Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
15.prosince 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Charles Fourier - prorok s myopickou vizí - Viktor Janiš

Publikován 25.července 2004, text čítá cca 17459 slov. 12040 přečtení  |  1 reakce

Jak se žije v Utopii

Stejně jako Owen i Fourier věřil, že společnost se dá reformovat založením řady malých družstev. Fourier jim říkal falangy a doporučoval, aby každou obývalo zhruba 1500 - 1600 lidí. Celá falanga by sídlila v jediné ohromné budově, zvané falanstéra neboli Palác Harmonie - šlo by v podstatě o miniaturní město obsahující nezbytné obytné místnosti, dílny, zasedací sály, rekreační objekty atd., spojené dohromady sítí krytých ochozů, jež by umožňovaly rychlé přesuny. V komunitách takovéto skromné velikosti pak může vzniknout rodinný duch, zakotvený v harmonii vášní. Fourier odsuzoval mnohé komunitární experimenty své doby, jež neměly rodinu coby základní jednotku své organizace a které se ji snažily nahradit větším a daleko volnějším společenským poutem (selhání Owenových plánů vysvětloval Fourier právě takovou elementární sociologickou chybou). Roku 1822, v Pojednání o domácích zemědělských družstvech (Traité de l' association domestique-agricole) popsal Fourier do nejmenšího detailu, jak by taková zkušební falanga mohla být založena. Úvod je věnován líčením toho, jaké výhody by skýtal patronát krále, bohatého aristokrata, obchodníka či mocné společnosti. Pak pokračuje:

"Pro asociaci o 1500 - 1600 osobách je třeba území tvořené alespoň čtvereční mílí, tj. rozlohou šesti miliónů čtverečních sáhů (nezapomeňme, že pro jednoduchou Harmonii postačí třetina této rozlohy).
Nechť je v této krajině krásný vodní tok, nechť je členěna kopci a vhodná pro pěstování různých plodin, zády ať se opírá o les a není příliš vzdálená od velkého města, ale zase ne tak blízko, aby byla vystavena dotěrné zvědavosti.
Shromáždí se v ní 1500 - 1600 osob s odstupňovanou nerovností majetku, věku i povah, teoretického vědění i praktických dovedností. Při tomto spojení je třeba obratně zařídit co možná největší rozmanitost, neboť čím větší bude různost vášní a schopností společníků, tím snazší bude uvést je v krátkém čase v soulad. V tomto zkušebním kantonu musí se nacházet všechna možná pěstitelská odvětví včetně skleníkového zahradnictví, pro zimní období a eventualitu deštivých dní je třeba připojit nejméně tři manufaktury a navíc různé vědecké laboratoře a umělecké ateliéry nezávislé na školách.
Falanga bude muset mít sedm osmin svých členů mezi zemědělci a dělníky, zbytek se bude skládat z kapitalistů, vědců a umělců, kteří však nebudou nutní v malém pokusu o jednoduchou Harmonii, omezeném na 80 či 100 rodin vesničanů a řemeslníků. Uvažujme však, jak dohodnuto, o modelu Harmonie složené, s 1500 - 1600 společníky, o modelu, který je třeba vysvětlit nejdříve, neboť jednoduchá Harmonie je pouze jeho redukcí.
Při přípravě plantáží a dílen zkušební falangy je třeba předvídat a předběžně odhadovat náležitou dávku přitažlivosti, jež má podněcovat každé odvětví industrie. Je například známo, že pěstování švestek přitahuje mnohem méně než ošetřování hrušní, proto bude položen důraz nikoli na vysazování švestek, nýbrž hrušní. Jediným pravidlem, jímž se bude řídit každé odvětví zemědělské i tovární industrie, bude náležitá dávka přitažlivosti.
Ekonomové uvažují odlišně; stanovili jako zásadu, že je třeba pěstovat to, co nejvíce vynáší, a největší pozornost věnovat nejproduktivnějším plodinám. Tohoto omylu se musí zkušební falanga vystříhat, musí vést odlišnou politiku. Tehdy, až všechny krajiny přejdou k Harmonii a budou organizovány kombinovaně, bude bezpochyby nutné přizpůsobit kultury s ohledem na prospěch a přitažlivost, leč ve zkušebním kantonu usilujeme o dosažení úplně jiného cíle: jde tu o to, přimět prostřednictvím čité přitažlivosti k práci přibližně 1500 - 1600 osob, a lze-li předvídat, že bodláčí a trní bude pro pěstování lákavější než ovocné sady a květiny, pak je třeba tyto opustit a dát ve zkušebním kantonu přednost trní a bodláčí...
...Kritici se budou divit, že pro zkušební kanton stanovím příliš mnoho květin, sadů, drobného zvířectva a velmi málo širšího pěstitelství. To proto, že pro ono širší pěstitelství se ještě nedostává určitých abstraktních motivů, které se objeví až ve stadiu obecné organizace a sousedské výpomoci, které se falanžanům v jejich práci dostane. Prví kanton, postrádající těchto prostředků, bude muset řídit svou taktiku podle okolností a vyřešit problém industriální přitažlivosti jakýmikoliv prostředky..."27

Falanga má splňovat dva zásadní rysy - byla by orientována na uspokojující práci a byla by "milující" (amoureaux) v tom smyslu, že by mezilidské vztahy ve falanze charakterizovala mimořádná emocionální intenzita. Členové falangy by milovali práci a milovali by se navzájem. V obou ohledech by primárním cílem takového společenství bylo uvést do praxe principy přitažlivosti. Práce měla být zorganizována v souladu se systémem "industriální přitažlivosti", kterýžto systém by podle Fouriera splňoval tyto náležitosti: pracovníci by nedostávali mzdu, ale dividendu z každoročního zisku falangy.28 Každému by přitom byla zaručena užitečná práce a "sociální minimum", tedy základní příjem postačující k pokrytí stávajících i budoucích potřeb. Každý pracovník by za den vystřídal nejméně osm zaměstnání za den, protože podle Fouriera nikdo nemůže s nadšením zastávat jakoukoli zemědělskou či tovární práci déle než dvě hodiny. Jak by v takovém případě vypadal typický pracovní den? Fourier nám dává dvě alternativy.

Pracovní den chudého a bohatého v Harmonii

Lukášův den v měsíci červnu (jde o jednoho z vesničanů najatých hned na počátku):
3.30 budíček, přípravy
4.00 pracovní činnost u skupiny v maštalích
5.00 pracovní činnost u skupiny zahradníků
7.00 snídaně
7.30 ve skupině sekáčů
9.30 u zelinářů pod stanem
11.00 činnost v sérii pracující ve stájích
13.00 oběd
14.00 činnost v sérii lesních prací
16.00 práce v dílnách
18.00 činnost v sérii zalévačů
20.00 burza práce
20.30 večeře29
21.00 účast na zábavních pořadech
22.00 spánek

Mondorův den v létě:
3.00 budíček, přípravy
4.00 ranní shromáždění, kronika nočních událostí
4.00 přesnídávka, první jídlo, po němž následuje industriální přehlídka
5.30 u skupiny lovecké
7.00 u skupiny rybářů
8.00 snídaně, četba novin
9.00 u skupiny kulturní pod stanem
10.00 mše
10.30 u skupiny v bažantnici
11.30 v knihovně
13.00 oběd
14.30 u skupiny ve sklenících
16.00 u skupiny pěstující exotické rostlinstvo
17.00 u skupiny pečující o sádky
18.00 svačina pod širým nebem
19.00 u skupiny chovající merinské ovce
20.00 na burze práce
21.00 večeře, 5. jídlo
21.30 kulturní vyžití; koncert, bál, divadelní představení, recepce
22.30 spánek

"Jak vidíme, připadá v této tabulce velmi málo času na spánek - Harmoňané budou spát velmi krátce. Rafinovaná hygiena ve spojení s rozmanitostí zaměstnání je uvyknou tomu, že se při práci neunaví. Tělo se přes den nevyčerpá, takže mu bude zapotřebí jen krátkého spánku. Bude tomu uvyklé už od mládí a navíc den nebude stačit množství zábav, které se budou člověku nabízet..."30

Práci budou vykonávat "série" - přátelské skupiny, jež bude k vyššímu pracovnímu výkonu motivovat vzájemná přátelská rivalita. Všichni budou pracovat v čistém a příjemném prostředí a díky střídavému rozdělení práce každý dostane práci odpovídající jeho schopnostem a kvalifikaci. V tomto ohledu se nebude rozlišovat mezi muži, ženami a dětmi. Každý zdravý člověk, muž či žena, mladý či starý, si najde užitečné a zároveň uspokojující zaměstnání. Rozvoj pracovních schopností je jedním z hlavních cílů falangistického vzdělávacího systému, a takto bude zaručeno, že se každému dostane práce vyhovující jeho mentálním i fyzickým schopnostem.

Aby byla povolání naprosto uspokojující, mínil Fourier, musí splňovat kritéria tří veledůležitých distributivních vášní. Kabalistická vášeň podněcuje chuť intrikovat, a proto je důležité, aby se i při práci naskytly příležitosti ke vzniku konkurence a rivality (byť v přátelském duchu) - dejme tomu touha vyhrát cenu nebo získat si obdiv jiného člena falangy. "Motýlčí" vášeň (papillona) zase člověka vede k tomu, aby vyhledával změnu a kontrast, pročež je nutné dát každému na vybranou z mnoha zaměstnání, než aby celý den prováděl jeden úkol, což by bylo nesmírně monotónní (Fourier věřil, že novými vzdělávacími metodami lze v dítěti vzbudit zájem až o čtyřicet povolání a vštípit mu nutné dovednosti). Kompozitní vášeň pak ve falanze dojde uspokojení, když se zrodí duch bratrství a společné identity (k potěše duše) a když budou Harmoňané odvádět skvělou řemeslnou práci (k potěše smyslů). Na základě takové představy o práci Fourier argumentoval, že vášnivá přitažlivost vůči této výrobní činnosti spojí celou řadu pracovníků do "vášnivých sérií". Taková série by se měla skládat přinejmenším z jednadvaceti osob, jež by se dále rozdělovaly do skupin (nejméně tři na sérii). Každá skupina by pak představovala jednu nuanci obecné vášně, jež sérii stimuluje. Skupina pěstitelů květin by se kupříkladu dělila do celé řady skupin, z nichž by se každá starala o jednu konkrétní odrůdu květiny. V tom případě by se obecná vášeň pro pěstování květin dala rozlišit do několika subtilních nuancí - vášeň pro tulipány, vášeň pro péči o narcisy atd. Fourier uvádí ještě jeden příklad:

Série pěstitelů hrušek

Rozdělení31Číselná posloupnostOdrůdy
1. Přední hlídka2 skupinyKdoule a abnormálně tvrdé odrůdy
2. Vzestupná špička křídla4 skupinyTvrdé hrušky na vaření
3. Vzestupné křídlo6 skupinChroupavé hrušky
4. Střed série8 skupinŠťavnaté hrušky
5. Sestupné křídlo6 skupinHutné hrušky
6. Sestupná špička křídla4 skupinyMoučnaté hrušky
7. Zadní hlídka2 skupinyMišpule a máslovky

Přátelská rivalita uvnitř série a mezi jednotlivými skupinami série nebude vůbec na škodu, naopak, vyústí v jemně odstupňovaný společenský pořádek, jenž bude z estetického hlediska stejně nádherný jako barevné spektrum nebo noty na stupnici. Motýlčí vášeň bude zcela uspokojena.

Skutečný kolektivní duch se ve falanze zrodí díky proplétání přinejmenším padesáti vášnivých industriálních sérií. Každý člen falangy bude po hodině či dvou přecházet ze skupiny do skupiny, ze série do série, a vystřídá tak za den několik zaměstnání, aniž by hrozilo, že se mu práce svou jednotvárností znechutí. Při organizaci zkušební falangy by se měla vzít v potaz tato kritéria:

  • Péče o zvířata je lepší než práce na zahradě, protože se sérii postará o práci i v zimě, období vynucené nečinnosti.
  • Pěstování květin a zeleniny je lepší než práce v manufaktuře, protože jde o práci z podstaty přitažlivější.
  • Na kuchyňské práce by se rovněž měl klást velký důraz, protože nepodléhají sezónním výkyvům. Rovněž slouží jako zasvěcení do světa industriální přitažlivosti. A protože je spojena jak s výrobou, tak se spotřebou, vůbec nejlépe se hodí ke kabalistickému duchu.
  • Přitažlivost tovární práce je mnohem důležitější než jakýkoliv zisk. Zakladatelé falang by měli zohledňovat křehkou rovnováhu mezi vášněmi a ne sázet na zisk, který by se jen těžko slučoval se societárním systémem. Zisky jsou k smíchu, když odvádějí od cíle, jímž je urychlené rozhýbání mechanismu industriální přitažlivosti.

O tom, že manufaktury neměly hrát v Harmonii větší roli, svědčí i následující citát:

"Societární zřízení spatřuje v manufakturách jen doplněk zemědělství, prostředek proti mrtvému klidu vášní, k němuž by docházelo během dlouhých zimních slavností a tropických dešťů. A proto budou mít všechny falangy na světě továrny, leč budou usilovat o to, aby v co nejvyšší míře zdokonalily tovární výrobky, aby jejich dlouhá trvanlivost co nejvíce omezila čas potřebný k jejich výrobě.

Předložme na toto téma princip, který je dosud kterémukoli ekonomovi naprosto neznámý.

Bůh přidělil pro tovární práci jen takovou dávku poutavosti, jež odpovídá čtvrtině času, který societární člověk práci věnuje. Ostatní tři čtvrtiny musí být využity v živočišné a rostlinné výrobě, v kuchyňské službě, v industriálních armádách, koneckonců při všech jiných než manufakturních pracích...

Právě podle tohoto principu budou manufaktury, namísto toho, aby byly jako dnes soustředěny do měst, kde se kupí mraveniště chudáků, rozsety po celém venkově a při všech falangách na světě, aby člověk, věnující se práci v továrně, nesešel nikdy z cesty přitažlivosti, která usiluje využít továren jen coby doplňku a varianty zemědělství a nikoliv v hlavní funkci, a to jak pro každý kanton, tak pro každého jednotlivce."32

V každém případě nebude tolika manufaktur ve falanze třeba z toho prostého důvodu, že kvalita a trvanlivost harmoňanských výrobků bude na mnohem vyšší úrovni než jinde, a proto například prádlo či nábytek vydrží velmi dlouho a nebude se muset nahrazovat tak často jako v civilizaci.

Fourier si ovšem ani zdaleka nepředstavoval, že by dokázal naprosto eliminovat neatraktivní práci. Problému dřiny ve falanze se zeširoka věnoval a uznával, že ani v podmínkách naprosté harmonie neodpadnou všechny protivné práce. Byl si ovšem jistý, že tyto těžkosti dokáže překonat. Dřinu pro něj představovala práce, kterou člověk vykonával sám: roznáška pošty, hlídání objektů, kočírování vozů. Ve falanze se utvoří zvláštní série "Dříčů", kteří budou odměňováni vysokými finančními odměnami a privilegii (jako například nejlepším jídlem) a jimž by se práce měla stát hrou. Navíc Fourier přichází s institucí "Malých hord" - dětí mezi čtyřmi až patnácti lety, které se zhostí těch nejodpornějších prací ve falanze, jako je čištění jatek či stok, lov hadů či úprava silnic. Fourier si totiž povšiml, že většina chlapců a dívek toho věku se ráda rochní v bahně a zbožňuje špinavé věci. A protože tyto děti rády dělají neplechu, Fourier si představoval, že se s velkou radostí zhostí úkolů, jež by dospělí považovali za skrznaskrz odporné.

Fourier rovněž uznával, že jisté manuální práce nebudou některé členy falangy přitahovat ne snad pro svou povahu, ale protože manuální práce je spojována s nižšími třídami, s muži a ženami, jejichž způsoby a chování si bohatší, vzdělanější a rafinovanější lidé ošklivili. Jednou z priorit školství v Harmonii tedy bude vymýtit "hrubost" prostých lidí a naučit všechny Harmoňany dobrému chování. Toho se nejsnáze dosáhne, když se všem dětem bez rozdílu dostane stejného vzdělání a rodičům bude zamezeno do výchovy nějak významně zasahovat. Pokud budou tyto podmínky splněny, každý si bude vybírat práci pouze na základě inherentní industriální přitažlivosti.

Není bez zajímavosti, jak Fourier hodlal organizačně zvládnout administrativně náročný úkol koordinace jednotlivých prací tak, aby všichni Harmoňané byli spokojeni. K tomuto účelu slouží ve falanze Burza. Fourier o tom píše:

"Burza se schází k jednání o soumraku, když se všichni vrací do falanstéry a v kuchyních a zahradách ustává jakákoliv činnost.

Zdejší burza kypí větším ruchem a pletichami než burzy v Londýně či Amsterdamu, protože jeden každý Harmoňan si tu plánuje práci i gastronomická a milostná potěšení na další den. Každý si musí zařídit přinejmenším dvacet schůzek, neboť si dělá definitivní plány na příští den a předběžné na den poté.

Za předpokladu, že je přítomno 1200 jedinců a každý z nich si má zařídit dvacet schůzek, se na takovémto jednání uzavře 24 000 transakcí. Každá z těchto transakcí může zahrnovat 20, 40 nebo sto lidí, kteří se navzájem musí dohodnout. Kdyby se postupovalo podle zmatených metod našich burz, bylo by nemožné rozplést tolik intrik a uzavřít tolik transakcí - s jejich přístupem by trvalo celý den naplánovat polovinu setkání, které Harmoňané musí naplánovat za půl hodiny. Nyní přikročím k popisu jejich výkonných metod.

Ve středu sálu stojí vyvýšená platforma, na níž sedí ředitel, ředitelka a jejich tajemníci. Po celém sálu jsou rozesety stoly 24 vyjednavačů, dvanácti mužů a dvanácti žen. Každý z nich má na starosti záležitosti určeného počtu sérií a zastupuje i několik sousedících falang. Každý ze čtyř tajemníků komunikuje se šesti ze 24 vyjednavačů pomocí ocelových drátů, jejichž pohyby vyjadřují žádosti i rozhodnutí.

Vyjednávání se odehrává mlčky, pomocí signálů. Každý vyjednavač zvedne štítek falang, jež zastupuje, a jistými předem dohodnutými signály ukazuje, kolik členů se mu zhruba povedlo zverbovat. Všichni ostatní obcházejí sálem. Při jedné obchůzce se může každý zúčastnit dvaceti transakcí, protože jemu stačí přijmout či odmítnout. Tak kupříkladu Dorimon navrhne, že se včelaři sejdou příštího dne v deset hodin. Vůdci této skupiny se ujmou iniciativy podle obvyklých postupů. Mají za úkol zjistit, zdali se většina včelařů chce sejít. V tomto případě se vyjádří kladně. Všichni členové si vezmou jeho kolíček ze včelařské nástěnky, která stojí před Dorimonovým stolem...

Na druhé straně sálu Araminte svolá schůzku pěstitelů růží, která by se také měla konat v deset hodin. Mnoho Aramintových pěstitelů růží je ovšem rovněž členy včelařské skupiny, a tak začnou protestovat a uvědomí Dorimona. Ten jejich zprávu předá vedení, a to nařídí Aramintovi, aby jednání zastavil. Pěstitelé růží si musí vybrat jinou dobu, neboť práce včelařů je důležitější než pěstování růží.

Jednání se často zkomplikují, neboť tři, čtyři, pět skupin, nebo dokonce celá série se octnou ve při. Všechno je ovšem urovnáno signály vyjednavačů. Jejich pomocníci si přivolávají vůdce různých konspirujících skupin ke stolu a radí se tam s nimi. Kdykoliv někdo přijde s intrikou (ať už chce zorganizovat schůzku nebo zamezit jiné), uspořádá venku před sálem poradu, aby nerušil ty, kdož krouží po sále a ještě se rozhodují...

Když je zasedání burzy u konce, každý si napíše seznam schůzek, jichž se má zúčastnit, a vyjednavači a ředitelé sepíšou shrnutí všech transakcí. Toto shrnutí jde okamžitě do tisku a pak koluje po sousedních komunitách za pomoci psa, který ho má přišpendlené k obojku..."33

Práce je ovšem ve falanze pouze jedním ze dvou životně důležitých zdrojů radosti a naplnění. Tím druhým je láska, jak fyzická, tak sentimentální. Podle Fouriera nemůže být nemilovaný člověk šťastný. Každý má jisté základní milostné potřeby, a tyto musejí být naplněny - "Bez lásky by život ztratil svůj půvab. Když láska odejde, člověk může jen vegetovat, hledat si rozptýlení a opájet se iluzemi, aby zakryl prázdnotu duše."34 Podle Fouriera má člověk sklon vstupovat do milostných vztahů s celou řadou partnerů. V civilizaci je nucen k monogamii, což znamená jen to, že si manželé předstírají věrnost a využívají každé příležitosti k mimomanželskému poměru. Podle převládající morálky by si nesezdaní neměli užívat vůbec. Naopak ve falanze bude polygamie považována za naprosto přijatelnou a zdravou záležitost - zdravou z hlediska jednotlivce, který má z takových vztahů požitek, a zdravou z hlediska komunity, již taková pouta stmelují.

Vycházeje z tvrzení, že sexuální potřeby muže i ženy mohou být stejně naléhavé jako hlad, Fourier postuloval právo na "sexuální minimum". Aby měli všichni členové falangy pravidelnou příležitost účastnit se milostných aktivit (mezi jinými orgií, jež měly uvolnit sexuální tenzi), scházel by se v ní pravidelně "Dvůr lásky". Ten by řídila složitá hierarchie kněží, biskupů, matrón, zpovědníků, víl, fakírů a džinů. Každý z těchto hodnostářů měl zastávat svou roli na zasedáních Dvora lásky, které se konalo večer, když byly děti a ctnostné vestálky uloženy do postele. Dvůr lásky byl soudním orgánem i rekreační institucí a jeho zasedání skýtala příležitost pro vznik milostných vztahů. Hodnostáři dvora pak připravovali dýchánky, slavnosti i orgie a byli rovněž zodpovědní za dozor nad dodržením detailního milostného zákoníku, který reguloval sexuální život členů komunity.

Milostný zákoník vypadá v tak libertariánské společnosti málem nepatřičně, ovšem sám o sobě není nijak přísný. Členství v jednotlivých skupinách je čistě dobrovolné - zákoník si vynucuje autenticitu a upřímnost a nijak nesvazuje sexuální život. Tak kupříkladu mladí muži a ženy mezi patnácti a jednadvaceti lety by se dělili na dvě význačné skupiny - Vestálky (ze dvou třetin ženy, z jedné třetiny muži) a Děvy (ze dvou třetin složené z chlapců, ač by tomu název opravdu nenaznačoval). Vestálky se skládají z osob, které si přejí zůstat ctnostné až do osmnácti či devatenácti let, Děvy zase budou ochotny přijít o panenství (či panictví) dříve, ovšemže s tím, že svým partnerům zůstanou věrní. Toto pravidlo se ovšem neuplatňovalo nijak přísně - Fourier nevěřil, že by si normální pár dokázal být věrný po celých pět let, a tak stanovil, že osoby budou z řad Děv vyloučeny až po sedmi nevěrách, nebo třech nevěrách a jedné "nestálosti". Ani to ovšem nebyla žádná tragédie, Dvůr lásky by ji prostě přeřadil do jiné skupiny (jako například k Bakchantkám), která by lépe vyhovovala jejím sklonům. Kdyby ovšem chtěla zůstat v řadách Děv, mohla si od Dvora lásky získat "odpustek", když prokáže svou ctnost (dá se k dispozici na den či dva postaršímu či potřebnému členu komunity). Nevěra nebyla v Harmonii žádným zločinem, pokrytectví ano. "Pokání" ukládaná Dvorem lásky měla zrazovat od klamu a znemožnit komukoli, aby se sebe dělal někoho jiného. Fourierův systém odpustků byl nejen chytrou parodií na to, jak se katolická církev vyrovnávala s hříchem, ale i promyšlenou filantropickou institucí.

Esencí života ve falanze bude pestrost a někteří jedinci budou mít milostné potřeby, jež nemohou být v dané komunitě uspokojeny. Fourier předpokládal, že v novém světovém uspořádání bude hodně lidí na cestách. Skupiny dobrodruhů, trubadúrů a potulných rytířů budou (někdy ve společnosti industriálních armád, někdy sami) cestovat po celém světě a hledat rozkoše i společníky, jež ve svých falangách nenacházeli. Lidé postižení velmi vzácnými mániemi (tj. "perverzemi") budou jezdit na mezinárodní shromáždění, jež pro ně budou stejně svatá, jako je pouť muslimů do Mekky.

Na hordy návštěvníků je ovšem Dvůr lásky připraven - v jeho řadách jsou hodnostáři, "zpovědníci", jejichž úkolem je vymámit od cizinců "zpovědi" ohledně minulých zkušeností a současných potřebách a na základě matematické operace35 a detailní psychologické klasifikace je vědecky spárovat. Pakliže má "zpověď" jasné náboženské konotace, to samé platí o "andělském páru", který má být zbožňován celou falangou. Tento pár, muž a žena výjimečné fyzické krásy, má vzbuzovat touhu a vášeň všech dospělých ve falanze - a muž i žena se pak v duchu milostné filantropie oddají zhruba dvaceti až třiceti vybraným jedincům, a svůj vztah fyzicky naplní až poté, co je všechny uspokojili (to by podle Fouriera nemělo trvat víc než dva tři měsíce). Fourier argumentuje, že spojení takových dvou dokonalých jedinců by v jejich partnerech vzbudilo nábožnou úctu a jejich milostná přízeň by byla "balzámem svatosti, důkazem milostné harmonie, náboženské jednoty a popření lidské žárlivosti v Božím duchu".36

Pokud se osvobozená práce a láska stanou dvěma pilíři Harmonie, jaký to bude mít dopad na strukturu a rozdělení moci v Harmonii? Tuto zásadní otázku Fourier takřka ignoroval (mimochodem dosti častý úkaz v utopické literatuře) a explicitně se jím zabýval jen velmi nesoustavně. Jak tedy bude vypadat mocenská rovnováha ve falanze?

Vnitřní politické uspořádání falangy charakterizuje podle Fouriera naprosto ospravedlnitelná a funkčně nutná hierarchie autority. Zpočátku bude nově založená falanga organizována a spravována podle zákona vášnivé přitažlivosti. Jistí jedinci za to převezmou odpovědnost a hned na začátku založí regentství nebo radu, která se bude skládat z těch akcionářů, kteří nejvíce přispěli kapitálem či vědeckou expertízou. Tato elita bude dohlížet na nesmírně důležitou první fázi vývoje falangy - zakládání průmyslových sérií a zajištění náležitých podmínek pro komunální život a lásku. Regentství bude zodpovědné za vydávání akcií falangy (podložených nemovitým majetkem jako budovy, půda, dále stády a dalšími aktivy) všem lidem, kteří do falangy investovali, nebo přispěli věcmi či materiálem. Regentství rovněž zabezpečí minimální příjem všem Harmoňanům a bude rozdělovat každoroční zisk falangy. Nutno zdůraznit, že taková úprava poměrů v žádném případě nezruší všechny majetkové rozdíly, ve falanze zůstanou lidé, kteří budou bohatší než jejich druzi (Fourier vždy považoval komunistickou absolutní rovnost za naprosto nepřijatelnou), a někteří lidé si budou vydělávat více než ostatní, protože společenství více přispěli kapitálem, prací či znalostmi. V každé falanze tedy nevyhnutelně dojde k jisté nerovnosti. Fourier věřil, že tato nerovnost bude přijatelná, a to z řady důvodů:

  • Nikdo nebude trpět bídou, neboť společenství na své náklady zajistí všem minimální životní úroveň.
  • Při každoročním rozdílení dividendy bude největší podíl (5/12) rozdělen za manuální práci.
  • Z úspěchu falangy každý něco hmatatelného vyzíská, a proto i mezi osobami na různých stupních společenského žebříčku zavládne duch spolupráce.

Fourier k tomu uvádí: "V Harmonii, kde jsou všechny zájmy kombinované a kde je každý společníkem vzhledem k podílu na celkovém zisku z práce, přeje si každý neustále prosperitu celého kantonu, neboť trpí škodami, které postihnou sebemenší část teritoria. Proto obecná laskavost diktovaná osobním zájmem vládne mezi societárními společníky už z toho prostého důvodu, že nejsou námezdními, leč spoluzainteresovanými pracovníky."37

Na organizaci práce bude dohlížet svrchovaná industriální rada, areopag, jež bude sestávat z jednoho předáka z každé industriální série. Areopag bude poradním sborem - vydávat bude jen nezávazná doporučení.

Fourier k tomu píše: "Názory a rozhodnutí areopagu jsou podřízeny hlediskům přitažlivosti, neboť každá série rozhoduje suverénně o svém podílu na industriálních pracích. Areopag nemůže nařídit žně ani senoseč, vyhlásí pouze, že ta či ona doba je podle meteorologických či agronomických pozorování příhodná - dále už každá série jedná podle své vůle, jež se ovšem neliší od vůle areopagu, o němž má veřejnost velmi vysoké mínění."38

Jakmile bude na poměrně rozlehlém území - třebas i na území celého státu - vybudována síť falang, bude podle Fouriera možné zorganizovat ohromné industriální armády čítající až půl miliónu dobrovolníků (mužů i žen), kteří by pracovali na velkých projektech. Zatímco v civilizaci se shromažďují armády k ničení, Harmonie nahradí válečníky industriálními atlety vyzbrojenými přístroji a vědeckými znalostmi. Vystrojování a řízení těchto armád bylo jedinou významnou pravomocí, již chtěl Fourier ponechat vládě na národní úrovni. Až to podmínky v Harmonii umožní, bude možné stavět i větší, mezinárodní armády o několika miliónech duších, které budou spolupracovat na grandiózních podnicích:

"Kombinovaný řád zahájí dobývání velké pouště Sahary; zaútočí na ni z různých stran 10 či 20 miliónů paží, bude-li to nutné. Stálým přenášením půdy, postupným vysazováním rostlin a zalesňováním se podaří zvlhčit zem, ustálit písek a nahradit tak pustinu úrodnými oblastmi. Tam, kde my nedokážeme vykopat ani zavodňovací strouhy, budou vybudovány kanály pro plavbu lodí, a velké koráby budou proplouvat nejen šíjemi, jako je Suezská a Panamská39, ale též v nitru kontinentů, jako například od moře Kaspického k Azovskému..., poplují i z Québeku k pěti velkým jezerům, a nakonec od moře ke všem velkým jezerům."40

Je tedy vidět, že ačkoliv chtěl Fourier zachovat malé falangy jako základní buňky společenské organizace, předpokládal také, že mezi těmito jednotkami bude kvést hospodářská výměna a spolupráce. Tato bude mít i svou milostnou dimenzi, ale o tom jsme již koneckonců pojednali.

 << Předchozí: Filosofická východiska <<

Tento text je druhou částí diplomové práce. Část první se nachází zde:
Etienne Cabet - neúnavný propagandista


1 Oeuvres completes de Charles Fourier, Editions Anthropos, 1966-68, Paris, sv. 10, str. 17.
2 Podle Fouriera byla revoluce jen do očí bijícím důkazem namyšlenosti celé tradice racionalistické a "osvícenské" filosofie. Filosofové se vždy snažili vtěsnat lidské chování do racionální šablony, potlačit a udusit vášně. Museli selhat, protože si odmítli připustit, jaký člověk skutečně je. Instituce se podle Fouriera dají změnit, ale lidé ne. Vášně jsou Božím darem a má se jim dát prostor.
3 V českém výboru z Fourierových spisů Velká metamorfóza o tom na str. 60 píše: "Ach, což každodenně nevidíme, jak se v přístavech házejí do moře zásoby obilí, jež nechal obchodník shnít, protože příliš dlouho čekal na vzestup cen? Já sám jsem jako obchodní příručí prováděl tyto příšerné operace a jednoho dne jsem byl nucen do moře vyhodit dvacet tisíc centů rýže, kterou bylo možno před tím, než se zkazila, prodat s poctivým výdělkem, kdyby byl majitel méně prahl po zisku... Uznejte tedy, že právo obchodní svobody musí být omezeno podle potřeb sociálního tělesa, že člověk obdařený hojností poživatin, které ani neprodukuje, ani nekonzumuje, má být považován za podmíněného opatrovníka a ne za absolutního vlastníka. Uznejte, že obchodníci čili zprostředkovatelé směny musí být při svém konání podřízeni blahu mas a nesmějí brzdit obecné společenské vztahy těmi strašlivými pletichami, které tak obdivují naši ekonomové."
4 Jonathan Beecher: Utopian Vision of Charles Fourier, str. 11.
5 Citováno podle anglického překladu, antologie Fourierových textů The Utopian Vision of Charles Fourier uspořádané Jonathanem Beecherem, str. 83.
6 Viz např. komentář Franka Manuela v knize The Prophets of Paris, Cambridge, Massachusetts, 1962, na stranách 243-248.
7 Tyto zápisníky byly publikovány až v roce 1967 péčí Simone Debout-Oleskiewitzové a tvoří svazek VII Fourierových sebraných spisů. Je příznačné, že Petru Křivskému, editorovi a překladateli Fourierova díla v Čechách, kazily obrázek o Fourierovi coby jednoho z předchůdců Marxe, a proto se z nich v českém vydání Velké metamorfózy nic neobjevilo. I v následujících kapitolách z nich cituji v Beecherově překladu z jeho rozsáhlé antologie The Utopian Vision of Charles Fourier.
8 In Charles Pellarin: Charles Fourier, sa vie et sa théorie, str. 247. Citováno podle Beecherova překladu v antologii The Utopian Vision of Charles Fourier.
9 Jediná pochvalná recenze se objevila v Mercure de France du XIXe sičcle. Autor považuje Fourierovo dílo za poetické, výmluvné, ba přímo geniální, a dokonce ani fantastické prvky mu nevadí: "Ačkoli se nám může zdát, že autor je beznadějný snílek, musíme pochybovat o svém zdravém rozumu stejně jako o jeho - připomeňme si, že s Kolumbem zacházeli jako s jasnovidcem a Galilea odsoudili jako kacíře; a přece Amerika existovala a přece se Země točila kolem Slunce." In: Keith Taylor: The Political Ideas of the Utopian Socialists, str. 104.
10 Viz Velká metamorfóza, kapitola "Postavení žen v civilizaci". Už jen názvy svědčí za vše - "Obžaloba manželství", "O cizoložství", "Žena se vyrovná muži"...
11 Ve svých dílech totiž slíbil, že potenciální fondateur se s ním může kdykoliv setkat přesně v poledne v jeho bytě.
12 Narážka na "slavnou" fantaskní pasáž z Teorie čtyř pohybů. "Hvězda, jež nám dala lva, poskytne nám jako jeho protiformu nádherného a poslušného čtvernožce, pružného přepravce - antilva - s takovými zastávkami, že že jeho jezdec, opouštějící ráno Calais či Brusel, bude moci obědvat v Paříži, večeřet v Lyonu a pozdní večeři si dát v Marseille a bude z tohoto dne méně unaven než kterýkoli z našich tryskem jedoucích kurýrů... Koní se bude užívat jen k tahu a na přehlídkách, budeme-li mít čeleď takových pružných přepravců - antilvů, antitygrů, antileopardů, kteří budou mít trojnásobně větší rozměry než nynější tvorové. Takový antilev překoná snadno přízemním skokem pokaždé čtyři sáhy a jezdec se na jeho zádech bude cítit tak pohodlně jako v dobře vypolstrované berlině. V takovém světě, kde budeme moci využívat podobných služebníků, bude radost žít."
Velká metamorfóza, str. 149
13 Hele, blázen, to je legrace! (V českém překladu ovšem zaniká zvukomalebná slovní hříčka na jméno Fourier.)
14 The Utopian Vision of Charles Fourier, str. 29.
15 Tím se Fourier mimochodem radikálně rozchází s dalším utopickým socialistou Owenem, podle nějž lidskou povahu naopak formuje společenské prostředí.
16 Koneckonců i Saint-Simon věřil, že společnost lze nahlížet prizmatem newtonovského konceptu všeobecné gravitace (viz jeho Studii všeobecné gravitace z roku 1813).
17 Teorie čtyř pohybů, str. 215, podle překladu Keitha Taylora v knize The Political Ideas of the Utopian Socialists na str. 108.
18 Tamtéž, str. 215-216.
19 Uvědomme si, že cechy byly ve Francii zrušeny až na přelomu osmnáctého a devatenáctého století a že konkurence byla pro Fouriera jevem zcela novým. Můžeme mu vyčítat, že nerozpoznal její výhody a viděl jen zbídačování dělníků v manufakturách, jejichž plat stěží vystačil na pouhou obživu?
20 Připomeňme si, že první systém podpor v nezaměstnanosti zavedl až Bismarck.
21 Tamtéž, str. 127-8.
22 Velká metamorfóza, str. 63.
23 Velká metamorfóza, str. 52.
24 Citát převzat z knihy Keitha Taylora The Political Ideas of the Utopian Socialists, str. 112.
25 Velká metamorfóza, str. 76.
26 "Co to však znamená, řekne-li se ve Francii počestná žena? Je to dáma, která má obvykle tři muže současně, a sice: manžela, milence a některého z bývalých milenců, jenž čas od času užívá svých práv z titulu domácího přítele, nepočítaje v to ovšem chvilková dobrodružství. Když vedou takový život, pak mohou plným právem obdržet osvědčení počestných žen. Budiž ovšem řečeno, aniž to bavícím se dámám vytýkáme, že nikdy, jak před svatbou, tak po ní, nebudou mít tolik milenců jako jejich manželé milenek." Velká metamorfóza, str. 78.
27 Velká metamorfóza, str. 108-110.
28 A sice v poměru 5/12 za práci, 4/12 akcionářům, 3/12 kapacitám teoretického a praktického vědění. (Velká metamorfóza, str. 116).
29 Fourier k tomu dodává: "Předpokládal jsem zde den s pouhými třemi jídly, jak tomu bude na počátcích Harmonie, ale jakmile se plně rozvine, pak aktivní život a návyk na krátké a rozmanité pracovní činnosti vzbudí značnou chuť k jídlu. Bytosti narozené a vychované v Harmonii budou muset jídat pětkrát denně a ještě nebudou stačit zkonzumovat obrovské množství potravin, jež vyprodukuje nový řád, kde bohatí, kteří budou svoji činnost a funkce střídat častěji než chudí, budou mít větší apetit i sílu. Toť v každém případě opak civilizačního mechanismu." Velká metamorfóza, str. 122.
30 Velká metamorfóza, str. 123.
31 Jde v podstatě o rozdělení podle věku - zatímco v přední hlídce najdeme děti od čtyř let, v zadní už jen kmety.
32 Velká metamorfóza, str. 124.
33 The Utopian Vision of Charles Fourier, str. 253-4.
34 Nový milostný svět, str. 332. Citováno podle překladu Keitha Taylora v knize The Political Ideas of the Utopian socialists, str. 120.
35 Fourier je sice v Novém milostném světě uvádí, Beecher však jen lakonicky poznamenává, že nejsou přeložitelné...
36 Nový milostný svět, str. 377. Citováno podle překladu Keitha Taylora v knize The Political Ideas of the Utopian Socialists, str. 127.
37 Velká metamorfóza, str. 107.
38 Velká metamorfóza, str. 118.
39 Fourier zemřel roku 1837. Suezský průplav, o němž tak prorocky hovoří, byl uveden do provozu roku 1869, Panamský průplav pak roku 1914...
40 Velká metamorfóza, str. 133.
Viktor Janiš - O autorovi Autor je překladatel. Vystudoval politologii na FSV UK a studoval překladatelství na FF UK.
Jak citovat tento textJaniš, Viktor. Charles Fourier - prorok s myopickou vizí [online]. Glosy.info, 25.červenec 2004. [cit. 15.prosince 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/charles-fourier-prorok-s-myopickou-vizi/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Fourier Charles. utopie. utopičtí socialisté. falanstéra. falanga. Owen Robert. komunitarismus.

Diskuse k tématu


Přidat komentář