Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
15.prosince 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Rurální bankovnictví a Čínská zemědělská banka - Ján Dobrovolský

Publikován 30.prosince 2012, text čítá cca 4597 slov. 0 přečtení  |  Přidejte komentář

Čínské hospodářké reformy jsou neodmyslitelně spjaté s růstem čínského pobřeží a zdejších městkých obvodů. Dlouho stojící v ústraní, dynamika rozvoje se však od začátku století přenáší na vnitrozemské rurální okresy. Tento fenomén má dopad na všechna odvětví, bankovní sektor nevyjímaje. Pro Čínskou zemědělskou banku se pak jedná o její hlavní konkureční výhodu proti zbytku Velké čtyřky. Pomocí převahy v distribuční síti se banka už několik let snaží posílit své postavení na trhu především přes rurální segment.

(1) Administrativní členění Čínské lidové republiky
V rámci administranitvního členění ČLR rozlišujeme tři makro úrovně z nichž nejvyšší je provincie. Protože tři pětiny z nich obývá více než 30 miliónů lidí, je třeba tyto celky vnímat jako svého druhu samostatné země sdružené v subkontinentálním superstátu jménem Čína. Pomineme-li specifický příklad tří ze čtyř centrálně spravovaných měst s provinčním statusem (Šanghaj, Peking a Tianjin), jedná se zároveň o administrativní jednotky, kde vzájemné rozdíly v životní úrovni nejsou tak velké jako je tomu u nižších administrativních celků. Například náskok nejbohatší pobřežní provincie Jiangsu (1) před nejchudším vnitrozemským Guizhou není ani trojnásobný. (2)
S vyjímkou centrálně spravovaných měst s provinčním statusem se provincie skládají většinou z deseti až patnácti takzvaných prefekturálních měst. Název evokující město, tak jak si ho představujeme z Evropy, ale může být poněkud zavádějící. Prefektury totiž představují územní jednotky obývané většinou třemi až čtyřmi milióny lidmi a rozkládající se na území patnáct tisíc kilometrů čtverečních odpovídající kombinované rozloze Středočeského a Karlovarského kraje. Menší geografické a populační vymezení se začíná projevovat v rostoucí propasti v příjmech. Například na samé špičce stojící prefekturální město Shenzhen převyšuje své nejchudší soukmenovce ve vnitrozemských provincií Hunan či Hubei desetkrát.(3)
Každé ze 333 prefekturálních měst se dále člení na několik podřízených jednotek, kterými je dohromady 855 městských obvodů a 2003 městských nebo rurálních okresů. Městský obvod představuje více urbanizovanou část prefektury, přičemž obvody spolu většinou geograficky sousedí, čímž tvoří skutečné město v rámci prefekturálního „města“. Okresy naopak představují odlehlou část prefektury. Vedle menších měst většinou pod sto tisíc obyvatel se zde pak koncentruje hlavní část venkovského obyvatelstva země.(4)
Urbánní obvody jsou zpravidla lidnatější (mohou mít i více než milión obyvatel), ale geograficky značně limitované, když většinou nepřesahují 300 kilometrů čtverečních (o něco větší než rozloha Ostravy). Okresy jsou naopak méně hustě obydlené, na druhé straně ale rozlehlé, když se rovnají dvěma až třem českým okresům dohromady. Každá čínská prefektura pak má rozdílné složení obvodů a okresů. Nejvíce vyspělé jako například Shenzhen jsou tvořeny výhradně či převážně městskými obvody, zatímco chudým prefekturám dominují okresy. Rozdíly v příjmech jsou pak na úrovni obvodů a okresů nejpropastnější. Například nejvyspělejší shenzenský městský obvod Nanshan obývaný dvěma milióny lidmi převyšuje nejzaostalejší rurální obvody ve vnitrozemí nejméně patnáctkrát.(5)

(2) Vzestup čínských rurálních obvodů
Příklad chudých vnitrozemských okresů ve srovnání se shenzhenským Nanshanem odráží celkový poměr obou druhů administrativních jednotek. Přestože 2003 okresů představuje 95% čínského území a 69,9% obyvatelstva, koncentruje se zde pouze 50.4% čínského HDP.(6)
Statický pohled na obvody a okresy je však poněkud ošidný, když zakrývá dynamiku posledního desetiletí. Městské obvody, které těžily z reforem od 70. let, za první dekádu nového století vykazovaly růst HDP kolem 9%, přičemž v druhém desetiletí se očekává, že toto tempo dále poklesne. Pokud dnes totiž mluvíme o zpomalování hospodářského růstu Číny, na mysli máme především situaci v městských obvodech. Rurální okresy naproti tomu představují dynamickou část ekonomiky rostoucí v prvním desetiletí rychlostí 11% s výhledem na pokračování tohoto trendu i v druhé dekádě.(7)
Základní hnací silou růstu okresů je jejich industrializace. Dlouho si držící agrární charakter, za léta 2000 – 2010 prošly fází rychlé industrializace, když se do nich začala delokalizovat průmyslová báze z městských obvodů. V důsledku tohoto procesu tak dnes okresy představují více než polovinu čínského průmyslového HDP za stále se relativně snižujícího významu zemědělství. Ruku v ruce s industrializací zde pak probíhá urbanizačních proces, když se proporčně navyšuje počet obyvatel v místních městkých centrech (města s populací pod sto tisíc obyvatel) vůči snižujícímu se podílu venkova.(8)
Přesun průmyslové výroby v rámci obou druhů administrativních jednotek znamenající rychlejší růst okresů tak zapříčinil jejich postupnou konvergenci. Za léta 2000 – 2010 se okresům podařilo navýšit podíl na čínském HDP z původních 46% na dnešních 50.4%.(9) Pokud pak uvážíme stále velký nepoměr podílu na obyvatelstvu a HDP (69,9% obyvatelstva versus 50.4% HDP), je představitelné, že konvergencce může díky industrializaci pokračovat i v následující dekádě.

(3) Čínské rurální bankovnictví
Ekonomický rozvoj obvodů a okresů se zřetelně zrcadlí v současné skladbě produktové poptávky a s ní související distribuce bankovních aktiv a úvěrů. Na rozdíl od vyspělých městkých obvodů, kde se například v posledních pár letech dynamicky vyvíjí privátní bankovnictví, produktová poptávka v rurálních okresech je jednodušší. Koncentruje se převážně na korporátní a retailový segment. I v jejich případě však existují nemalé rozdíly proti realitě vyspělých měst. V případě korporátního bankovnictví zde má relativně větší význam financování malých a středních podniků. Pro retailové bankovnictví je zase typické, že v okresech hrají relativně malou roli hypotéky. Nižší poptávka po nich je kompenzována především hotovostní půjčkami určenými na financování živnostenského podnikání.(10)
Rozdílné produktové poptávce odpovídá i distribuce bankovních aktiv a úvěrů, kde rurální obvody reprezentují jen pětinu aktiv a 22% úvěrů celého čínského bankovního sektoru.(11) Přestože se jedná o výrazně menší trh než v případě urbánních obvodů, je třeba mít na paměti, že jde zároveň o 11. největší bankovní trh na světě (12), kde navíc poptávka po úvěrech ročně roste o 25% oproti 10-15% v urbánní Číně.(13)
Na specifickou produktovou poptávku navazuje i složení hráčů, kteří na tomto trhu působí. Na rozdíl od městkých obvodů, kde si navzájem konkuruje osmnáct hráčů s celostátní působností a velké množství lokálních hráčů, růrální obvody dnes na celostástní úrovni obsluhuje jen Velká čtyřka, PSBC a Čínská agrární rozvojová banka (Agricultural Development Bank of China dále ADBoC). Vedle nich na místní úrovni figurují především růrální úvěrová družstva, růrální komerční, družstevní a vesnické banky. Neexistence možnosti rozvíjet privátní bankovnictví a další sofistikovanou činnost v růrálních okresech pak dále vede k absenci zahraničních bank, které jsou dnes koncentrovány jen v městských obvodech.(14)

Rurální bankovnictví jako růstová naděje Čínské zemědělské banky

(1) Stručná historie Čínské zemědělské banky 1979 - 2011
Historie Čínské zemědělské banky (Agricultural Bank of China dále pak ABC) je nerozlučně spjatá s čínskou bankovní reformou. Potřeba přejít z monopolu Čínské lidové banky (People Bank of China dále PBoC) na systém s větším množstvím hráčů stála za znovuobnovením Čínské zemědělské banky v roce 1979. Podle původního zadání měla převzít výhradní odpovědnost za financování potřeb zemědělství.(15) Vedle toho pak byla zároveň pověřena dohledem nad růrálními úvěrovými družstvy, který do té doby vykonávala PBoC.(16)
Raná činnost ABC plně zapadá do širšího scénáře vývoje celého sektoru. Aby byla schopna uspokojit rostoucí poptávku po kreditu, banka provedla cílevědomou expanzi distribuční sítě, která v roce 1994 čítala takřka 64 tisíc bankovních poboček.(17)
Vytvoření Velké čtverky bez plně domyšleného systému politické autonomie bank a vymáhání úvěrů se však podobně jako u zbytku skupiny projevilo v nahromadění velkého množství problematických úvěrů.(18)
S vědomím odpovědnosti za neutěšený stav ABC a dalších bank pak čínské orgány přistoupily v polovině 90. Let k druhé fázi bankovní reformy, která se Zemědělské banky hluboce dotkla v několika ohledech. V roce 1994 došlo k založení ADBoC jako jedné ze tří politických bank vyjadřujících snahu čínského vedení oddělit politické financování od komerčního. ABC tak do budoucna mohla přenést financování nejproblematičtějších agrárních projektů právě na ADBoC.(19) Pod dojmem tlaku centrálních orgánů na zajištění vlastní profitability od roku 1995 (20) pak ABC zahájila zeštíhlování své obchodní sítě, když zavřela více než třicet tisíc poboček.(21) Pro snadnější navýšení úvěrů a lepší diverzifikaci úvěrových rizik bylo ABC po roce 1995 dále umožněno financovat i jiné než jen agrární projekty.(22) V neposlední řadě pak v roce 1996 Čínská zemědělská banka znovu předala odpovědnost za rurální úvěrová družstva do rukou PBoC. Zbavila se tak odpovědnosti za jejich složitou reformu a mohla se tak plně soustředit na své komerční aktivity.(23)
Avšak ani tento soubor opatření vedoucích k více racionálnímu fungování banky nepřinesl – podobně jako u zbytku Velké čtyřky - kýžené plody v podobě dosažení profitabilního hospodaření. Na konci 90. Let NPL dosáhly rekordní úrovně a rentabilita vlatního kapitálu banky (ROE) se pohybovala na hodnotách kolem 1%.(24)
Pod dojmem pokračujícícho špatného hospodaření tak bylo rozhodnuto o důslednějším restrukturalizačním procesu zahrnujícím nejen finanční injekce a odkoupení valné části neproduktivních úvěrů z doby před rokem 1995 ale i přeměně bank do akciových společností a jejich vstupu na burzu.
Ve srovnání s BoC a CCB a ICBC, které provedly první veřejnou nabídkou akcií (Initial public offering, dále IPO) v roce 2006, však byla transformace ABC pomalejší. Akciovou společností se stala až v roce 2009 a následné IPO proběhlo až v roce 2010.(25) Zásadní roli na pomalejším tempu procesu opět sehrály politické úvahy. Čínské vedení nechtělo ABC - jako banku nejvíce angažovanou v rurálních okresech - komercializovat příliš razantně. Bálo se totiž šokového přerušení toku kreditu to těchto nevyvinutých oblastí s možnými sociálními dopady.(26)

(2) ABC ve srovnání s Velkou čtyřkou
Ani zlepšené hospodaření od druhé poloviny první dekády ale nemohlo zabránit snižujícímu se tržnímu podílu banky. Děje se tak v důsledku každoročního navýšování počtu relevatních hráčů, kterými jsou především městské komerční banky. ABC tak za posledních 8 let ztratila více než dvě procenta tržního podílu (vyjádřen v aktivech), když v 2011 kontrolovala 10.3% trhu.(27)
Vedle klesajícího tržního podílu, který zažívají i další členové Velké čtverky, však banka dále ztratila svou dřívější pozici čínské trojky, když ji v roce 2010 předstihla dříve poslední BoC. Důvod pro tento trend je třeba hledat především v rostoucím zahraničním úvěrovém angažmá banky, dosahujícím za rok 2011 velikosti téměr dvou bilionů juanů, zatímco pro ABC tento segment nepřesahuje ani sto miliard.(28)
V domácích úvěrech ABC představuje čínskou trojku a to především díky korporátnímu segmentu, zatímco velikost retailových úvěrů zatím zaostává jak za ICBC a CCB tak BoC. V depozitech ABC drží třetí příčku, kde je to naopak retailový segment, o který se banka opírá nejvíce.(29)
V profitabilních ohledech a NPL se reformovaná ABC řadí k průměru komerčních bank. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) za rok 2011 na 20.46% odpovídá standardům trhu. NPL 1.55% jsou stále poněkud vyšší, ale vykazují zlepšující se tendenci. Dáno je to jak druhým převedením části starých problematických úvěrů do státních agentur v roce 2007, tak pokrokem v riskových procesech a navyšujícím se objemem nových úvěrů vůči kterým jsou NPL měřeny.(30)

(3) Strategický význam rurálních okresů pro budoucí růst banky
Na snižující se tržní podíl se každý člen Velké čtyřky snaží zareagovat strategiemi odpovídajícími jejím specifikům. ABC do budoucna dekraluje snahu těžit ze svého výhodného postavení v rurální části země s nižší mírou konkurence a rychlejším růstem HDP.
Zdejší výhoda je založena především na síle její distribuční sítě. I přes pokračující zeštíhlování, dnes banka disponuje na celostání úrovni více než 23 tisíc pobočkami. 12,373 z nich je situováno v okresech, což jí zajištuje po PSBC druhé nejsilnější fyzické zastoupení v rurální Číně.(31)
Navzdory nemálo vykonané práci však má banka před sebou ještě dlouhou cestu jak plně utilizovat zdejší potenciál, když okresy zatím přispívají k jejím výnosům jen menšinově což je důsledek nižšího podílu rurálních okresů úvěrovém businese banky, který dosahuje zhruba 30%.(32)
Okresy reprezentující 70% obyvatelstva a 50% HDP země poskytují velké příležitosti v obou odvětvích. Ve financování firem se dříve zanedbávané malé a střední podniky stávájí hlavním objektem zájmů ABC. Ve srovnání s dřívější praxí, kdy bankovní intituce vyžadovaly kolaterál (převážně nemovitosti), jsme nyní svědky změn. Vědoma si místních specifik a obtíží, banka v některých případech nově jako kolaterál akceptuje i zemědělskou úrodu či jiné v minulosti nestandartní druhy záruk.(33)
Inovace v korporátním bankovnictví na rurální úrovni je klíčová, neboť na celostátní úrovni ABC v tomto segmentu zaostává. Ač nabízí lepší geografické pokrytí než vedoucí ICBC, má o více než milión efektivních korporátních zákazníků méně (klienti s běžným či spořícím účetem), což se automaticky přenáší i do menšího počtu klientů s úvěrem.(34) Pokud se chce banka do budoucna v této oblasti prosadit, valná část neobsloužených rurálních SME jí naskýtá dobrou příležitost jak přečíslit urbáně situovanou ICBC a přes kusovou převahu se na ni dotáhnout v objemech.
Vedle korporátního sektoru ABC usiluje o posílení pozic i v retailovém bankovnictví. Na akviziční straně do roku 2011 vydala více 460 miliónů debetních karet, což se zpětně promítá v existenci 395 miliónů efektivních retailových klientů s běžným nebo spořícím účtem. Ač více než polovinu z nich tvoří okresní obyvatelstvo, banka v minulosti poněkud zanedbala podpůrnou karetní infrastrukturu potřebnou k jejich trvalému udržení před sílící konkurencí. Především s příchodem PSBC jsme proto svědky její zrychlené výstavby, když Zemědělská banka za poslední tři roky instalovala v okresch více než deset tisíc bankomatů, čímž svou rurální síť navýšila na dnešních 25 tisíc kusů.(35)
Vedoucí pozice v počtu klientů s běžným nebo spořícím účtem ale neznamená vedoucí pozici v objemech retailových úvěrů, kde je banka v rámci Velké čtyřky paradoxně poslední. Mezi celkovým klientským portfoliem a klienty s úvěrem zeje velká propast. Ač banka už v roce 2009 měla 320 efektivních klientů, jen 8.24 miliónu z nich mělo úvěr. Hlavní disproporce pak opět připadá na okresní domácnosti, které se na celkových retailových úvěrech podílí jen z 9.4%.(36)

(4) PSBC jako největší hrozba pro ABC
Vedle nutnosti většího inovačního usilí v produktové nabídce a aktivní úvěrové politice zaměřené na rurální SME a domácnosti, se pak musí ABC mít na pozoru před nově sílící konkurencí.
Na rurálním trhu v minulosti na rozdíl od městkých obvodů figurovalo méně relevantních hráčů. Vedle ABC zde působí zbytek Velké čtyřky, který je dohromady zastoupen deseti a půl tisíci pobočkami a kombinovaně představuje 32% úvěrového trhu s jasnou převahou korporátního segmentu. Menší význam v retailovém bankovnictví ICBC, CCB a BoC je podtržen jejich souhrným podílem 28% na zdejších retailových depositech, zatímco samotná ABC jich kontroluje 22%.(37)
ADBoC v rurálních oblastech hraje významnou úlohu v korporátním financování, na kterém se zde podílí z více než 10%. Podobně jako CDB ale nefiguruje v retailovém bankovnictví, když nepříjímá retailová deposita čemuž odpovídá i malý počet zhruba 900 poboček.(38)
ADBoC až do roku 2007 uzavíral seznam relevatních celostátních hráčů. Situace se však změnila založením Čínské poštovní spořitelní banky. Čínská pošta, disponující po celé zemi více než padesáti tisíci poštovními úřady, vyčlenila pro činnost PSBC 36 tisíc poboček což z ní přes noc udělalo banku s největší distribuční sítí v Číně. Zásadně se to projevilo i na postavení Čínské zemědělské banky. Zatímco na úrovni městkých obvodů ABC poštovní spotřitelní banku přečísluje, na okresní úrovni ji PSBC odsunula na jednoznačně druhou pozici.(39)
PSBC pro ABC představuje nebezpečí hned v několika ohledech. Vědoma si své výjimečnosti v distribuční síti a zároveň využívajíce své dobré jméno u čínské veřejnoti, banka se pustila do cílevědomého nabírání depozit, kterých v roce 2011 měla téměř 4 bilióny juanů.(40) Ač není upřesněná jejich skladba, je nasnadě, že nemalá část z nich bude přicházet ze strany rurálních retailových zákazníků, tedy segmentu, který si ABC snaží nárokovat pro sebe.
Nabrání velkého množství vkladů v letech 2007 – 2011 pak PSBC dává likviditu, kterou v současné době nedisponuje žádná velká banka v zemi. Poměr úvěrů k depozitům Poštovní spořitelní banky je 20%, což výrazně zaostává za zbytkem sektoru (poměr úvěrů vůči vkladům Velké čtyřky je na 60-70%).(41)
Přetlak depozit nutí banku k aktivní úvěrové činnosti. Za rok 2011 navýšila objem úvěrů na téměř jeden bilión juanů. Nemalou měrou se na tom podíli okresní segment, kde PSBC za rok 2011 dosáhla tržního podílu na úvěrech 4%.(42) Uvážíme-li pak její současnou stylizaci do role hlavní banky pro činský SME segment, je zřejmé, že ABC se musí mít před tímto konkurentem na pozoru.

(5) Rurální bankovnictví jako růstová naděje Čínské zemědělské banky
Rurální oblasti ABC nabízí řadu výhod ale i problémů. Silnější hospodářský růst se za poslední desetiletí se pozitivně projevuje v oblasti bankovních úvěrů, kde v současné době pozorujeme rychlejší růstové tempo než v mětských obvodech. Dlouho zanedbávaný SME segment spolu s početnými rurálními domácnostmi nabízí velký potenciál do budoucna. S druhou největší distribuční sítí v rurální Číně a největší retailovou klientskou bází v zemi je ABC ve výhodné pozici a může na rurálním segmentu dále do budoucna stavět.
Pro naplnění svého cíle však banka bude muset vyřešit dva základní problémy. Prvním bude důsledná expanze do zdejšího zákaznického segmentu v oblasti úvěrů. Historicky preferující bohatší městský segment, ABC bude muset prolomit přirozené obtíže spojené s rurálními SME a domácnostmi. V oblasti konkurence pak po roce 2007 bance v jejím vlastním hájemství vyrostl sok s větší distribuční silou a dobrým jménem u čínské veřejnosti. Banka tak nesmí podcenit vztahy se zákazníky a CRM politiku, což opět evokuje potřebu větší inovace, kterou bude muset do budoucna pro udržení svého tržního postavení projevit.

Poznámky:
(1) Opět pomíjíme Šanghaj, Peking a Tianjin mající vyšší HDP na hlavu
(2) Národní statistický úřad ČLR
(3) tamtéž
(4) tamtéž
(5) tamtéž
(6) tamtéž
(7) Li rong, str. 7
(8) Zhou wei, str. 5-7
(9) Národní statistický úřad ČLR
(10) Yuan lin, Yi jinhua, str. 10
(11) De ting, str. 3-4
(12) Odvozeno od Hawksworth, Niven
(13) CBRC výroční zprávy
(14) Zhou wei, str. 8
(15) Gao desheng, str. 48
(16) Zhang pudding, Wang hong, Lv jing, str. 24
(17) Wang xiaoyong, str. 22-23
(18) Niu xi, str. 49
(19) Li yanjun, Xiang xiaobo, str. 31
(20) Fu Jingyuan, Song shiyun, str. 99
(21) Wang xiaoyong, str. 22-23
(22) Gao desheng, str. 47
(23) Zhang pudding, Wang hong, Lv jing, str. 24-25
(24) Zhong chengbin, Zhang depeng, str. 64
(25) Výroční zprávy ABC
(26) Gao desheng, str. 48
(27) Výroční zprávy ABC
(28) Výroční zprávy Velké čtyřky
(29) tamtéž
(30) CBRC a výroční zprávy ABC
(31) Výroční zprávy ABC a PSBC
(32) Výroční zprávy ABC
(33) Vyroční zprávy ABC
(34) Výroční zprávy Velké čtyřky
(35) Výroční zprávy ABC
(36) Výroční zprávy ABC
(37) Cao xinqi, str. 28
(38) Tamtéž
(39) Výroční zprávy PSBC
(40) Tamtéž
(41) Výroční zprávy PSBC a Velké čtyřky
(42) Cao xinqi, str. 30

Použitá literatura
(1) Cao xinqi (2011): “Nongye yinhang – genzhiyu wotu, jueqiyu qianmo“, Haitong zhengquan-
(2) De ting (2010):“Xianyu jinrong de zhudaozhe shouyi welai chengxiang xietiao fazhan”, Guodu
(3) Fu Jingyuan, Song shiyun (2010):“Lun zhongguo yinhangye shichanghua sanjinshi gaige moshi. Jiyu 1979-2009 sanshi nian gaige fazhan de sikao”,in Xueshu luntan n°233
(4) Gao Desheng (2009): “Biange de shidai yu zhongguo yinhangye fazhan”, in Zhongguo fazhan guancha, n°7
(5) Hawksworth John, Niven Douglas (2011): ”Banking in 2050”, PWC
(6) Li rong (2011):“Xianyu jinrong shichang de lingjunzhe, jubei guimo youshi de daxing yinhang”,Fangzheng zhengquan
(7) Li yanjun, Xiang xiaobo (2000):“Zhengcexing yinhang de xianzhuang ji fazhan qushi”, in Caijing kexue n°8
(8) Niu xi (2007):“Woguo zhongxiao jinrong jigou de SWOT fenxi ji fazhan celve yanjiu”, in Henan jinrong guanli ganbu xueyuan xuebao n°2
(9) Wang xiaoyong(2010):“Guoyou shangye yinhang zuzhi jigou biange lichen huigu ji sikao”, in zhongyang caijing daxuexuebao n°5
(10) Yuan lin, Yi jinhua (2010):“Zhonguo nongye yinhang, xiwang zai mingtian”, Zhongyin guoji zhengquan youxian zeren gongsi
(11) Zhang pudding, Wang hong, Lv jing (2008):“Nongcun xinyongshe gaige guochengzhong de shichang dingwei wenti yanjiu”,in Jinrong fazhan yanjiu n°8
(12) Zhong chengbin, Zhang depeng (2011):“Guoyou shangye yinhang buliang daikuan de xingcheng yuanyin ji jiejue duice”, in Jinrong jiaoyu yanjiu n°6
(13) Zhou wei (2011): “Nongye yinhang gongsi shendu baogao”,Fangzheng zhengquan

 
Jak citovat tento textDobrovolský, Ján. Rurální bankovnictví a Čínská zemědělská banka [online]. Glosy.info, 30.prosince 2012. [cit. 14.prosince 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/ruralni-bankovnictvi-a-cinska-zemedelska-banka/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Čínská zemědělská banka. čínské bankovnictví. čínský bankovní sektor. rurální bankovnictví. velká čtyřka. ICBC. CCB. Bank of China. ABC.

Diskuse k tématu


Přidat komentář