1.března 2021 |
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
|
|
"Nemůžou mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělat obyčejné práce. [...] Hospodářská komora nyní potřebuje hlavně zedníky," prohlásil liberecký radní pro školství Petr Doležal (ODS). (zdroj)
"Jsme kraj turistický a s důlní činností, v těchto oborech není zapotřebí lidí s vysokoškolským vzděláním," říká Kamil Řezníček (ODS), radní karlovarského kraje (zdroj).
Bez skutečné školské systémové reformy jde asi stejně jen o předvolební rétoriku Janek Wagner ![]() |
Mám značné výhrady k dnešnímu způsobu vzdělávání na ZŠ a SŠ. A rovněž i k řadě VŠ, bohužel především těch pedagogických. Ale výroky pánů Doležala a Řezníčka jsou především velmi omezené (nechci být velmi hrubý) a připomínají doby před převratem. Jan Hlaváč: Poněkud chaoticky a la prima: ad 1. Snižování nároků na absolventy je podle mne nesmysl. Snižování nároků jsem začil koncem 70tých let na technice, nyní jde především o nastavení nároků při akreditaci a dalších kritérií. Bohužel stále jsme svědky, že se studuje pro bumažku. ad 2. Vzdělanců je stále v Česku málo. Polovzdělaných mraky. ad 3. Stesky Hospodářské komory vyplývají především z toho, že kvalitní řemeslníci řady profesí pracují v cizině a platová úroveň "obyčejné práce" v ČR je natolik nízká, že nemotivuje a nepřitahuje. Pokud jsme například dopustili, že ze škol odešli často schopní a kvalifikovaní učitelé dělat pojišťováky, tak se nelze podivovat, že absolventi SOŠ dělají dealery s čímkoli. Kvalifikovaných dělníků je dost, ale nejsou mobilní, nejsou motivovaní a "nahnání" další generace do učňáků podle sociálních inženýrů stejně nepomůže. Pokud tady pracují vysokoškolsky vzdělaní Ukrajinci jako pomocní dělníci, nikomu to nevadí. |
![]() |
Učni nebo maturantzi Dominik (10.2.2006 14:37:09) |
je k politování libereckého kraje, že má za radního pana Řezníčka, člověka s takovým nazorem |
![]() |
Z druhé strany: PG (9.2.2006 09:22:05) |
kanálu La Manche Tak snad honem ke druhé zdi a VŠ omezovat, ne? |
![]() |
Můžeme být všichni vysokoškoláky? Jan Hlaváč ![]() |
V zásadě souhlasím s názory uvedených politiků: K tomu podotýkám: 1. Zvyšování procenta vysokoškolských studentů přes určitou mez si nevyhnutně vynutí snižování nároků na absolventy. Ten, kdo prosazuje vysokoškolské vzdělání pro všechny, opomíjí rozdíly v IQ, nepřipouští, že vzdělavatelnost některých žáků a studentů je prostě omezená. Jak známo, vědecké výzkumy prokázaly, že inteligenční kvocient je z větší části dědičný a možnost ovlivnit jej vzděláním je v zásadě dost omezená. 2. Nadmíra absolventů VŠ vyvolá napětí na trhu práce, tržní hodnota ceny práce vysokoškoláka klesne, nadbyteční budou nuceni se vystěhovat, donuceni k neradostnému přizpůsobování se v cizím, cizorodém prostředí, k překonávání jazykových bariér, rezignování na individuální i skupinové identifikace. Život vystěhovalce byl vždy tvrdým chlebíčkem, byť by i probíhal zdánlivě v bavlnce. Je třeba zde bohužel říci, že kdo to neprožil, pochopí to jen stěží. K tomu je ještě možno dodat, že s nadprodukcí vzdělanců, pro které doma nebylo dost práce, se právě český národ potýkal již ve 2. polovině 19. století (V německé historické literatuře je to dáváno i do souvislosti s rozmachem novodobého českého nacionalismu) a proslul coby vývozce právníků do USA, lékařů na Balkán, odborníků a umělců všeho druhu do Ruska. 3. Je lehké říci, že obyčejné řemeslníky lze ve světě snadno sehnat. Přihlíží se při tom jednostranně k okamžitým hospodářským potřebám a často se zcela opomíjí, že s přijetím zahraničních dělníků přicházejí obvykle natrvalo do země lidé odlišné mentality, kultury, jazyky individuální i skupinové identifikace, což může ve společnosti vyvolat značné napětí, xenofobii, rasismus, náboženský fanatismus atp., čehož mohou pro sebe politicky využít političtí radikálové a případně ji i zcela destabilizovat, zabránit vytváření celospolečenského konsensu a zpochybnit funkčnost demokratického zřízení. Nedávné události v Nizozemí, Velké Británii, Francii a Austrálii, které se mohou kdykoliv opakovat v kterékoliv další vyspělé západní zemi (např. v SRN nebo Švédsku), jsou pro nás ponaučením, kam to může vést, když se jednoznačně přihlíží pouze k ekonomickým faktorům a faktory národně-kulturní, jazykové, náboženské atp. se opomenou! 4. V knize anglického historika Paula Johnsona: Dějiny dvacátého století je možno zjistit, že víra v možnost a vhodnost vysokoškolského vzdělání pro všechny se objevila v USA již v době vlády prezidenta Lyndona Bainese Johnsona v 60. letech minulého století. Vedla k horečnatému růstu nových vysokých škol, na něž nastupovalo až 50 procent příslušných ročníků. Vedlo to k snížení kvality vysokoškolského vzdělání a zároveň i ke společenskému znehodnocení titulu vysokoškoláka. Zájem o vysokoškolské studium potom zase přiměřeně poklesl a mnoho nově vzniklých vysokých škol zaniklo. Upravil/-a Jan Hlaváč 6.2.2006 06:52:31. Důvod: doplnění |
![]() |
Jaký je váš názor? Martin Schlemmer ![]() |
Potřebuje ČR více maturantů a vysokoškoláků, nebo by měl stát reagovat na poptávku firem po manuálních pracovnících? Proč nesouhlasí kraje s ministryní školství? Jedná se čistě o spor ODS x ČSSD, nebo mají argumenty krajských radních racionální jádro? |
![]() |