Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
15.prosince 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Učni nebo maturanti?

Martin Schlemmer  |  19 příspěvků (18 - 19)
Ministryně školství, Petra Buzková, chce během čtyř let zvýšit počet gymnázií asi o polovinu. Kraje s ní však nesouhlasí.
"Nemůžou mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělat obyčejné práce. [...] Hospodářská komora nyní potřebuje hlavně zedníky," prohlásil liberecký radní pro školství Petr Doležal (ODS). (zdroj)
"Jsme kraj turistický a s důlní činností, v těchto oborech není zapotřebí lidí s vysokoškolským vzděláním," říká Kamil Řezníček (ODS), radní karlovarského kraje (zdroj).


 bez náhledu 
Můžeme být všichni vysokoškoláky?
Jan Hlaváč Pošta (6.2.2006 06:14:21)
V zásadě souhlasím s názory uvedených politiků:
K tomu podotýkám:
1. Zvyšování procenta vysokoškolských studentů přes určitou mez si nevyhnutně vynutí snižování nároků na absolventy. Ten, kdo prosazuje vysokoškolské vzdělání pro všechny, opomíjí rozdíly v IQ, nepřipouští, že vzdělavatelnost některých žáků a studentů je prostě omezená. Jak známo, vědecké výzkumy prokázaly, že inteligenční kvocient je z větší části dědičný a možnost ovlivnit jej vzděláním je v zásadě dost omezená.

2. Nadmíra absolventů VŠ vyvolá napětí na trhu práce, tržní hodnota ceny práce vysokoškoláka klesne, nadbyteční budou nuceni se vystěhovat, donuceni k neradostnému přizpůsobování se v cizím, cizorodém prostředí, k překonávání jazykových bariér, rezignování na individuální i skupinové identifikace. Život vystěhovalce byl vždy tvrdým chlebíčkem, byť by i probíhal zdánlivě v bavlnce. Je třeba zde bohužel říci, že kdo to neprožil, pochopí to jen stěží.

K tomu je ještě možno dodat, že s nadprodukcí vzdělanců, pro které doma nebylo dost práce, se právě český národ potýkal již ve 2. polovině 19. století (V německé historické literatuře je to dáváno i do souvislosti s rozmachem novodobého českého nacionalismu) a proslul coby vývozce právníků do USA, lékařů na Balkán, odborníků a umělců všeho druhu do Ruska.

3. Je lehké říci, že obyčejné řemeslníky lze ve světě snadno sehnat. Přihlíží se při tom jednostranně k okamžitým hospodářským potřebám a často se zcela opomíjí, že s přijetím zahraničních dělníků přicházejí obvykle natrvalo do země lidé odlišné mentality, kultury, jazyky individuální i skupinové identifikace, což může ve společnosti vyvolat značné napětí, xenofobii, rasismus, náboženský fanatismus atp., čehož mohou pro sebe politicky využít političtí radikálové a případně ji i zcela destabilizovat, zabránit vytváření celospolečenského konsensu a zpochybnit funkčnost demokratického zřízení.

Nedávné události v Nizozemí, Velké Británii, Francii a Austrálii, které se mohou kdykoliv opakovat v kterékoliv další vyspělé západní zemi (např. v SRN nebo Švédsku), jsou pro nás ponaučením, kam to může vést, když se jednoznačně přihlíží pouze k ekonomickým faktorům a faktory národně-kulturní, jazykové, náboženské atp. se opomenou!

4. V knize anglického historika Paula Johnsona: Dějiny dvacátého století je možno zjistit, že víra v možnost a vhodnost vysokoškolského vzdělání pro všechny se objevila v USA již v době vlády prezidenta Lyndona Bainese Johnsona v 60. letech minulého století. Vedla k horečnatému růstu nových vysokých škol, na něž nastupovalo až 50 procent příslušných ročníků. Vedlo to k snížení kvality vysokoškolského vzdělání a zároveň i ke společenskému znehodnocení titulu vysokoškoláka. Zájem o vysokoškolské studium potom zase přiměřeně poklesl a mnoho nově vzniklých vysokých škol zaniklo.
Upravil/-a Jan Hlaváč 6.2.2006 06:52:31.
Důvod: doplnění
Reagovat
Jaký je váš názor?
Martin Schlemmer Pošta (5.2.2006 14:00:19)
Potřebuje ČR více maturantů a vysokoškoláků, nebo by měl stát reagovat na poptávku firem po manuálních pracovnících?
Proč nesouhlasí kraje s ministryní školství? Jedná se čistě o spor ODS x ČSSD, nebo mají argumenty krajských radních racionální jádro?
Reagovat