Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
15.prosince 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Představte si svět bez copyrightu - Joost Smiers

Publikován 14.ledna 2006, text čítá cca 1350 slov. 4334 přečtení  |  13 reakcí

Autorské právo kdysi představovalo způsob, jak umělci zaručit dostačující příjem. Ponechme stranou otázku, zda tento úkol plnilo dobře - většina umělců neměla ze systému copyrightu nikdy ani halíř. Musíme přiznat, že autorské právo slouží v současném světě zcela odlišnému účelu. Je to nástroj, který využívají korporace v hudebním, vydavatelském, obrazovém a filmovém průmyslu k ovládání svých trhů.

Tyto korporace rozhodují, zda materiály, jež se jim dostanou do rukou, mohou užívat ostatní, a - pokud to dovolí - za jakých podmínek a za jakou cenu. Evropské a americké právo jim zaručuje toto privilegium na dobu delší než sedmdesát let po smrti autora originálu. A důsledky? Dochází k privatizaci stále se rozšířujícího podílu našeho kulturního projevu, protože to je přesně to, co copyright dělá. Ztrácíme pomalu ale jistě své demokratické právo na svobodu kulturní a umělecké výměny.

Považuji dále za neakceptovatelné, že musíme konzumovat kulturní tvorbu přesně tím způsobem, jak je nám servírována, a nemůžeme změnit ani detail. Máme tedy spoustu důvodů uvažovat o proveditelné alternativě k autorskému právu.

Zároveň se před našimi zraky odehrává fascinující vývoj. Miliony lidí, kteří si vyměňují hudbu a filmy přes internet, již odmítají přijmout možnost, že by nějaká obrovská společnost mohla vlastnit například miliony melodií. Digitalizace podkopává samotné základy systému autorského práva.

Jak by mohla vypadat alternativa ke copyrightu? Abychom se k takové alternativě dostali, musíme nejdříve přistoupit na to, že umělci jsou podnikatelé. Užívají svých schopností k vytvoření určitého díla, které pak nabízejí trhu. I jiní se mohou chytit těchto schopností, například producent nebo mecenáš, který umělce pro změnu zaměstnává. Všichni tito umělečtí iniciátoři mají jedno společné - vrhají se do podnikatelského rizika.

Autorské právo tato rizika zmírňuje. Podnikateli v oblasti kultury se dostává práva vztyčit kolem svého díla ochrannou bariéru, především v podobě monopolu využívat dílo zdánlivě nekonečnou dobu. Tato ochrana také zahrnuje vše, co dané dílo určitým způsobem připomíná. Na tom je něco velmi podivného/zvláštního.

Musíme samozřejmě stále myslet na skutečnost, že každé kulturní dílo - ať je to mýdlová opera, skladba od Luciana Beria nebo film s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli - odvozuje větší část své podstaty z děl ostatních, z veřejného prostoru. Originalita je relativní koncept - v žádné jiné kultuře na světě s výjimkou současné západní kultury se nikdo nemůže prohlašovat za vlastníka melodie, obrazu či slova. Je tudíž přehnané přiznat kulturnímu dílu bezdůvodně takovou rozsáhlou ochranu, minimalizaci rizika a titul vlastníka, což vše copyright zaručuje.

Mohli bychom si položit otázku, zda je taková ochranná vrstva pro proces umělecké tvorby skutečně nutná. Náš návrh, který zahrnuje tři kroky, ukazuje, že tato ochrana nutná není.

O čem si tedy myslíme, že by mohlo nahradit copyright? Za prvé umělecká díla budou muset soutěžit na trhu na vlastní pěst, bez luxusní ochrany nabízené autorským právem. Koneckonců první na trhu má výhodu času a větší pozornosti.

Co je zajímavé na tomto přístupu, je fakt, že tento návrh uštědřuje smrtící ránu několika kulturním monopolům, jež s pomocí copyrightu využívají své hvězdy, filmové trháky a bestsellery k monopolizaci trhu a k odčerpání pozornosti od každého dalšího kulturního díla vyprodukovaného jinými umělci. To představuje problém, jelikož naše společnost naléhavě potřebuje mnohotvárnost uměleckého výrazu.

Jak si myslíme, že by tato smrtící rána mohla fungovat? Pokud by přestala existovat ochranná vrstva nabízená copyrightem, mohli bychom volně využívat existující umělecké výrazové prostředky a adaptovat je podle svého vlastního vkusu a názoru. To vytváří pro kulturní monopoly nepříjemnou situaci, protože jim tak mizí motivace investovat ohromné částky do filmů, knih, triček a dalších artiklů spojených s jediným kulturním produktem. Proč by měly dále provádět tyto investice, když už nemohou ovládat a kontrolovat produkty, které vytvoří, a neomezeně je exploatovat?

Dominace kulturního trhu by pak mohla opět přejít z rukou kulturních monopolů do kulturní a ekonomické soutěže mnoha tvůrců.

To by poskytlo mnoha umělcům nové perspektivy. Už by nebyli skryti před zrakem veřejnosti a mnozí z nich by si vůbec poprvé mohli sami vydělávat na své vlastní živobytí. Nemuseli by už koneckonců bojovat s tržní dominancí kulturních gigantů - a klanět se před nimi. Trh by se napravil.

Určité umělecké výrazy však vyžadují rozsáhlé počáteční investice. To je další problém, pro nějž musíme najít řešení. Vezměme si například filmy nebo romány. Navrhujeme, aby ten, kdo nese riziko - umělec, producent nebo mecenáš - obdržel pro dílo tohoto typu jednoleté požívací právo nebo právo na tantiémy.

To by mu poskytlo kompenzaci za jeho investice. Stále by zůstalo individuálním rozhodnutím, zda se do takové velké investice jako například natočení filmu pustit či ne, nikdo by však nemohl dílo využívat takovýmto výlučným způsobem déle než rok. Po uplynutí této lhůty by každý s oním dílem mohl nakládat dle své libosti.

Třetí situace, jejíž řešení musíme vymyslet, se týká jistých uměleckých výtvorů, které by se na soutěživém trhu neprosadily ani s ročním požívacím právem. Je možné, že se dílo veřejnému vkusu zalíbí později, kvůli rozvoji kulturní rozmanitosti považujeme tedy za důležité, aby i takovým dílům bylo umožněno existovat. Pro takové situace by bylo nutné vytvořit štědrou škálu příspěvků a dalších stimulujících opatření, protože bychom jako komunita měli být ochotni zaručit spravedlivou šanci všem formám uměleckého vyjádření.

Kulturní monopolisté se nás zoufale snaží přesvědčit, že bez copyrightu by neexistovala žádná umělecká a kulturní tvorba a tudíž ani zábava. To je nesmysl. Bylo by jí více a byla by rozmanitější.Existovala by ve větší míře a rozmanitější.

Je snadné si představit svět bez copyrightu. Začalo by opět fungovat hřiště kulturní produkce - trh otevřený všem. Svět bez copyrightu by zaručil dobrý příjem mnoha umělcům a chránil by veřejný prostor znalostí a tvořivosti. Veřejnost by dostala, na co má nárok: překvapivě bohatou a rozrůzněnou nabídku uměleckých alternativ.

 
Joost Smiers - O autorovi Joost SmiersDr. Prof. Joost Smiers vyučuje politologii na Vysoké škole umělecké Utrecht. Dlouhodobě se zabývá procesem rozhodování v kulturní sféře, intelektuálním vlastnictvím, autorským právem a kulturní identitou. Je zakládajícím členem International Network For Cultural Diversity.

Knihy
Arts Under Pressure. Promoting Cultural Diversity in the Age of Globalization (2003)
Artistic Expression in a Corporate World. Do We Need Monopolistic Control? (2004)

Další odkazy
Joost Smiers se rozhodl dát knihu Artistic Expression in a Corporate World. Do We Need Monopolistic Control? volně k dispozici v elektronické podobě. Stáhnout si ji můžete zde (PDF, 750 kB).
Jak citovat tento textSmiers, Joost. Představte si svět bez copyrightu [online]. Glosy.info, 14.leden 2006. [cit. 15.prosince 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/predstavte-si-svet-bez-copyrightu/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
copyright. autorské právo. kulturní monopoly. originalita. kulturní trh.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
Dobrý den, dovoluji si sem vložit můj, již jednou napsaný názor,
J.P. (9.10.2006 20:28:50)
který se týká mého pohledu na copyright a práva z něj vycházející. Omluvte trošku jadrnější slovník, vnímejte spíše podstatu. Snad názor přispěje k diskusi. Text byl původně na forum.mujmac.cz
--------

Pohled z druhe strany (defakto autor, ktery by mohl vynaset sve naroky) neuskodi (ac jsem stejne jak vy kritikem toho, co se deje)

Existuji zaslouzili umelci tvorici v oblasti napr. vazne hudby, kteri svym dilem prinaseji unikatni a realne kulturni bohatstvi. Prestoze maji metody, jak se svym dilem zivit, smlouvy s vydavatelstvimi, jejich talent a tvorba je prakticky nizko ohodnocena penezi, protoze na trhu je vazna hudba vysoce cenenym zbozim. (Zbozim! ne jako umenim!) Za toto zbozi maji zisky zejmena vydavatelstvi=komercni subjekty, V pripade zive reprodukce vazne hudby (defakto vystavenim umeleckeho dila) uz tak jednoduche neni, jak by si mel prijit umelec na sve, specielne kdyz se autor osobne podili na vzniku s interprety (Dirigent.. atd). Realne totiz neni mozne zive reprodukovat vaznou hudbu, k tomu zaplatit naklady (hudebniky, zkouseni, sal, pripadne zaznam) a jeste prodat vstupenky posluchacum za realne prijatelnou cenu. Pak jeste toto dilo nejak zprostredkovat napr. potomkum, v hodinach vyuky hudebni vychovy. Ikdyby se to povedlo, tak to umeni bude uz v okamziku vzniku mrtve, odtrzene od posluchacu, protoze bude prakticky nereprodukovatelne za zadnych dalsich okolnosti.

Prirozenym vyvojem tedy napadlo umelce tohoto typu financovat svoji tvorbu z autorskych poplatku... Fajn. U nich bych se pri trose premysleni s tim dokazal smirit. Jejich dila by se totiz bez toho mohla stat fosiliemi, ktere budou jen v archivech.

BOHUZEL! Vlivem technologickeho vyvoje i vlivem civilizacnich zajmu, mody,atd. je dnes hudba i jiny autorsky predmet a "to cemu se rika umeni" velmi jine, nez za doby skutechnych umelcu a hudebnich mistru. Kazdy, kdo dokaze vyplodit unikatni zvuk/tvar/obraz/smrad/jiny smyslove vnimatelny efekt - je prohlasen za umelce a nalezi mu jakesi pravo vyjimecnosti. A na to konto uz se chce hlasit do ligy vyjimecnych, ma sanci sdruzovat se do ochrannych autorskych svazu a zajistovat naroky na ochranu jeho dila. (castokrat mam cukani se zeptat ZACO????) Kazdy magor co vyzvraci do mikrofonu svoje jatra, kazdy uchyl ktery to same udela za minutu na papir (a je u toho nahej a stoji na 1 noze) je povazovan za umelce se stejnymi naroky, pokud se prihlasi do organizací, ktere za nej budou brat vypalne. . !!!

Tedy myslim, ze cela koncepce autorstvi a zakonu z toho vyplyvajicich by se mela velmi revidovat, Vyjasnit si pojmy a obecne prijatelna vychodiska vzhledem k soucasnosti. Autorsky produkt je totiz vniman dualne, jako dusevni vlastnictvi, ktere je zaroven komercnim zbozim, To je pak jadro rozporu.

Moznost nekonecne mnozit predmet zajmu je vymozenost nekolika poslednich let, zatimco pojeti autorstvi a vztahu k dilu jako k umeni a zbozi saha nekolik stoleti zpatky. tento rozpor bude plodit pouze dalsi a dalsi divne zakony, ktere budou pouze kopmlikovat a zhorsovat situaci, Soucasne omezene lidi (omezene ve svem rozhledu a svetonazoru) k vnimani skutecne reality stejne nedotlaci. NEDOTLACI.

lidska spolecnost by si mela uvedomit, jak je pro ne skutecne dulezite (nebo naopak nepodstatne) uchovavat nejakou dogmatickou ekonomickou vazbu na defakto zbozi, ktere (jako kazde jine zbozi) nema absolutni, ale trzni hodnotu. Je velmi caste, ze i umeni lze zapomenout a komercne znehodnotit... proste prestane byt po nem poptavka. Zatimco z pohledu ciste autorskeho dila se tato hodnota muze stabilizovat, nebo dokonce zafixovat. Jenomze pak se hned nekdo ozve, na jake urovni tedy pak ta fixace lezi? A v ktere mene? v dolarech? ve zlate? v necem jinem?

JA POVAZUJI za vhodne, brat trzni hodnotu JAKEHOKOLIV UMENI (AUTORSKEHO DILA) za NULA penez. Tecka.

Dilo ve sve ciste umeleckosti nevzniklo za penize a pro penize. Naklady na vznik s tim pranic nesouvisi. Pokud nakonec vzniklo a umelec se citi nedocenen, vycerpan naklady, pak tedy musi prohlasit svuj produkt za zbozi a tim je vse vyreseno. Veskere operace s dilem jsou pak delany jako se zbozim. Promena Umeni ---> zbozi je vsak jednocestna a mozna pouze jednou. Ale neni povinna! Pak uz to vsak nelze zmenit.
Na to muze mit umelec klidne agenturu, ktera s jeho zbozim bude nakladat a bude mu vydelavat penize. Umelec, ktery chce byt cistym umelcem bude tvorit umeni ciste zadarmo., jeho problem, ze umre hlady. Bude slavny, vazeny a unikatni, ale nevydela na tom. (i proto si ho pak lze vazit)...

...no. cele toto by se dalo rozvinout, ale v kostce je to muj nazor na vec.

zaverem jen dodam, ze to, co se deje se zpoplatnenim zbozi, ktere s autorskymi dily prakticky nesouvisi (ale jakoby mohlo by) mi velmi vadi.
Vadi mi platit vypalne potomkum slavnych umelcu, prestoze potomci celej zivot nic nedelaj, jen skodej svetu.
Vadi mi dotahovat do dusledku platbu dani za kazdou sekvenci 10 taktu v jakemkoliv reprodukcnim mediu.
Vadi mi, ze vlivne skupiny ktere maji penize na to, aby ovlivnovaly politicky nazor nakonec vyhravaji.
Vadi mi taky, ze mnoho lidi jen blaboli, co jim vse vadi, ale na druhou stranu krici, ze CHTEJI poslouchat, CHTEJI cosi a CHTEJI tamto,protoze proste jo... Budte vice skromni. Ja vim, ze vsechno je za neco... kdyz ta hodnota bude adekvatni, nemam problem, nadruhou stranu slovo ZDARMA mi castokrat smrdi tim, ze si to na me nekdo vybere jinde.

Howgh.
Kritika z pohledu anarchisty
Krtek (9.10.2006 18:22:29)
Predne pro pochopeni: autor uvazuje o zmene v ramci kapitalistickeho systemu, moje kritika je revolucni:-D Jsem pro zruseni vlastnictvi jako takoveho, jelikoz vlatnik ma automaticky monopol na pouzivani veci. Na prodavani a kupovani tohoto monopolu je postaveny kapitalismus. Tzv. dusevni vlastnictvi je jenom dalsim krokem k tomu, jak prepocitavat na penize dalsi veci, dalsi oblasti zivota, a je pro me pochopitelne, ze neco takoveho prislo. Ve svete kapitalismu je obtizne udrzet si nehmotne vlastnictvi, nehmotny monopol na jeho uzivani, bez kapitalu. Takovy kapital, ktery je schopen ho zajistit, maji prave nadnarodni korporace, takze se nedivim, ze vetsina umelcu "stredniho proudu" sveri svuj monopol na dusevni vlastnictvi takove korporaci. Ovsem - umelcu stredniho proudu. Tem totiz jde (samozrejme ne vsem) v prvni rade o penize a v druhe rade o hudbu samotnou, resp. jeji sireni mezi lidi. Mozna se pletu a umelci nemaji moznost sirit svou hudbu v mediich bez toho, aby meli zajisteny copyright (nejsem umelec, ktery by se snazil prosadit v masmediich). Pro me jsou opravdovi umelci takovi lide, kteri chteji hrat pro lidi i pro sebe a nezalezi jim na tom, ze za koncert dostanou dohromady 50,-. Asi takove neznate, ale v okrajovych (rozumejte alternativnich, protoze prakticky vse, co neni v mediich, je alternativa) zanrech je spousta takovych. Jinak by nemohly fungovat knihy vydane samizdatem, punkove koncerty za 20Kc nebo 3tekkno party (samozrejme takovi umelci nejsou znami a maji tedy problemy s prostorem nebo to resi hranim na loukach). Takove kapely/systemy zadny copyright nemaji a existuji a tvori i bez limuzin, fotek v Blesku a hromady penez - jde jim totiz o kulturu a ne o penize a slavu. Az si tohle uvedomi mainstreamovi umelci, zadne korporace hlidajici "jejich" prava nebudou potreba...
nerusil bych copyright uplne
Tomáš (26.2.2006 21:30:01)
myslim, ze dnes neni ani tak problem v existenci copyrightu, ale spise v jejich pouzivani.. Jak jiz bylo receno, existuje mnoho duvodu, proc by instituce jako je copyright mela existovat, ale problem je dle meho nazoru v tom, ze je uplatnovan v prehnane mire v podstate na vsechno, cimz dusi kreativitu společnosti jako celku.

Copyright by mel byt pouzivan hlavne na finalni vysledky lidského snazeni za ucelem ochrany tvurcu, popr. investoru. Pro tento ucel si myslim ze by se mely zridit ruzne verze copyrightu, pro jednotlive kreativni obory. Napriklad copyright pro videa by byl odlisny od copyrightu pro software. Mela by se zridit instituce jez by copyrighty spravovala a v prubehu vyvoje lidstva, nebo jednotlivych oboru by copyrighty upravovala aby aktualne odrazely potreby te dane doby. (je videt, ze doba platnosti copyrightu stanovena v minulosti absolutne neodpovida dnesni situaci spolecnosti fungujici mnohonasobne vyssim tempem).

Copyright by mel definovat finalni podobu dila a stanovovat napr. ze jine dilo nesmi obsahovat vice nez napriklad 75% obsahu chraneneho dila. Naopak jednotlive casti, postupy, myslenky by mely byt uvolneny pro volne pouziti aby kdokoliv mohl vytvorit svou vlastni verzi dila jez by ale nesmelo byt z vice nez z onech 25% shodne s predlohou..

Copyright by mel platit pouze po dobu kdy je zajisteno vyuziti trzne vyznamne, tedy napriklad film je v dnesni dobe dle meho nazoru po 10-15 letech skoro uplne ekonomicky vycerpan, a neni tedy duvod, aby byl dale chranen.. Puvodni dilo by se samozrejme mohlo prodavat dale napr v archivnich kolekcich, ale jiz by nebylo chraneno copyrightem.. Prave onu dobu po kterou bude dilo chraneno by urcovala ona instituce, v idealnim pripade napr mezinarodne ustanovena ze soucasnych patentovych uradu a to napr tak ze by vzdy po peti letech prehodnotila stavajici stav spolecnosti, trhu atd.

Dnesni stav kdy je copyrightovano skoro i jak se kdo nadechne spolecnosti jen skodi a snizuje to celkovou potencialni miru inovace. Nejlepsi pripad je v oblasti patentovani algoritmu v softwaru. Pokud budou jednotlive postupy v majetku jednotlivych korporaci, tak ty nebudou schopny vytvorit tak variabilni a inovativni programy jako vsichni svobodni vyvojari po celem svete, a to ani pokud jde o tak kreativni firmu s tak velkou armadou kreativcu jako je napriklad Microsoft, nebo jini..
Nedovedu si představit autora například knihy,
Jan Bílek (7.2.2006 17:20:40)
který nemá sebemenší vliv třeba na vydání jejího překladu kdesi v zahraničí. Nejde přitom jen o autorský honorář, ale i o to, že třeba nechce, aby v některé zemi jeho dílo vůbec vyšlo, také má jistě zájem na podobě knihy, ilustracích a kvalitě zpracování knihy. A připadá mi nemorální, aby nějaký vydavatel vydělával "svobodně" peníze vydáním díla bez jehoi vědomí a autor by někde dřel bídu.
Zajímalo by mě, aniž bych se ho chtěl dotknout, z čeho pan Smiers vlastně žije: zda pobírá autorské honoráře za svá univerzitní scripta, či snad honoráře a svůj plat profesora dává na chudé začínající spisovatele a žije jen z příjmů své manželky. Jeho názory mě připadají velmi levicové, koneckonců náš minulý komunistický režim autorská práva zahraničních autorů nijak zvlášť nectil, ba je velkoryse přehlížel. Vize, že veškerá umělecká i méně umělecká díla patří všem, mě poněkud děsí. Doporučuji autorovi, aby se vypravil například do severní Koreje a tam přednášel na univerzitě a žil svobodně bez copyrightu.
Jan Bílek, Ahaswebovy noviny

Přidat komentář