Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
22.dubna 2021
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Glosy.info

Představte si svět bez copyrightu - Joost Smiers

Text byl publikován 14.ledna 2006, vytištěn pak 22.dubna 2021. Nachází se na adrese
<http://glosy.info/texty/predstavte-si-svet-bez-copyrightu/>

Autorské právo kdysi představovalo způsob, jak umělci zaručit dostačující příjem. Ponechme stranou otázku, zda tento úkol plnilo dobře - většina umělců neměla ze systému copyrightu nikdy ani halíř. Musíme přiznat, že autorské právo slouží v současném světě zcela odlišnému účelu. Je to nástroj, který využívají korporace v hudebním, vydavatelském, obrazovém a filmovém průmyslu k ovládání svých trhů.

Tyto korporace rozhodují, zda materiály, jež se jim dostanou do rukou, mohou užívat ostatní, a - pokud to dovolí - za jakých podmínek a za jakou cenu. Evropské a americké právo jim zaručuje toto privilegium na dobu delší než sedmdesát let po smrti autora originálu. A důsledky? Dochází k privatizaci stále se rozšířujícího podílu našeho kulturního projevu, protože to je přesně to, co copyright dělá. Ztrácíme pomalu ale jistě své demokratické právo na svobodu kulturní a umělecké výměny.

Považuji dále za neakceptovatelné, že musíme konzumovat kulturní tvorbu přesně tím způsobem, jak je nám servírována, a nemůžeme změnit ani detail. Máme tedy spoustu důvodů uvažovat o proveditelné alternativě k autorskému právu.

Zároveň se před našimi zraky odehrává fascinující vývoj. Miliony lidí, kteří si vyměňují hudbu a filmy přes internet, již odmítají přijmout možnost, že by nějaká obrovská společnost mohla vlastnit například miliony melodií. Digitalizace podkopává samotné základy systému autorského práva.

Jak by mohla vypadat alternativa ke copyrightu? Abychom se k takové alternativě dostali, musíme nejdříve přistoupit na to, že umělci jsou podnikatelé. Užívají svých schopností k vytvoření určitého díla, které pak nabízejí trhu. I jiní se mohou chytit těchto schopností, například producent nebo mecenáš, který umělce pro změnu zaměstnává. Všichni tito umělečtí iniciátoři mají jedno společné - vrhají se do podnikatelského rizika.

Autorské právo tato rizika zmírňuje. Podnikateli v oblasti kultury se dostává práva vztyčit kolem svého díla ochrannou bariéru, především v podobě monopolu využívat dílo zdánlivě nekonečnou dobu. Tato ochrana také zahrnuje vše, co dané dílo určitým způsobem připomíná. Na tom je něco velmi podivného/zvláštního.

Musíme samozřejmě stále myslet na skutečnost, že každé kulturní dílo - ať je to mýdlová opera, skladba od Luciana Beria nebo film s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli - odvozuje větší část své podstaty z děl ostatních, z veřejného prostoru. Originalita je relativní koncept - v žádné jiné kultuře na světě s výjimkou současné západní kultury se nikdo nemůže prohlašovat za vlastníka melodie, obrazu či slova. Je tudíž přehnané přiznat kulturnímu dílu bezdůvodně takovou rozsáhlou ochranu, minimalizaci rizika a titul vlastníka, což vše copyright zaručuje.

Mohli bychom si položit otázku, zda je taková ochranná vrstva pro proces umělecké tvorby skutečně nutná. Náš návrh, který zahrnuje tři kroky, ukazuje, že tato ochrana nutná není.

O čem si tedy myslíme, že by mohlo nahradit copyright? Za prvé umělecká díla budou muset soutěžit na trhu na vlastní pěst, bez luxusní ochrany nabízené autorským právem. Koneckonců první na trhu má výhodu času a větší pozornosti.

Co je zajímavé na tomto přístupu, je fakt, že tento návrh uštědřuje smrtící ránu několika kulturním monopolům, jež s pomocí copyrightu využívají své hvězdy, filmové trháky a bestsellery k monopolizaci trhu a k odčerpání pozornosti od každého dalšího kulturního díla vyprodukovaného jinými umělci. To představuje problém, jelikož naše společnost naléhavě potřebuje mnohotvárnost uměleckého výrazu.

Jak si myslíme, že by tato smrtící rána mohla fungovat? Pokud by přestala existovat ochranná vrstva nabízená copyrightem, mohli bychom volně využívat existující umělecké výrazové prostředky a adaptovat je podle svého vlastního vkusu a názoru. To vytváří pro kulturní monopoly nepříjemnou situaci, protože jim tak mizí motivace investovat ohromné částky do filmů, knih, triček a dalších artiklů spojených s jediným kulturním produktem. Proč by měly dále provádět tyto investice, když už nemohou ovládat a kontrolovat produkty, které vytvoří, a neomezeně je exploatovat?

Dominace kulturního trhu by pak mohla opět přejít z rukou kulturních monopolů do kulturní a ekonomické soutěže mnoha tvůrců.

To by poskytlo mnoha umělcům nové perspektivy. Už by nebyli skryti před zrakem veřejnosti a mnozí z nich by si vůbec poprvé mohli sami vydělávat na své vlastní živobytí. Nemuseli by už koneckonců bojovat s tržní dominancí kulturních gigantů - a klanět se před nimi. Trh by se napravil.

Určité umělecké výrazy však vyžadují rozsáhlé počáteční investice. To je další problém, pro nějž musíme najít řešení. Vezměme si například filmy nebo romány. Navrhujeme, aby ten, kdo nese riziko - umělec, producent nebo mecenáš - obdržel pro dílo tohoto typu jednoleté požívací právo nebo právo na tantiémy.

To by mu poskytlo kompenzaci za jeho investice. Stále by zůstalo individuálním rozhodnutím, zda se do takové velké investice jako například natočení filmu pustit či ne, nikdo by však nemohl dílo využívat takovýmto výlučným způsobem déle než rok. Po uplynutí této lhůty by každý s oním dílem mohl nakládat dle své libosti.

Třetí situace, jejíž řešení musíme vymyslet, se týká jistých uměleckých výtvorů, které by se na soutěživém trhu neprosadily ani s ročním požívacím právem. Je možné, že se dílo veřejnému vkusu zalíbí později, kvůli rozvoji kulturní rozmanitosti považujeme tedy za důležité, aby i takovým dílům bylo umožněno existovat. Pro takové situace by bylo nutné vytvořit štědrou škálu příspěvků a dalších stimulujících opatření, protože bychom jako komunita měli být ochotni zaručit spravedlivou šanci všem formám uměleckého vyjádření.

Kulturní monopolisté se nás zoufale snaží přesvědčit, že bez copyrightu by neexistovala žádná umělecká a kulturní tvorba a tudíž ani zábava. To je nesmysl. Bylo by jí více a byla by rozmanitější.Existovala by ve větší míře a rozmanitější.

Je snadné si představit svět bez copyrightu. Začalo by opět fungovat hřiště kulturní produkce - trh otevřený všem. Svět bez copyrightu by zaručil dobrý příjem mnoha umělcům a chránil by veřejný prostor znalostí a tvořivosti. Veřejnost by dostala, na co má nárok: překvapivě bohatou a rozrůzněnou nabídku uměleckých alternativ.


Článek vyšel v International Herald Tribune.
Jak citovat tento textSmiers, Joost. Představte si svět bez copyrightu [online]. Glosy.info, 14.leden 2006. [cit. 22.dubna 2021].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/predstavte-si-svet-bez-copyrightu/>. ISSN 1214-8857.