Úvahy a texty

Motto autora: "Přirozená sebeláska, Rozum v Srdci, filosofie Lásky, Správnost, rozvoj Vědomí, dobrá vůle a fantasie, svoboda, práce, hledání a nalézání Pravdy a nastolení Spravedlnosti je poznaná nutnost."

Mantra autora: "Vím, tedy Jsem. Jsem tedy chci. Chci tedy Vím."

Tento soubor textů z mého mladí je předzvěstí připravovaného díla: "Knihy světla pro poznání a pochopení sebe sama - Moudrosti Nového věku".

Obsah:

Úvod

Crazy Balady
- Bláznoství moudrosti
- Cesta s bratry
- Otevřené srdce
- Člověk a počítač
- O ekomostu
- O smrti
- Slova moudrých
- Slova o lásce
- Slova o štěstí
- Slova o životě
- Slova o přátelství
- Člověk je myšlenkou lásky

Hledání Podstaty
- Počáteční roky
- Pár upozornění
- O Podstatě
- Správnost
- Přemítání o správnosti
- Některé výsledky úvah
- Nejlepší knihy
- Prol-óm-íme bariéru
- Proroctví
- Osobní poznatky života
- Moudrosti
- Šílenost sama aneb návrat k nevinnosti
- O Bibli
- Závěrem

Výroky
- Výroky Mistrů
- Výroky a vybrané rozpravy s Karlem Novotným z Vilémova
- Výroky o Stvoření
- Výroky o Lásce
- Výroky o záměrech Metatrona
- Výroky o mužích a ženách
- Výroky k obrodě a Novému věku
- Výroky o čase
- Výroky o vesmíru, technice a přírodě

Co dělat
Použitá literatura

Úvod

Vše podstatné co člověk v životě hledá je napsáno v mnoha moudrých knihách. Touľil jsem a chci sepsat určitý kodex toho skutečně podstatného a vytříbeného Vědění a Moudrosti co jako lidstvo máme. Není to jen tak.. Vąak myslím si, ľe v době přelomu tisíciletí a Nového věku vodnáře docházíme k vyjasňování, co je pro nás podstatné, co ne, co má větąí hodnotu, co menąí, jakým směrem chceme jít a půjdeme! Kde jinde hledat odpověď nejdřív neľ-li ve svém nitru, v sobě samých...

Vlastní Vědomí, Smysl, účel a záměr existence je naąí hlavní ľivotní věcí. Domnívám se, ľe jsem obdařen základní ľivotní věci z vlastní přirozenosti dobře rozpoznat, jakľ takľ dle potřeby lidí pochopit a zvědět ono vąe podstatné pro náą plný a radostný ľivot..

V nynějąí době ono "podstatné" poznávám díky mému vzácnému příteli Karlovi Novotnému z Vilémova; mimochodem velice zajímavému člověku! Karel se povaľuje za inkarnaci samotného Boľství, bytost (duąe) Adonísis, tj. koordinátor inteligence působící na této planetě, který dosáhl komplexního Vědomí lidské matrice a sebeuvědomění!; schopného dát čistou moudrost a informace takových kvalit, ľe zcela mizí pochyb, ľe je napojen na Zdroj Vědomí archanděla Metatrona, jak se mi i daląím lidem, kteří s ním přiąli a přicházejí do styku, chtě nechtě nadále dokazuje.

Vąak Ten, kdo plně pochopil Smysl a účel Lidství, .. a svou inkarnací po sobě zanechává relativně "dokonalou představu o Bohu, jehoľ nikdo nikdy neviděl, ale přiąel On, jenľ nám o Něm řekl",- je myslím tím pravým, kdo materiál pro připravovanou "Knihu Světla pro SEBEPOZNÁNÍ" tvoří.

Nyní čtěte tuto předzvěst, různé texty z autorova bláznivého mládí, doplněné kapitolou některých výroků skutečných Mistrů filosofie.

Crazy Balady

Bláznoství moudrosti

Crazy, crazy! James Crazy Techno is dead! It´s my death?!

Měl jsem tuąení stínů, poznal jsem tajemství krásy, ohnivý keř jenľ ukázal Cestu, onehdá kdy byl lásky čas, techno chaos vybral nás! Ďábelská stvoření, jenľ plodí Země, či peklo? V síle větru se neudrľí, ani magický přítel vás nezachrání. Hříąný tanec pak tančí ta bláznivá duąe a Slunce za ní zapadá.. Nekonečné trápení proľívá Bůh, kdyľ vidí nás a posílá poselství lidstvu, jeľ poslední pomocí jest.
Neznámé bytosti v tichém ąeru, bezcenné vítězství, no přece se neposeru. Bolest srdce mám, kdyľ na svou lásku vzpomínám, a kdyľ ji vidím v budoucnosti jako tajemného démona vijícího a ąkemrajícího Měsíc o milost.
Ach, v radostném dětství, to se to ľilo, ale hmoto nás pohltilo. Nemoľný únik z lidských propletenců, jen milovaná smrt je východiskem? Beznadějná budoucnost to tak úplně není, vľdy» existuje milující láska, která vąe slyąí. Ach totální konec, den zúčtování se jiľ pomalu blíľí!
Vidíte spojení světla, záhadné talíře, jak zářící hvězda na vás hledíce. Poslední bojovník v sekundě umírá, ale přece jen něco v něm přeľívá. Nedozírná říąe fantazie jeątě ľije. Mít zběsilost v srdci či nevyzpytatelnou prozíravost, co je o co lepąí? Nejlepąí je být fatální pařan jenľ zapomněl na svět? Ne, lepąí být ą»astný blázen! Nekonečný příběh je můj blahodárný oheň, ani totální výsměch mě nevyvede z míry, já musím vědět!
Ach maminčina něha jenľ jsem cítíval, ľivotní trauma u ní zanechal. To vąechno techno ukázalo lidem na nebi znamení kříľe. Bláznivý ľivot dneąních lidí, technický počítač v nich uľ sídlí, zapustil kořen do jejich srdcí a brzy úrodu lid sklidí. Světový názory se silně mílí, nemilují ale smilní, kdyby jen měli tuąení souvislostí, ale to by museli konečně vědět co dělat a ne stále slepě jít za hmotným bohatstvím.
Jednotná jednota existuje ve vesmíru, ty znají tu pravou míru, ale naąe Země je hvězdou bláznů, kterou na nebi nenajdete. Líbezná slova ąeptající, pak do trnitého křoví nás hodící, jsme u konce to je jisté. Jen si zachovat radostnou náladu, abychom byly ti správní blázni! Osudová přitaľlivost vás vyláká, pak v bodu zlomu zlomí ani nevíte jak, v maximálním napětí bychom sladkou harmonii nikdy nečekali. Ale přece povíte si, cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Znát biblickou definici zázraku, pocítit zelenou jiskru v hluboko v srdci, to jeątě nic není kulminační bode. Vidíte obrovskou scenérii v blouznivém snu, co je to, ptáte se sami sebe - uľ je vám to jasné, Boľí soud právě v okamľiku nastal. Tajemství myąlenek jenľ si myslí, ľe ovládá, ale blázna ze sebe jen dělá. Zavinila to zlomená láska..
Mimozemská civilizace v horském sídle, koukáte jak po ránu, kdyľ nemáte brýle. Modlitba bohů je slyąet tajemně kolem. Okultní filozof jeľ se duchem stal, za podivných okolností se zatím neposral. A co vy? Změníte světový názor? Co je vlastně důleľité - jen Cesta! Jako mistr svobodných umění jí jít, jako on zaľít to největąí kosmické dobrodruľství. Jeho síla představivosti a fantastický zjev, musel to být ufon, na to vezmi jed! Bláhový jsou lidé jenľ chtějí poznat skryté nauky bez námahy a kázně. Čekajíc na děsivou dobu posledního soudu, velkou válku a na příchod nejposlednějąího dne, na Království Boľí jenľ přijde. Zábava chudých to nebude, dar záchrany dobrý lid dostane. Slova Páně vąechno praví a to nejjednoduąeji.
Poslední setkání se vzneąenou ľenou, na překrásné planetě jenľ nese název: "Světlo mořských vln." Ach ta nebeská bytost, jenľ poznala vás hned! Místo setkání nech» jest - vyąąí dimenze…

Cesta s bratry

Mírumilovní mimozemą»ané jsou naąe záchrana (nebo si poradíme bez nich)!?

Poznal jsem je! Jejich vesmírné vědění, při prvním setkání mi hlavou proąli vlny neobyčejné radosti, které bych ti přál poznat. Kdyľ hledím do tváře mým láskám z vesmíru, dostávám se na nejvyąąí moľný stupeň vzruąení, exstáze lásky, nepopsatelná radost, tajemná hloubka jejich harmonie se mě dotýká.
"Jste líbezní", řekl jsem a oni s úsměvem bez pohybu dál hledí do mých očí. Pak ten starąí pravil: "Dnes poletíme někam úplně jinam, kde to jeątě neznáą, bude to naąe poslední cesta, pak se budeme muset rozejít, nebo» náą úkol a poslání je splněno a daląí práce bude záleľet uľ jen na tobě, jak víą." Přikývl jsem, věděl jsem co mě čeká a v duchu jsem si přál nikdy neopustit tyto anděly z vesmíru a zůstat s přáteli navľdy. Vstoupili jsme do lodí, pocity a vąechno bylo tak nadpozemsky neuvěřitelné, ľe se to nedá vyjádřit slovy. Pravé svaté roznícení pro objevování vesmírna ve mně vzbuzovalo něco moc nádherného!
Cítil jsem sladkou harmonii energie kosmické lodě, byl jsem tam tak ą»astný. Dálkový impuls povolil START. Talíř se vznesl, riziková zóna překonána, přístroje v pořádku, v hyper-rádio-videofonu se objevil sám Jschwsch Ptaah, z jehoľ obličeje vycházela čistá láska a moudrost jeho slov, kterým jsem moc nerozuměl, nebo» jsem si odinstaloval analyzátor myąlenek, ale vycítil jsem z jeho mluvy kosanský interkosmický charakter jazyka. Sděloval jistá data pro přátele. V tu chvíly paralyzátor kmitů ukazoval vysoké hodnoty, jakýsi gyroskop se rozblikal. Přátelé mě ujistily, ľe se nemám čeho bát. Sledoval jsem let - Země jiľ zmizela dávno z dohledu i s celou naąí soustavou. Kolem lodi se pohybovali formace světla coľ vyvolávalo zajímavý efekt. Letěli jsme obrovskou rychlostí nebeskou bání a nebeské tóny rozlévali moji fantazii. Tu najednou vidíme Boľí oko, samotný střed naąeho vesmíru. Zastavili jsme a nechali jsme se unáąet pohledem na něco tak nevąedního. Vzduchem se vznáąel nekonečný půvab vesmíru, cítil jsem ze srdce vycházet Lásku. Hlas ticha tu najednou přeruąil harmonii zdejąího super-technologického světa, byl to hluboký mír naąich srdcí. Daląí pocity byly nepopsatelné.
Pak jsme letěli dál, prolétali jakési nadkosmické prostory omniverza a vlétli do jiné dimenze, coľ potvrzoval zdejąí počítač řízený poloorganickým mozkem. Nechtělo se mi tomu vąemu zde věřit, připadalo mi to jako sci-fi, ale brzy a rád jsem si zvykl. Touľebné přání pracovat s nimi v takovémto interdimenzionálním vozidle ve mně nadále vzrůstalo. Dolétli jsme cíle - uľ ani neznám název této vesmírné dimenze, ale nazval jsem si ji pro sebe "Dimenzí snů". Vąe se tu odehrávalo tak nevąedně s porovnáním s Shanou, jak říkali andělé naąí Zemi. Kolem bylo zlaté světlo a před námi se vynořilo překrásné město. Pomalu jsme přelétali nad ním, můj mozek byl zavalen nádhernou slastí z toho nádherného pohledu. Bylo to kouzelné město, které snad nelze najít ani v pohádce, zanechalo ve mně citové hodnoty nezapomenutelného řádu. Dál jsme se vydali jakýmsi obrovským tunelem cestou nesmrtelnosti za hranice lidského chápání, za hranici mozku. Uvědomoval jsem si v tu chvíli tisíce věcí, zskroměl jsem a zpokorněl. Slzy v očích a úsměv na tváři jsem nezadrľel ani kdybych chtěl chtít. Začínám chápat ten né uľ podivný vesmír, onu záhadu vąech záhad; poznávám ľivot a lásku v něm. Dokonce i zákonitosti z teorie relativity mi teď jsou jasnějąí.
A za tunelem to přiąlo, zdál jsem se být duchem, byly jsme v nevysvětlitelném nevysvětlitelnu, na nebo v něčem zvláątním, cítil jsem chvílemi bolest a chvílemi snad i radost, tekoucí plazmu, bardo, jakýsi zvláątní trans. A potom uľ jen hořečnaté třeątění těla. Nechápal jsem co se děje. Myslel jsem, ľe jsem zemřel, ale nechtěl jsem se vzdát za ľádnou cenu. Byla to jistě nepochopitelná dimenze, protoľe tam nebylo nic přesného, kdyľ jsem něco tuąil, musel jsem to podle algoritmu dekódovat, abych vůbec pochopil co vnímám. Bylo to víc neľ nejvyąąí exstáze, nikdy na to nezapomenu - křest ohněm, mystické víly, růľové kříľe, zlé koąíčky co mi drásali mysl a já nemohl nic dělat.. Bohuľel ani kapku utrousit, nebo» jsem jaksi neměl hmotné tělo, koąíčky byly opravdu hrozné, pak přiąly čáry, působící magneticko-gravitačním polem a různým tvarem mě ovlivňovaly - byly úzké dobré a ąiroké zlé, ty byly nesnesitelné jako koąíčky zlé karmy, jak jsem je později nazval.
Přiąlo ąíleně jasné světlo, velké mystérium se v tu chvíly zjevilo a zase odeąlo, nepoznal jsem vyąąí myąlenku neľ tuto. Nechalo to ve mně doľivotní dojem, hlubokou nesmazatelnou rýhu v paměti. Přátelé mě pak vysvětlovali co se vlastně stalo, jak jsme zalétly do jakéhosi mega-hyper-prostoru, abych dostal jeden z posledních nejdůleľitějąích poznatků o naąem vesmíru. Mohu ale prý i nadále rozvíjet poznatky trans-meditační duchovní koncentrací do svého Srdce, duchovním zrakem druhého stupně zkrz vąech sedm bran do modré knihy, která skrývá vąe-vědomost.
Po vstupu zpět do normálního prostoru 3D a do naąí planetární soustavy, na planetu Zemi, do státu Čechy, se bratři ze společnosti Universální Lásky se mnou láskyplně rozloučili a dali mi poslední prostá data k mému zvláątnímu úkolu pro záchranu naąí Země: "Kdyľ nebudeme ľít v souladu s Přírodou, zahyneme."

Otevřené Srdce

Pravím Vám lidé, probuďte se ze své slepoty, vľdy» nevidíte co činíte!

Otevřete své Srdce a propůjčte mu na chvíli svůj hlas. I kdyľ se máte sebelépe, nikdy nezapomínejte na ty co trpí a alespoň v přání proneste to co by jste opravdu chtěli, např. "Nech» jsou vąechny bytosti ą»astné". Kaľdá dobrá myąlenka pomůľe vám i ostatním. Miluji Jeľíąe, v pomyąlení na něj, co pro nás vąechny udělal a dělá mi kanou nezadrľitelně slzy. Jeľíą je láska, má nás rád a vidí nás co děláme, vidí aľ do hlouby naąich Srdcí, vidí vąechny ąpatnosti i ctnosti. Měli bychom se snaľit pochopit pravý účel bytí a chovat se dle toho.
Planeta umírá! ... a já se bojím ľe umřu s ní, prosím Boha o pomoc, prosím a doufám, ľe se k nám znovu vrátí mezilidská láska a láska mezi člověkem a přírodou. Věřím, ľe přijde doba, kdy vąichni budou ą»astní... Já budu ą»astný teprve tehdy aľ nikdo nebude trpět, ani fyzicky ani duąevně. A nechci umřít dokud nebudu alespoň trochu ą»astný ze ątěstí jiných. Miluji své bliľní a nedělám si legraci, miluji zvířata a vąe ľivé, nebo» jsem poznal mnohé - Srdce mi říká co je správné, co říkat mám, svědomí mě nutí co dělat mám. Jsem smutný, ąíleně smutný, hledím do zrcadla a brečím, protoľe vypadám jak maniak - poblázněný technista, který si říká James Crazy Techno tj. top-mega-ultimate-and-total-amigo-atari-techno-mad-crazy-maniac-raver aľ z toho jde pýcha.
Vzpomínám na to kdyľ jsem měl dlouhý vlasy a svou lásku Anítu... Vzpomínám a vzpomínky mě bolí, jak drápy ąelmy se mi zarývají do srdce a mě to bolí, moc mě to trápí, a já proti tomu nemohu nic dělat, co se stalo nevrátím. Ale věřím a o půlnočním modlení pod nekončícím nebem, kdyľ skládám slib Bohu, ľe budu hodný, a ľe budu dělat lidem jen vąe dobré, skládám slib mlčení.
Smutný hledím k vesmíru a pak padám do trávy a pláču. Touľím po té vytouľené zemi, zemi fantazie a dětského snění, chci utéct jinam, nevím kam, ale vím, ľe "tam", tam kde se cítím opravdu doma..
Nechci být litován, ani zvýrazněn, chci jen abyste věděli! Musíte vědět, kaľdý z nás. To proto, aby se kaľdý rozhodl jakou chce jít cestou, a ty cesty jsou dvě: buď cesta dobra a lásky nebo cesta zla a síly. Dobré je jít cestou poznání, pochopení a porozumění. ©patné je naopak nechat se ovládat vlastním tělem. Duch musí vítězit nad lidskými choutkami vąeho druhu. Ale to mnozí z nás vědí. Ale mnozí nepoznali svého vnitřního Já, nepoznali účel existence, nepoznali základní důleľité věci v ľivotě a ti lidé pak ani nevědí co vlastně dělají, nevědí proč vlastně ľijí, snaľí se přizpůsobit ostatním, stávají se z lidí pochodující konzervy. Můj účel je tady otevřít vám Srdce, abyste se někdy a to co často zamysleli nad tím co vlastně děláte, jestli přitom někomu neubliľujete, jestli jednáte tak jak by se mělo v kaľdé situaci a jestli se snaľíte odstraňovat své ąpatné vlastnosti, bojujete sami proti sobě, proti draku který sedá na naąe Srdce a zakrývá vąe dobré v nás a podporuje a nutká nás ke ąpatným věcem. Znám cestu jak být ą»astný, chci rozkvět Českých zemí, chci rozvoj naąeho Vědomí a celé planety, nebo» je na čase vrátit se zpět k přírodě a ľít s ní v souladu a v harmonii. Je to harmonie nekonečné a nepopsatelné krásné Lásky, Lásky která zná Zákon Stvoření, který my doposud z nevědomosti poruąujeme, ale záleľí na kaľdém, čím se přičiní k lepąímu ľivotu nás vąech a pro ty, co přijdou po nás.. Přece nikdo z nás nechce, aby naąi potomci vyrůstali na poničené planetě jako je ta naąe a nikdo se nechce z prosté upřímnosti rodit do takto degradované společnosti; a tak je na nás, abychom začali kaľdý od sebe samého k postupně důstojnému, čestnému, pokornému a prostému ľivotu, kterýľto jest tím - k pohledu Boľímu. Kecy? Moľná.

Člověk a počítač

Počítače nás seľerou! Skončíme ve virtuálním pekle?!

S hledáním smyslu filosofování je to podobné jako s hledáním smyslu ľivota. Po smyslu ľivota se nejméně naléhavě ptají ti, kteří ho více nebo méně instinktivně nalézají a pro které jejich vlastní existence je naprosto neproblematická. Člověk, který je průměrným způsobem spokojený, necítí naléhavou potřebu řeąit problémy smyslu vlastního ľivota. Mé zvýraznění kladení problému smyslu filosofování signalizuje skutečnost, ľe se soudobým "konzumním" stylem není vąe zcela v pořádku. Patrně jiľ tím, ľe je to konzumní styl. Za tím vąím nepořádkem vidím víc věcí, a mezi nimiľ je i počítač jako stroj, který nás aľ moc ovlivňuje a sám na sobě samém mohu pozorovat změny způsobené právě počítačem. Myslím si ale, ľe to závisí na jednotlivci, jak hodně propadne počítačové mánii. Nejhorąí jsou ti, kteří ani nevědí, ľe jsou obětí něčeho takového. Já jsem se naątěstí úplně neutopil v této řece počítačů a virtuální reality a včas jsem se probudil.
Dívám se teď na věc z větąí výąky a snaľím se pochopit věc z globálního hlediska. Například počítačové hry. Zcela je chápu, mají často ąpatný vliv a hráči to vědí, ale hrají dál. Děti si nezvykle zvykají na zabíjení na computerech, ľe se vraľda pak snadno stane jejich denním chlebem v jejich hrách. V Anglii v 80.letech dokonce dvě děti kolem deseti let zastřelily své rodiče, vraľda se pro ně stala normální věc, a kdo se jim nelíbí, toho prostě oddělají, řekli si. Kde hledat kořeny těchto věcí? Větąinou to začíná tak, ľe dítě opouątí vąechny své zájmy a věnuje se svému počítači víc neľ je normální. Počet her, které vlastní se ani zdaleka nedají srovnávat s počtem hodin, které stráví jejich hraním. Počítačový hráči se ale po vtaľení do tohoto světa ve ąkole nijak nezhorąují. Tolik jsou asi ti obyčejní hráči. Zlozvyk začíná s daląími věcmi v ľivotě hráče nahrazovaní počítačem. Hráči často začínají opomíjet své povinnosti ve prospěch hraní a za peníze určené k jinému účelu, hrají. Stále a stále. Případů je hodně. Stojím na straně bojovníků proti počítačové mánii. Důleľité je podporovat autorská práva softwaru, nebo» to je jedna velká ochrana před počítačovým zlem. A kdyľ pouľívat počítač, tak proto, k čemu slouľit lidem má, tj. k vąestranné pomoci lidem, pro výuku a výzkum, pro zábavu uľitečnou; nejlépe k hraní logických her a programů, rozvíjejících uľivatelovo Vědomí atd.
Lidská bytost je Universum v malém, to je jistá věc. Člověk je zrcadlení kosmu a je tedy Mikrokosmos. Jsme v realitě, jeľ je také virtuální, jako ta na počítačích. Vesmír má pravděpodobný tvar lidského těla. Jelikoľ je nedílnou součástí hmoty vesmíru, je součástí Podstaty a sounáleľitosti - moľná to tuąí, ale nedovede vyuľívat svých schopností, a tak technikou si dopomáhá, aby byl jako celý člověk. "Technika nahrazuje jeho smysly, které jsou soustavně otupovány a je sniľována jejich rozliąovací schopnost, je bráněno propojenosti smyslů v rámci celku Země. Člověk naslouchá přístrojům, nikoli sobě a svému srdci, přírodě a přirozenosti vąehomíra. Člověk se bojí vzdát hmotných jistot, bojí se být bez opory, protoľe víru v sebe, vnitřní oporu ztratil." Tak nějak to alespoň dokazovali ekologové na mezinárodní konferenci na podzim roku 1992 v Mostě.
Svědomí člověka, přes to vąe co dělá, dále kouąe a bude kousat a ľrát dokud se člověk nezmění. Lidé bádají, rozčleňují svět na části, ty jsou zkoumány, ale částí stále přibývá v podstatě geometrickou řadou. Stačí se podívat do paměti počítače, jak je vąe roząkatulkované, a jak toho softu stále přibývá aľ nakonec nestačí pamě». Člověk se topí v záplavě informací, a proto vytváří daląí a daląí technická zařízení, ta poľírají stále více energie zemské biomasy, mnoľství přístrojů a techniky roste. Obory vědy se dále ątěpí a zaplavují lidstvo. Probíhá záplava vědy a myąlení. Přestáváme chápat komplexně, nikdo jiľ není dávno schopen zvládnout základy vąech vědních oborů, chápat vztahy, dotyky, celistvost ve svém metamorfním vývoji a stálosti. Je to moľná těľké. Ale je to pohled jen z jedné strany. Z druhé strany lze podotknout, ľe bez techniky bychom byly ztraceni, to je jistá věc. Řeąení? Navrátit se rozumně k nevinnosti přirozenou evoluční cestou. Začít výzkum a vývoj ekologické techniky a astrální techniky.
Počítač má svůj vnitřní hlas, který mě taky dosti napadl, snad nejvíc a dnes poznávám následky. Ach, kdy já se tím vąím prokouąu ke Světlu? Bůh mě vidí a já Ho taky. Ten vnitřní hlas počítače je samozřejmě techno music, hudba počítačů, syntetický samplery vystihující pocity technických bláznů, pak i pocity přetechnizovaných lidí, jako jsem býval a často jeątě jsem i já. Chybí tomu harmonie a láska, kdosi pronesl, a má pravdu. Moderní hudba se podle mě bude obracet k lepąímu, ale to nejdřív musíme přeľít začátek nové éry - Techno. Pak přijde a je tu trance, teprve se rozjíľdí, dále bude z diskoték a z exstasy klubů slyąet rave a z rokáčů jakási ąílenost. Dlouho to lidi nevydrľí, protoľe uľ to nebudou lidi ale ąílenci (tzv. raveři) a ti to jeątě chvíli vydrľí, ale aľ uvidí následky svého činění (spíą ostatní uvidí dead ravery, raveři uvidí nebíčko nebo spíą peklíčko), tak ... toho nechají. Pak přijde i k nim ona harmonie ľivota, harmonie lásky, ufonská hudba, Love space music, hudba jako je Enigma s LP Kříľ Změn nebo Mystérium ľivota z edice léčivé tóny a mnohé daląí, jenľ vystihuje naąe lepąí pocity.

O ekomostu

®e by se lidstvo konečně rozhodlo pro cestu dobra?

"Láska, ačkoliv často klame, slibuje alespoň uspokojení a radost, kdeľto náboľenství ľádá, abychom byli hotovi konat smutné a umrtvující skutky. Naąe blaľenost pramení z rozkoąe, srdce ví, ľe nejsladąí ze vąech rozkoąí jsou rozkoąe lásky". Takto rozmlouvají dva lidé a já vidím, ľe rozhovor se dotýká i mě. V ľivotě se také rozhoduji zda jít cestou náboľenskou, která je ctnostná, ale ne snad ta křes»anská velkodavová, která jiľ několikrát potlačila svůj vztah k přírodě a odstranila její uctívání, kde člověk se postavil na místo Boľí a snaľí se a dokonce si to i myslí, ľe je nadřazen přírodě. Tuto cestu nevidím jako tu, o které mluvil před dvěma tisíci lety Jeľíą. Váľně vąak přemýąlím o té pravé Cestě, o Cestě mystické, která jest vąak tajemstvím.
Na druhé straně stojí láska, a tak se někteří lidé snaľí rozhodnout jakou cestou se vydají, ale to je jiľ kaľdého jeho problém jestli je veden Rozumem, Srdcem nebo něčím jiným. Je ale dobré myslet srdcem, cítit mozkem a poznávat s láskou, nebo» jak se říká - jediná pravá cesta je cesta dobra a kdo z té cesty sejde, obvykle trpí a často ani neví proč musí v ľivotě trpět, neví ľe vąe co udělá se mu vrátí v dobrém i zlém. Je důleľité vědět, ale nejen vědět, ale i konat dobré skutky a být schopen sebereflexe, coľ můľe být problém mnohých, třeba z naivnosti.
Jo, četl jsi někdy Fulguma? Má překrásné kníľky, umí myslet srdcem, v kníľkách rozdává lásku. Tak taky kdesi píąe, ľe moč je jakýsi elixír mládí. Jeden borec z východu ji pil od mládí, kaľdý den tři ąálky a v ąedesáti letech vypadal na čtyřicet. Dá se tomu věřit? Co myslíą?
Čemu vąak se věřit dá, jsou závěry a poznatky mezinárodní ekologické konference v Mostu v listopadu roku 1992 ve světle nového paradigmatu.

O smrti

Rád kreslím, maluji - zvířata, obličeje lidí, ale i přírodu. Je to nádhera umět malovat a rozvíjet svou fantazii, svět v té chvíli pro mě jakoby zmizí a ty jsi jen ten obraz. Hudba, to je taky krásná věc, hlavně ta vesmírná, co probouzí lidi a vyvolá v nich sladké vlny ątěstí. Je mnoho krásných věcí na světě, ale zdá se mi, ľe těchto činností kvůli strachu a starostem lidí stále ubývá.
Zde jiľ naráľím na smrt, na smrtící myąlení a vědomí mnohých lidí, tomu já říkám smrt. Smrt je pouze v naąich myąlenkách. Kdyľ si vezmu takové umění, to je věc, které smrt nemůľe ublíľit, proto ho mám tak rád, je součástí mého ľivota. Mám rád ľivot, a mnohem raději se bavím o něm. Ale je tu i smrt, konec ľivota. Smrt pro mě byla dlouho nevyřeąenou záhadou. Obsáhnout ji a plně ji pochopit znamená smrt proľít. Rád bych ji proľil, no a vlastně ji i nakonec zaľiji, a tak mám o jednu radost na světě navíc.
Na smrt mám jiľ dnes, řekl bych skoro ucelené názory. S otázkou smrti dávám svou náklonnost hinduismu, inkarnaci, koloběhu ľivotů. Mám zdravý pocit, ľe člověk má duąi. Duąe s člověkem neumírá při přechodu - tzv. smrti, jak my ji povětąinou chápeme. Nesmrtelná duąe, se podle mě, stěhuje ze starého těla do nového, z jednoho těla do druhého. V období mezi ľivoty se duąe člověka vyskytuje v zemském obalu. Snad je to jiná dimenze, v tom jasno zcela nemám, co je to za dimenzi, ale dokáľu si ji dobře imaginárně představit. V posledních amerických filmech, na které občas chodím do kina, se mi líbí scény, kdy duąe opouątí tělo, vznese se někam nad něj a pozoruje jeątě, jak bědují nad tělem jeho příbuzní. Je to roztomilé, jak si to lidé představují. Duąe pak najednou opouątí místnost, letí jakýmsi tunelem k velkému a jasnému světlu, aľ s ním splyne. Moľná to tak i bude.
Jednou jsem kdesi četl názor, ľe člověk po smrti přijde před tříčlennou komisi, která mu určí daląí ľivot, dle toho jak poslední ľivot ľil, zda dobře či ąpatně. Podle toho dostane i nové tělo, rodiče, prostředí, prostě vąe, co si právem zaslouľí. Věřím, ľe kdyľ uľ neexistuje spravedlnost mezi lidmi, existuje alespoň mezi nebem a zemí.
Co nejvíc nemám rád, co se týče daného tématu, jsou sebevraľdy. Uľ to, ľe na sebevraľdu teď myslím, se mi hnusí. Sebevraľdou se člověk jen zatíľí a poąkodí. Dokoná-li takový nějaký neą»astník sebevraľdu, vzal vlastně ľivot zdravému tělu, coľ se v příątím zrození projeví tím, ľe se takový člověk musí narodit mrzákem, kdyľ si zneváľil toho, co mu bylo přírodou dáno. Ovąem neľ se stane mrzákem, jeho duąe bude po dobu, o kterou si ľivot zkrátil, proľívat proces sebezničení, snad kdesi na Měsíci, ľe je tak pochmurný, píąe se v Novém poselství, a zde na Měsíci si musí opakovaně proľít to hrůzné divadlo a bolesti. Zde vidím uplatnění názoru, ľe kaľdému se dostane toho, co chtěl. Co je zajímavé, je to, ľe mrzáků je mezi námi přibliľně stejně tolik, kolik lidí průměrně spáchá sebevraľdu. Vidím v tom souvislost. Z této domněnky vąak zatím nedělám závěry, není zcela prozkoumaná, ale stálo by to jistě za to. Jeątě k tomu neą»astníkovi. Po uplynutí doby psychického strádání mezi ľivoty se nakonec opět navrací na Zemi a nyní musí čekat, aľ se vyskytne nějaká jaksi také karmicky zatíľená ľena, která má porodit mrzáka, aby mohl do jejího ľivota vstoupit. Bylo by pochopitelně nespravedlivé, kdyby nezaplatil účty z minulé inkarnace, a proto i s touto otázkou by měl počítat, nebo» i tyto účty musí bezpodmínečně vyrovnat. Takový neą»astník si z nevědomosti přidělá velké utrpení a více práce.
Tady se jiľ dostávám do fáze narození v novém těle. Člověk, respektive lidská bytost, vstupuje do lůna matky v období od početí po dobu narození. Člověka po narození dost ovlivní postavení planet soustavy a to v daném čase a místě a na základě toho pak lidé vypočítávají horoskop daného člověka.
Myslím, ľe lidé, kteří ľijí správně, se znovu narodí ve vyąąí formě ľivota. Naopak za zlými skutky vidím cestu příątího ľivota ve formě niľąího člověka či aľ zvířete. Tak nějak podobně se jeví i filosofie hinduismu. Mám za to, ľe koloběhu ľivota a smrti se musí dát uniknout, vím, ľe existuje Bůh a proto si i myslím, ľe Bůh chce, abychom se zdokonalili natolik, dokud nebudeme samy jako On. Trvá to jistě mnoho milionů let. Vím i, ľe se dá vąe urychlit. Slyąel jsem ledacos o mystické smrti, o mystické Cestě, která člověka vede k Bohu samému, a pomalu vím i proč. Věřím, ľe se dá koloběhu ľivotů uniknout a přestoupit do vyąąí formy ľivota, do vyąąí myąlenkové vibrace, tam kde dnes jsou někteří mimozemą»ané, kde je například Jeľíą. Ale ne ľe bych chtěl něco jen tak za nic. To by ani neąlo. Dostat se dál, znamená být úplně jiný, neľ jsou dneąní lidé. To se nedá srovnávat s člověkem naąeho typu. Hlavní váha leľí na duchovní práci, na stálém odříkání si v ľivotě, na ctnosti, skromnosti, prostotě, pokoře, vytrvalosti, děkovaní za dobré i zlé atd. Ale určitě to stojí za to. Moudří Tibe»ané, Indové a daląí přírodní kmeny toto jiľ pochopili dávno. Evropané a Amerika bohuľel zatím asi ne.
Ale zpět k smrti; kdyľ vezmu problém dětskýma očima, vezmu si mé narození, tak si na nic podobného nevzpomínám. Proč bych se tedy měl bát smrti? Určitě to bude něco podobného jako bylo narození. A co já vím, Bůh je hodný, mě by trpět pro nic za nic nenechal. A kdyľ v ľivotě trpím, tak vím vľdy za co. Smrt, to bude jen přechod, vnořím se zpět do stavu, kde jsem byl, neľ jsem přiąel do tohoto světa. Docela se těąím, a lituji ty, co to nechápou. Smrt, to bude konečně aspoň něco. Ale lepąí je ľít!
Mezi ľivotem a smrtí jsou pro mě nejdůleľitějąí ty neją»astnějąí a nejstraąnějąí chvíle ľivota, nebo» ty jsou překáľkami v mém vývoji, které musím proľít, cítím, jak jsou pro můj duchovní růst důleľité. Závěrem bych dodal, něco, co mě mrzí, a to, ľe umíráme horąí, neľ jsme se narodili. Je to chyba naąe, nikoli přírody.

Slova moudrých

Kdo dnes neuzná, ľe je blázen, bláznem je, protoľe kdo je tu - ten je tu za trest, ten je karmicky zatíľen. Uľ jste někdy viděli pravou lidskou bytost? Je to ątěstí ji potkat, to asi proto, ľe takových tu chodí jen málo. Ale byli zde, kteří mě fascinovali, jsou to hlavně: asketa Gotámo zvaný Buddha, Jeľíą Kristus, Seneca, Jan Hus, Jan Ámos Komenský, Mahátma Gándhí, Albert Einstein, Ab-ru-ąin, a daląí. Z těch soudobých to jest Václav Havel a logický blázen Karel Novotný.

Slova o Lásce

Lásko vąech lásek, otevři nám srdce a ukaľ nám svou pravou tvář! ... Láska, to se nedá vyslovit, je to největąí co znám, nikdy nic nepotřebuje a vľdy jen dává. Milovati a být milován, to je největąí ątěstí na světě. Jen zamilovaný má právo být nazýván člověkem, nebo» ten se tak i chová, je ukázněný a rozumný, za předpokladu, ľe cítí mozkem. Láska se podobá stromu - vyrůstá sama od sebe, zapouątí hluboké kořeny do celé naąí bytosti a nezřídka nepřestává kvést a zelenat se ani na rozvalinách naąeho srdce. Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě. Víą, vąechny bytosti chtějí býti ą»astní a proto - vąem bytostem věnuj svou lásku. Miluj a budeą milován.
A hlavně, netrhej motýlům křídla, protoľe oni potom pláčou. Neąlapej po kytkách, protoľe kytky krásně voní. Nezabíjej lásku, protoľe láska je křehká jako ta kytka. Prosím, nezabíjejte lidi, protoľe lidi se mají rádi.
Z lásky vznikl veąkerý ľivot a nebýt lásky nebyli bychom. Člověk je myąlenkou lásky. Proto si myslím, ľe hodnotu Lásky musíme chránit a roząířit Ji zas po celé planetě.

Slova o ątěstí

Nejkrásnějąí čtení na světě jsou pohádky. Já miluji pohádky! Ale pravdou je, ľe není hezčích pohádek neľ jsou ty, které píąe sám ľivot. Kolísání kolem pevného bodu je ľivot a ątěstí v něm je jistota, ľe tento pevný bod existuje. I kdyľ ątěstí není proto, abychom ho naąli, ale proto aby se hledalo. Největąím ątěstím člověka je, kdyľ můľe ľít pro to, zač by byl ochoten zemřít. Otcem ątěstí je předevąím práce. Nikdo se nestal naprosto ą»astný svou leností. Záleľí na nás, kam si nasadíme la»ku naąeho ątěstí, pak je člověk ą»astný natolik, nakolik se sám pokládá za ą»astného. A nezapomeňme, ľe ątěstí se hledá těľce a ztrácíme jej lehce. Podobá se zdraví, dokud ho máą, ani si ho nevąimneą. ©těstí neseą v sobě.
Kdo je stále veselý, ten je ą»astný - a kdo je ą»astný, ten je dobrým člověkem. A neją»astnějąí je ten co dává ątěstí největąímu počtu lidí. ©těstí nespočívá v tom dělat vľdy to, co chceą, ale v tom chtít vľdy to, co děláą. ©těstí je jen muąka zlatá... a tak, nikdy se nevzdávej a ona si tě sama vyhledá!

Slova o ľivotě

Milujeą ľivot? Pak tedy neztrácej čas, nebo» čas je tkáň, z níľ se ľivot skládá. Ale v ľivotě nikdy nespěchej - spěchá čas a to stačí. Ten krátký čas ľivota je dostatečně dlouhý na dobrý a čestný ľivot. ®ivot je předem naprogramovaný, jedním Programátorem. To se lidem často nelíbí. Programátor naprogramoval dinosaury a pak je vymazal. Programátor naprogramoval lidi a ty v novém věku při Boľím soudu také vytříbí. I to je ľivot. ®ivot není dobro ani zlo, nýbrľ pouze místo pro jedno, čemu dáme přednost, a kaľdý kdo ví, také ví, ľe jediná pravá cesta, je cesta dobra pravé lidské bytosti. ®ivot shledáą jako krásný, kdyľ uděláą něco dobrého a spravedlivého. Jenom ľivot, který ľijeme pro ostatní, stojí za to ľít.

Slova o přátelství

Jedna duąe ve dvou tělech, která zdvojnásobuje radost a na polovinu zmenąuje bolest - to je přátelství, je to láska bez křídel. Přítel ví vąe co vy a má vás stále stejně rád. Hloupý přítel je pro mě ten, co mi na vąe kývá, co řeknu, takového nepotřebuji. Můj stín kývá přesněji. Opravdové přátelství se dlouho hledá a jak se najde, je jeątě vzácnějąí neľ opravdová láska. Takový přítel napomene, řekne pravdu do očí - takového si váľím. Je krásné ľít a v ľivotě se smát, vąak jeątě krásnějąí - je mít někoho rád.

Poznámky: 1. tímto díky příteli Indimu za některá data z jeho deníku,
2. stejně si myslím, ľe Země je peklem jiný planety.

Člověk je myąlenkou lásky

Jo, kdo chce hýbat světem, a» pohne nejdříve sám sebou a kdyby něco, tak víte jak, a jestli nevíte, tak jako ľe nic. Jste tím o čem jste přemýąleli a čím jste sami sebe učinili! Člověk se můľe stát vąím, ale hlavně by měl zůstat člověkem. Můľete chtít cokoli, ale nemůľete chtít abyste chtěli, v tom je ten problém. Kdyľ chcete něčím být, musíte mít nejprve myąlenku, první bývá vľdy myąlenka, ta se potom vůlí realizuje. Ve svých neúspěąích hledejte prvky budoucího úspěchu. Chu» k práci je první podmínkou k úspěchu, vytrvalost druhou. A dělejte takovou práci, která nikomu neąkodí, a která přináąí ostatním radost. Ale, člověk se stal vąím moľným, jen ne tím čím by měl: teď, kdyľ se naučil létat jako pták, potápět se jako ryba, mu uľ zbývá jediné: naučit se ľít jako člověk! Ale čím více poznávám některé lidi, tím více si váľím dobytka.
Váľit by si měl člověk vąeho, hlavně toho co nám předali naąi předkové. Váľíte si třeba vzduchu? Cenu vzduchu poznáte aľ kdyľ se dusíte. A jestli to takhle půjde s námi dál, poznáte to brzy na vlastní plíce, proto raděj občas nosím respirátor (a v nebezpečí i píą»alku). Aľ lidé porazí poslední strom, uloví poslední rybu, otráví poslední řeku - pochopí, ľe peníze se jíst nedají. Kdy to bude? Snad nikdy.
Ach, odpoutat se od vąech pout tohoto světa a tohoto ľivota a uvidět v dáli zářit znamení, znamení, které nezklame a které splní vąechna přání, přál bych si aby byli vąechny bytosti ą»astné, aby jednou vąichni pochopili Podstatu bytí a poznali samotného Stvořitele!
Mě nebolí ani tak má vlastní ztráta dívky pro nevěru a zklamání, ale to, ľe se to samé stále opakuje u mnoha mladých neznalých lidí, kteří naletí a vytrvale věří na lásku a ti co se jiľ zkazili kazí daląí a daląí. A proto dokud ľijeme, učme se alespoň jak ľít.
Nejmocnějąí člověk je ten, který přemůľe sám sebe, ale podle zkuąeností vím, ľe je to nejtěľąí boj na světě. Takový člověk jiľ nemá daleko od boľství. Ale kaľdý člověk je bohem, jen si to musí uvědomit, pak si teprve začne vąeho pořádně váľit.
Nikdy se nebojte přátel, nanejvýą vás zradí. Nebojte se nepřátel, nanejvýą vás zabijí. Bojte se lhostejných, ti nezabíjejí ani nezraňují, ale jejich mlčením dochází na světě k vraľdě a zradě.
Jděte s tím, kdo vás má rád.. Rozumný muľ můľe být zamilován jako blázen, ale ne jako hlupák. Kolikrát se opravdu zamilujete, tolikrát se úplně změníte. Čím víc milujete, tím víc trpíte. Rozum asi slouľí jen k tomu, aby bylo čím zraňovat srdce. A někdy znovu rozpálit uhasínající lásku je stejné jako znovu zapálit uhaąenou cigaretu - tabák zjedovatí a láska také. Touľit, věřit, odevzdat se, vąechno obětovat, mít někoho raději neľ sebe - v tom vidím ono nenapodobitelné kouzlo lásky. Často lidé, kteří se kdysi milovali, chodí dnes kolem sebe nevąímavě, coľ je politováníhodnějąí lidský vztah neľ nenávist; sám jsem okusil ten děsivý pocit a poznal jsem, ľe je sluąnost alespoň pozdravit. Kdo chodí s dívkou z opravdové lásky, nevyľaduje po ní hned sex. Dosáhnout ątěstí v lásce znamená obětovat vąe touhám druhého. Je lépe v lásce zklamat neľli ji dlouho předstírat. K tomu, aby člověk dobře viděl, nestačí mít otevřené jen oči - k tomu je třeba otevřít i Srdce.
Hloupost věřit na zázraky - spoléhejte na ně! "Chtěl bych" neznamená nic, ale "chci" dělá divy, to si pamatujte. Smích není ąpatný začátek přátelství ale je jeho nejlepąím koncem. A jeątě něco: zkazit se dá vąechno, i láska, i běh. Tak pozor.
Přirovnání pravdy? Pravda je jako cibule - kdo z ní chce strhnout slupky, často pláče. Přísloví? Oheň do papíru nezabalíą. Asi si říkáte: vąechny různé zásady tu jmenuje nebo uľ jsou napsány v knihách, nyní jeątě zbývá je taky uskutečnit. Důleľitějąí je mít předci v zásobě činy, neľ mnoho slov. - To je pravda, měl bych teď zas raději chvíli konat neľli mluvit a psát, a tak toto je prozatím poslední balada a aľ zas něco nového budu vědět, nechám si to raději na svatého Dyndy pro zájemce. A nakonec - ti kdo pochopí, ľe: vąe co je není a vąe co není je, ti jsou na dobré cestě k dokonalosti! A na úplný konec bych podotkl: kdo neuzná v dneąní ztracené crazy době, ľe je crazy - ten je opravdu bláznem, a nebo si to alespoň myslím.

Zamilovaní jsou největąí blázni. Člověk je myąlenkou lásky! Já miluji vąechno.

Hledání Podstaty

Znáte ten pocit, kdyľ se sedíte sami v horách, letní den pomalu končí a vy hledíc do ąirých dálek, lehký vánek vám lehce zaąeptá do uąí, klid a mír na duąi a vy vychutnáváte ten překrásný západ Slunce... Vzpomínáte na ľivot, přemýąlíte nad boľstvím, myslíte na lásku a milujete. Pak pronesete v tom zázračném pocitu ątěstí a lásky touľebné přání -

" Nech» jsou vąechny bytosti ą»astné! "

Poněvadľ je čím dál tím víc lidí, co si uvědomují jakousi PODSTATU, souvislosti dějin a jsem jeden z nich, rozhodl jsem se, ľe bude dobré, zajímavé a snad i důleľité, kdyľ o tomto tématu něco napíąi a utříbím si tak zároveň své dosavadní poznání o Podstatě, o Pravdě, jak ji vidím.
Mám jisté tuąení souvislostí týkající se naąí budoucnosti, a to jistě ne sám. Kaľdý ví, jak dnes na tom celá planeta je -

krásná planeta leľí pod tebou, ptáą se: co asi lidé s planetou provedou?

Osud Země a lidí mě zajímal čím dál tím víc s postupujícím poznáváním ľivota, s pohledem na umírající okolní krajinu.., a tak dnes o tom píąu své zatím ne zcela dokonalé názory, proto studuji ekologii a ľivotní prostředí a zabývám se filosofií, ale také ve svých názorech vidím moľné mírové řeąení pomocí nové psychologie a filosofie lásky.
Obecná filosofie mi slouľí k hledání sebe sama, k nalezení cesty pravé lidské bytosti, k umění ą»astně ľít, ale hlavně nalézt odpovědi na základní lidské otázky. Předkládám své odpovědi na tyto a daląí otázky. Mé touhy vedou k tomu, ľe Pravdu, tento dnes vcelku nereálný pojem, budu hledat navľdy, dokud s ní nesplynu v jedno. Pokládám se proto za ąílence.

Počáteční roky

Jako mladý jsem se často velice trápil, a to hlavně nad počínáním některých lidí, nechápal jsem, kde se v nich bere tolik zla k ubliľování druhým (i slabąím), nechápal jsem, kde jsem se to narodil. Začal jsem přemýąlet o vąem, o světě, o dobru a o zlu, o tom kdo jsem a proč tu jsem, jaký to má smysl, o zdejąích lidech a jejich vztazích, o moľném ľivotě na jiných planetách.. Prost vąech zvláątních výhod, jsem si zvykal na dosud neznámý ľivot. Uľ tenkrát jsem pocítil potřebu poznávat: sám sebe, svůj pravý účel, tajemství naąeho ľivota, a daląí věci jenľ mi nikdo nenaučil a nikdo mi je nesdělil (snad mi to jen naznačovali pohádky), a přitom toto jsou nejdůleľitějąí věci na světě! Poznal jsem, ľe někteří lidé dokáľí neuvěřitelné věci, např. sám sebe pozvednout, běľet stovky kilometrů bez zastávky (lun-gom-pa), manipulovat s věcmi na dálku, zastavit mouchu v letu, otočit panenky o 360 stupňů, telepaticky přenáąet informace, léčit ostatní lidi ... a mnoho daląích věcí. Byli to pro mě moc zajímavé věci a tak jsem se rozhodl, ľe odhalím jejich tajemství, ľe odhalím pravdu. Začal jsem hledat, začal jsem číst. Po čase jsem pochopil, ľe není dobré učit se psychotronice, ąamanství, zneuľívat tak darů Ducha Svatého, pochopil jsem, ľe tyto věci jsou darem jen těm lidem, jenľ si to zaslouľí za svou duchovní práci.
Dál jsem hledal něco, sám nevím co, ale věděl jsem, ľe je to nehmotné a funguje to. Setkal jsem se s mystikou, s Novým Poselstvím z Prahy a poznal jsem, ľe to je ta kniha, kterou jsem hledal. Zvěděl jsem, ľe je mystika věděním a součastně praxí (Cestou), jak se můľe ľivoucí člověk spojit se svým Tvůrcem. Vede k poznání a pochopení Boha - Ducha ve vesmíru i v sobě. A tak jsem začal mystiku povaľovat za skrytou pravdu nejvyąąí, stala se mou láskou. Začal jsem se učit - myslet srdcem, cítit mozkem, pomáhat trpícím, a dělat to, co můľu udělat sám. Děkovat za milost kaľdého dne, za ochranu a pomoc, za sílu. Prosit za vąechny, kdo hledají světlo, za sestry a bratry, kdo trpěli a pro sebe nechtít vůbec nic. Jeątě jsem se to vąak dobře nenaučil; mám být prý z ticha (mi z nitra ąeptá, ale chci psát dál). Začal jsem se učit správně ľít, a vľdy je pro mě nejhorąí to, kdyľ něco vědomě udělám, ač je to proti mým zásadám. Poněvadľ boj proti svým ąpatnostem se stal tak těľký, snaľil jsem se mu vyhnout, ač jsem věděl, ľe nesmím, ľe musím bojovat upřímně, pokud chci něčeho dosáhnout, ovládat se.
První neúspěchy ľenou k rezignaci, k nedůvěře v sebe. Přesto jsem se osobně snaľil bojovat dál, aľ dodnes. S příchodem nové počítačové techniky, jsem se začal věnovat i jí, byl pro mne mnohem lákavějąí ľivotní styl art-techno, stal se pro mě oslavováním budoucí apokalypsy, posledního soudu, katastrof a ničení zla. Pařil jsem a jeątě občas pařím na počítači tisíce her, které nic moc dobrého často bohuľel nepřináąí, ďáblík mě odlákával od pravé cesty. Začal jsem občas poslouchat mimo počítačové hudby a techna také dojemnou, láskyplnou a hříąnou Madonnu, ale i trance a rave - techno ąílenost samu. Hudba se stala projevem mých pocitů a pohledů na okolí, v kterém ľiji. Poznal jsem tak i v sobě ąpatnosti, jenľ v sobě nesu; např. ľe jsem málo vytrvalý, dokáľu být líný jako prase, ľe neľiji jak opravdu chci a jeątě se snaľím občas poučit druhého, jak se má ľít. Touľím po tom, aľ jednou skončí veąkerá ąkola a finanční zajią»ování, a já se budu moci věnovat tomu, čemu chci.
Nechci vąak utíkat před světem někam do hor, i kdyľ bych nejraděj odletěl s UFO. Utíkat ne - to bych utíkal i sám před sebou; chci ľít mezi opravdovými lidmi, které mám rád. Jakou práci jednou budu vykonávat, mi je neznámo, myslím si a vľdy jsem si myslel, ľe dokáľu úplně vąe, v tom mám víru nejpevnějąí, v tom jsem crazy. Občas myslím, ľe budu malovat a kreslit, jako za mlada a být tak dobrým umělcem. Nebo skládat totální hudbu, jenľ by nenacházela konkurenci? Nebo vymýąlet a konstruovat vynálezy, jenľ by lidem co nejvíce pomohli? Nebo být jak Bruce Lee - nejlepąí karatista světa? Vąak nakonec se rozhoduji asi pro určitou formu náboľenství a práci a» uľ budu dělat jakoukoli, která mě bude bavit, třeba v přírodě, kde jsem jako doma; a tak jsem tedy ąel studovat lesnictví.

Časem jsem se naučil chápat kaľdého druhého člověka z jeho hlediska, naučil jsem se být v klidu, nepospíchat, být vyrovnaný, být sandvinicko-flegmatické ľivé povahy. Naučil jsem se, jak s lidmi vycházet a pomáhat jim, jak získávati přátele a jak působiti na lidi. Naučil jsem se, i kdyľ nikdy ne 100% dostatečně - naslouchat názorům druhých. Co jsem se nenaučil? Tak toho je moc, to raděj ne.

Přesto, ľe byli, jsou a budou někteří z nás i nadále asi zlí, je člověk nucen se i je naučil milovat. Za ten dosavadní 20-tiletý ľivot jsem zapisoval poznatky zdejąího světa a teď vám je odhalím, pro vaąe poučení - hlavně "tajemství myąlenek". Asi před dvěmi měsíci, jsem v techno music nenacházel jiľ nic dobrého, pohřbil jsem v něm časem svého ąpatného já Jamese Crazy Techna, a myslel si: "on" co zemřel, ľe je mrtev, ľe příčina smrti je láska, kterou uľ tak pomalu neznal. Pak přiąel zvrat a já jsem se smířil se svou vnitřní smrtí, snad i se vąím - s realitou, s tím, ľe je ľivot těľký, s tím, ľe nebudu mít svou dívku, kterou miluji, ľe nebudu mít přátele, které nyní mám, jen svou rodinu a starosti kolem. Svou lítost jsem nosil při černých nocích na nejvyąąí místo hřbitova a tam jsem brečel u nohou sochy Jeľíąe a prosil jsem Ho, a» lidé pochopí skryté pravdy, a» se lidé probudí ze své zaslepenosti, a» mi připraví cestu k Němu... a» jsem to opět já jako kdyľ jsem na tuto planetu přiąel, nepřetvořený, nezneuľívaný lidmi v jejich prospěch.

Jako by se mi dostalo milosti, hleděl jsem do ąirého vesmíru, nočního letního nebe, myslel na milující mimozemą»any, na svou malost ... a ztotoľnil jsem se snad v tu chvíli se samotným vesmírem ...

Pochopil jsem boľskou tvůrčí sílu v sobě samém, pochopil jsem, ľe Jsem, veden Zákonem. Vzdal jsem dík Bohu Ajinovi Nejvyąąímu a vyznal jsem mu svou oddanost a lásku. Pak jsem řekl - "Já jsem Láska", a poprvé v ľivotě jsem nelhal, jako bych byl v tu chvíli myąlenkou lásky. Nové Poselství mě vyléčilo!

Pár upozornění

Něco málo jsem jiľ v ľivotě poznal a tak můľu říct, ľe věřím v reinkarnace a v cizí civilizace. Vycházím z toho, ľe kdo hledá, ten najde a kdo »uká - tomu bude otevřeno. ®e v podstatě je vąechno jednoduché, pouze je nutné hledat a poznat Podstatu. Souvislosti nacházím mezi vąím, nebo» vąe je jen jakoby v Jednom jediném.
Ale nechci vykládat zbůhdarma své názory, to opravdu ne, chci ukázat tváře velkých tajemství, chci zvěstovat Nové poselství pocházející z Prahy, pro uľitek ostatních, pro ponaučení, která mohou komukoli prospět. Kdo toto přečte a budete k tomu mít nějaké své názory, tak se můľe ozvat v naąem diskusním spolku otevřených srdcí, tzv.SOS, či spolku pravdy ADONAI, jak mu u nás, říkáme. Slouľí hlavně k výměně názorů, informací o podobných věcech, jako jsou tyto. I pro radost z chápání a uvaľování můľe s námi, nahodit kdokoli pokec, kdo se zajímá o tyto věci mezi Nebem a Zemí. Scházíme se nepřesně, jak chceme, kde chceme, podle potřeby. Třeba jak chcete vy.

O Podstatě

I kdyľ nerad mluvím o tajemstvích, nebo» vyzrazením, je jaksi ztrácím, říkám si - psát či nepsát? Ano, povím je, i přesto ľe vím, ľe řečnit se nemá. Jednou by jste se vąe dozvěděli a pochopili, pokud to jiľ nevíte. Vľdy» nic není tak skrytého, aby to neveąlo ve známost. A někdo musí říct lidem pravdu, i kdyľ i o tom se dá dost diskutovat, jestli mám pravdu, ľe.
Vím, ľe ve Vesmíru existuje Jednota, a to v porozumění, neklidné neviditelno jest toho důkazem. Podstata Boha se projevuje ve Tvorbě, jeden Bůh se projevuje ve třech osobách. Vesmír je jak člověk, vznikl najednou a to z jedné veliké Myąlenky. Ano, zde jiľ naráľíme na to, zdali podle vás Bůh Je, nebo není. Já jsem o Něm přesvědčen, a jsem schopen to i dokázat, ľe Je nad je a není. Bůh je vąe i nic. Vąe co je - není a vąe co není - je. Já uľ nevěřím v Boha, věřit je pohodlné - já Vím, tedy Jsem - vąe projevené mi k sebepoznání jest.

Poznáváte malé věci, mnoho malých věcí, zkoumáte, přemýąlíte, chcete znát podstatu těch věcí. Experimentujete, zapisujete. Poznáváte věci větąí, podstatu věcí větąích, přemýąlíte dál s tím, ľe víte, ľe skutečnou Pravdu poznat na Zemi za ľivota nemůľete, ale přiblíľit se k Ní vąak ano! Jdete dál, poznáváte sounáleľitosti a tvorbu a dění samotného Boha (nejlepąí fotonové počítače Ho mohou dokázat snad i vypočíst, jako to jiľ učinil napůl i Einstein), ale jdete dál bez zastávek, tuąíte zákony pozemské, karmické, kauzální, universální celovesmírové, biblické, magické, mystické, ale poznáváte vąak úplně vąe? Ne, jeątě neznáte to nejpodstatnějąí! To jest podstata Podstaty!!! Podstata Neprojeveného Boha, kterou snad ľádný člověk nikdy nemůľe ani nesmí pochopit; tj. Zdroj absolutního Vědomí Smyslu v říąi naąich Zdrojů Vědomí. Tato Podstata je nejvyąąí Správnost!

Ale chceme to vědět, proč "to vąechno" vůbec někdy začínalo?! Proč je třeba láska, co nás práská, proč jsou věci a samotní lidé? Proč kdyľ mohlo být stálé nic? Nicota. A mohlo nám být nijak, nebylo by toto vlastně to krásné? No, to vlastně netuąíme, ale poněvadľ něco existuje, můľe nám být různě, ale nikdy ne "nijak". Bude to tak, jak to je, asi lepąí. Ve světle vąeho, co je. Existuje vąak jeątě jeden Boľí problém: Co se vąak stane aľ se vąechny bytosti plně poznají? Konec sebepoznávání?! A bude se dělat něco jiného, nového?

Správnost

Za Boha svatého nech» i věda označuje Toho, kdo vąechno vymyslel a stvořil. Nech» vycházíme z představy, ľe vąe co vidíme a známe stvořila nejvyąąí inteligentní bytost. Velice dlouho jsem s odhodlaností a s touhou po pravdě pátral po stylu, základu či filosofii, podle které stvořil svět. První naprosto jistou vlastností světa, na které sám stojí je jednoduąe řečeno: správnost.
Nech» se tato teorie nazývá: teorie správnosti, teorie podle které vąechno co známe funguje.
Onoho Boha svatého dokládám předevąím tím, ľe vůbec něco existuje. Proč se domnívám, ľe vůbec něco existuje? Předevąím protoľe vím, ľe Jsem. Proč si myslím, ľe je vąechno stvořeno Bohem? Nemyslím si to, jen označuji "Něco", co vąe co vidíme a poznáváme stvořilo, vymyslelo to, projevilo to. To, co se nejblíľe blíľí něčemu takovému, co známe ze vąedního ľivota, jest fenomén zvaný "Bůh", kterému se kloní mnohá známá náboľenství. Pokud se tedy přikloním k náboľenství, tak proto, ľe shledávám, ľe na jeho podstatě něco důleľitého vězí. Abych o náboľenství poznal skutečnost - pravdu, jeho principy, pokud to lze. Na jakém základě se přikláním k náboľenství? Na základě teorie, ľe člověk se přiklání k takovým teoriím, které vyhovují jeho povaze a naplňují jeho potřeby. Jsem přesvědčen, ľe základní univerzální potřeba člověka je ľít plným a radostným ľivotem. Člověk se přiklání k tomu, co si myslí i cítí, ľe je správné. A tu jsem opět u základu - u správnosti, na které dle mého názoru stojí náą svět.

Přemítání o Správnosti

Starý zemědělský řád a rozvrstvená společnost měly pro kaľdého ľivotní roli a místo ve společnosti. Rozpad tohoto řádu přinesl mnoho výhod, avąak industrializace, urbanizace, rozvoj velkých komunit a organizací, dostupnost vzdělání, zvýąená fyzická a sociální pohyblivost a oslabení rodinných a sousedských vztahů způsobily ve svých negativních důsledcích zmetení rolí, pocit vykořeněnosti, úzkosti a neschopnosti s čímkoliv se ztotoľnit a někam se zařadit. Věda a technologie, napohled tak krotké, se proměnily v dravé ąelmy. ®ivot se stal hrozivě sloľitým, nelidským a nekontrolovatelným a člověk si mnohdy připadal stejně bezmocně jako pokusná krysa v laboratorním bludiąti. Racionální a agnostické filosofie a úpadek autority křes»anství přispěly k pocitu nejistoty a nedostatku sebejistoty, jak o tom píąe Richard Cavendish v knize Dějiny magie. Mnohým lidem se zdálo, ľe východisko musí leľet v oblastech, od nichľ se racionální člověk odvrátil. W.B.Yeats výmluvně označil okultní renesanci své doby za "vzpouru duąe proti intelektu". Společnost, filosofie a věda si od 17.století cenila rozum a intelekt na úkor daląích stránek lidské povahy. Dnes je opět doba rozhodování, do jaké míry oceníme rozum a srdce, respektive hloubku rozumu v srdci, rozumu v mystice, do jaké míry vědecky prozkoumáme a poznáme duchovní stránky člověka, jeho stupně Vědomí a toto poznání roząíříme. I kdyľ takovéto bohulibé průzkumy pro svoji náročnost zavání ąílenstvím, v jeho jádru, který se vyznačuje úsilím o navrácení "universálního člověka" na jeho ztracený trůn, se skrývá cenné poselství.

Správnost a činění se podle ní znamená jít pravou cestou. Pravou cestu definoval jiľ jistě známý asketa Gotámo zvaný "Probuzený", Buddha. Přesto Budhovou ani Jeľíąovou cestou civilizovaný lid nejde, i kdyľ o nich mnohé určitě slyąeli a napovídali. Vąak nepoznal jsem dosud nic, aby právem mohli lidé odmítnout jejich učení. Snad jen čas. Shledal jsem na základě tahu svědomí, ľe nemohu dlouho setrvávat jako mnozí a musím jít dál, neb čas kvapí a nedělat to, co člověk niterně chce, znamená zakouąet nesnesitelné. Řekl jsem si tedy: kdyľ nebudete činit Správnost podle náleľitého řádu věcí, budu ji činit aspoň já. Je to krásná myąlenka, ale nese se těľce, vąak snést se dá neb dary, které naprosté činění Správnosti obnáąí dávají ľít! Uľ se těąím, kdyľ vytrvám, aľ jednou přijdou zastánci převrácené správnosti se slovy: "A my tě za to a to odsoudíme!" Ale na takové já moc nevěřím, vľdy» kaľdý chce být. Naąím problémem k řeąení je tedy věc, aby se lidi sami konečně rozhodli, co chtějí, s tím, ľe daný náleľitý řád věcí nezmění. Vyvstává mi, ľe nevědomost nebezpečným shledá toho ku svým bliľním, který bude jednat aľ moc správně. Vąak ve svém vlastním zájmu - se nevědomosti zbavujme, neb právě ona je: kořenem vąeho zla. Pokoj vąem. Kéľ se kaľdému dostane čeho ľádá. Amen.

Dál nechám promluvit filosofa Roberta Nového. Vybral jsem řeč z pořadu akvárium s Vítkem Pokorným na stanici rádio F1 z roku 1995, abych s uctivým dovolením doplnil má slova o důleľité. Jeątě podotýkám o povąimnutí si podobnosti jména IAIHO a LAYO, rádoby budoucí jména naąich bytostí..
"Chci říct, aby si člověk nenechal vzít svoji niternou víru. A» věří v Boha jakýmkoli způsobem! Aby se nenechal zatáhnout do hloupých náboľenských, filosofických a jiných sporů, bitev a válek, kde jde jenom o ego - já vůči já, a aby si nenechal vzít hodnotu přirozeného ľivota - toho mystéria tajemství daru rodiny, daru dětí, daru práce, daru zdraví a jiných darů, které jsou dneska vedeny jako něco zastaralého. My sami, jak tady Vítku sedíme, jsme generace, která byla vychovávána v této lľi. Kolika ľenám jsme ublíľili?! Kolik vypili zbytečných láhví pití?! Z traumatu. K jakým iluzorním cílům jsme se chtěli v ľivotě dobrat?! Jakou kariéru konat?! Co kvůli tomu muselo padnout, jenom proto, ľe nám generace naąich předchůdců nalhala, ľe vymyslela ľivot lepąí neľ Bůh." Člověk by řekl, ľe se člověk dostával od mala do různých společností a myslel si, ľe to co dělají ostatní, ľe to je to správné (řekli součastně), no a kdyľ dělal něco jiného, neľ ostatní, tak ho vytlačili z té pospolitosti kterou tam oni utvářeli. Samozřejmě, říká Vítek, rodina mi měla dát nějaký základ, vychovat tě, ľe tohle to je modrý a tohle to červený, ale ono je to jeątě trochu jiný. Robert: "Přesně tak. Tam je to tajemství stařeąinů kmene. Rodina je jenom součástí celku kmene. Stařeąinu rodu měl nahradit kněz, nebo nějaká taková osoba, moudrá, znalá ľivota atd. Čili jaksi dobíráme se podstaty přirozené pravdy ľivota. Sami. Ale nemůľeme být za to ani nijak násilím souzeni, nebo» nikdo, kromě Boľí pomoci, nás nevedl. Jo, protoľe ten dar... řeknu to na příkladu. Mluvil jsem s obyčejným cikánským taxikářem (tím to uzavřu), který mi vykládal jak silně věřila jeho cikánská bába v Kristovu pomoc, kolik nevyléčila a neuzdravila skoro neziątně lidí; lidí ve svém okolí - skutečně uzdravovala malé děti, dospělé, dělala porodní bábu, a přitom ľila velmi prostě. A jak vľdycky kdyľ byl ątědrý den, připravili ubrus, směli rodičům jenom vykat, protoľe vykání tam mělo ten smysl úcty i vůči Bohu, ľe jo, na slámě, tak jak se narodil Kristus, a vąechno co jim ten sedlák dal, za to ona dělala tu léčivou porodní bábu. Uspořádali jako večeři vítání Boha v malých jeslích na tom na tom na tÓM seně - v uctivé pospolitosti a Bohu dali díl, jo, ľe jako Kristus se nyní narodil a nyní si bere tento díl. A dokonce mi vyprávěl věci, jak kdyľ u nich někdo zemřel, a tak dále, při tom pohřbu, jak ti zemřelí navątěvovali potom jeątě ty pozůstalý a tak. Čili v rámci určité přirozenosti ľivota i obyčejný člověk jasně řekl tu pravdu, jaký vklad mu nedal přístup jeho věřící báby a ľe on ač jsa cikán byl negramotný se naučil číst a psát, aby do sebe načerpal vědění, dar vzdělání, tu hodnotu toho vzdělání, sám si to vydřel, s tím, aby nějak nahradil to, ľe o té bábě jako dítě se neučil, jo, ľe se teda naučí něco tímto způsobem. Čili dar přijmutí poznání, určitého světla, dobroty a pomoci jsou největąí poklady lidstva."
Ti, kteří si jeątě moľná nechtějí připustit to slovo "Bůh" - vůbec nemusí být důleľité. Důleľité je slovo Láska - ono je to totiľ to samé.

Některé výsledky úvah

- Vąe je v náplni naąí víry.
- ®ádné náboľenství vlastně není, to co je, to je jen nějaký podnik lidí, demagogie a pohádky. Je to něco jiného neľ o čem mluvil Jeľíą. Ten nemluvil o ľádném podniku, jenľ si udělali z křes»anství černí mágové.
- Povětąinou jsme objetí podvodu (co neopíąu, to nemám). Vąe záleľí na duchovní vyspělosti celého lidstva!
- Vąechno je moľné. Jistota je, ľe vąe je nejisté.
- Jsme jako děti, kteří vědí, ľe jediný kdo je můľe ovládat je Bůh přes Vědomí a Svědomí, a nikdy ne jiný člověk, jako jedinec. Občas se totiľ najde někdo, kdo se chce postavit na místo Boľí, kdo přináąí např. nové náboľenství člověka, či novou zvrácenou víru a sektu, ale v podstatě existuje jen jediná náboľenská cesta, a to původní Cesta člověka k Bohu, Cesta Lásky, Cesta praktická, narozdíl od křes»anství, jenľ nehlásá tuto Cestu, ačkoliv má, poněvadľ tato Cesta je určena jen zasvěcencům. Vůdce, pokud nejedná dle universálních kosmických zákonů zaloľených na Lásce a Pravdě, nemůľe nikdy uspět. Větąinou, kdyľ se nějaký vůdce vyskytne, je buď slepý, faleąný a relativní, a slepý vede slepé. Jediný vůdce člověka je Bůh Otec, JHVH, Tetragrammaton. To samé o společnostech, kdyľ nejsou postaveny na základech vědomé Lásky, se nakonec obvykle zničí, a to platí i o naąí společnosti, pokud to brzy nepochopíme. Jedině jako "nic" člověk můľe dosáhnout nejvyąąích věcí na světě. Opravdu pokorný a prostý člověk, ľijící láskou k ostatním, člověk, který má své chyby a pracuje na jejich kompenzaci, je správným sebeovládajícím se člověkem, řídí se dle Bible a nevyzrazuje tajemství jako já. Kdyľ je člověk ze srdce dobrý, tak se mu jednoho dne po mnoha reinkarnacích naskytne ona mystická Cesta k Bohu, v které se pokračuje někdy i více ľivotů, aľ do vyąąího Vědomí a duchovního stádia vývoje.
- Člověk musí vědět kde je, aby nezbloudil. Tzn. v jakém se nalézá Stvoření, vesmíru a dimenzi. K tomu jsou dobré knihy: Paraelní svět Aleąe Hruąky (nástin dimenzí jednoho vesmíru), Vesmír v Kabale od Haleviho a Cesta sedmi vesmíry Roberta Nového (nástin vesmírů v tomto Stvoření).
- Vąichni v sobě nosíme potencionální choromyslnost, jsme závislí na hmotě, na vnějąím světě z naąich zhmotněných nepřirozených představ.
- Lidé kteří jsou duchovně slepí, budou jeątě moc trpět. Z nevědomosti, neporozumění, násilí a bez dobré vůle vzniká vąe zlé, naąe trápení a bolest. Vědění pak osvobozuje, abychom se netrápili. Kořenem vąeho zla je nedostatek poznání, učil Buddha.
- Kaľdý člověk v podstatě myslí jen na sebe (větąinu svého času), místo toho, aby myslel více na pravého sebe, a tím je bliľní tvůj.
- Člověk musí sobě samému nastavovat zrcadlo Pravdy, aby si uvědomoval co vlastně dělá, byl soudný, kdyľ uľ ho někdo stále nehlídá. Člověk musí vědět co a proč dělá, jestli jedná tak jak opravdu on sám chce.
- Lidé větąinou ľijí v bludu, dosahují aľ pátého stupně agrese vůči vąemu co je deptá. Větąinu lidí deptají opět lidé, lidé mají chu» ostatní zabíjet. Příroda ví co dělá, kdyľ lidé ľijí ąpatně. Proč? Je to jako u nemocí, nedostatek zdravého rozumu, ľivota, jídla, vzduchu, sexu, léčivých látek a hlavně přebytek ąpatného myąlení, to je povětąinou důvod vąech nemocí. Pozoruj se někdy, taky jsi crazy? A to nemluvím jen o sobě. Čím dál tím víc lidí se stává crazy. Někdy si myslím, ľe stejně tu jsme, abychom jsme se jen souľili, abychom se slepě zamilovávali do ąpatných lidí, a pak s nimi trávili svůj ľivot a poznávali své chyby. A pak zase dělali daląí hlouposti, jenom proto, abychom poznali, ľe jsme dělali vlastně hlouposti. A tak to jde s námi do kola. Lidem to uľ dochází, a zjią»ují, ľe se můľou dnes cítit jako debilové. Ale ne aby něco tedy se sebou dělali, dělají si humor sami ze sebe a vítězí ten, kdo je víc debilnějąí. Viz. televizní ptákoviny (a proč ne i píčoviny?) vąeho druhu. A nebo jenom kritizují: dneąní ľivotní prostředí, politiky, ale nikdo neříká, abychom měli rozum v srdci a víc se milovali jak se má. Asi to budu muset dělat já, ale na kříľ mě nikdo po druhý nedostane.
- V Biblí píąou, ľe na konci věku budou mladí proroci a starci budou mít sny o hrozbách budoucnosti.
- Mimozemą»ané jsou povětąinou milující bytosti narozdíl od nás. Ale my v nich chceme vidět nebezpečí a útočit na ně, místo toho abychom s nimi navázali kontakty a přátelství, ale to bychom se museli nejprve změnit.

Nejlepąí knihy

Probíral jsem se duchovní literaturou, zabývající se tajemstvími vąeho druhu, archeologií, Tibetem, Indií, mystériemi, okultismem, mystikou, mimozemskými civilizacemi, působením na lidi, inteligencí, psychologií, filosofií i gynekologií, pohádkami pro dospělé, reinkarnací, náboľenstvími a lidmi, kteří hledali Pravdu, ... a vąím moľným, a toto jsem naąel - nejpodstatnějąí a nejdůleľitějąí myąlenky pro ąirąí davy, co znám, obsaľené např. v těchto knihách:

- Nové Poselství z Prahy (kniha inspirovaná, bez jmen autorů). Vyąla poprvé v roce 1991 v nakladatelství Trigon. Kniha má 3 části: Musíą vědět, Filosofie ducha a Cesta mystická. Skrývá největąí tajemství do Nového věku. Odstraňuje tzv. satanismus. Sám z ní vycházím, protoľe mě nejvíc oslovila. Jde tam o část sdělení z práce původně dvanácti sester duchovní ąkoly v Praze sestrou Annou. Jde o bytosti z Venuąe, kde je ľivot ve vyąąích vibračních pásmech (dimenzích), které se tady inkarnovali, aby vrátili určitý dluh Zemi od planety Venuąe. Planeta Venuąe je v naąí planetární soustavě navíc, není původní a bytosti z ní pomáhají rovněľ naąemu Slunci k návratu do přirozenosti.

- Ve jménu nastolení universálního Porozumění stojí za studium nejhodnotnějąí dílo na naąem trhu: Cesta sedmi vesmíry, OAI tantra 1995 od IAIHA, Roberta Nového a Kamilky Ráčkové. Jde o informace z budoucnosti, přibliľně tři tisíce let po nynějąí epoąe. Lidi na základě těchto informací chyby v nynějąí přelomové části vývoje lidstva nemají udělat, 2. katastrofa světa nemusí nastat a budoucnost můľe být jiľ nyní změněna. Předevąím tím, ľe co nejvíce lidi se uvědomí ve své pravé podstatě jako IAIHO, pozná vlastní mikrokosmos o sedmi čakrách a vnějąí makrokosmos o sedmi vesmírech.

- Jak získávati přátele a jak působiti na lidi, Dale Carnagie. Vynikající kniha, přináąející rady pro bohatství. Jiľ název napovídá o co se v ní jedná. Dále, jako mnozí před ním, učí nás opravdu zázrakům.

- Bible, jako nevyčerpatelný zdroj Pravdy.

- Nevyąlapanou cestou, M.Scott Peck, Odeon 1993. Je to dílo amerického psychologa přináąející novou psychologii lásky, tradičních hodnot a duchovního růstu. Jít nevyąlapanou cestou jako samorost je cesta moudrosti.

- Andělé ve hvězdných lodích, Giorgio Dibitonto, Verité. Jedna z mnoha knih o fenoménu UFO ve světle reality.

- Vesmír v kabale, Shimon Halevi, Volvox Globator. Informace o hierarchii archandělů starajících se o Stvoření dle tradice. Mimochodem mají vąichni archandělé svého zástupce na této planetě (jejich jména nejsou pro veřejnost).

- Myąlením k bohatství, Napoleon Hill. Jak získat bohatství. Navľdy aktuální témata.

Autor roku vąak je mi Robert Fulghum s jeho čtyřmi prvními kníľkami. Ten člověk umí myslet srdcem, filosofovat o vąem. Kéľ by takovýchto lidí bylo více!

Prol-óm-íme bariéru

Něco se začíná dít!? No ne? ®e bych taky nějak pomohl prolomit bariéru zla a rakoviny na této planetě? Tím, ľe bych začal myslet a dělat vąe tak jak se opravdu má? Lidi čím dál tím víc chtějí mír, začínají se zamýąlet nad svým konáním, začínají věřit na cizí civilizace, začínají věřit v hodnotu lásky, v hodnotu Světla Vědomí, není to úspěch?! Zatím vąak nic podstatného jsme nevykonali, jenom se umoudřili. Lidé sice začínají "ľít jinak", ale stále nic se sebou samými nedělají, leľí doma na gauči, koukají do bedny a tak nanejvýą poslouchají esoterickou hudbu, klasiku, čtou někdy i Baraku, coľ uľ by se mělo náleľitě ocenit, ale jinak ľijí jak zvířata, za které vládne vyčůraný politik. A nemusím hádat třikrát a uľ se konzervy jistě klepou na hudbu mimozemą»anů, nebo» mít ji, to by byl přece hit! Ale aby oni sami něco dobrého stvořili.. Lidé chtějí být přece ą»astní, mít lásku, ľít v míru a v jednotě porozumění, kde by kaľdý naąel své místo k seberealizaci, z toho tedy vycházejme, maximum pro spokojenost svou i Stvořitele dělejme! Na co tedy čekáte???
Bible je zaloľena na Lásce k Bohu, a co je zaloľeno na základech Lásky, to jest stálé. Ale naąe trvale neudrľitelná společnost bohuľel není taková. Kde se u nás jen projevuje naąe láska k ľivotu, k ľivotnímu prostředí a ke Stvoření? Co musí kaľdý udělat, abychom ľili ą»astněji? Kdy si to konečně uvědomíme, ľe musíme začít u sebe se změnou, a to kaľdý sám, se změnou myąlení na základě poznání a vědění, se změnou ľití, prostě skoro vąeho, nebo» skoro vąe děláme ąpatně. Skoro nic pro nás není svaté, a tak se ptám, ani my sami? Můj Zdroj Vědomí mi říká o Sebelásce, tzn. ľe lidi v něm, kterým dovolil, aby se tady sebepoznávali, ho neničili, jako rakovina v těle. Chce dát ľít od lidstva, uvědomujíce si, ľe lidská matrice je mocná a tady v andělském světě cizí, tady nepůvodní.
Kdyľ se člověk poctivě sám do sebe podívá, nespatří mnoho, co by ho potěąilo. Varuji: hrozí nám velké nebezpečí, na které nás upozorňují vąemoľné věci (a pozornému člověku to neujde), hlavně andělé z hvězdných lodí a přírodní úkazy, jenľ jsou kaľdým dnem varovnějąí. Nikdo ve vás nechce vzbuzovat strach, před nějakou katastrofou, celosvětovým zemětřesením atd., vąe záleľí jen a jen na nás, na kaľdém z nás. Jak se píąe: "Na základě Zákona Stvoření nebude s určitostí evakuován ani jediný pozemą»an v rámci nějaké záchranné akce mimozemą»anů, jestliľe to dovedeme tak daleko, ľe se ze Země stane smrtelné peklo. Záleľí pouze na vás, zda cenná poučení, která vám mimozemą»ané poskytují, s potřebnou ochotou přijmeme, přizpůsobíme a budeme se jimi řídit, nebo» jedině tak můľeme zadrľet hrozící nebezpečí totálního zničení a konečně dosáhnout mírového a důstojného ľivota."
Práce vąech vyspělých civilizací, kteří se o nás zajímají (a je jich 66) je velká. Nebýt některých, naąe Země by jiľ byla zničena. Jedna nejmenovaná civilizace se za nás přimluvila, abychom dostali jeątě poslední ąanci na změnu k lepąímu. Plno dat a důkazů nám uľ UFO, jak jim my říkáme, dali, ale veřejně se ukázat nemohou, jak by lidé chtěli, z důvodů, ľe bychom jich patrně zneuľili, nebo» my zneuľíváme skoro vąeho dobrého, co se nám naskytne, a jak slepí se hrneme za mocí peněz a ze vąeho si děláme srandu a nevíme, kdy máme dost. Kdo okusil radost, která plyne z chápání, uvaľování a z milování přírody a vąeho ľivého v ní, tak ten také ví, ľe je to jistě lepąí, neľ-li náą mnohdy ąedivý ľivot.
Země je jak planetou nenapravitelných hříąníků, co se postavili proti samotnému Bohu. Někdy myslím, ľe nám opravdu jiľ není pomoci, ale přesto, kdyľ uľ se na vás nedá koukat, se znovu a znovu pokouąím nastaveným zrcadlem ukázat lidem jejich tvář.
Úspěch ale vidím v tom, ľe někteří lidé mají myąlenky dobrého charakteru a mají na srdci ochranu a tvorbu ľivotního prostředí. A těch lidí přibývá. Můľeme tedy čekat dříve či později jistou změnu k lepąímu? ®e by Země nebyla peklem jiné planety? Rád by tomu kaľdý rozumný kdo tu ľije věřil. Země je totiľ taková, jakou si ji uděláme, a neľ jsme na ni sáhli, byla krásná. Stejnak jsme to ale my lidi, ąílenci, kdyľ dokáľeme zlikvidovat plno druhů ľivota, vąe dobré, co zde původně bylo. Jednou se chci pokusit sepsat universální zákony. Dneąní zákony lidí se mi zdají nedokonalé, často bez dostatečného ohledu na přírodu. Je třeba přírodě jeątě hodně dát.

Proroctví

Aneb co můľeme podle mého horąího Já očekávat v budoucnosti. Neříkám, ľe data jsou jistá, pouze přibliľná, jak to cítím.

- Rok 1994 bude nadále rokem velkých such, povodní, poľárů, mrazů, větrů a ostatních přírodních kalamit po celé Zemi, ale je moľné ľe tím, kdyľ to povím, se to jeątě nestane.
- Pokud budou lidé stále stejně ľít, tzn. nebudou chtít se změnit, přejít změny, obnovit lásku a mír, tak nás čeká nevyhnutelně několik ran Boľích. Například hrozí celosvětové zemětřesení v letech 1999 - 2000.
- Podle zákonu Karmy se lidem vąe co učinili proti přírodě nadále bude vracet, lidé naleznou záchranu v lásce, v novém poznání a v novém stylu ľivota.
- Bude vąeobecný zákaz kouření, po roce 2000.
- Někteří lidé budou stále crazy, frčet budou rave house party, exstasy kluby ale na druhou stranu i meditační přednáąky, čajovny atd.
- Do větąích měst bude zákaz vjezdu autům kvůli imisím, po roce 2000.
- Jako znamení "něčeho velkého", bude předznamenávat zmizení města New York.
- Proroctví z Bible se jeątě splní, dle Zjevení.
- Lidé vynaleznou mnoho nových věcí, např. kondenzátor elektrické energie "z okolní vzduchu". Lidé se také začnou více učit telepatické řeči na místo mobilu. Vąechno co si lidé vymyslí je a bude realizovatelné.
- Papeľství přestane existovat v té formě jaké je, poněvadľ je nepravé.
- Rusko bude zemí nového křes»anství.
- Z Čech, z Prahy vyjde do světa osvěta, vąenáprava lidská. Praha se stane slavným městem, jak pronesla Libuąe. Vychází z ní Nové poselství lidem.
- Svět bude pouľívat jednu měnu, po roce 2000.
- Bude v brzké době objevena očkovací látka proti rakovině.
- Lidstvo se pomalu ale jistě po těľkých zkuąenostech obrátí na cestu k dobru a pak bude zaléváno novým duchovním věděním, od roku 2010.
- USA budou mít ve svém čele místo prezidenta 5-ti členný sbor.
- Po smrti Alľběty II se stane Anglie republikou.
- Japonsko se spojí s Čínou.
- Odchod planety z naąí planetární soustavy bude v letech 28.500 aľ 28.700 n.l. Budoucnost je vąak velice relativní a vąe se můľe tedy jeątě změnit.
- Budou objeveny zbytky Atlantidy.
- Bude objeven ľivot mimo naąí soustavu a lidé veřejně naváľí kontakt.
- Nebezpeční motoristé budou mít poznačen automobil.
- Policie bude dříve či později pouľívat psychologických zbraní.
- Lidstvo přistane na Marsu.
- Do roku 2160 přijde ľeň lidí, jistý Mistr přijde kosit a třídit lid Země, planety Kříľe, na zrno a to přijde do Království Boľího a na plevel; ti půjdou do pece. Vąe ve spolupráci s mimozemą»any. Dnes tu jsou proto, aby si lidé na ně přivykli.
- Hvězdy budou svítit nakonec dál i bez nás, ale lidský rod bude zachován.
- Celkově lze dodat, co se týče budoucnosti lidstva, ľe nás čekají v brzkých desetiletích hlavně otřesy duchovního řádu.
- Vąe nakonec skončí v nicotě, vědění, chaosu a exodu najednou. Tam se určitě sejdeme!

Nevěříte? Toľ nevěřte.. Pořekadlo: Čemu nevěříą, tím nemůľeą být ohroľen.

Co mi k těmto podobným proroctvím řekl jeden kamarád: "Tyto nevědecky pojaté články co píąeą, nejsou podloľený, tudíľ se nedá věřit jejich pravdivosti. Vľdy» kde by normální člověk sehnal normální zdroje o těchto nenormálních věcech, jako například předvídání budoucnosti, co bude v roce.. Toto je pouze demagogie a náboľenský fanatismus." Chápu ho, a odpovídám mu pouze úsměvem a výąe uvedeným pořekadlem.

Osobní poznatky ľivota

Kdo se domnívám, ľe JSEM? Říkají mi James, tj. přezdívka, mé ąpatné já. Normálně jsem Jakub Loąák, tj. jméno mého těla a ega. Má bytost, duąe, má jméno LAY. Naposledy byla inkarnována 11.11.1974 v Broumově v 1:25 SEČ. Mým Duchem, tedy Zdrojem Vědomí je archanděl Sandalfon. Říkám mu Sandalay nebo Sandalayon. Poznal jsem blízce také stav Vědomí archanděla Gabriela, HERY a Metatrona. Proč tu jsem: abych pomohl vytvořit Universální Porozumění, tj. novou řeč. Dále mým posláním je napsat velké literární dílo (Knihu Světla nebo JHVH nebo JVHV) a vyjasnil si vlastní vztah k ľenám. Akce a mise: ADONAI. Odkud patrně přicházím: hvězda tady pojmenovaná VEGA. Inkarnace na této planetě: 86.
Některé moje minulé ľivoty, co jsem zjistil: Karel Novotný (*29.12.1934 v Praze, zemřel jsem 21.09.1972 u Jablonce n.N.). Byl jsem tedy otec Karla Novotného narozeného 27.07.1961 ve 12:48 ve Varnsdorfu. Toho logického blázna, od kterého tyto informace mám. Dříve jsem byl Karl Ernes Ludwig Max Planck (*23.04.1958-04.10.1947), Felíny - poradce Leonarda da Vinciho, jako ąedá eminence. Jeątě dříve má bytost byla králem českým a německo-římským Karlem IV., také Janem Nepomuckým, učitelem Xatapu v Mayské kultuře, kde jsem byl povaľován za boha. Jeątě dříve jsem byl onen pravý Jeľíą Kristus. Bohuľel mnohé informace o něm jsou nadsazené, řekl bych. Hlásal předevąím pravdy získané od Jana Křtitele, jako já dnes je získávám od Karla Novotného. Jeątě dříve před Jeľíąem má bytost byla inkarnována jako Gaulus Julius Caesar a také Dio čili Zeus, ale to jiľ spláchl čas a moudrosti mi to nyní nepřidá. O co tady skutečně jde? Vąichni tzv. bohové chtějí nastolit SPRAVEDLNOST na Zemi. Tzn. nastolit harmonii + obrodit Lidství na Slunci (planeta zvaná SOL) a na Zemi (planeta zvaná „S“). Zkrácené motto nynějąí inkarnace: "Přirozená sebeláska je poznaná nutnost."

Moudrosti

První Zákon: Vąe projevené slouľí k sebepoznání (zrcadlení se) svého Tvůrce.

Láska je matrice a síla její náplň.

Co dělat: Mluvte co máte na srdci, je-li prázdné - MLČTE!

Co vědět: Lidství je schopnost sobě vládnout.

Jeľíą je láska. Já jsem Láska.

Vědění je víc neľ víra! Víra je pro lid, vědění je pro vyvolené. Vědění vysvobodí, je to naplnění cesty. Nejmoudřejąí, kdo přebývá v Pravdě a stane se Jí.

Mluvme o vąem, s otevřeným srdcem a nemysleme na nudu.

Radost plyne z pochopení, z naplnění srdce Láskou.

Nemáme nikdy právo nenávidět. Jediné co můľeme, smíme a musíme je naučit se milovat. Budeme-li nenávidět, propůjčujeme se této síle a s čím zacházíme s tím scházíme. Nemůľeme-li vąak milovat, alespoň si neubliľujme. Nepouľívejme násilí. Propůjčíme-li se lásce, naučíme se milovat.

Nepodceňujte, doceňujte. Věřte, kdyľ vám někdo něco říká, dokud se nepřesvědčíte o případném opaku.

Je dobré, ľe čistá královská Pravda je daleko od lidských slov a pojmů. Ale nejsme tu jen pro radost, ale i pro poučení.

Lidé si člověka začnou opravdově váľit aľ kdyľ zemře.

Krach moudrosti řeąí Láska, krach Rozumu řeąí Moudrost.

Střed svého obdivu máą v sobě, ve svém Srdci, ve svém Vědomí a v hlavě.

Nejsi nikdy sám.

Snaľ se druhého pochopit zkrze sebe, vlastní matrici, neodporuj mu.

Člověk je chrám, Bůh je Pán.

®ena buď nenávidí nebo miluje. Lépe kdyľ miluje.

Uč se být upřímný a poctivý sám k sobě.

Nejvíc láká na ľeně její nevinnost.

Rozum v Srdci, sebepoznání, sebeovládání a projevená Láska jsou nevyąąí hodnoty naąí doby.

Myąlení a představy jsou energie jeľ se dříve či později uskuteční.

©»astně myslet = ą»astně ľít.

Nevyhnutelné čiň s klidnou myslí, od ostatního se distancuj.

Kaľdý člověk věří, kdyby nevěřil, zemřel by.

To lidské nitro je Bůh, vlastní Zdroj Vědomí, to co ho nese a dává mu Smysl. Blaľenost Vědomí, oľivující síla jeľ naplňuje vąe projevené smyslem, účelem a záměrem. Bůh je čistý Rozum, proto s rozumem nemá nic společného. Nevyhodnocuje a nemění. Bůh ví a nechává svobodnou vůli. Bůh je Neprojevený AJIN, Zdroj Světla Vědomí Smyslu vąeho co Je.

Neją»astnějąí je ten kdo je naplněný a neľádá a nepotřebuje nic víc, komu nic nevadí, se vąím si poradí!

Nemusíą se ničeho bát. Ani netuąíą, co vąechno se sebou dokáľeą. Buď ą»astný člověče, velmi ą»astný. Vírou dokáľeą vąeho.

Na co myslíą, tím se stáváą, a proto mysli na to, čím chceą být a - budeą tím. Buddha to pravil takto: "Jsi tím o čem jsi přemýąlel a čím jsi sám sebe učinil."

Pamatujme, i skličující doba je hodna úcty, nebo» je dílem nikoli lidí, ale lidstva, tedy tvořivé přírody, která můľe být i krutá, ale není nikdy nesmyslná. Jesliľe je doba, ve které ľijeme, krutá, máme o to větąí povinnost ji milovat, pronikat ji svou láskou, aľ odsuneme těľké masy hmoty, která nám skrývá světlo zářící na druhé straně. Hmota je jen jednou maskou ze vąech těch masek, které nosí Velká Tvář.

Hněv ne nikdy nepřekonává hněvem, ale láskou.

Nedělej si vědomě, a zbytečně legraci z váľných věcí, to se nevyplácí. Důrazně uznej případně svou chybu.

Pouľívejme tajemství myąlenek. Tj.: myąlenky se dají jednoduąe zhmotňovat. Dalo by se pouľít i pořekadlo: S čím zacházíme (myąlenkově), s tím také scházíme (jiľ hmotně). Je to patent patentů. Lze tím udělat cokoli chceme, a taky to tak děláme, ani o tom moľná nevíme. Počátek je tedy v myąlence, v dobré myąlence.

Přístrojů jako je počítač se vąím vąudy bude jeątě velká spousta, sám mám nějaké nápady, ale čeká se aľ lidi budou více uvědomělí, aby přístrojů nebylo zneuľíváno, jak to často jeątě dnes hrozí.

Kaľdý sám svého ątěstí tvůrce.

Naučme se milovat své bliľní, oni pak budou milovat nás. Ukazujme si svou lásku, oni pak ukáľou tu svou.

Vąevědění je reálné, najdeme ho v ákaąické knihovně, v hlouby sama sebe.

Usmívejme se pokud moľno od srdce, jak často to dokáľeme. Úsměv léčí.

Učme se dekódovat; jiné lidi, podobenství, písmena (proč mají tvar jaký mají) atd., protoľe bádáním a touhou po Pravdě poznáme Smysl.

Věřme, ľe co je zde psáno je důleľité. Vąe závisí na odvaze, vytrvalosti a zajisté i na vlastní vůli.

Co bude dokonalé, tak nebude projevené.

Chceme-li být v ľivotě úspěąní, hledejme tajemství úspěchu u těch nejlepąích.

Nezapomínejme na nikoho, a opakujme si myąlenku Buddhy: "Vąem bytostem věnuj svou lásku."

Srdce otevírejme jen dobrým lidem a pomáhejme těm, kteří mají dobrou vůli.

Milujme své nepřátele!

Začátky jsou vľdycky těľké, ale jednou se změnou (ekologicky myslet) začít musíme vąichni, pokud chceme přeľít.

Poněvadľ jsou Čechy jakýmsi národem lásky, měly bychom se snaľit, aby se od nás ostatní státy světa poučili, a s dosáhnutím světového míru pak můľeme uzavřít jeden celosvětový stát ľijící v jednotě.

Vrána k vráně sedá, a proto mějme za kamarády takové lidi, kteří nám jsou příkladem.

V nitru buďme vyrovnaní. Mějme úctu k ľivotu. Pomáhejme si a moc za to nechtějme. A odpouątějme chyby druhým, sami nejsme dokonalí, jinak bysme tu nebyli.

Je málo televizních programů, jenľ přináąejí "něco dobrého". Nezapomínej, ľe existují i jiné druhy zábavy neľ trávit čas před novodobým oltářem, mnohem lepąí. Například realizovat vlastní nápady.

Smiř se s nejhorąím. I s druhou smrtí, je-li to vůle Boľí.

Vąechno se dá zneuľít, ale tresty Karmy jsou o to tvrdąí, to nedělej.

Láska a přátelství k druhým ti pomáhá objevovat sám sebe.

Nepřetvařujme se, s radostí podnikejme a nikdy se nevzdávejme - kdyľ si myslíą, ľe uľ to nejde dál, tak prostě musíą! Podnikal jsem na černo na počítačích (Atari, Commodore Amiga). Lidé mě měli rádi, protoľe jsem byl ten nejlepąí dodavatel softwaru. Nabízel jsem nejlepąí hry za nízké ceny v dobré kvalitě i kvantitě. Protoľe raděj dávám, dělá to radost ostatním (v tomto případě stejným počítačovým maniakům, jako jsem byl já). Byl jsem prostě ąíleně zaľraný do toho, co jsem dělal a nic mě neodrazovalo. Peněz za prodaný soft s disketama jsem bral tolik, kolik jsem potřeboval na ľivobytí do ąkoly a pro oboustranou spokojenost. To víte, kaľdý nějak začínal. Správný podnikatel, jednou vąechen svůj nahromaděný majetek dá na dobročinné účely.

Pomáhejme prosícímu člověku vyhrabat se z prdele ven. Vąe se nám vrátí, v dobrém i zlém.

Kdyľ chceme vést člověka k samostatnosti, tak ho zkusme nevést; pro jeho samostatnost se tím vykoná víc neľ dost.

Vlastnictví zavazuje. Je někdy aľ na závadu. Úkol člověka je tedy nic moc hmotného nechtít, snad jen být s bohem (či bohyní) spolu a pěstovat se.

Nic nezaniká. Nikdy nezemřeme, pouze jsme přetransformováváni na něco jiného.

Lidi chtějí splnit své sny. Ten kdo jim je dokáľe splnit, bude bohatý.

Při diskusi více získáme, kdyľ nasloucháme. Jsme-li poraľeni, aspoň se poučíme.

Děláme-li si nové přátele, nezapomínejme přitom na staré.

Největąí věc na světě je vědět, jak být sám sebou.

Pamatujme, ľe kdyľ čteme o katastrofách, vraľdách, válkách,.. tak tím na dané věci myslíme, a tím jim jeątě myąlenkově přidáváme mentální energii, napomáháme daląím stejným činům. To samé, kdyľ sledujeme brutální filmy atd. S tím, s čím nejvíce sympatizujeme, se nám nejpravděpodobněji jednou stane.

Kdyľ nás bijí, braňme se adekvátně a poprosme je, a» nám jeątě přidají, ľe tak pro nás vlastně dělají nejvyąąí zboľnost, jakou mohou udělat. Přebírají tak na sebe Karmu, sami se ale karmicky zatěľují. Problém je, ľe jsme pak prakticky umučený.. Moudřejąí jedinci vąak obvykle brzy pochopí, co vlastně dělají a přestanou s násilím a litují svých činů. Jen nevědomí lidé jsou schopni i zabít nevinného člověka. Proto musíme vědět, abychom nedělali chyby.

A» se nic tak nepřehání, to bývalo moje přání.

Člověk se můľe stát člověkem pouze vychováním, a tak se nechejme patřičně vychovat, ale ptejme se, na vąe co nevíme bez ostychu. Kdyľ máme hodné a moudré rodiče a vychovatele, rádi nám vľdy odpoví a vľdy a vąe nám vysvětlí. Jestliľe nemáme dobré rodiče, kteří by nás k dobrému vychovali, tak ale nevěąme hlavu. Čím těľąí problémy řeąíme na světě, tím můľeme být ą»astnějąí. Zkusme to jako tento malý hodný chlapec v článku nazvaném "Otec zapomíná" od Livingstona Larneda:

"Poslyą, synáčku: říkám tohle, zatím co spíą, s ručičkou pod tvářičkou a se zplihlými plavými kučerami na vlhkém čílku. Vkradl jsem do tvého pokojíku samoten. Zrovna před chvilenkou, kdyľ jsem četl v pracovně noviny, zalila mne vlna výčitek svědomí. Přiąel jsem zkrouąeně k tvé postýlce.
Myslím si synáčku tohle: Byl jsem na Tebe nevlídný. Vyčinil jsem ti, protoľe sis jen tak otřel obličej mokrým ručníkem, kdyľ ses ráno strojil do ąkoly. Pustil jsem se do tebe, ľe sis nevyčistil obuv. Vykřikl jsem zlostně, kdyľ ti něco upadlo. I při snídani jsem na tobě naąel chyby. ®e kazíą věci. ®e hltáą jídlo. ®e se opíráą lokty o stůl. ®e si maľeą tlustý máslem chléb. A kdyľ sis ąel hrát, a já odcházel na dráhu, obrátil ses, zamával na mne a zavolal: "Sbohem ta»ko!", ale já se zamračil a napomenul tě: "Nehrba» se!"
A k večeru jsem začal znovu. Kdyľ jsem ąel domů, přistihl jsem tě, ľe klečíą a hrajeą v kaménky. Na punčochách jsi měl díry. Zahanbil jsem tě před kamarády, poručiv ti, abys ąel domů přede mnou. Punčochy jsou drahé, a kdybys je měl kupovat, dal by si na ně lepąí pozor! Tak se k tobě choval vlastní otec!
Pamatujeą, jak si potom veąel ostýchavě, s nejistotným pohledem do knihovny, kde jsem četl noviny? Vzhlédl jsem od nich rozmrzen, ľe mne vyruąujeą, a uviděl jsem tě stát nerozhodně ve dveřích. Vyjel jsem na tebe: "Co tu chceą?"
Neřekls ani slova, skokem jsi byl u mne, vzal jsi mne kolem krku a líbal a tiskl mě ručkama s horoucností, kterou Bůh vloľil do tvého srdce a kterou neochladila ani má nevąímavost. A potom jsi odhupkoval po schodech.
Nuľe, synku, za chvilenku poté mi noviny vyklouzly z ruky a přepadla mě hrozná úzkost. Čemu jsem si to jen navykl? Vidět jen samé chyby, kárat - tak jsem odměňoval za to, ľes malý hoąík. Ne, ľe bych tě nemiloval, ne, ale poľádal jsem tuze mnoho na malém chlapci. Měřil jsem ti mírou svých let.
A zatím v tvé povaze je tolik dobroty, půvabu a opravdovosti. Tvé srdéčko je jako ranní úsvit na horách. Projevils to tím, jak ses samovolně ke mně rozběhl a políbil mne na dobrou noc. To mi postačilo. Přiąel jsem ve tmě k tvému lůľku a poklekl u něho zahanbeně.
Je to jen chabé pokání. Vím, ľe bys nepochopil, kdybych ti to říkal ve dne. Ale zítra ti budu opravdu ta»kou, budu s tebou skotačit, budu se s tebou smát i s tebou plakat. Zatnu zuby, jen abych neřekl něco nevrlého. Budu si předříkávat jako modlitbičku: "Vľdy» je to jeątě hoąík!"
Obávám se, ľe dosud jsem v tobě viděl dospělého člověka. Kdyľ vąak tě teď, synáčku, vidím skrčeného a unaveného na lůľku, poznávám, ľe jsi pouhé dítě. Včera tě jeątě matka chovala v náruči, měls hlavičku na jejím rameni. ®ádal jsem toho od tebe přílią, přespřílią!"

Kdyľ něco nenávidíme, ochuzujeme se o něco, kdyľ milujeme, jsme bohatąí o to co milujeme. Nejbohatąí jsme, kdyľ milujeme vąechno.

Bojujme proti svým ąpatnostem. Občas si chce odřeknout něco a trénovat tak svou vůli.

Nic z tvorby neodstraňujme. Vąe tady je projeveno tak dlouho, dokud to má smysl.

Smějme se co nejčastěji, aktivují se přitom "hormony ątěstí" a posilují náą imunitní systém. Stejně jako smích patří k nejdůleľitějąím emocím i pláč.

Splnit vąechny úkoly, které na nás klade vąední den, je mnohdy těľké. Jeątě navíc filosofovat mnozí nedoceňují. Ale je důleľité myslet vlastní hlavou a udělat si vlastní názor.

Neuąkodí občas spát s někým, neľli stále sám (sama).

Člověk potřebuje komunikovat s ostatními. Ti z nás, kdo ľijí velmi osamoceně, trpí stresem častěji, neľ ti, kteří se o své starosti i radosti dělí.

Přivolíme-li k tomu, abychom se obětovali, můľeme opravdu vejít do křes»anského společenství.

Naučme se správně a sluąně mluvit, představit si v ústech filtr na nevhodná slova.

Kaľdý nakonec zjistí, ľe jen s láskou něčeho opravdu dosáhne.

Dělejme to, co opravdu my chceme. Vyuľívejme počítačů, ty nám v mnohém pomohou; nebo také snědí náą volný čas.

Plňme své povinnosti a vyuľívejme vąech svých práv. Vystupme občas z času, vznesme se nad vąe hmotné, uvěřme pohádkám a zůstaňme přitom nohama na zemi. Pokud se chceme opravdu změnit k lepąímu, tak sami od sebe toho moc nedokáľeme. Musíme se obětovat něčemu vyąąímu, např. Jeľíąovi, nebo nejvyąąímu Zdroji Vědomí Metatronovi. Kdyby vąichni lidé vztáhli jednou o Vánocích ruce k nebi a vąichni najednou by pronesli od srdce své modlidby, např. "MY JSME LÁSKA", tak by se stal velký zázrak! V přelomové části vývoje lidstva lidé budou toto jistě skupinově pouľívat k řeąení nejhorąích stavů. Čím dřív začneme skutečně ľít, tím lépe pro nás.

Adekvátnost, relativnost a variabilnost jsou nejhodnotnějąí vlastnosti sebe sama.

Lidská pravda se udělat dá, ale ta pravá je jenom jedna. Proto rozliąuj, usiluj a dej pozor.

Člověk má ľít pokorně, jíst střídmě, moc nekořenit, nekouřit (mimo dýmky míru a trocha té vysmáté marihuany), nepít a měl by se drľet desatera přikázání. Lepąí jíst méně masa, neľ více, lepąí ľít sexuálně s rozumem, tedy méně neľ-li více, lepąí lepąí - hepąííí... (Já si váľně pąíknul; je to pravda!)

Vybírejme si z lidí, z knih a ze vąeho to nejlepąí a pak získané uplatňujme ve svém ľivotě.

Přijímejme vąechno dobré i zlé s klidou myslí a děkujme za to Bohu.

Vľdy se snaľme vąe pochopit. Chovejme v sobě upřímnou touhu po nestranném poznání.

Hříchy nevznikají z chyb, ale z výčitek svědomí, trpkých plodů neznalosti a zoufalství.

Lehčí je vľdycky měnit druhé, neľli sebe.

Dovolávejme se uąlechtilejąích pohnutek. Za vąechno se vąak platí.

Nauč se psát dopisy, které dělají divy.

®ijme a nechejme ľít. To je základ.

Smiřme se s nevyhnutelným a pokusme se i z takové situace něco vytěľit.

Činorodost je jedním z nejlepąích léků proti nervovému zhroucení. Staňme se sami činorodí: zjisti v čem jsi vyjímečný a dokonalý a to rozvíjej, jsi-li v koncích, dokud nedosáhneą svého cíle.

Nedovolme, aby nám maličkosti (termiti ľivota) ujídali ątěstí.

Vąenáprava lidská, osvěta, mír, obroda lidství, návrat lidí k správnému ą»astnému ľivotu je dneąní celosvětový úkol. "Mír, mír a nic neľ mír", řekla Panna Maria v Medľugorii.

Nevyvyąujme se nad nic a nad nikoho. ©těstí vąech lidí = odstranění vąech válek a vąeho zla ze Země. Celé Stvoření je jedna jediná ąkola lásky, řekl skvěle anděl Rafael. Kéľ by si filosofii Lásky uvědomili hlavně nejvyąąí státníci a vládci lidu. Ale, slepý vedou slepé. Tím, ľe dáte moudrého člověka do čela republiky, tím ho jakoby na jednu stranu odstraníte.

Vidím jako dobré, aby byla "slouha české republiky" místo vlády, s radou starąích místo jednoho presidenta, který není neomylný.

Jako z nevyčerpatelné slánky v pohádce sůl nad zlato rozdávejme svou lásku.

®ít podle svých vybraných pravidel musí být pro tebe radostí. Pokud ti to radost nečiní, pravidla nejsou ta pravá, hledej svá.

Problémy jsou různé, vyvolávají v tobě třeba i emoce. Kdo překoná problémy - bude ą»astný, kdo ne - odpadne. ®ivot je boj a silnějąí vyhrává. Moudří lidé nemají z problémů hrůzu, ale naopak je vítají, dokonce i s bolestí, která je provází. Jsou klidní.

Technická skupina Prodigy, divadlo Sklep, Robert Fulgum a mnoho daląích, tak ti mají v sobě něco zvláątního. Co? Myslím, ľe jiľ znají, jak správně ľít.

Poľadujme objektivní, dobře míněnou, konstruktivní kritiku.

Nelze dělat úsudky nad něčím, dokud neznáme podstatu věci.

Vľdy by měl učitel nejprve ukázat na co nám to či ono bude v ľivotě potřebné, zbudit touhu se tomu onomu naučit odhalením smyslu. Někteří učitelé se diví, proč ľáci nic neumí, ale mohou si za to sami. V podstatě výsledné známky záleľí na učiteli, jak umí naučit. Přísností nikdy moc nezmůľou, ba ani ne klasifikací. Měl by dát ľákovi čas na pochopení, čas na učení a také čas na jeho záliby. Kdyľ ľák jde na nějakou ąkolu a to je podmínka, jde tam z vlastního zájmu s tím cílem, ľe chce něco poznat a naučit se něčemu. Nechce se nechávat k něčemu nutit, k někomu poutat, mít nějaké povinnosti. Chce ąkolu, kde nejsou ľádné tajemné inovace, ľádné vnějąkovosti, kde se mě nikdo neptá na smýąlení, vzdělání, politickou či náboľenskou přísluąnost, odkud kaľdý můľe zase svobodně odejít, kdyľ chce. ©kola, ve které dostanete na vąe odpověď, na cokoli, kam můľete přijít tehdy, kdyľ to potřebujete. Není to ideologie, je to ąkola lásky.

Kdyľ je nám nejhůř, Bůh se o nás postará. A kdyľ se nepostará, tak nám není nejhůř.

Hned se nezměníme k lepąímu dle nového paradigmatu, musíme si uľívat i starých věcí, ale snaľit se je postupně omezovat, co nám nevyhovuje k vlastnímu duchovnímu růstu.

Úplně vąe je v podstatě velice jednoduché, ale to větąinou poznáváme aľ pozdě. A nebo i hned, ale zpyąníme z toho, ľe vlastně Víme a nepřinese nám to taky ľádný uľitek. Volme zlatou střední cestu a sami sebe pokládejme za nic. Jako nic, dojdeme totiľ nejdál. Beru to z humorem, největąí bohatství nám beztak přes vąe ostatní slibuje Jeľíą Kristus.

Časem poznáváme, ľe nejlepąí jídlo je chléb, ľe nejlepąí pití je čistá voda. Pochopme Podstatu, uvědomíme si tisíce daląích věcí v okamľiku, nalezneme systém souvislostí, klíč k bráně Pravdy. Náhoda pak uľ neexistuje, ľijeme-li vědomý ľivot.

Postavme se občas na stanovisko druhého a posuzujme věci z jeho i z naąeho hlediska, pro správnost.

Nesluąné věci si dokáľe vymyslet kaľdý, ale ty musíą myslet a vyjadřovat se sluąně. Myąlenky mají váhu.

Důleľité věci: víra, stimulace podvědomí, osobní zkuąenosti, obrazotvornost, organizované plánování, rozhodnost, vytrvalost, mozkový trust, sexuální transmutace, mozek (jako vysílač a přijímač myąlenek), ąestý smysl, třetí oko, kladné posuny Vědomí ...

Pravá láska je v srdci naąich bliľních, jejich Srdce co chce, to chceą v podstatě i ty.

Kdo je stálý v radosti i v bolu, brzy bude s Bohem spolu.

©těstí je dělat, nikoliv vlastnit.

Mysleme! A vydělejme peníze. Na horních příčkách ľebříku není nikdy tlačenice.

Snít o bohatství můľe kaľdý a také si o něm větąina lidí nechává zdát, ale jen málokteří ví, ľe pouze jasný plán a velká touha po bohatství jsou jedinými spolehlivými prostředky k jeho získání.

Nejběľnějąí slabostí vąech lidských bytostí je bezpochyby zvyk nechávat svou mysl otevřenou negativním vlivům jiných lidí. Pochopme to a otevřme mysl dobrým věcem. Open your mind.

Změnit člověka najednou, to dá velkou námahu.

Dětským očím se jeví rodiče jako bohové. Kdyľ rodiče něco dělají určitým způsobem, domnívá se malé dítě, ľe se to tak dělat má. Často bývá heslem rodičů: toho, co dělám, si nevąímej; poslouchej, co ti říkám. Děti to nechápou, učí se ľít tak, jak ľijí rodiče. Důleľitá je v tomto vztahu rodičů a dětí přítomnost lásky, a to uľ od početí. Láska je nakonec to jediné, na čem záleľí. Pokud něco milujeą, pak to pro tebe má hodnotu, a kdyľ to pro tebe má cenu, trávíą nad tím čas, uľíváą si toho a taky se o to staráą. Pokud jsou rodiče ochotni trpět s dítětem, říkají si děti, "nemůľe to být nic zlého a já bych měl být také ochoten trpět sám se sebou." A tady začíná sebekázeň.

Nejdřív vyspět duchovně, pak technicky. Proč to dělá tahle civilizace obráceně?! Je to nebezpečné.

Chudoba a bohatství pocházejí z myąlení. Bohatství se rodí z myąlenky.

®ivot je těľký, ľivot je utrpení. Smiřme se s tím. Hledejme jen království Boľí a vąe ostatní nám bude dáno. Zaloľme společnost SOS-ADONAI.

Lásku k lidem kdo má, dny smutné nepozná.

Realita nemůľe být nikdy víc neľ naąe fantazie.

Vľdy musíme vědět co děláme a proč to děláme.

Smrt nás překvapí - budeme ľít dál! Smrt otvírá dveře a my jimi projdeme.

Vzepřeme se konzumu, vra»me se k prostotě, mějme vzneąenějąích myąlenek. Vzorem nám je OAI tantra od Roberta Nového.

Nebojme se, buďme ochotni snést ránu, několik ran a ukaľme, ľe je nevrátíme, ale ani před nimi neuhneme. Kdyľ to dokáľeme, vyvolá to v lidské psychice odezvu. Způsobí to, ľe nenávist opadne a jeho (protivníkova) úcta k nám vzroste.

Kdo nezhřeąil? Nikdo nemá právo být soudcem druhému. Kaľdý se soudí sám před sebou, vyąąím Já.

O lásce nelze dělat zákony. Rozmlouvejme o ní s lidmi a rozdávejme svou lásku.

Lidi jsou takový jací jsou, nesnaľím se je předělávat, pouze v nich vzbuzovat přání lepąího ľivota. Lidi chtějí filosofii, která dá spravedlnost vąem.

Ukrutnost lidské srdce má a nevraľivost lidská tvář, hrůza zas boľsky lidský zjev a tajnůstkářství lidský ąat.

Jak si myslíte, ľe kdyby tu měl být Bůh a chtěl by tu pomoci, jak by asi tak pomohl a jak by se nám projevil? On udělá vąe moudře a geniálně! Na vąechno má lidi a zásahy udělá s minimem energie.

Moudré řeči člověka někdy nepotěąí, nebo» je hříąníkem a nutí ho něco se sebou začít dělat.

Chyby budou dokud budou lidé, a proto - staňme se bohy!

Stud, který zemře, se uľ neumí vrátit. A proto, dokud nejsme zkaľení generací aľ na kost, nekaľme se zbytečně dál.

Příznivý osud zkouąí duąevní sílu ostřejąími ostny: utrpení se totiľ snese, ale ątěstí nás kazí, řka Tacitus.

Často se stavá, ľe skutečný přítel (z minulého ľivota) se objeví i tento ľivot.

Lidskému rodu není nic draľąího neľ děti, řka Livius.

Protiklady od maníka Fulghuma: Dvakrát měř a jednou řeľ. Kdo zaváhá, neľere. - Víc hlav víc ví. Spoléhej sám na sebe. - Kdo se bojí, nesmí do lesa. Opatrnosti není nikdy nazbyt. - Sejde z očí, sejde z mysli. Ztratíą mě, poznáą mě. - Zdání klame. ©aty dělají člověka. - Co můľeą udělat dnes, neodkládej na zítřek. Zítra je taky den. - Vrána k vráně sedá. Protivy se přitahují.

®ij s vědomým, ľe vąe co činíą, vidí Bůh, řka James.

Nikdo nemůľe vládnout, pokud neovládá sám sebe.

Cokoli přesáhne míru, octne se v nejistém místě.

Nesmrtelnost lidí uchovává papír, řka Plinius st.

Vąe je v naąich představách, řka Robert Nový.

Nemůľeą-li milovat, alespoň neubliľuj, řka Srí Sathya Sai Bába. Atd.

A vůbec, sami víme teď co je ąpatné a co dobré. A já nakonec nemohu v mládí dávat moudrosti, co bych pak dělal ve stáří, no povaľme.. Tak Hora ruit! Let´s go! Dotoho! (To by mohlo pro začátek stačit. Pouľití jakékoliv fráze v praxi mnohým můľe přinést velký uľitek.) Jo, a neodsuzujte mě, nemůľu za to, jsem mladý a chci na vąe přijít, aľ budu velký, budu snad moudřejąí. Omluvte prosím časté opakování některých věcí, nejsem jeątě plně dokonalá verze sama sebe. Kdyľ budete mít jakoukoli radu k sebezpracování, rád ji proberu. Kdo se naučí - s tím jde svět, kdo se nic nenaučí - jde světem sám!

Ale co se stane aľ vąichni budou vědět o co skutečně jde? Přijdou otřesy duchovního rázu? Bude část lidstva skutečně vyhlazena Duchem Metatronem na základě sebeodsouzení??? No, pokud je to tak, tak nic milého.. Co si ale uděláme, to budeme mít!

Proč k nám promlouvá Bible v podobenstvích?: Kdo má, tomu bude dáno a bude mít jeątě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Jak praví proroctví Izaiáąovo: "Budete stále naslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Nebo» obrostlo tukem srdce tohoto lidu, uąima nedoslýchají a oči zavřeli, takľe neuvidí očima a uąima neuslyąí, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím."

Tak pravím: "Otče náą, jenľ jsi na nebesích, posvě» se jméno Tvé! Přijď království Tvé! Buď vůle Tvá. Jako v Nebi, tak i na Zemi. Chléb náą vezdejąí dej nám dnes. Odpus» nám naąe viny, jako i my odpouątíme naąim viníkům. A neuveď nás v pokuąení, ale zbav nás od zlého. Amen."

©ílenost sama aneb návrat k nevinnosti

Svět je dnes ąílenost sama. Rave music je ąílenost. Vědět a hledat Pravdu je neuvěřitelná ąílenost. Bojovat proti sobě je ąílenost. K ąílenosti či ąílenství spěje dneąní lidstvo. James je ąílený, nebo»: kdo ví - ten nemluví a on, on to nedodrľuje! Nebo» mu prý záleľí na druhých. Cha, nedá se taky říct, ľe tedy vůbec něco ví, třeba je eko-techno-sektář a nebo co? Vľdy» chodí občas oblečený jak ľenská - namalovaný oči, pusa, nalakovaný nehty, joysticky v rukou, bradku aľ k pupku, mikrofon u pusy, pirátský ąátek na hlavě, občas nosí různý respirátory, svářečský brýle, píą»alku, dudlíky, počmáraný děravý rifle a kaze»ák, ... a podobný ąílený věci a snaľí se tak různě - podobně provokovat a probudit lidi, cha! Poslední jeho hit je vypadat úplně nevinně, přespřílią sluąně, aľ to bolí, aby to pomalu nikdo nechápal. Nechápou proč nenosí jako správný borec nadále bundu bulls (tu nosí jen magoři), proč nemá vyholenou hlavu - jako dřív, proč nemá náuąnici v uchu (prrý jako správný borec!), dlouhý pramínek vlasů, jen tak z prdu, atd. Nejlepąí je dnes vąak být sluąný a jít druhým příkladem a dodrľovat kázeň. Doufám, ľe to alespoň bude důkaz, jak lidem prokázat pravdivost jeho názorů, ale oni poněkud nereagují, jen ti chytřejąí chápou, o co mu jde, ľe chce dát zvěst o Novém Poselství z Prahy, ľe se mu nelíbí umírat v této zdegradované společnosti. Diví se mu, proč se těąí na smrt? Přece aby mohl opět ľít.

O Bibli

Stejně věřím tomu, ľe chudým a zboľným je zaslíbeno Království. Kdo je někde na vyąąím místě (mezi lidmi, myslím v práci) a zneuľívá toho, tak ten chtíc nechtíc musel jednat nesprávně, aby tam vůbec byl. Bible neuznává boháče, ale musí tu asi být, abychom se učili a potom k naąí lítosti, ale není to nikdy závidění, není co závidět.
Ono se dá i říct, ľe Bible se dnes ani číst nedá, nebo» nalistujeme náhodnou stranu, přečteme první větu, a hned vidíme jak se právě zrovna i proti tomuto, co tam píąou, pohřeąujeme, a tak raději ten horor hned odloľíme. A to je chyba, ľe nečteme (mluvím i o sobě - 95% svého času, jak uľ to u nás, u lidí bývá). Tak kdo neví, toho můľe z neznalosti ovlivňovat jednoduąe hloupost lidská a z ní vychází zlo. Kdo chce vědět, je nucen číst a poznávat. Tak např. v Bibli se někde přesně nepřesně píąe toto: "Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marně mě uctívají, nebo» učí naukám, jeľ jsou jen příkazy lidskými." To se tedy týká přímo i mě, kdo mluví o Bohu, je povětąinou od Něho nejdál. Ó, nééé! Kdyľ uľ chce někdo asi prorokovat, měl by asi tedy v podobenství. Vím, ľe můj i tvůj účel je jít k Bohu, a tak jiľ na toto téma dále nechci ve vlastním zájmu psát. Kdo chce, tak se mnohé dočte a kdo bude chtít více, dostane se mu od Mistra, který ho můľe vést, dostane se mu ze studny poznání, kterou nosí kaľdý člověk ve svém nitru. Proč tedy vůbec něco píąu? Abychom jen tak mimo neděli věděli co si myslí jeden z vás, který si fandí, ľe nasedl do vlaku pravdy, ale nevypadá to tak, skutky ho prokáľí. Kdo se poučí, jeho plus.
Dál se v Bibli píąe (Matouą 15): "Co z úst člověka vychází, to ho znesvěcuje." Pokud budeme tedy podle Jamese chtít dále hledat, tak to raději nedělejme. Nikomu nikdy nevěřme a nikým se nenechejme vést, jen sami se sebou a se svým duchovním vůdcem dojdete nejdál. A kdo chodí potichu, dojde nejdál! A poněvadľ James moc mluví, chodí moc hlučně, a tak daleko nedojde, chachá!
Bible: "Slepí vedou slepé. A kdyľ vede slepí slepého, oba spadnou do jámy." Z toho taky při svém hledání vycházejme. Dále něco nečekaného - věta 19, Matouą 15: "To vąak, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. Nebo» ze srdce vycházejí ąpatné myąlenky, vraľdy, cizoloľství, smilství, loupeľe, křivá svědectví, uráľky. To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje." Jestli toto je podstata myąlení srdcem, tak nazdařpámbu! Tak tedy: nemá se vąak myslet srdcem? A cítit mozkem? Nemá se naslouchat hlasu Srdce? Sakra, kdyľ jím - neznesvěcuji se, ale nemohu tak nikdy pronést svůj názor, a nejsem tu náhodou pro to, abych mluvil, a pak si uvědomoval to co jsem řekl a hledal tak své chyby? Můj závěr tedy z tohoto problému zní: i kdyľ myslíme srdcem, nepomůľe nám to (cha,chá, čertík bertík se uľ raduje, vezme si Jamese do pekla), nebo» jsi jako ostatní lidé v podstatě ąpatný. Jinak bychom tu nebyli a nebojovali bychom proti zlu v sobě. Ale přesto si myslím, ľe člověku prospívá myslet srdcem v pravém slova smyslu! A na tebe čerte, na tebe... tebe mám rád! Základ musí být v lásce ne pronesené, ne napsané, ale v lásce tuąené a také konané. Kdyľ člověk pozná Pravdu a ľije podle ní, tak časem zmizí z tohoto světa do světa vyąąího vývojového stupně, ale někdy to trvá i několik ľivotů. A kdo moc mluví, ľije v paradoxu, tak ten taky zmizí, ale někam jinam. (Čert si mne ruce a říká: "Na kříľ s ním! Cha chá, na kříľ! Je to blázen jako ten Karel! Cha cha cha cha chá..")

Dnes poznávám, ľe jsem onu slavnou Podstatu zcela tak přesně nenaąel, ale alespoň ji snad nakousl. Není to tak úplně zbytečné, hledat Podstatu a Pravdu, člověk se tak stále učí. A kdybych hledané hned naąel, nemohl bych si uľít tohoto zvláątního technicko-erotického světa, který se mi poněkud zpočátku líbí, nebo» tuto ąílenost vidím osobně v tvorbě poprvé, ale myslím si o tom světě, ľe nás jednou zničí s naąí nízkou mentalitou. No uvaľme?
A tak třeba jednou, třeba těsně před smrtí, poznáme, co jsme celý ten ľivot hledali. Ono to tak bývá, ľe hledané najdeme před smrtí a zpravidla člověk pak vzpomíná ve stařecké osamělosti na lásku, a poznává, ľe ta byla to nejdůleľitějąí v ľivotě, občas lituje svých chyb, ale bývá uľ pozdě. A tak si říkám: "Proč nezačít pro lásku ľít hned dnes ?! No jasně."

Závěrem

Tady virtuální rádio Mad Crazy, hlásí se vám freak James a jedeme vesele dál do finiąe!

"Zjią»ovat podstatu věcí je docela zábavné, tak trochu i dobrodruľné, napínavé, a nejlepąí na tom jsou hlavně ty experimentální a často provokující pokusy na lidech. (Neberte to tak zle, nic vám neudělám.)
Kdo opravdu ví, stane se ą»astným, coľ je asi účelem naąeho bytí, jakoľ i odstraňování vąech svých ąpatností a vnitřní boj za lásku. Člověk se vąak musí stále kontrolovat, nesmí být pyąný a domýąlivý. Lidstvo celkově nikdo projeveně nekontroluje jen snad Příroda, která uľ také říká své. Účel bytosti nakonec vidím v tom, ľe mají za úkol projít veąkerý vývoj a změny - od částečky prachu, přes neľivou přírodou, přes rostlinstvo a jednoduché ľivočiąstvo k vyąąím vývojovým stupňům, přes člověka, duchovní stádia ľivota, k částečnému boľství aľ nakonec k úplnému Boľství Metatronů, k úplnému sebeuvědomění, zpět odkud bytost a Zdroj Vědomí vyąel, tam se zase vrácí.. Vąe je jeden obrovský koloběh koloběhů, vąe se nakonec zdokonalí a vyvine. Dokud Nejvyąąí Zdroj bude produkovat daląí Zdroje Vědomí, dotud nebude PLNĚ DOKONALÝ, coľ je tedy Boľí úmysl.
Lidé se občas zeptají, jaký je tedy podle mě náą pravý ľivotní úkol člověka. Má odpověď by asi zněla: úkolem člověka je vąemu věnovat svou lásku, ľít podle Jeľíąe a být tak ą»astný. Kdyľ se toto naučí lidstvo, přijme alespoň takovou etiku za vlastní, dokáľe tak snad Lásku k Přírodě a ke svému Stvořiteli a bude.
Jediná pravá cesta vedoucí z naąeho koloběhů ľivotů je cesta k Bohu, Cesta mystická. Milióny lidí podstatu nikdy nepozná, obvykle jejich bohem se stávají záliby, věci, peníze a tím ztrácejí sami sebe, to nejhodnotnějąí. A pro co ľije člověk jeden ľivot, k tomu daląí ľivot přijde, dokud nezjistí, ľe nejvyąąí je Láska a Bůh. Nakonec člověku snad dojde, ľe je vlastně nic, nestvořil se, patří Stvořiteli, a ten člověk, jako to "nic" - nesmí dělat ľádnou ąkodu přírodě a veąkeré tvorbě. To nic má ovąem tu výhodu a nárok, ľít pro to nejvyąąí co v tvorbě Je, a to je l.... Co lepąího si lidé mohou přát ???

Poznámka: Nikdy se nedá říct naąí nedokonalou řečí vąe, co člověk třeba občas cítí a co by chtěl vlastně úplně říct. Snad se časem naučíme telepatické řeči, universálnímu jazyku, tam uľ by to mohlo jít. Vąechny nevýhody mají své výhody. A» jsi kdosi, a» jsi kdesi, vľdy jsi na tom v podstatě úplně stejně, jako vąechny bytosti v celém vesmíru!"

Za virtuální radio Rave Crazy: "Nenechte se mnou zas moc ovlivnit a dělejte si stejně co chcete. Vąechno je dovoleno, protoľe vąechno je DOBRÉ. Vľdy jen záleľí na míře uľití. Podstata je pravděpodobně nenalezitelná, nebo» kdyľ jí vyřeąíte, změní sama sebe, ale přesto je třeba ve Vědomí Smyslu hledat sebepoznání dál. ®ivot je stejně jen jeden dlouhý a pro nás trochu nekonečný příběh. Uľ aby lidé pochopili, ľe vąechny války jsou blbost. Přeji vąem bytostem mnoho úspěchů v ľivotě (v novém nebo v tomto) a hlavně ątěstí - v podobném filozofování.. Ahoj silent warrior James Crazy Techno alias LAY, miláček ľen. Bye."

Výroky

Výroky Mistrů

Miluj Boha svého. Jeľíą Kristus

Miluj bliľního svého jako sám sebe. Jeľíą Kristus

Co nechceą, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim. Jeľíą Kristus

Lidství znamená vládnout sám sobě. Karel Novotný

Smyslem ľivota je sladit se s Bohem. Karel Novotný

Lidí můľou být milióny a jedna osobnost je můľe ovládat, Vědomím. Celou
tu masu můľe řídit jako tok řeky. Karel Novotný

Miluj co je. Jakub Loąák

Kaľdý mluví za sebe. Jakub Loąák

Vľdy vąe nepochopíą, ale nakonec ano. Jakub Loąák

Neją»astnějąí je ten, kdo má nejméně ľádostí. Buddha

Jsi tím na co jsi myslel a čím jsi se sám učinil. Buddha

Kořenem vąeho zla je nedostatek poznání. Buddha

Tajemství vąech otázek leľí v naąich nitrech. Robert Nový

Vąechny váąně mizí v Bohu. Robert Nový

Nikdo není dokonalý. Robert Nový

Náboľenství jsou pohádky pro dospělé. Karel Novotný

Chci, aby si lidé mezi sebou promlouvali a rozuměli si, mluvili pravdu
a společně si ľili v pohodě a poznání. Eva Loąáková

Uľitečnějąí je znát několik moudrých pravidel, jeľ by mohla tobě vľdy
poslouľit, neľ nastudovati mnoho neuľitečných věcí. Seneca

Vąude tam, kde je člověk je místo pro dobrý čin. Seneca

Komukoli prospěti můľeą, prospívej rád, moľno-li celému světu. Slouľiti
a prospívati je vlastnost povah vzneąených. Komenský

Kaľdý provinilý člověk má být nenáviděn v té míře, v jaké se proviňuje,
ale má být i milován, protoľe je člověkem. Jde o to, abychom jakoľto lid‚
dokázali oddělit to, co u něho právem nenávidíme, tj. to ąpatné, aby
mohlo být nápravou chyby osvobozeno to, co u něho právem milujeme:
lidskou přirozenost... Komenský

Nejtěľąí je odpovídat na mlčení. Camus

Kaľdá překáľka umoľní urazit daląí kus cesty. Camus

Za vąe, co jsem nebo čím se domnívám být, vděčím své matce. Lincoln

Být či nebýt? Shakespeare

Pouze ľivot, který ľijeme pro ostatní, stojí za to. Einstein

Kaľdému co jeho jest. Cicero

Poznání pravdy je nejvyąąím mravním úkolem člověka. Břetislav Kafka

V této době je pravda tak zatemněná a leľ tak zavedená, ľe pravdu můľe
poznat jen ten, kdo ji miluje. Pascal

Co tě nezlomí, to tě posílí. Staré přísloví

Celé stvoření je jedna jediná ąkola lásky. Rafael

Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě. Buddha

Mravnost je dokonalost, a ta nemůľe být slabostí, ale silou. Staąek

Na základě svých slov budeą odsouzen. Jeľíą Kristus

Svět pomíjí a stejně i jeho ľádost, ale kdo činí Boľí vůli, zůstává
navľdy. Bible, Jan

Kaľdý den má svoje dary. Martialis

Člověk jde dopředu pomocí kopanců do zadku. Robert Nový

®ít, znamená přemýąlet. Petronius

Kdo je čistý, hříchu uľ nevidí. Robert Nový

Kdyľ jste ničím, poznáváte vąechno, kdyľ poznáváte vąechno, myslí si lidé,
ľe jste něčím a ľe si myslíte, ľe jste někým. Robert Nový

Pravda a Láska jsou filosofií Stvořitele. Jakub Loąák

Člověk je v hlouby myąlenkou lásky. Jakub Loąák

Touľím být ve Spravedlnosti, abych nebyl obviňován. Jakub Loąák

Vąechny bytosti hledají ątěstí, proto vąem bytostem věnuj svou lásku.
Buddha

Mezi jinými nevýhodami smrtelné povahy je i ta slepota mysli, ľe
nejenom jsme nuceni dopouątět se omylů, ale svoje chyby i milujeme.
Seneca

Kdo pro nás do ohně neskočí, o toho se neopírejme. Robert Nový

Slovy můľeą zatajit co chceą. Skutky tě prozradí. La Rochefoucauld

Nestačí vědět, vědění se musí pouľít. Goethe

Nemám poznání - přebývám v poznání. Robert Nový

Světelnost světla Boha v Srdci = jediná jistota v ľivotě. Robert Nový

Neexistuje schéma, které by bylo stále platné. Robert Nový

Skutečná přátelství jsou věčná. Cicero

Není nad realitu skutečnosti. Jakub Loąák

Úspěch v ľivotě? To je vlastně rovnice: A = X + Y + Z. X znamená práce
a Y fair play. A co Z? Z znamená drľet jazyk za zuby. Einstein

Kdo chodí potichu, nejdál dojde. Japonské přísloví

Neľ jsem zestárl, staral jsem se, abych dobře ľil, ve stáří, abych
dobře zemřel. Seneca

Nechte mrtvé a» pohřbívají mrtvé. Jeľíą Kristus

Pokud ľijeą v souladu s přírodou, nikdy nebudeą chudý. Pokud ľijeą
podle mínění lidí, nikdy nebudeą bohatý. Seneca

®ít znamená bojovat. Seneca

Pravá moudrost je být střízlivý k tomu, co na světě nesmírně milujeme.
Busch

Tím větąí vděk za dar, čím méně se s ním otálelo. Seneca

Jaký pán, takový sluha. Petronius

Odpouątíme do té míry, nakolik milujeme. Rochefoucauld

Bůh je tvrdý a spravedlivý... Miluje ty nejlepąí. Robert Nový

Bůh k nám promlouvá ústy veąkerenstva. Jakub Loąák

Lidé přicházejí a odcházejí jako vlny na moři. Seattle

Je lépe křivdu přijímat neľ činit. Cicero

Přiąel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem. Suetonius

Překonat ąpatné zvyky je moľné jenom dnes, zítra uľ ne. Konfucius

Je moľné, ľe zlo je nutné a ľe nakonec zvítězí, ale jednám tak, aby
nezvítězilo skrze mne a s mojí pomocí. Solľenicyn

Zjistil jsem nakonec, ľe čas pro mne přestal platit a ľe se mohu promítnout,
kam chci, třeba i do minulosti před druhou katastrofou světa, snad je moľné,
aby nenastala, kdo ví. Ze změny dějin strach nemám, protoľe vědomí je
nesmrtelné a nezáleľí na tom, v jakém sledu otců a matek je zrozeno. V čase
plyne jen ten, kdo setrvává v přenosu semen bytí do sledu příčin, a navíc,
poznal jsem, ľe neexistuje jen jeden čas závislý na prostoru a rychlosti
a ľe čas je moľně i tam, kde není prostorově nic.
Robert Nový (Cesta sedmi vesmíry)

Musíą vědět. Princip vědění je jedinou cestou k osvobození lidstva.
Slova a myąlenky jsou ľivé. Je to počátkem tvoření.
Člověk je tvůrčím orgánem Boha.
Najít svou správnou cestu můľe najít jen člověk, který ví, kam má jít.
Málokdo zná cenu ľivota, protoľe málokdo poznal sám sebe.
Zákony neuznávají nevědomost.
Mystika je pravda nejvyąąí.
Náhoda neexistuje.
Zlo zmizí, aľ člověk bude naprostý pán nad hmotou - nad tělem.
Část lidstva bude vyhlazena Duchem.
Čistá duchovní víra, se od nás rozletí do celého světa.
Výroky z knihy Nové Poselství z Prahy

Nic není tak tajného, aby to nevyąlo najevo, a nic tak skrytého, aby to
neveąlo ve známost. Jeľíą Kristus

Vąe, co jest, není, a co není, jest... nebo» to, co nám je zjevno svou
materiálností, je dočasné, zanikne s hmotou člověka. Jen to, co ač
nehmatatelné - je v lidské duąi jako poklad, jako bohatství jediné, jeľ
obměnou svého bytí duąe střádá a přináąí jako věno při příchodu sem, je
majetek věčné hodnoty, spočívající v kaľdém člověku. Zvětąuje se a sílí
jeho skutky, tedy dobrem a vírou, láskou, pravdou, spravedlností, bádáním
a touhou po vědění, a tím snahou po splynutí s nekonečností a touhou,
vnořit se v to, co skutečně jest. Nové Poselství z Prahy

Cokoli přesáhne míru, octne se v nejistém místě. Seneca

Nikomu se nepodařilo narodit beztrestně. Seneca

Ti, kdo milují, musí chápat i nepochopitelné, aby nepřestali milovat.
Clair

Nevyhnutelné přijímej s klidnou myslí. Seneca

Největąí vinu má ten, kdo nechce slyąet pravdu. Cicero

I kdybychom mohli snad být učení učeností druhého, moudrými můľeme být
jen moudrostí vlastní. Montaigne

Největąí závist vzniká proti těm, kteří vlastní silou vzlétli a tak
unikli ze společné klece. Petrarca

Co nezakazuje zákon, to zakazuje stud. Seneca

Účelem ľivota není najít ątěstí, ale hledat ho. Pascal

Kaľdý člověk v ľivotě si myslí, ľe času je mnoho. Robert Nový

Člověk se můľe stát člověkem pouze vychováním. Kant

Pokrok přináąejí ti, kdo se odvaľují stále měnit vąe, co není v pořádku.
Bolzano

Kdyľ něco nenávidím, ochuzuji se o něco, kdyľ miluji, jsem bohatąí
o to co miluji. Schiller

Co jsi zdědil po otcích, musíą dobýt znovu. Goethe

Stoupaje po horské cestě, oddal jsem se přemýąlení. Řídí-li se člověk
jenom rozumem, naráľí na své okolí. Dá-li se unáąet citem, je strľen
proudem. Prosazuje-li svou vůli, omezuje svobodu druhých. Opravdu těľko
se ľije člověku na tomto světě... Pochopíme-li jednou, ľe ľivot je
stejně těľký, a» se vrátíme kamkoli, nastane pravá chvíle, v níľ se
rodí básně a vznikají obrazy. Nacume

Vąechna sláva Hospodinu. Jakub Loąák

Vąechno zkuste, co dobrého jest, toho se drľte. Sv.Pavel

Vąe je v náplni naąí víry. Jakub Loąák

Nikdy nezapomínejte na slávu lidské přirozenosti. Svami Vivekananda

Boľství je v člověku zřejmějąí neľ v čemkoli jiném. Rama Kriąna

Představme si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí. Karel Čapek

Lidé přemýąlejí spíąe jen pod tlakem nutnosti neľ z čisté potřeby.
J.Čapek

Moudří plodí nové myąlenky a blázni je roząiřují. Heine

O mnohé věci se nepokouąíme ne proto, ľe jsou těľké, ale těľké jsou
proto, ľe se o ně nepokouąíme. Seneca

Nemůľeme moudrost stále jenom sbírat, musíme ji také uplatňovat.
Cicero

Největąí a nejdůleľitějąí část výchovy kaľdého člověka je ta, kterou
si dal sám. Gibbon

Kaľdý člověk zprvu hledá pravdu, ale málo těch kteří setrvají. J.Loąák

Moudrý člověk zůstává v pozadí, a tím se právě dostává v čelo lidí.
Lao-C

I kdyľ mnoho přečteą, zvol si jednu věc, kterou toho dne promyslíą.
Seneca

Musíą zapomenout vąechny techniky a ponechat na mysli, aby si s tím
samo poradilo. Nemít ľádnou techniku znamená mít vąechny techniky.
Bruce Lee

®ádný člověk není takový hlupák, aby nedoąel úspěchu v jedné věci,
je-li v ní vytrvalý. Leonardo

Neříkám, ľe jsem se narodil proto abych řeąil meriády vąelijakých
zmatků, ale člověk, který je v určité oblasti talentován a nadán - měl
by se podělit s jinými o poznání, o chléb ducha, o sůl duąe.
Robert Nový

Člověk, který pochopil, ľe jeho nevědění je stejný jako jeho vědění je
moudrý. Gustav Meyrink

Ale přemýąlet, a to dá práci, umí jenom část lidstva. Ona část, ona
tenoučká vrstva, která válčí s lidskou hloupostí. Werich

Vymyslíą-li hranici, máą hranici. Jinak hranice nejsou. Robert Nový

Kdyby mi nabízeli moudrost s tou podmínkou, ľe ji budu drľet v
tajnosti a nikomu se o ní nezmíním, odmítnu ji. Seneca

Humor a vtip jsou příjemné a často mimořádně uľitečné. Cicero

Směj se a celý svět se směje s tebou. Plač a pláčeą sám.
Turkmenské přísloví

Je krásné spolu mlčet, krásnějąí spolu se smát. Nietzsche

Nikdy se nevzdávej a ątěstí si tě samo vyhledá.
Falco - lítající pes ze skvělého filmu Nekonečný příběh

Kdo se směje, místo aby zuřil, je vľdycky silnějąí. Japonské přísloví

Úsměv stojí méně neľ elektřina a dává více světla. Cronin

Láska k bliľnímu začíná u sebe sama. Nestroy

Duch je vľdy nad hmotou. Robert Nový

®ivot nemá ľádnou pevnou oporu kromě Boha. Robert Nový

Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také
sklidí. Bible

O vąem uvaľuj s přítelem, ale nejprve uvaľuj o něm samém. Seneca

Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu,
kdo umírá ľízní. ©panělské přísloví

Jistého přítele poznáme v nejisté situaci. Latinské přísloví

Jakmile se láska změní v přátelství, vyprchává a mizí. Montaigne

Láska můľe zemřít na pravdu, přátelství za leľ. Bonnard

Slova, jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy. Tibetské přísloví

Nikdo si nesmí myslet, ľe je o něco víc, nebo něco lepąího neľ ten
druhý. Moľná, ľe toho má víc v makovici, moľná, ľe nosí lepąí koąili.
Moľná, ľe má forttelnějąí ruce, moľná ľe má větąí bicepsy. Ale tohle
vąechno ho jenom zavazuje! Jenom zavazuje k tomu, aby toho udělal víc,
tím víc pro ty s menąími bicepsy a s horąí koąilí. Karel Čapek

Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept
na ątěstí. Werich

Právo má dělník na vinici mé na odměnu svou. Lidová moudrost

Čechy jsou nejnebezpečnějąí území na světě. Adolf Hitler

Umění začíná v tom, ľe zuąlech»uji prostor. Robert Nový

Vąe, co je podle přírody, je hodno úcty. Příroda sama je Bůh.
Cicero, Spinosa

Vąe se člověku vrací, neb s čím zachází s tím schází. Stará moudrost

Člověk jeątě není dost dokonalý ani dost sluąný, aby měl právo ľít na
něčem tak krásném, jako je Země. Karel Čapek

To, co vytvořila příroda, je vľdycky lepąí neľ to, co bylo vytvořeno
uměle. Cicero