| 12.srpna 2020 |
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
|
|
ISSN 1214-8857
Redakce:
redakce [při] glosy.info
Technické záležitosti:
admin [při] glosy.info
0.022s (cache)
RSS
Mapa stránek
Redakce:
redakce [při] glosy.info
Technické záležitosti:
admin [při] glosy.info
0.022s (cache)
RSS
Mapa stránek
Učni nebo maturanti?
Martin Schlemmer | 19 příspěvků
Ministryně školství, Petra Buzková, chce během čtyř let zvýšit počet gymnázií asi o polovinu. Kraje s ní však nesouhlasí.
"Nemůžou mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělat obyčejné práce. [...] Hospodářská komora nyní potřebuje hlavně zedníky," prohlásil liberecký radní pro školství Petr Doležal (ODS). (zdroj)
"Jsme kraj turistický a s důlní činností, v těchto oborech není zapotřebí lidí s vysokoškolským vzděláním," říká Kamil Řezníček (ODS), radní karlovarského kraje (zdroj).
| Bez skutečné školské systémové reformy jde asi stejně jen o předvolební rétoriku Janek Wagner  (15.2.2006 21:05:36)
|
| Mám značné výhrady k dnešnímu způsobu vzdělávání na ZŠ a SŠ. A rovněž i k řadě VŠ, bohužel především těch pedagogických. Ale výroky pánů Doležala a Řezníčka jsou především velmi omezené (nechci být velmi hrubý) a připomínají doby před převratem. Jan Hlaváč: Poněkud chaoticky a la prima: ad 1. Snižování nároků na absolventy je podle mne nesmysl. Snižování nároků jsem začil koncem 70tých let na technice, nyní jde především o nastavení nároků při akreditaci a dalších kritérií. Bohužel stále jsme svědky, že se studuje pro bumažku. ad 2. Vzdělanců je stále v Česku málo. Polovzdělaných mraky. ad 3. Stesky Hospodářské komory vyplývají především z toho, že kvalitní řemeslníci řady profesí pracují v cizině a platová úroveň "obyčejné práce" v ČR je natolik nízká, že nemotivuje a nepřitahuje. Pokud jsme například dopustili, že ze škol odešli často schopní a kvalifikovaní učitelé dělat pojišťováky, tak se nelze podivovat, že absolventi SOŠ dělají dealery s čímkoli. Kvalifikovaných dělníků je dost, ale nejsou mobilní, nejsou motivovaní a "nahnání" další generace do učňáků podle sociálních inženýrů stejně nepomůže. Pokud tady pracují vysokoškolsky vzdělaní Ukrajinci jako pomocní dělníci, nikomu to nevadí. |
 |
| názor vaclaf (11.2.2006 00:42:00) |
| Ministr kultu a vyučování Paul Gautsch vypracoval v srpnu 1887 tzv. dislokační plán, známý jako Gautschovy ordonace, podle něhož se začala uskutčňovat nová školská politika. Reforma spočívala převedení určité části žactva z gymnázií a reálek na střední odborné a řemeslnické školy, tj. k praktickému a technickému vzdělávání. Oficiálně měl čelit růstu počtu maturantů. Z české strany byl pociťován jako diskriminační opatření namířené proti českému školství. (Což je trochu OT, ale píšu to pro zajmavost. Na názor pánu D. a Ř. koukám, napadá mě spoustu vět, takže radši jen zakroutím hlavou a půjdu spát. Už to vidím, jak bude spousta rodin šťastná, až jim přijde domů obálka: Váš syn (dcera) byl(a) vybrána ke studiu zedničiny na základě obecného blaha společnosti kraje turistického.) A ještě k těm učitelům a učitelkám: nějaká výměna generací by mohla trvat všhovšudy asi jednu generaci, připočteme rozdíl minimálně jedné generace mezi učitelem a žákem a vyjde nám výsledek, že děti ve školách by měli učit jejich vlastní děti. Což nejde. Pedagog nikdy nemůže být napřed, jen se musí snažit být co nejblíž. Mladých učitelů je strašně moc, těch, kteří mají na to,aby učili kvalitně a inovativně je hodně, a těch, kteří by do toho šli dobrovolně se všemi riziky za ty peníze je minimum. |
|
| šikovný učeň může být užitečnější než lecjaký otitulovaný #$%_l. AX (10.2.2006 23:06:51) |
| Potřebujeme podporu školství v jeho principu. Potřebujeme vzdělávat učitele. Motivovat schopné učitele. Soustavně učit učitele učit. Podpořit základní školství - začátek je pro mnoho studentů nejdůležitěší. Jo a ŠKOLA HROU... |
|
| Učni nebo maturantzi Dominik (10.2.2006 14:37:09) |
| je k politování libereckého kraje, že má za radního pana Řezníčka, člověka s takovým nazorem |
|
| Vzdělání je: šváb (10.2.2006 07:49:23) |
| Podstatou je zlepšení vzdělávání. Vzdělání znamená: znát, umět znalostí získávat a využívat a znalosti vytvářet. Pokud se bude za vzdělání považovat absolvování vysoké školy bude dále platit: Vzdělaný vůl, zůstává volem. Mám smůlu, že pamatuji tzv. dělnické ředitele s VŚ pro pracující. Proto cestu vidím ve zlepšení školství, učit děti umět pracovat se znalostmi místo biflování. Znamená to asi výměnu učitelského sboru, protože starého psa novým kouskům nenaučíš. |
|
| Z druhé strany: PG (9.2.2006 09:22:05) |
| kanálu La Manche Tak snad honem ke druhé zdi a VŠ omezovat, ne? |
|
| Populismus Vojtěch Straka (8.2.2006 21:06:08) |
| Pani ministryne se snazi tupe vetsine toho naroda (a doufajice i svym volicum) vnutit fakt, ze maturitu muze mit kazdy a vysokou skoro kazdy. To ze takovy maturant neumi pomalu spocitat trojclenku a absolvent CVUT-FEL neumi pouzit ohmuv zakon (vztazeno na muj obor) ji pravdepodobne nevadi. Bohuzel se snizenim urovne celeho skolstvi se potykaji i ucnovske a podobne obory. Najit dnes schopneho a odpovedneho zednika nebo elektrikare je nadlidsky ukol.. Misto toho, aby se vytvarel system, ktery by lidi motivoval ke snaze neco umet a predvest tu vznika system, ktery jim dava pomalu vse zadarmo. A to se bohuzel zdaleka netyka jenom skolstvi. |
|
| O co jde ve skutečnosti? Pavel Gora (8.2.2006 16:03:40) |
| Jde o skutečné vzdělání? Pak zlepšeme kvalitu výuky. Jednak té základní, ale hlavně dejme šanci vyniknout špičkám, aby nemuseli do zahraničí. Tupé snížení laťky tak, aby maturitou prolezlo co možná nejvíc lidí vede přesně opačným směrem. Od ministryně ale nic neočekávaného. Jde o vykázání procenta populace, co má nějaký konkrétní papír? No tak o něj losujme nebo přejmenujme základní školy na střední a gymnázia na školy vysoké. Rázem bude tabulkově 80 procent populace vzdělanější než jánevímkdo. Inteligence a schopnost projít určitým vzdělávacím procesem (a znalosti si osvojit) vykazuje v populaci jistou distribuční funkci, nejčastěji se počítá s Gaussovou křivkou. Podle toho můžeme očkávat poměry v počtech lidí, kteří dosáhnou určitého stupně (formálního) vzdělání. Stejně tak to platí pro ostatní lidské dovednosti - i manuální. Takže budeme požadovat, aby měli všichni glejt na hodináře nebo automechanika? Je děsivé, jak primitivně uvažují ti, kteří vzdělávací systém řídí. A popuzuje mě, s jakým despektem se běžně v médiích setkáváme pokud jde o manuální profese. |
|
| Můžeme být všichni vysokoškoláky? Jan Hlaváč (6.2.2006 06:14:21)
|
| V zásadě souhlasím s názory uvedených politiků: K tomu podotýkám: 1. Zvyšování procenta vysokoškolských studentů přes určitou mez si nevyhnutně vynutí snižování nároků na absolventy. Ten, kdo prosazuje vysokoškolské vzdělání pro všechny, opomíjí rozdíly v IQ, nepřipouští, že vzdělavatelnost některých žáků a studentů je prostě omezená. Jak známo, vědecké výzkumy prokázaly, že inteligenční kvocient je z větší části dědičný a možnost ovlivnit jej vzděláním je v zásadě dost omezená. 2. Nadmíra absolventů VŠ vyvolá napětí na trhu práce, tržní hodnota ceny práce vysokoškoláka klesne, nadbyteční budou nuceni se vystěhovat, donuceni k neradostnému přizpůsobování se v cizím, cizorodém prostředí, k překonávání jazykových bariér, rezignování na individuální i skupinové identifikace. Život vystěhovalce byl vždy tvrdým chlebíčkem, byť by i probíhal zdánlivě v bavlnce. Je třeba zde bohužel říci, že kdo to neprožil, pochopí to jen stěží. K tomu je ještě možno dodat, že s nadprodukcí vzdělanců, pro které doma nebylo dost práce, se právě český národ potýkal již ve 2. polovině 19. století (V německé historické literatuře je to dáváno i do souvislosti s rozmachem novodobého českého nacionalismu) a proslul coby vývozce právníků do USA, lékařů na Balkán, odborníků a umělců všeho druhu do Ruska. 3. Je lehké říci, že obyčejné řemeslníky lze ve světě snadno sehnat. Přihlíží se při tom jednostranně k okamžitým hospodářským potřebám a často se zcela opomíjí, že s přijetím zahraničních dělníků přicházejí obvykle natrvalo do země lidé odlišné mentality, kultury, jazyky individuální i skupinové identifikace, což může ve společnosti vyvolat značné napětí, xenofobii, rasismus, náboženský fanatismus atp., čehož mohou pro sebe politicky využít političtí radikálové a případně ji i zcela destabilizovat, zabránit vytváření celospolečenského konsensu a zpochybnit funkčnost demokratického zřízení. Nedávné události v Nizozemí, Velké Británii, Francii a Austrálii, které se mohou kdykoliv opakovat v kterékoliv další vyspělé západní zemi (např. v SRN nebo Švédsku), jsou pro nás ponaučením, kam to může vést, když se jednoznačně přihlíží pouze k ekonomickým faktorům a faktory národně-kulturní, jazykové, náboženské atp. se opomenou! 4. V knize anglického historika Paula Johnsona: Dějiny dvacátého století je možno zjistit, že víra v možnost a vhodnost vysokoškolského vzdělání pro všechny se objevila v USA již v době vlády prezidenta Lyndona Bainese Johnsona v 60. letech minulého století. Vedla k horečnatému růstu nových vysokých škol, na něž nastupovalo až 50 procent příslušných ročníků. Vedlo to k snížení kvality vysokoškolského vzdělání a zároveň i ke společenskému znehodnocení titulu vysokoškoláka. Zájem o vysokoškolské studium potom zase přiměřeně poklesl a mnoho nově vzniklých vysokých škol zaniklo. Upravil/-a Jan Hlaváč 6.2.2006 06:52:31. Důvod: doplnění |
|
| Jaký je váš názor? Martin Schlemmer (5.2.2006 14:00:19)
|
| Potřebuje ČR více maturantů a vysokoškoláků, nebo by měl stát reagovat na poptávku firem po manuálních pracovnících? Proč nesouhlasí kraje s ministryní školství? Jedná se čistě o spor ODS x ČSSD, nebo mají argumenty krajských radních racionální jádro? |
|