Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
17.října 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Současné trendy čínského trhu kreditních karet - Ján Dobrovolský

Publikován 29.srpna 2012, text čítá cca 3886 slov. 0 přečtení  |  Přidejte komentář

Svět si za posledních pár let navykl na růst podílu Číny na poli světové spotřeby surovin, hotových výrobků či služeb, kde tato země postupně nahrazuje Spojené státy v roli největšího trhu. Nejinak je tomu i v případě kreditních karet. Rychle rostoucí karetní portfolio spolu se zlepšujícími se kvalitativními parametry připravuje půdu proto, aby se Čína v horizontu 10-15 let stala vedoucím světovým trhem.

Debetní avantgarda
Přestože se čínský trh kreditních karet začal reálně formovat až po roce 2005, nebyl by jeho rychlý rozvoj nikdy možný bez předchozí existence debetních karet. Vůbec první z nich v roce 1985 vydala zhuhajská pobočka Bank of China (BoC), k níž se následně přidal zbytek Velké čtyřky (1), který byl jako jediný oprávněný karty vydávat. (2) Vyloučení zbytku sektoru spolu se slabě vyvynutou podpůrnou infrastrukturou se podepsalo na pomalém rozvoji odvětví, když v roce 1993 v oběhu cirkulovaly pouhé čtyři milióny karet. (3)
Náprava přišla v 90. letech, když byl postupně navýšen počet bank oprávněných debetní karty vydávat. Nově příchozí menší banky v novém produktu viděly možnost přiláklat dodatečné vklady, čemuž pak odpovídala rychlost, s jakou karty začaly vydávat. V důsledku jejich aktivit pak dříve monopolní Velká čtyřka za rok 2011 kontrolovala už jen 49 procent karet v oběhu. (4)
Navýšení počtu hráčů na trhu pomohlo i při budování sítě bankomatů, která je nezbytná nejen pro praktickou možnost výběru peněž, ale i pro zíkání důvěry klientů, že se ke svým penězům mohou kdykoli dostat. Společným úsilím celého sektoru se podařilo od roku 2004 navýšit bankomatní síť z 50 na dnešních 369 tisíc kusů doporávazený snížením počtu obyvatel na jeden bankomat z více než 20 na 3.6 tisíc. (5) Ve srovnání se Spojenými státy (750 obyvatel na jeden automat v roce 2011(6)) je tak vidět, že Čína dosáhla značného pokroku a přiblížila se standardům vyspělého světa.
Posledním podpůrným faktorem stojícím za rozvojem trhu bylo umožnění platit u obchodníka bezhotovostně. Zde za spolupráce s China UnionPay(7) vyrostl počet obchodů poskytujících tuto službu z méně než 100 tisíc v roce 2005 na 4.8 miliónů v roce 2011, což při odhadované celkové velikosti maloobchodní sítě v Číně (zhruba 20 miliónů obchodů) přestavuje nárůst pokrytí z méně než 5 na takřka 25 procent. (8) Přestože se toto číslo ve srovnání s USA, kde je možno bezhotovostně platit až v 95% obchodů, může jevit jako malé, je třeba zdůraznit, že největší čínské megalopolis se hodně blíží rozsahu amerického pokrytí. (9)
Kombinací těchto podpůrných faktorů trh vstoupil od poloviny devadesátých let do fáze růstu. Sto miliónů vydaných debetních karet bylo překročeno v roce 1998 s následným překonáním jedné miliardy v roce 2005 a 2.5 miliardy na konci roku 2011. (10) Soudě podle současné míry penetrace debetních karet blížící se ke dvěma kartám na obyvatele, můžeme usuzovat na to, že se trh pozvolna přesouvá do fáze zralosti.
Vedle toho pak rozvinutý trh debetních karet položil nepřímo rozhodující základ pro budoucí rozvoj trhu s kreditními kartami. Na jedné straně díky nim klienti systému důvěřují a navykli si na bezhotovostní platby a výběr z automatů a na straně druhé dnes banky disponují alespoň nejakou bankovní historií o většině aktivního obyvatelstva a jsou tak schopny lépe vyhodnotit jejich bonitu pro případnou nabídku kreditní karty.

Od skromných začátků k masovému trhu
Trh s kreditními kartami se začal formovat pozvolna po roce 2000. Prvotní charakteristkou byl omezený počet bank, které kreditní karty vydávaly. Na začátku se počet limitoval na sedm hráčů s postupným rozšířením na 11 bank po roce 2003. (11) Ve své podstatě se jednalo o značně nesourodou skupinu s rozdílnými strategiemi, jejichž jediným pojítkem bylo zacílit na urbánní obyvatelstvo velkých měst.
Velká čtyřka na trh vstoupila s velmi konzervativním modelem, kde hlavní cílovou skupinou byli bohatí klienti garantující menší riziko v podobě nesplacených úvěrů. Jestliže Bank of Communication (BoCom) a Guandgong Development Bank (GDB) sledovaly do určité míry stejnou strategii, poslední hráč z původních sedmi bank - China Merchants Bank (CMB) vsadil na heslo „Nejsme jako Velká čtyřka!“ a zaměřil se na méně premiový ale masový segment mladých lidí, kterým začal houfně vydávat kreditní karty. (12) Díky tomu se pak v letech 2005/2006 stala jasným leaderem trhu s tržním podílem na celkovém zůstatkovém dluhu kolem 30% a to v prvé řadě díky nadprůměrné velikosti dlužné částky na jednu vydanou kartu. (13) Model CMB tak mimo jiné dokázal, že pro čínský trh s kreditními kartami je finálně lepší masový segment zákazníků s nedostatečnými úsporami, ale schopností splácet dluh, neboť tito klienti projevili větší ochotu využít nabízeného kreditu než premiovější klienti Velké čtyřky s nejvyšším příjmem a úsporami. (14)
Úspěch CMB pak kolem let 2005/2006 znamenal zlom v myšlení celé branže. Na trh vstoupilo dalších více než 20 bank(15) a zároveň všichni hráči začali sledovat masový model, čímž podle Peng Qianga na trhu nastalo období „zhanguo shidai“ neboli období válčících států(16). Banky se začaly předhánět v šíři nabíkdy. Z jedné strany se začal urychlovat schvalovací proces a vstupní kritéria pro vydání karty(17), na straně druhé se rozmohly speciální zlevněné splátkové programy, které nabízely efektivní úrokovou míru o polovinu a více levnější než standartních 19.86 %.(18)
Koncentrace velkého počtu bank na trhu pak zapříčinila, že trh vstoupil od roku 2007 do fáze růstu charakterizujícího se velkým počet ročně vydaných karet. Jen za léta 2010 a 2011 se vydalo shodně přibližně 60 miliónů nových karet, díky čemuž celkové kartové portfolio v roce 2011 dosáhlo 290 miliónu kusů. (19)
Etapa přechodu na masový trh s sebou přinesla ztrátu vedoucí pozice pro CMB, která prvenství ztratila ve prospěch největší banky - Industrial and Commerical Bank of China (ICBC) jak v počtu vydaných karet, tak ve velikosti zůstatkového dluhu. (20)
Vedle svého domácího rozměru má období po 2005/2006 i svou globální dimenzi. Uveďmě, že jestliže v roce 2006 čínský trh představoval jen 2.2% světového portfolia karet a 0.3% transakčního objemu, v roce 2011 se tento podíl zvýšil na 14% a 17%.(21) Bez nadsázky se dá říci, že bez Číny by globální trh s kreditními kartami jinak musel zažít v důsledku obtíží Západu jistou kontrakci.

Dosáhne Čína penetrace 1 kreditní karty na obyvatele v roce 2020?
I přes úctyhodných 290 miliónů vydaných karet, které v současné době představují druhé největší karetní portfolio na světě po Spojených státech, se Čína nachází v počátečním stádiu růstu, neboť celostátní penetrace kartami dosahuje pouhých 0.22 karty na obyvatele. Srovnání s vyspělými zeměmi, kde se může penetrace pohybovat vysoko nad jednou kartou na obyvatele, pak ukazuje, že před zemí stojí dlouhá etapa růstu, než dosáhne hodnot známých z vyspělého světa.
Na jedné straně bychom pak na čínském trhu mohli nalézt mnoho příkladů, které by v nás budily opitimismus, že penetrace jedné karty na obyvatele je možná a při mírné akceleraci současného tempa vydávání karet dosažitelná v horizontu 2020. Připomeňme jen penetraci na poli mobilních telefonů, kde trh za posledních pár let dokázal ročně navýšit počet uživatelů o 100-110 miliónů lidí, čímž se Čína v krátké době v penetraci mobilních telefonů přiblížila vyspělému světu. (22)
Kreditní karty však na rozdíl od mobilních telefonů představují podstatně náročnější produkt z hlediska průměrných kvalititivních parametrů země. Celosvětový trend dokládá, že rozvoj trhu s kreditními kartami nastává až poté, co země překročí HDP v paritě kupní síly na hlavu 5000 dolarů. Teprve od tohoto vývojového stupně se začíná rodit poptávka po kreditních kartách. (23) Pro dosažení penetace jedné kreditní karty na obyvatele se pak jeví jako nezbytné dosáhnout HDP na hlavu kolem 30 tisíc dolarů. (24)
V Číně, disponující dnes na hlavu 8,300 dolarů v paritě kupní síly, se tak zdá, že zde existují příznivé podmínky pro rozvoj trhu. Vzhledem k subkontinentální povaze její ekonomiky ale nepřekvapí, že se situace liší od provincie k provincii a především pak na ose město - vesnice. Jestliže na celostátní úrovni čínská města dosáhla za rok 2011 HDP na hlavu v paritě kupní síly blížíci se životní úrovni Mexika, čínský venkov připomíná spíše úroveň Moldavska.
Rozdílná životní úroveň je pak klíčová pro nerovnou distribuci kreditních karet, neboť s sebou nese rozdílnou míru spotřeby spojenou s poptávkou po kreditu a taky relativní zastoupení mladých lidí. Z hlediska životní úrovně bychom mohli rozdíl mezi městem a vesnicí přirovnat ke spotřebnímu modelu zpracovanému Zhang Xuejiang a Jing Linbo pro urbánní Čínu od 60. let do dneška. V jeho rámci existují tři vývojové etapy, kterými v minulosti města jako celek prošla. Na samém počátku existuje etapa „přežití“ kryjící se s ekonomikou nedostatku 60.- 80.let. Poté v 90. letech nastupuje přechodná fáze „od přežití ke konzumerizmu“, kterou na přelomu století nahrazuje finální fáze konzumerismu. (25) Při pohledu na model se pak dá konstatovat, že jestliže se dnes čínská města nacházejí ve fázi konzumerismu, čínský venkov se teprve nedávno dostal do druhé fáze.
Vedle rozdílné životní úrovně pak o nerovných podmínkách dále rozhoduje i relativní zastoupení mladých lidí. Jak například ukazuje výzkum Quan Songna jsou mladí lidé ve věku 23-30 let vůbec nejlepším zákaznickým segmentem pro vydavatele kreditních karet a to v důsledku jejich přirozené ochoty se zadlužit za účelem spotřeby. (26) V souvislosti s rozvojem země a migrací je pak třeba říci, že jsou to opět města, která přitahují nejvíce mladé migranty a mají proto proporčně vyšší podíl mladých lidí. (27)
Nemůže tak vůbec překvapit, že z hlediska současné úrovně rozvoje a distribuce mladých lidí se většina trhu koncentruje na města, která za rok 2011 vykazovala penetraci 0.35 karet na obyvatele, (28) zatímco čínská vesnice vykazuje přibližnou penetraci kolem 0.03 karty na obyvatele. (29)
V roce 2020 by v souvislosti s očekávaným růstem HDP na hlavu v Číně (30) mohlo být celkové karetní portfolio kolem 770 miliónu kreditních karet znamenající při populaci přibližně 1.400 miliardy lidí penetraci kolem 0.55 karet na obyvatele. Nedá se tak mluvit o tom, že by na celostátní úrovni měl trh šanci dosáhnout v horizontu pouhých osmi let penetraci jedné karty na obyvatele, což potvrzuje větší náročnost trhu například ve srovnání s mobilními telefony.
Hlavní koncentraci karet (675 miliónů) pak lze očekávat v urbanní Číně (31), která tak s přibližnou penetrací 0.8 karty na obyvatele bude představovat vyspělý karetní trh odpovídající úrovni Španělska či Singapuru (32). Venkov naproti tomu i v horizontu deseti let nejspíše zůstane nevyvinutý trh s portfoliem necelých 100 miliónů karet, což je dáno jeho podstatně nižší životní úrovní a relativně menším zastoupením mladých lidí.

Hodnocení kvalitatvních parametrů čínského trhu
Kromě rychle rostoucí míry penetrace v urbánní Číně, která naznačuje postupné zrání trhu, si za poslední dva roky zároveň všímáme růstu kvalitativních ukazatelů. Konkrétně se jedná o velikost průměrné transakce, průměrné dlužné částky na kartu a utilizace nabízeného kreditu.
Vůbec prvním předpokladem pro existenci karetního businessu je, aby zákazníci začali kreditní karty používat. Historicky se jednalo o jeden ze základních problémů trhu, kde tempo vydávání karet nebylo následováno jejich stejně razatním používáním. Silné marketingové kampaně doprovázené věrnostními programy se ale zdají stát za zlepšujícími se ukazateli. Z výročních zpráv bank je zřejmé, že průměrný roční transakční objem na kreditních kartách (platba i výběr) vyrostl z 6.5 tisíce yuanů v roce 2007 na více než 15 tisíc za rok 2011. (33,34)
Růst průměrného transakčního objemu je pak přímým předpokladem pro růst průměrné dlužné částky na kartě, neboť díky jejímu častému používání klient snadno ztratí přehled o zůstatkovém dluhu. Celkový roční objem dluhu za léta 2007 – 2011 vyrostl z necelých 90 na 810 miliard yuanů, což se přeneslo do navýšení dlužné částky na jednu kartu, a sice z původních 900 yuanů na současných 2,800 yuanů na vydanou kartu. S růstem průměrné dlužné částky zároveň úzce souvisí i vyšší utilizace nabízeného kreditu, která se zvýšila z původních deseti na dnešních 30 procent. (35) Extrapolací z historického tempa růstu průměrné dlužné částky spolu s odhadem Boston Consluting Group pro rok 2015 (36) se pak dá usozovat, že by se průměrná dlužná částka na kartu mohla do roku 2020 vyšplhat k šesti tisícům yuanů na kartu.
Pro dokreslení situace pak jen dodejme, že je to především vývoj u Velké čtyřky, který za tímto zráním trhu stojí. Jestliže na počátku například ICBC rostla prostým navyšováním počtu klientů a nedařilo se jí zlepšovat kvalitativní parametry, především za léta 2010 a 2011 si všímáme opaku stejně jako u dalších členů Čtyřky. (37) V souvislosti se zlepšenou kvalitou tak můžeme konstatovat, že ačkoli podíl Velké čtyřky na vydaných kreditních kartách klesá, její podíl na zůstatkovém dluhu roste. Je tak vidět, že čtyři největší banky začínají postupně hrát roli CMB, která na samém počátku byla rovněž schopná díky kvalitě dosáhnout většího podílu na dlužné částce než byl její podíl na karetním portfoliu.
Pro podtržení celého stavu pak dodejme, že výroční zprávy bank nenaznačují růst nepefrormujících karetních půjček, což svědčí o tom, že růst není jen krátkodobou nezodpovědnou bublinou, ale zdá se být založen na solidních základech. (38)

2020: Největší světové portfolio, druhý největší zůstatkový dluh
Co se týče Číny a její případné vedoucí pozice na globáním trhu, dá se s jistoutou říci, že na celkovém karetním portfoliu bude představovat největší trh. Spojené státy, které po roce 2009 zažily kontrakci potrfolia z původních 708 na dnešních 525 miliónů karet (39), se v horizontu deseti let nezdají při své i tak vysoké penetraci na obyvatele schopné konkurovat budoucím čínským 750 - 800 miliónům karet.
V celkového zůstatkového dluhu ale prvenství Číny do roku 2020 zůstává méně pravděpodobné. Důvodem proto je současná velikost amerického dluhu blížícího se pěti biliónům yuanů, což dnes odpovídá velikosti celého čínského hypotéčního trhu. Trh po kontrakci z let 2008-2010 navíc zase obnovil růst a pomalu se vrací k předkrizovým šesti biliónům. I přes růst průměrné dlužné částky v Číně k šesti tisícům se tak zdá, že země do roku 2020 nedokáže Spojené státy předstihnout, neboť její karetní dluh by se v roce 2020 mohl teprve přiblížit pěti biliónům, což by ho tak odsunulo až na druhou pozici s výhledem překonat Ameriku teprve v polovině dvacátých let.

(1) Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), China Construction Bank (CCB), Agricultural Bank of China (ABC) a Bank of China (BoC)
(2) Quan Songna, str. 28
(3) Národní banka ČLR
(4) Výroční zprávy ICBC, CCB, ABC a BoC
(5) Národní banka ČLR
(6) US Census
(7) Plnící v Číně stejnou úlohu jako Visa či Mastercard v západním světě, tedy obstarávající správu plateb mezi finančními institucemi, obchodníky a spotřebiteli
(8) Liao Zefang, str. 16
(9) Například na adresu Pekingu se za rok 2011 uvádí až 90ti procentí pokrytí. Mu Xinxin, str. 197
(10) Národní banka ČLR
(11) Zhang Haowen, Du Quishi, str. 8
(12) Liao Zefang, str. 16
(13) Výroční zprávy CMB, Velké čtyřky
(14) Výroční zprávy CMB, ICBC, CCB, ABC a BoC
(15) Song Yan, str. 59
(16) Peng Qiang str. 34
(17) Mu Xinxin, str. 197
(18) Lin Xiaoning, str. 125
(19) Národní banka ČLR
(20) Výroční zprávy ICBC a CMB
(21) Nilson Report
(22) Ministerstvo informatiky
(23) Peng Qiang str. 34
(24) Schmith
(25) Zhang Xuejiang, Jing Linbo, str. 36
(26) Quan Songna, str. 30
(27) Viz článek „Trendy čínské domácí migrace“
(28) S tím že vedoucí pobřežní megalopolis vykazovaly penetraci kolem 0.5 karty na obyvatele Nielsen
(29) Liu Dan, str. 63
(30) HDP v paritě kupní síly podle Mezinárodním měnového fondu
(31) Při předpokládané výši urbanizace 60 procent
(32) Schmith
(33) Výroční zprávy ICBC, CCB, ABC, BoC, CMB, BoCom, SPD, Citic
(34) Dostupná data bohužel neumožňují rozpoznat, zda se průměrný roční transakční objem zvedl díky úzké skupině klientů, anebo se jednalo o rovnoměrný růst napříč celou klientskou bází. Při pousouzení současných vývojových trendů v urbání Číně by se ale dalo usuzovat, že se jedná o kombinaci obou faktorů.
(35) Výroční zprávy ICBC, CCB, ABC, BoC, CMB, BoCom, SPD, Citic
(36) Leung Frankie, Huang Richard, Ko Damien, Xu Qin, str. 10
(37) Výroční zprávy ICBC, CCB, ABC a BoC
(38) Výroční zprávy ICBC, CCB, ABC, BoC, CMB, BoCom, SPD, Citic
(39) US. Census

Použitá literatura:
(1) Leung Frankie, Huang Richard, Ko Damien, Xu Qin (2011): „The Dragon Wants to Spend; Turning the corner of consumer lending in China”, Boston Consulting Group
(2) Chen Qiong, Yang Shenggang (2009):”Xiaofei jinrong gongsi fazhan: Guoji jinyan yu zhongguo de duice”, in Zhongguo jinrong n°20
(3) Liao Zefang (2008): “Zhongguo xinyongka yewu shichang fenxi”, in Ha’erbin jinrong gaodeng zhuanke xuexiao xuebao n°3
(4) Lin Xiaoning (2007): “Woguo xinyongka chanye de yingli moshi fenxi”, in xiandai shangmao gongye n°19
(5) Liu Dan (2011): “Xiaofei jinrong fazhan moshi de guoji bijiao ji jiejian”, in Zhongyang caijing daxue xuebao n°1
(6) Mu Xinxin(2011): “Zhongmei yinhang xinyongka yewu zhi bijiao fenxi”, in Jingjishi n°7
(7) Národní statistický úřad ČLR (2011): „China Statistical Yearbook 2011“, Peking
(8) Nielsen (2011): „Winning in China, Insigths and Strategies for Success in 2011“, Nielsen Company
(9) Peng Qiang (2008): “Dangqian woguo xinyongka shichang de jingzheng taishi yu yingxiao celve”, in Guangxi jingrong yanjiu, n° 427
(10) Quan Songna (2009): ”Zhongguo xinyongka shichang yingxiao celve yanjiu”, Yanshan Daxue disertační práce
(11) Schmith Scott (2006): ”Credit Card Market: Economics Benefits and Industry Trends”, U.S. Department of Commerce, International Trade Administration
(12) Song Yan (2010): “Woguo xinyongka yewu fazhan wenti”, in hezuo jingji yu keji n°4
(13) Zhang Xuejiang, Jing Linbo (2011): “Woguo xiaofei jinrong fuwuye fazhan xianzhuang ji zhengce xuanze”, in Gaigde yu kaifang n°5
(14) Zhang Haowen, Du Quishi (2009): “Zhongguo xinyongka shichang fazhan yi guanli yanjiu”, in Zhongguo jinrong n°1

Výroční zprávy ICBC, CCB, ABC, BoC, CMB, BoCom, SPD, Citic, Národni banky ČLR a Nilson Report

 
Jak citovat tento textDobrovolský, Ján. Současné trendy čínského trhu kreditních karet [online]. Glosy.info, 29.srpen 2012. [cit. 17.října 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/soucasne-trendy-cinskeho-trhu-kreditnich-karet/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
čínské bankovnictví. kreditní karty. spotřeba. čínské banky. velká čtyřka.

Diskuse k tématu


Přidat komentář