příklad (jsou to sice dvouslovná pojmenováni, ale s úplně jinou motivací).
Ad sudeťák
Jména příslunosti ke skupině mají kromě přípony -ák ještě -ovec, -ník, -ář, -ista, -ita. V dané souvislosti vyjadřuje přípona -ák prostě hovorový charakter: levičák, pravičák, svazák, estébák, pétépák. Etymologicky se Sudeťák (obyvatel Sudet po r. 1938) vztahuje k horské soustavě Sudéta (=Kančí les), její název je doložen ji v Ptolemaiově mapě z 2. stol.“
Reagovat
pejorativní slova
M (22.9.2005 21:37:26)
Byla (a je) zde snaha, aby nejen slovo Sudeťák, ale i jiná slova byla pejorativní. Např. někdo ztotožňuje pojmy 'sudetský Němec', 'Němec' s pojmem 'nacista, fašista'. Přesně ve stylu "dobrý Němec, mrtvý Němec" (viděl jsem toto spojení i s jinými národnostmi - s Cigány, Židy, ...). Ovšem s vyjímkou východních Němců (NDRáků) - to byli ti dobří Němci, ti špatní v bolševické logice západní Němci. Tedy o slovo "Sudeťák" asi nejde.
Možná se zdá pejorativní česká přípona "-ák" - Pražák (Pražan), Sudeťák (Sudeťan), Rusák (Rus), Židák (Žid), ale také PolÁK,SlovÁK. Zde bychom mohli polemizovat o vztahu Čechů k Polákům a ke Slovákům.
Srovnejte též německou příponu "-ei" (na rozdíl od ("-ien)) u názvů regionů: Slowakei (nikoliv Slowakien), die Türkei (nikoliv Türkien), die Mongolei (nikoliv Mongolien), die Wal(l)achei (nikoliv Wal(l)achien), die Hanakei / die Han(na) (nikoliv Hanakien) a die Tschechei / Tschechien.
"Pokud se ocitne Tschechei ve spolecnosti Tuerkei, Mongolei, tak to je spis dukaz hanlivosti pojmenovani. Sveho casu oba tyhle narody byly v Evrope prava pohroma. Evropske staty maji v drtive vetsine pojmenovani na -reich nebo na -ien. Ostatni priklady, co uvadite, jsou ze
stejne kategorie, jako Cesko - tj. slovanske zeme na pomezi Nemecka, takze
patrne je na ne stejny i pohled Nemcu." (Karel Kocourek)


Reagovat
sudeťák x Sudeťák
M (22.9.2005 11:33:09)
výpis ze slovníků
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005090902
Reagovat
Tschechei
M (22.9.2005 11:29:38)
"Pojem “Tschechei”, tolikrát u nás odsouzený, si nevymysleli ani Hitler, ani nacisté, jak se odpůrci názvu Česko snaží demagogicky argumentovat. Jeho první užití bylo prokazatelně na reklamě jednoho vídeňského obchodníka již v roce 1918 a objevil se též ve vydání Brockhausovy encyklopedie v roce 1923. Kodifikovali jsme však jméno Tschechien a naši němečtí sousedé jej začali aktivně užívat. Tím Němci – na rozdíl od spousty Čechů – propagují a ukotvují svébytnost našeho státu, přičemž nedbají na to, že jim tento výraz zní méně “libozvučně” než Tschechei." (Dr. Jeleček)

viz
http://www.zememeric.cz/02-01+02/czech.html
Reagovat
Tschechei x Tschechien
M (22.9.2005 11:27:42)
Oba pojmy znamenaji Cesko (CR). Die Tschechei je starsi a od r. 1993 v nemcine neoficialni. V lucemburstine se stale pouziva Tschechei (i kdyz 'sem videl nazor, ze Tschechei je zastaraly pojem i v lucemburstine a nove se pouziva v lucemburstine Tschechien). V jidis se stale pouziva pojem Tschechei (prepisovano do latinky Tshekhay) a nikdo z Zidu se vubec nepozastavuje nad souvislosti slova Tschechei s Hitlerem.

viz
http://www.zememeric.cz/02-01+02/czech.html
http://web.archive.org/web/20020825065554/klaudyan.psomart.cz/clanky/jelecek001.asp
http://www.sweb.cz/czechia-cesko/
http://www.noveslovo.sk/archiv/1999-37/bezhranic.html
http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html
http://www.gymtce.cz/Zakony/sdeleni_5_10_1999.html
http://pes.eunet.cz/clanky/13961_0_0_0.html
http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/cesko1.htm
http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/cesko2.htm

http://66.102.11.104/search?q=cache:C9MBRuIJ9QQJ:www.collegium-carolinum.de/doku/texte/lemberg-93.pdf+Czechia+AND+Czechland&hl=cs&ie=UTF-8&inlang=pl

Cely problem spociva v necem jinem. Z pridavneho jmena "cesky" nepoznate, zda se jedna o Cechy nebo o Cesko.

Byl to narodneobrozenecky "trik", jak udelat z Nemcu cizaky. Puvodne znacil ceskojazycnou cast Bohemie, pak celou Bohemii (Cechy) a nakonec cele Sudetske zeme (Cesko). Podobne s ruskym pojmem Bogemija (Cechy). Na natlak benesovsko-gottwaldovske emigrace se nahradil pojmem Cechija (Cesko). A tak tvori Cechija spolu Moraviji Cechiji! A vite vubec, co znamena, kdyz se rekne "cesky"? Je to neco z Cech nebo z Ceska? A co vychodocesky (Pardubice nebo Zlin)? A jihocesky (Ceske Budejovice nebo Brno)?

viz např. bakalářka (citovaná ve článku O. Kucery)
http://www.pohranici.cz/main.php?CID=114&CUser=17&TID=7&TUser=17&Apli=1

Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) a Svaz vyhnanců (BdV) záměrně nepoužívá pro území zvané Böhmen českého označení „Čechy“, nýbrž v jazyce českém málo užívaného názvu „Bohemie“ (např. "v Bohemii a na Moravě" (v Čechách a na Moravě), "Protektorát Bohemie a Morava" (Protektorát Čechy a Morava) apod.). Důvodem je nepřesnost takovéhoto překladu (tj. Böhmen = Čechy), která má za následek u českého obyvatelstva chybnou interpretaci pojmu (R. Ascher, 2003, v: Jandl. H: (2003): Fakta sudetoněmecko-českých dějin, Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen e. V., Wiesbaden).

viz http://bruntal.net/image/200506291702_fakta02.jpg ve článku Hans Jandl: Fakta sudetoněmecko-českých dějin, URL: http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005062903


"Ruština: Ještě v počátcích existence Protektorátu Čechy a Morava se objevuje v sovětských atlasových mapách výraz (v přepisu z azbuky) Protěktorat Bogemii a Moravii, aby byl ovšem velmi brzy vystřídán výrazem Protěktorat Čechii a Moravii. Vida, nakonec i v ruštině (jako v jiných slovanských jazycích) dostal přednost výraz pocházející z českého Čechy a ne z latinského Bohemia. Až do 90. let 20. století geograficky docela solidní Referativnyj žurnal znal slovo Čechija jako synonymum Čech. Pak ovšem rubriku o samostatné České republice nazvali jednoslovně ČECHIJA a referující Rusové (a jejich čtenáři) se začali dostávat ve své mateřštině do těžkostí. Jak totiž ruský expert měl charakterizovat obsah práce J. Blažka z roku 1994, ve které se psalo o Moravě a Čechách? Vyšlo z toho (cituji) „Moravija“ a „češskije oblasti Čechii“ (doloženo v roce 1999), podobně pro práci A Vaishara (z roku 1998) vychází Češskije oblasti = Čechy. Další expert dal přednost staršímu výrazu „Bogemija“ (doloženo v roce 1997 pro překlad západních Čech, v roce 1998 pro překlad východních Čech v práci A. Götze a L. Kupkové). Souběžně však jiný expert (pro severní Čechy v článku M. Šaška z roku 1997) užije opět Čechija. Kuriózní chybná reference je pak z roku 1999, kdy v práci M. Hampla mělo jít o severozápadní Čechy, ale ruský expert napsal Sev.-Vost. Bogemija. Že právě v této chaotické době se objevují další lapsy (Južno-Češskaja oblasť pro Jihomoravský kraj a Severo-Češskaja oblasť pro Severomoravský kraj, obojí doloženo v roce 1998), si vysvětluji stejným stresujícím chaosem, do něhož se ruští geografičtí experti na (českou) územní terminologii postupně dostali. Ovšem nehledě na samotné záhlaví ČECHIJA je Česká republika (spontánně) mnohem častěji překládána jako Češskaja respublika. A největší kuriozitu přináší jedna starší bulharská encyklopedie, která pod heslem Čechija přináší rozlohu Čech a počet obyvatel tehdejší České socialistické republiky."
in Řehák S. (2004): Česko? Chaos a skepse… Sborník ČGS, 109, č. 4, Praha, s. 328-331.

A na zaver prikladam zajimavou diplomku:
http://www.trojmezi.cz/main.php?CID=73&CUser=34&TID=78&TUser=1&Apli=1
Reagovat
Díky za odkazy
Martin Schlemmer Pošta (21.9.2005 16:49:32)
Dobrý den, děkujeme za odkazy rozeseté dnes odpoledne pod různými články. Mohl/a jste se klidně podepsat :-)
Komentářový spam nám v zásadě nevadí, pokud odkazuje na další tématicky spřízněné texty, což ten váš splňuje.

Rozlišení ("Sudeťák vs sudeťák"), které zmiňujete, pochází ze slovníku Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1989, kde je uveden mj.příklad "sudeťácké revanšistické strazy". Osobně bych dnes dal přednost (a přinejmenším podle většiny novinových článků se zdá, že nejen já) označení "sudetský Němec", neboť "Sudeťák" přebral od "sudeťáka" pejorativní nádech.
Podobně jsem naopak alergický (třeba na nikoliv zle zamýšlené) užití slova "Tschechei" v němčině.
Jde sice jen o slovíčka, ale přece jen na ožehavé půdě.
Reagovat
Používání názvu Sudety (stanovisko MV ČR)
M (21.9.2005 15:45:10)
Dle stanoviska Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství Ministerstva vnitra České republiky (MV ČR) ze dne 13. srpna 2004 nejsou vyhlášky z 22. května 1945 a z 31. srpna 1942 (navržená 14. února 1942) součástí platného právního řádu České republiky. (Kaucký J. (2004): Používání názvu Sudety – stanovisko, Č. j. LG-1242/2004)

viz
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2004030802
Reagovat
sudeťák x Sudeťák
M (21.9.2005 15:24:31)
Podle pravidel českého pravopisu se rozlišuje Sudeťák s velkým "S" (čili "sudetský Němec, Sudetoněmec") a sudeťák s malým "s" (čili "příslušník nacistického (henleinovského) hnutí mezi býv. československými Němci; henleinovec").

Co vůbec znamená pojem Sudeťák? Je to zkrácený jednoslovný výraz pro sudetského Němce (SN), podobně dvojice slov "nákladní auto – náklaďák", nebo výraz pro obyvatele Sudet, tedy Sudeťany podobně jako dvojice Pražan – Pražák?

viz
Slova o základu "sudet-" v českých encyklopediích a slovnících
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005090902

Kančí les v českém pohraničí?
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005091901
Reagovat