Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.
Oikoymenh
Sigmund Freud a Ludwig Wittgenstein byli současníky. Freud stvořil psychoanalýzu a Wittgenstein byl možná největším filosofem 20. století. Oba myslitelé se v zásadě zabývají zakořeněným sklonem člověka podvádět sebe sama. Kniha přivádí oba myslitele společně do arény postmodernistického setkání. Problémovou otázkou je – která z obou filosofií pro nás dnes představuje lepší formu relevantní „terapie“? Nebo je to neustále otázka soupeření mezi oběma?
Triton
Čínské hospodářké reformy jsou neodmyslitelně spjaté s růstem čínského pobřeží a zdejších městkých obvodů. Dlouho stojící v ústraní, dynamika rozvoje se však od začátku století přenáší na vnitrozemské rurální okresy. Tento fenomén má dopad na všechna odvětví, bankovní sektor nevyjímaje. Pro Čínskou zemědělskou banku se pak jedná o její hlavní konkureční výhodu proti zbytku Velké čtyřky. Pomocí převahy v distribuční síti se banka už několik let snaží posílit své postavení na trhu především přes rurální segment.