Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
18.listopadu 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Krátká studie o rozdělení mandátů. Zelení jako oběť? - Ondřej Ditrych

Publikován 4.června 2006, text čítá cca 950 slov. 7217 přečtení  |  35 reakcí

Na následujících řádcích se pokusíme odpovědět na dvě v posledních hodinách a dnech velmi často kladené otázky. Jak přesně probíhá přepočet hlasů voličů na mandáty v Poslanecké sněmovně? Teoretický rozbor naleznete v dříve uveřejněném článku Parlamentní volby v ČR - Jak to funguje?, zde jej doplňujeme o názorný příklad rozdělení mandátů v nejmenším českém volebním kraji. Druhou otázkou je, jak mohla Strana zelených při rozdílu jednoho procentního bodu voličské podpory v poměru k následující KDU-ČSL získat o více než polovinu mandátů v Poslanecké sněmovně méně.

Přikročme k rozboru rozdílení mandátů v Karlovarském kraji. Protože republikové mandátní číslo (celkový počet odevzdaných hlasů / počet křesel v Poslanecké sněmovně) činilo 26 745, zatímco v Karlovarském volebním kraji bylo odevzdáno celkem 137 117 platných hlasů, rozdělovalo se zde 5 mandátů - pro srovnání, v Praze jich voliči rozdělovali přesně pětkrát tolik. Disproporční účinek malé velikosti tohoto volebního kraje způsobil, že zde mandátu dosáhly pouze tři strany: ODS (2), ČSSD (2) a KSČM (1). Čtvrtá Strana zelených získala sice 6,71% hlasů, ale na zisk mandátu jí to nestačilo. Řada podílů - dělíme počet hlasů získaných každou stranou řadou přirozených čísel (1, 2, 3... n, kde n = počet jmen na kandidátní listině) a výsledky seřadíme podle celkového umístění ve srovnání s ostatními stranami - vypadala takto:

49 189, 44 887, 24 594, 22 443, 20 323, 16 396, 14 962, 12 297, 11 221, 10 161, 9 206... atd.

Například pro ODS tak byla čísla získána tak, že celkový počet získaných hlasů (49 189) byl dělen řadou čísel 1 (49 189), 2 (24 594), 3 (16 396) atd.

Mandát byl přiřazen stranám, které se staly "vlastníky" pěti největších podílů, protože právě tolik mandátů bylo v tomto volebním kraji rozdíleno.

Na případě Karlovarského kraje lze dobře ukázat disproporčnost českého volebního systému, která vedla mimo jiné k tomu, že zatímco ODS jako nejsilnější straně stačilo v celkovém (celorepublikovém) součtu k zisku jednoho mandátu 23 363 hlasů, Stranu zelených "stál" jeden mandát 56 081 hlas - 35,38% voličské podpory ODS se promítlo do 40,5% získaných mandátů v Poslanecké sněmovně, přičemž 6,29% voličské podpory Strany zelených jí přineslo pouze 3% rozdílených mandátů.

Nicméně při celkovém srovnání např. s KDU-ČSL, druhou nejmenší stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně - kterou "vyšel" jeden mandát na 29 746 voličských hlasů, 7,22% podpory se promítlo v 6,5% mandátů v Poslanecké sněmovně a disproporce je tak v tomto případě daleko menší - se na první pohled zdá, že Straně zelených propadlo tolik hlasů patrně díky tomu, že přestože na celorepublikové úrovni překročila 5% hranici vyžadovanou zákonem pro vstup do Poslanecké sněmovny, v některých volebních krajích relativně těsně nedosáhla počtu hlasů voličů nutných k zisku prvního mandátu. Mandáty získala jen v pěti ze čtrnácti volebních krajů. V Karlovarském kraji získala téměř dvojnásobnou podporu než KDU-ČSL, jejíž první podíl zde činil 4 723 - výsledné rozložení mandátů tato skutečnost nicméně neovlivnila, protože mandát zde nezískala ani jedna z těchto stran - v celorepublikové perspektivě však Zelení patrně doplatili na to, že byli "poslední relevantní stranou" bez koncentrované voličské základny.

Jak již bylo řečeno v hlavním článku, každý volební systém je do jisté míry disproporční a lze jen obtížně obecně hovořit o spravedlivých nebo nespravedlivých volebních systémech. V případě českého volebního systému je disproporce jako rozdíl mezi vyjádřenou voličskou podporou a počtem přidělených mandátů výsledkem zejména velikosti volebních obvodů (menší volební kraj = pravděpodobně větší disproporce) a použité volební formule (d'Hondtova dělitele).

 
Ondřej Ditrych - O autorovi Autor je doktorandem mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd UK a studuje též anglistiku a amerikanistiku na Filosofické fakultě UK.
Jak citovat tento textDitrych, Ondřej. Krátká studie o rozdělení mandátů. Zelení jako oběť? [online]. Glosy.info, 4.červen 2006. [cit. 18.listopadu 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/kratka-studie-o-rozdeleni-mandatu-zeleni-jako-obet/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
parlamentní volby. d'Hondtův dělitel. přepočet hlasů na mandáty. Strana zelených.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
mary (4.8.2006 19:18:23)
:-)
Martin Schlemmer Pošta (4.8.2006 01:22:35)
Pěkné předpovědi. Možná si je ověříme dřív, než tušíme. :-)
Re Re: Drama
Luděk Belán Pošta (3.8.2006 09:23:16)
Hippo: :-)
Re: Drama
Hippo (29.7.2006 21:06:49)
Luděk Belán: Jen drobná korekce: ke konci voleb budou nejpřetíženější volební komise na rozhraní 3 krajů ;), nakonec se ukáže že "vítěznou strategii zvolí právě strana zelených", jejíž spřátelené organizace na den voleb zorganizují a přesně načasují blokádu silnic. Již tak přetížené silnice plné volebních autobusů zůstanou ucpány až do konce voleb ...

Přidat komentář