Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
17.prosince 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Obránci víry - Slavoj Žižek

Publikován 20.března 2006, text čítá cca 1124 slova. 6947 přečtení  |  420 reakcí

Po staletí nám říkali, že bez náboženství nejsme ničím jiným, než sobeckými zvířaty bojujícími za svůj podíl, a naší morálkou je morálka vlčí smečky; jen náboženství, tvrdí se, nás pozvedává na vyšší duchovní úroveň. Dnes, kdy náboženství po celém světě slouží jako zdroj násilí a smrti, znějí ujišťování o tom, že křesťanští, muslimští nebo hindští fundamentalisté jen zneužívají a deformují ušlechtilá spirituální poselství svých věr, stále prázdněji. Není právě teď vhodný čas obnovit důstojnost atheismu, jednoho z největších evropských dědictví a možná naší jediné šance na mír?

Dostojevskij varoval před více než stoletím v "Bratrech Karamazových" a v dalších dílech před nebezpečím bezbožného morálního nihilismu a tvdil, že neexistuje-li Bůh, vše je povoleno. Francouzský filosof André Glucksmann dokonce uplatnil Dostojevského kritiku bezbožného nihilismu na 11. září 2001, jak napovídá název jeho knihy - "Dostojevskij v Manhattanu".

Tento argument však nemůže být mylnější: Lekce, kterou nám dává dnešní terorismus, říká, že pokud Bůh existuje, je dovoleno vše včetně vyhození tisíců nevinných kolemjdoucích do povětří - tedy dovoleno alespoň těm, kdo tvrdí, že jednají přímo v Božím jménu. Přímé spojení s Bohem přece ospravedlňuje porušení toliko lidských zábran a ohledů. Ve zkratce - fundamentalisté se nestali ničím jiným než "bezbožnými" stalinistickými komunisty, kteří měli dovoleno vše, protože se považovali za přímý nástroj svého božstva, Historické nutnosti vývoje směrem ke komunismu.

Vilém Bretaňský popisuje, jak během sedmé křížové výpravy vedené svatým Ludvíkem potkal na ulici starou ženu, která v pravé ruce držela misku, v níž hořel oheň, a v levé misku s vodou. Zeptal se jí, k čemu ty dvě misky má, a ona mu odvětila, že ohněm spálí Ráj, aby z něj nic nezůstalo, a vodou uhasí plameny pekelné, aby z nich nic nezůstalo: "Protože nechci, aby někdo konal dobro kvůli rajské odměně nebo ze strachu z pekla; ale jen z lásky k Bohu." Tento vskutku křesťanský etický postoj dnes přežívá hlavně v atheismu.

Fundamentalisté považují to, co dělají, za dobré skutky, jež vyplňují Boží vůli a dopomáhají jim samým ke spáse; atheisté je dělají, prostě protože je to správné. Není toto také naše nejzákladnější morální zkušenost? Když vykonám dobrý skutek, nečiním tak přece proto, abych získal Boží přízeň; konám tak, protože kdybych to neudělal, nemohl bych se na sebe podívat do zrcadla. Morální čin je z definice svou vlastní odměnou. David Hume, věřící, to formuloval velmi pronikavě, když napsal, že jediný způsob, jak můžeme Bohu prokázat skutečný respekt, je jednat morálně a Boží existenci přitom ignorovat.

Před dvěma lety debatovali Evropané o tom, má-li se preambule evropské ústavy odvolávat na křesťanství jako klíčovou součást evropského dědictví. Jako obvykle se vypracoval kompromis, obecný odkaz na evropské "náboženské dědictví". Ale kam zmizelo nejcennější dědictví moderní Evropy - atheismus? Co dělá moderní Evropu tak jedinečnou, je fakt, že se jedná o první a jedinou civilizaci, v níž atheismus představuje zcela legitimní volbu, nikoliv překážku ve veřejném životě.

Atheismus je evropské dědictví, za něž stojí bojovat také proto, že vytváří bezpečný veřejný prostor pro věřící. Považte diskusi, která zuřila v Lublani, hlavním městě Slovinska, mé domoviny, když začala vřít ústavní kontroverze: Mají muslimové (převážně přistěhovalci za prací z republik bývalé Jugoslávie) mít možnost postavit si mešitu? Zatímco konzervativci byli z kulturních, politických a dokonce architektonických důvodů proti, liberální týdeník Mladina konzistentně a v souladu se svým zájmem o práva lidí z bývalé Jugoslávie vyjadřoval stavbě mešity svou podporu.

Vezmeme-li v potaz jeho liberální postoj, nepřekvapí nás, že týdeník Mladina byl také jedním z několika slovinských periodik, které přetiskly Muhammadovy karikatury. A naopak - ta média, která projevovala největší "pochopení" pro násilné muslimské protesty, jež karikatury vyvolaly, byla také ta, která pravidelně vyjadřují obavu o osud křesťanství v Evropě.

Tato podivná spojenectví konfrontují evropské muslimy s obtížnou volbou: jediná politická síla, která je neredukuje na druhořadé občany a přiznává jim prostor k vyjádření své náboženské identity, jsou ti "bezbožní" atheističtí liberálové, zatímco ti, kteří stojí nejblíže jejich nábožensko-společenské praxi, jejich křesťanský zrcadlový obraz, představují jejich největší politické nepřátele. Paradoxní je, že jediní skuteční spojenci muslimů nejsou ti, kdo ty karikatury poprvé zveřejnili, aby šokovali, nýbrž ti, kdo je na podporu svobody projevu přetiskli.

Zatímco pravý atheista nemá potřebu potvrzovat si vlastní postoj provokováním věřících pomocí rouhání, odmítá také redukovat problém Muhammadových karikatur na respekt vůči jiným vírám. Respekt vůči jiným vírám jako nejvyšší hodnota může znamenat jen dvojí: Buď se k druhému budeme chovat ochranitelsky a budeme se snažit jej nezranit, abychom mu nevzali jeho iluze, nebo zaujmeme relativistický postoj více "modů pravdy", což diskvalifikuje jakékoliv jasné trvání na pravdě jako podvod a klam.

Co kdybychom však podrobili islám - spolu se všemi dalšími náboženstvími - uctivé, avšak o nic méně nelítostivé a kritické analýze? To, a pouze toto, je způsob jak muslimům prokázat skutečný respekt: Chovat se k nim jako k opravdovým dospělým, zodpovědným za svá přesvědčení a za svou víru.

 
Komentář vyšel 12. března 2006 v NY Times. Přeložil Martin Schlemmer.
Slavoj Žižek - O autorovi Slavoj ŽižekProfesor Slavoj Žižek je slovinský sociolog, filosof a kulturní teoretik levicového zaměření navazující na dílo francouzského psychoanalytika Jacquese Lacana. Působí na The European Graduate School, v Sociologickém institutu Lublaňské univerzity a na dalších akademických pracovištích.
Sám se aktivně účastní veřejného života, neboť "politika je příliš vážná věc, abychom ji mohli přenechat jen politikům". Kandidoval v prvních slovinských postkomunistických volbách na úřad prezidenta.

Vybraná bibliografie
Enjoy Your Symptom!: Jacques Lacan in Hollywood and Out (1992)
The Sublime Object of Ideology (1997)
Looking Awry (1998)
The Zizek Reader (1999)
The Ticklish Subject : The Absent Centre of Political Ontology (1999)
The Art of the Ridiculous Sublime : On David Lynch's Lost Highway (2000)
The Fright of Real Tears : Krzysztof Kieslowski Between Theory and Post-Theory (ed.) (2001)
On Belief (2001)
The Fragile Absolute: Or, Why is the Christian Legacy Worth Fighting For? (2001)
Did Somebody Say Totalitarianism?: Five Essays in the (Mis)use of a Notion (2001)
The Puppet and the Dwarf: The Perverse Core of Christianity (2002)

V češtině dosud žádná kniha nevyšla.

Další odkazy
Slavoj Žižek na stránkách Lublaňské univerzity
Slavoj Žižek na stránkách The European Graduate School
Slavoj Žižek na Wikipedii
Jak citovat tento textŽižek, Slavoj. Obránci víry [online]. Glosy.info, 20.březen 2006. [cit. 17.prosince 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/obranci-viry/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
atheismus. ateismus. náboženství. náboženský fundamentalismus. terorismus. Muhammad karikatury. Mohamed karikatura. islám. 9/11.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
hdqtqGXT
GZgGWVUXK (13.7.2009 12:40:15)
viagra order online, finqcs, viagra online purchase, >:-))), purchase viagra online, 131323, buy viagra cheap, gjrne,
Odpověď panu Petru Ježkovi
Jan Hlaváč Pošta (3.10.2008 06:12:19)
Vážený pane Schlemmer! U předchozího příspěvku jsem omylem zapomněl uvést své jméno. Prosím o provedení opravy! S pozdravem Jan Hlaváč.
Odpověď panu Petru Ježkovi
Anonym (3.10.2008 05:30:02)
Vážený pane Ježku! Potěšilo mě, že jste se odvolával na můj komentář dokonce ve dvou svých příspěvcích. Protože Vaše názory nejsou zdaleka souhlasné, dovoluji se k Vaším tvrzením zaujmout stanovisko.

Svůj první příspěvek uvádíte tvrzením:
Zatímco Žižekovy texty mne inspirují k hledání a nalézání, reakce pana Hlaváče mne ujišťuje, že v českých luzích se sociolog a kulturní teoretik Žizekova formátu neurodí, i kdyby pánbůh dopustil - najust!

K tomu dodávám:Jak jste přišel na toto hodnocení české sociologie? Jste snad historik české sociologie, že tak soudíte. Podle Vašeho stylu psaní zřejmě vůbec žádným sociologem nejste, takže se bude nejspíš jednat o projev omezeného českého hulvátství a nevychovanosti.

Dále tvrdíte:
Pročpak se Hlaváč upíná k filozofickým koncepcím (a bez mrknutí jmenuje zástup hegelovců - co když se svými postoji lišili?) a nikoli k analýze vlastního Žižekova sdělení?
K tomu uvádím:
Žižekovu sdělení jsem se věnoval v předchozím příspěvku a tady mi šlo o to sdělit vlastní názor. To jste asi přehlédl a to bych Vám i odpustil. Nevím proč ta poznámka o hegelovcích, já přeci uvádím, že hegelovci se ve vztahu k (tradičnímu) náboženství dělili na mladohegelovce (hegelinge)a starohegelovce (hegeliter). To Vám nějak uniklo.

Dále mě poučujete:
Náboženství je kult, který v Evropě oděl stará přírodní pozorování do mystiky stvoření a zázraků, aby pak ty, kteří si svého Boha uchovávali pouze ve svých srdcích (gnostici) ve jménu Boha (???) povraždili v tzv. válkách proti Albigenským.

Na to odpovídám:
S Vaším tvrzením v zásadě souhlasím, není to v rozporu s tím, co jsem ve svém příspěvku uvedl. Nicméně zde v návaznosti na pana Žižeka chcete dokázat, že existuje přímá závislost mezi teismem a útočným militarismem na jedné straně a ateismem a mírumilovným humanismem na straně druhé. Tato vazba neexistuje, to Vás mohu ubezpečit. Protiklad teistů a ateistů se omezuje na víru v tradičního Boha. Tradiční teisté se sice provinili krveprolitím na Albigenských, krveprolití se ale stejně dopouštěli ateisté. Platí to o ruských bolševicích, o německých nacionálních socialistech provádějících konečné řešení židovské otázky (Jak známo, její hlavní iniciátoři Goebbels a Himmler byli zapřisáhlými ateisty), tak i o kambodžských polpotovcích, kteří vyhubili zhruba polovinu národnosti Čamů.

Dále pokračujete:
Ateista není jakkoli nabádán k delegaci svědomí... či poznání, nechce-li zůstat za branou, musí si namáhat vlastní mozek, třeba v diskusi.
K tomu možno říci:
Pojmem ateista se označuje ten, kdo odmítá či pouze opomíjí tradiční pojem Boha, jak je známe z klasických monoteistických náboženství, případně jiných tradičních náboženství. Světonázorů, které odmítají nebo pouze neznají pojem Boha coby středobod svého výkladového systému, může být velké množství a mohou být dost odlišné a protichůdné (tedy i pacifistické i militaristické). Vaše charakteristika ateisty je tedy krajně zjednodušující a jednostranná.

Dále tvrdíte:
Záměrně zdůrazňuji v kontrastu s panem Hlaváčem, že četba knih není cestou k pochopení. Pochopit lze pouze studiem reálného konání lidí, ať už by si o tom myslel třeba Hegel či jiná škola cokoli.
K tomu mohu dodat:
Nad tím se lze pouze pousmát. Empirii a znalost tématické literatury nelze od sebe oddělovat. To, co tady tvrdíte, příliš zavání Rousseauem, který byl toho názoru, že pravdu nemají lidé vzdělaní, kteří mají mozek zatemnělý vyčtenými pravdami, nýbrž naopak lidé prostí, řídící se přirozeným citem, lidé nižších vrstev, venkované, ženy, děti, divoši!!! Dovoluji si ovšem pochybovati o tom, že byste ale při svém vztahu k filosofii vůbec Rousseaua znal!

Dále tvrdíte:
Ateismus sám není vhodným oděvem militantů, existuje-li více než jedno náboženství a více než jeden domnělý Bůh - není proti komu se jednoznačně vymezit a není ani společný jednotící etos. Zato lidé víry se velmi ochotně sjednotí za přispění svých pastýřů - tlumočníků, že "támhle ti v turbanu jsou psi a ty je třeba pobít" - a nebo naopak, chcete-li ...
Myslím, že jsme si to tady již dostatečně vyjasnili: Ateismus se ohraničuje vůči tradičnímu Bohu, ale sám o sobě není ještě zaujetím stanoviska vůči militarismu a pacifismu (A jak známo: Stalin, Goebbels a Pol Pot byli ateisté).
V dalším příspěvku potom tvrdíte:
Vy (Myslíte tím pana O. Čapka) a pan Hlaváč snad vůbec netušíte, že ateismus není dítkem filozofických koncepcí, ale důsledkem konfrontace víry a reality a rozčarování z toho rozpolcení. Ateismus je pouze a jenom odmítnutí víry, nikoli odmítnutí morálky a jejích etických kořenů.

K tomu mohu dodat:
Pokud jde o můj příspěvek, což Vám nějak uniklo, uvádím, že evropský ateismus je reakcí na tradiční pojetí Boha monoteistických náboženstvích, protože jsou (1) zakotveny v mytologickém -tedy předfilosofickém- výkladovém systému, jenž se v prvé řadě vyznačuje antropomorfizaci Boha a jeho konání. Tento způsob výkladu v pozdějších stádiích vývoje lidstva vzbuzoval zvláště u vzdělanějších lidí rozpaky. Nicméně se ale ani filosofii nepodařilo přečesat tradiční náboženství filosofickou logikou a stáhla se z oportunistických důvodů do učení o dvojí pravdě: zjevené, tedy náboženské a filosofické a něco podobného učinil i novodobý pozitivismus, který zaujal stanovisko, podle něhož náboženská tvrzení do vědy nepatří a ta se jimi proto nemá zabývat. K rozvoji ateismu ovšem také (2) přispívalo nemravné chování některých nehodných údů církve, které ho diskreditovaly.

Ještě k Vašemu názoru na filosofii, kterou stavíte proti životu: Ve filosofii se zračí celková úroveň poznání společnosti a nelze ji oddělovat od života. Váš postoj ovšem vypovídá o Vaší celkové úrovni myšlení: Filosofie Vám zřejmě nevoní, neznáte ji a právě proto se k ní takto stavíte.
Položíme si otázku, proč tomu tak je a v této souvislosti se mi vybavuje psycholog Jean Piaget. Filosofie předpokládá vysoký stupeň abstraktního myšlení, ke kterému se dospívá dlouhodobým vývojem osobnosti, přičemž značná část lidí k němu nikdy nedospívá, zůstává schopna myslet pouze v konkrétních souvislostech.
Vidím, že udělujete nálepky
Petr Ježek (25.8.2008 16:43:16)
ocapek@gmail.com: "Souhlasím s Janem Hlaváčem a dodávám: z textu neni vůbec jasné, zdali autor chápe rozdíl mezi náboženstvím, vírou, pověrou a modlářstvím".

Víte, že mně to také není jasné? Pověru a modlářství přiřazuji jako atribut chování duševně méně disponovaným jedincům a komunitám. Náboženství chápu jako institucionalizovanou víru s mocenskými rysy. Víru chápu jako absolutní identifikační koncept jednotlivce s přečastou rolí berličky. Je zcela nepodstatné, kdo co řekl, a podstatné je pouze, jak se věci mají, to za prvé. za druhé, Žižek není člověk, který se podbízí přijímáním konvencí specifické terminologie, zaplaťbůh, protože jen díky tomu nehnije v myšlenkové pasti, do které by byl terminologií vehnán a obludou zvanou věda nad ní postavenou sežvýkán a vyplivnut. Vy a pan Hlaváč snad vůbec netušíte, že ateismus není dítkem filozofických koncepcí, ale důsledkem konfrontace víry a reality a rozčarování z toho rozpolcení. Ateismus je pouze a jenom odmítnutí víry, nikoli odmítnutí morálky a jejích etických kořenů. Ti naivní pravověrní komunisté jsou sice ateisté, ale se silným humanistickým imperativem na úrovni víry, což u nás spousta komunistobijců a teologů ani netuší. Víra v Boha (či jeho přikázání) má stejné psychologické účinky jako ateistova víra v jeho vlastní lidské schopnosti. Rozdíl je pouze v chronologii, kde lidé víry navazují navzdory mnoha disgustacím na zdravé etické jádro monoteismu, zatímco ateisté navazují na zklamání z teismu, aniž by se stali kulturními barbary. Gnostici byli podle všeho lidé hluboké víry, která je vedla k neschopnosti čelit náboženským militantům křesťanství. V boji o moc se totiž na nějakou etiku nekouká a utrpení konkrétních lidí je bezbřehé, zatímco vítězové se ukájeli materiálními přínosy. Kde je ta silná a pozitivní víra, která nedopustí nebetyčné podvody zaplacené utrpením nevinných jako byl 9/11? Kde je ta víra, když se rozhoduje mezi zveřejněním pravdy nebo "bezpečnějším" mlčením? Slavoj Žižek napsal článek, který lze nejen ocenit jako inspirativní, ale lze také sdílet mnohé myšlenky v něm obsažené, které se sice nerady poslouchají některým uším, zato ale nepostrádají logiku a neodporují realitě. Marxův ateismus je také jen reakce na neschopnost teistů řešit problémy doby. To, že Marx na rozdíl od Žižeka ordinuje poněkud rizikovou terapii, jen vyzdvihuje Žižeka jako zodpovědného člověka a ne jako tlachálka s bojovně trčícím knírem. Pravda není ta od Boha, pravda je pouze ta, která odpovídá realitě. Zkuste se s vírou a humanismem v srdci bránit zfetovanému pošukovi s šestipalcovým ostřím v ruce... A pak ten agnosticismus víry - může člověk poznat nebo nemůže, aby nemohl použít? Tohle koncepčně neošetříte, a právě proto musíte bez ohledu na víru či ateismus hledat ty, kteří mohou unést tíhu poznání.

Přidat komentář