Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
23.června 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Šťastný divoch, odporný ničema - Zuzana Marie Kostićová

Publikován 14.února 2007, text čítá cca 2825 slov. Přidejte komentář

Snad je tři týdny po uvedení filmu do kin na recenzi trochu pozdě, nevím. Tento film si ji však zaslouží, a to ne jen tak nějakých pět deset řádek zakončených příslušným počtem hvězdiček, ale pěkně dlouhé pojednání. Ne snad, že by to byl film tak dobrý - ve skutečnosti si o dlouhou reflexi říká právě svou nevalnou kvalitou.

Je totiž fakt, že Apocalypto ťalo do živého nejen odborníky z řad vědců, ale i docela obyčejné Maye nebo míšence, kterým se příliš nezamlouval způsob, jakým Gibson vyobrazuje jejich kulturu a předky. Ale ani v případě, že jste obyčejný nezaujatý divák, se neubráníte zamyšlení nad tím, jak blízko k realitě vlastně obraz mayské civilizace, který se nám tu předkládá, má.

Číst celý text...

Je nový Superman homosexuál? - Zuzana Marie Kostićová

Publikován 3.srpna 2006, text čítá cca 1657 slov. 7 reakcí

Před několika dny přišel do kin další útržek dlouhé ságy o létajícím nadčlověku v modrém trikotu, jenž brázdí oblohu v nekonečném boji se Zlem. Nový film znamená novou supermanovskou etapu s novými herci a novými luxusními digitálními efekty; obliba superhrdinů zřetelně neustává a popularita filmů natočených podle komiksu naopak neustále stoupá. Nový Superman je však z poněkud jiného těsta...

Číst celý text...

Pryč s autorským právem! - Požehnání pro umělce, umění i společnost - Joost Smiers

Publikován 24.května 2006, text čítá cca 3348 slov. 14 reakcí

Znak copyrightuUmělci vždy při vlastní nové tvorbě využívali a stavěli na dílech jiných umělců. Je vskutku velmi těžké představit si, že by díla Shakespeara, Bacha a bezpočtu dalších kulturních velikánů mohla vzniknout bez uplatnění tohoto principu svobodného stavění na dílech předků. Čeho jsme ale svědky dnes? Vezměme jako příklad dokumentaristy, kteří jsou v současnosti vystavováni téměř nezdolatelným překážkám, neboť jejich díla se nutně skládají z útržků autorsky chráněného obrazového nebo zvukového obsahu, jehož využití je podmíněno jak souhlasem držitele copyrightu, tak zaplacením náležitého poplatku. Poplatky jsou téměř vždy nad dokumentaristovy finanční možnosti, zatímco copyright dává Billu Gatesovi nebo jakémukoliv jinému držiteli autorských práv plnou moc povolovat užívání "jejich" uměleckého obsahu pouze takovým způsobem, jenž jim připadá vhodný.

Číst celý text...

Představte si svět bez copyrightu - Joost Smiers

Publikován 14.ledna 2006, text čítá cca 1350 slov. 13 reakcí

Znak copyrightuAutorské právo kdysi představovalo způsob, jak umělci zaručit dostačující příjem. Ponechme stranou otázku, zda tento úkol plnilo dobře - většina umělců neměla ze systému copyrightu nikdy ani halíř. Musíme přiznat, že autorské právo slouží v současném světě zcela odlišnému účelu. Je to nástroj, který využívají korporace v hudebním, vydavatelském, obrazovém a filmovém průmyslu k ovládání svých trhů. Tyto korporace rozhodují, zda materiály, jež se jim dostanou do rukou, mohou užívat ostatní, a - pokud to dovolí - za jakých podmínek a za jakou cenu. Evropské a americké právo jim zaručuje toto privilegium na dobu delší než sedmdesát let po smrti autora originálu.
Ztrácíme pomalu ale jistě své demokratické právo na svobodu kulturní a umělecké výměny.

Číst celý text...

Zásah proti akci CzechTek 2005 - Centrum strategických studií

Publikován 21.října 2005, text čítá cca 3450 slov. 27 reakcí

Jedním z hlavních vnitropolitických témat se v ČR v létě 2005 stal policejní zásah proti akci CzechTek, při němž bylo 30. července 2005 zraněno několik desítek lidí. Kritici zásahu jej označovali za neadekvátní a brutální. Bezpečnostní složky a jejich reprezentanti, zvláště pak ministr vnitra František Bublan, naopak hájili policejní postup (až na údajně ojedinělé násilné excesy) a dokonce hodlají zpřísnit legislativu v oblasti pořádání podobných akcí, přičemž se odvolávají na zahraniční zkušenosti.

Číst celý text...

Literatura starých Mayů - Zuzana Marie Kostićová

Publikován 10.června 2005, text čítá cca 7411 slov. 4 reakce

Palenque, Chrám Napisů, foto Gina DolejšováProgres v luštění písma v sedmdesátých letech s sebou přinesl první výsledky na poli mayské klasické "literatury", jinými slovy, bylo rozluštěno množství nápisů v chrámech a na stélách. Výsledek byl překvapující. Generace mayistů vedených J. E. S. Thompsonem považovala Maye za mírumilovnou teokratickou civilizaci kněží a astronomů, kteří nevedli války a jejich hlavním zaměstnáním bylo pozorování hvězd. Tyto názory se zbortily jako domečky z karet nejen po rozluštění velké části glyfů, ale i po nalezení fresek ve městě Bonampak, které jednoznačně a nade vší pochybnost zpodobovaly mučení a obětování válečných zajatců králem Bonampaku. Stejně tak se ukázalo, že většina nápisů pojednává o dynastické historii a významných činech panovníků (vítězství nad nepřáteli, uskutečnění důležitých výročních rituálů atd.). Ale z rozluštěných textů vyvstaly i jiné informace: ve městě Palenque se podařilo dešifrovat mytologický záznam zachycující klasickou podobu mýtu o stvoření světa, která se prakticky v ničem nepodobá postklasické verzi známé z knihy Popol Vuh.

V této oblasti máme tedy následující zdroje: za prvé zmíněné nápisy na architektuře a sochařských dílech (chrámových reliéfech, stélách aj.), za druhé inskripce na keramice, která byla poměrně nedávno odhalena jako velice cenný a dosud podceňovaný zdroj informací. Za třetí pak tři mayské kodexy pocházející z postklasického období: Pařížský, Drážďanský a Madridský kodex.

Číst celý text...

Od internetu ke Gutenbergovi - Umberto Eco

Publikován 21.dubna 2005, text čítá cca 7331 slovo. 691 reakce

Ozdobná iniciálaUčiní počítače knihy zastaralými? Učiní počítače zastaralými psané a tištěné materiály? Představa, že nová technologie ničí předcházející roli, je příliš zjednodušující. Po Daguerrově vynálezu se už malíři necítili být povinováni reprodukovat řemeslně realitu tak, jak si myslíme, že ji vidíme. To ale neznamená, že Daguerrův vynález vyvolal pouze abstraktní malířství. V moderním malířství je celá tradice, která by nemohla existovat bez fotografického modelu, vzpomeňme si např. na hyperrealismus. Malířův zrak vidí realitu fotografickým zrakem.

Nástup filmu nebo komiksů zprostil literaturu některých vypravěčských úkolů, které tradičně plnila. Existuje-li však něco takového jako postmoderní literatura, pak je tomu právě proto, že byla do značné míry ovlivněna komiksy a filmem. Z téhož důvodu už dnes nepotřebuji těžký portrét, namalovaný skromným umělcem, a mohu milované ženě poslat lesklou fotografii, avšak taková proměna sociální funkce malířství neudělala malířství zastaralým, s tou výjimkou, že dnešní malované portréty neplní tutéž praktickou funkci portrétování nějaké osoby (což lépe a levněji udělá fotograf), nýbrž slouží k oslavě významných osobností, takže objednávka, prodej a vystavování takových portrétů nabývá aristokratických konotací.

To znamená, že v dějinách kultury tomu nikdy nebylo tak, že něco prostě zabilo něco jiného. Něco vždy hluboce změnilo něco jiného.

Číst celý text...

Kultura smrti - Zuzana Marie Kostićová

Publikován 20.února 2005, text čítá cca 3278 slov. 5 reakcí
Cezanne - Pyramida z lebek

Často lze dnes v návaznosti na kritiku akčních filmů a jiných produktů amerikanizované popkultury (jako je obliba detektivních románů nebo hororů či černé kroniky, jež plní čím dál tím více stránky bulvárního tisku) slyšet, že jsme kulturou smrti. Na druhou stranu je smrt téměř tabuizovaná, lidé o ní odmítají byť jen hovořit. Paradoxní situace. Ráda bych ukázala, že označení "kultura smrti" je mnohem výstižnější, než se na první pohled může zdát – smrt v ní totiž obrovským způsobem determinuje chování a hodnoty jedince.

Je velmi zajímavé podívat se v tomto kontextu do dějin thanatologie na evropském kontinentu. Existuje všeobecně rozšířená lidová představa, že cílem náboženství je především vysvětlit smrt a tím zbavit člověka svíravého strachu z ní. Tato představa ovšem mnohem spíše vypovídá o naší kultuře než o jiných. Ne ve všech náboženstvích je totiž smrt tak krásně zahlazena jako v křesťanství. Ve starověkém Řecku byla smrt pojímána velmi negativně a u Homéra se lze dokonce dočíst, že by mrtvý byl mnohem raději nejposlednějším chudákem na světě nahoře, než králem v podsvětí. Mrtví byli chápáni jako stíny, které v lepším případě odešly vést chmurný a poloviční život do Hádu, v horším případě se mstily svým vrahům nebo těm, kdo zavinili jejich smrt, jako děsivé přízraky.

Číst celý text...

Přehodnocení kulturního průmyslu - Theodor W. Adorno

Publikován 22.srpna 2004, text čítá cca 2774 slova. 2 reakce

BeatlesStalo se v poslední době mezi představiteli oficiální kultury a mezi sociology poměrně běžné varovat před podceňováním kulturního průmyslu a poukazovat na jeho důležitost pro rozvoj konzumentského vědomí. Kulturní průmysl je prý třeba brát vážně, bez kulturního snobismu. Nepříjemné otázky o jeho kvalitě, o pravdě a nepravdě a o estetické úrovni jeho emisí jsou kvůli jeho společenské roli potlačovány, nebo přinejmenším vypouštěny z takzvané sociologie komunikace.

Důležitost kulturního průmyslu pro duchovní ustrojení mas však neuděluje výjimku z nutnosti reflexe jeho objektivní legitimity a jeho podstaty - a už vůbec ne vědě, která se považuje za pragmatickou. Naopak: tato reflexe je nutná přesně z tohoto důvodu. Brát kulturní průmysl tak vážně, jak to jeho nesporná role vyžaduje, znamená brát jej vážně kriticky a nekrčit se tváří v tvář jeho monopolistickému charakteru. Mezi těmi intelektuály, již se usilovně chtějí vyrovnat s tímto fenoménem a dychtivě hledají, jak by vyjádřili své výhrady vůči němu a zároveň respekt k jeho moci, převažuje tón ironické tolerance. Vždyť přece, říkají, každý ví, co jsou kapesní romány, rodinné televizní show nastříhané do seriálů, hitparády, rady pro láskou zhrzené a horoskopy zač. Toto všechno je podle nich neškodné a dokonce demokratické, jelikož je to odpověď na poptávku, byť poptávku stimulovanou. Může to dokonce být i prospěšné, tvrdí, například díky šíření informací, rad a vzorců chování redukujících stres. Každá sociologická studie, sledující něco tak elementárního jako politickou informovanost publika, ale samozřejmě prokazuje, že takto předávané informace jsou chudé nebo nedůležité. Navíc rady, jež je možno získat z manifestací kulturního průmyslu, jsou prázdné, banální, nebo hůře - předávané vzorce chování jsou nestydatě konformistické.

Číst celý text...

Jak se Roger Scruton stal konzervativcem - Martin Schlemmer

Publikován 27.června 2004, text čítá cca 3364 slova. 43 reakce
Roger Scruton

Roger Scruton je člověk všestranného humanitního nadání: je filosofem, politickým myslitelem, estetikem, spisovatelem a hudebníkem. Jeho jméno je velmi úzce spjato s Českou (eventuálně Československou) republikou, kde přednášel během komunistického režimu na setkáních podzemní univerzity. V květnu tohoto roku byl pozván u příležitosti svých 60.narozenin na Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity, jejímž čestným doktorátem se může pyšnit. Podívejme se na dosavadní Scrutonův plodný život. Jak vlastně vypadá tento dnes ohrožený druh - konzervativec intelektuál?

Číst celý text...

Reklama na hloubku - Roland Barthes

Publikován 20.června 2004, text čítá cca 913 slov. 3 reakce
Reklama na mycí prostředekPředkládáme vám ukázku z knihy francouzského literárního teoretika a sémiologa Rolanda Barthese Mytologie, vydané v roce 2004 nakladatelstvím Dokořán. Kniha napsaná v letech 1954-1956 byla jedním z průkopnických děl v užití sémiologického rozboru na konkrétní společenské jevy. Barthes v krátkých textech překvapivým způsobem analyzuje například řeč reklamy, wrestling, hračky, vaření a v druhé části knihy nad svými postřehy uvažuje v obecnější rovině. Jelikož se jedná o první české vydání, doufáme, že nepohrdnete malou ochutnávkou - textem Reklama na hloubku v překladu Josefa Fulky.
Číst celý text...

Eurocentrismus a jeho avataři: Dilemata společenských věd - Immanuel Wallerstein

Publikován 8.května 2004, text čítá cca 7194 slova. 3 reakce

Společenské vědy jsou eurocentrické celé své institucionální období, tedy od té doby, co vznikly universitní katedry společenských věd. To není překvapující. Jsou totiž produktem moderního světového systému a eurocentrismus tvoří základ geokultury moderního světa. Společenské vědy jako institucionální struktura mají svůj původ především v Evropě. Ve skutečnosti se totiž společenskovědní disciplíny převážnou měrou rozvíjely, přinejmenším do roku 1945, v pouhých pěti zemích – ve Francii, Velké Británii, Německu, Itálii a ve Spojených státech. I dnes jsou přes světovou rozšířenost společenských věd většina vědců z těchto oborů Evropané. Společenské vědy se objevily jako odpověď na evropské problémy, v určitém historickém momentu, kdy Evropa dominovala světovému systému. Bylo nevyhnutelné, že jejich volba tématu, vytváření teorií, metodologie a epistemologie reflektovaly omezení okolnostmi, za kterých vznikly.

Během posledních nejméně třiceti let je však "eurocentrismus" této oblasti vědění napadán z mnoha stran. Tento útok má samozřejmě své zásadní zdůvodnění a je bez diskuse, že pokud mají společenské vědy v 21.století pokročit, musí toto eurocentrické dědictví překonat.

Číst celý text...