Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
15.prosince 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle - Ondřej Kučera

Publikován 2.srpna 2004, text čítá cca 25126 slov. 38118 přečtení  |  7605 reakcí

Sudetoněmecký landsmanšaft - úvod do problematiky

Sudetoněmecké spolky a organizace - obecné vymezení

Sudetoněmecké organizace jsou politická i zájmová sdružení sudetských Němců v SRN. Po konci druhé světové války se na území všech okupačních zón v těžkých poválečných poměrech dostalo (evakuovaní, uprchlíci, vyhnanci a přesídlenci) podle bonnského Svazu vyhnanců (Bund der Vertriebenen) 13 miliónů Němců, sídlících dříve ve střední, středovýchodní a východní Evropě. Do 8. května 1945 bylo evakuováno nebo uprchlo do Německa 3,6 milionů lidí, 600 tisíc bylo vyhnáno před Postupimskou konferencí, 2,9 milionů bylo nuceno opustit svou zemi jako váleční zajatci nebo byli jednotlivě vyhnáni po 1. září 1945, 4,5 milionu bylo odsunuto v transportech od roku 1946 do roku 1950 a 1,3 milionu svoji zemi opustilo dobrovolně.1

Z ČSR po druhé světové válce uprchlo nebo bylo vysídleno 1,918.900 sudetských Němců do Spolkové republiky Německo (přičemž toto číslo zahrnuje i tehdejší francouzský protektorát Sársko a oblast Západního Berlína), 914.000 do bývalé Německé demokratické republiky a asi 140.000 do Rakouska. Dalšími zeměmi, kam v menších počtech směřovali němečtí uprchlíci a vyhnanci z Československa byla Velká Británie, Jihoafrická republika, Austrálie, Itálie, Švédsko a další země.2 Dohromady šlo o tři a půl milionu obyvatelstva. Od konce druhé světové války se nejvíce sudetoněmeckých uprchlíků a vyhnanců přesunulo do Bavorska (celkem dva miliony všech vyhnanců), což vedlo později bavorskou vládu k vyhlášení ochrany nad sudetoněmeckou národnostní skupinou. Všem vyhnancům byla přiznána podle spolkového zákona z roku 1952 a dalších náhrada škod vyhnání a války, přičemž do roku 1987 jim bylo vyplaceno 132,7 miliard DEM.

Zpočátku se sudetští Němci organizovali podobně jako další skupiny ve svépomocných a charitativních organizacích a po zrušení zákazu západními spojenci roku 1948 ve svazech podle země svého původu (domoviny), krajanských spolcích (Landsmannschaft). Dosavadní sdružení vytvořila v roce 1949 celostátní Sudetoněmecké krajanské sdružení. V roce 1957 pak vzniká centrální Svaz vyhnanců, sdružení zahrnující všechny vysídlené Němce z východu (Bund der Vertriebenen).

Epizodní roli sehrála ve vývoji sudetoněmeckého hnutí roku 1950 založená politická strana Svaz vyhnanců a zbavených práv (Bund der Vertriebenen und Entrechteten), která se sice v roce 1953 se dostala do spolkového sněmu avšak v 60.letech již nepřekračovala pětiprocentní hranici.

Kromě Sudetoněmeckého landsmanšaftu, zabývajícího se politickou i sociálně hospodářskou a kulturní činností, existují organizace sociální demokracie (Seligergemeinde), křesťanské demokracie (Ackermanngemeinde), nacionálně orientovaný Witiko-Bund, kulturní spolek Adalberta Stiftera a vědecká společnost Collegium Karolinum. Sudetoněmeckecká kulturní rada se zabývá kulturní činností a Sudetoněmecká rada koordinuje politickou činnost sudetoněmeckých spolků. Sudetoněmecké organizace mají své zástupce i ve spolkových politických stranách. Politický lobbing provádějí pracovní skupiny u jednotlivých parlamentních frakcí ve spolkovém sněmu (CSU) a Evropském parlamentu.3 Členem Evropského parlamentu je i současný předseda SL Bernd Posselt.

Historické uvedení do tématu

České země byly od devatenáctého století poznamenány vzrůstajícím napětím mezi většinovým českým a menšinovým německým elementem. Nedůvěra mezi Čechy a Němci v zemích Koruny české se začala projevovat v roce 1848, kdy se Češi ústy Františka Palackého odmítli podílet na jednáních celoněmeckého parlamentu. V druhé polovině 19.století spor spolu s celoevropským vzepětím nacionalismu prudce narůstal. "Všude v Čechách vře už po léta národnostní nenávist mezi německou menšinou a českou většinou, a být omylem považován za Němce, to je v určitých pražských ulicích moc nepříjemné pro člověka, jehož zdatnost v běhu o závod už není to, co bývala"4 psal v roce 1889 britský spisovatel Jerome Klapka Jerome.

Neschopnost obou stran dohodnout se na státoprávním postavení českých zemí zabránila v jeho vyřešení v rámci habsburské monarchie a v tomto nevyřešeném stavu byly obě společnosti vtaženy do víru první světové války.

Pod dojmem z tvrdého militaristického režimu Rakouska-Uherska a ve vyhrocené sociální krizi první světové války se postoj většiny českého obyvatelstva vůči monarchii změnil a vůči Rakousku doposud spíše loajální Češi začali stále silněji volat po úplné nezávislosti. Diplomatické úsilí budoucího prezidenta Tomáše Gariggue Masaryka bylo na konci války v roce 1918 korunováno vítězstvím v podobě vytvoření samostatného státu.

Čeští Němci vytvořením ČSR ztratili status státního národa a zároveň se nedobrovolně ocitli v pozici menšiny v národním "československém" státě. Reprezentace třímilionové populace českých Němců se po nezdaru pokusu o připojení českých území obývaných Němci k Rakousku uchýlila k pasivnímu odporu vůči novému státu. Ve druhé polovině dvacátých let, v době hospodářské konjunktury, se poměr Němců k republice dočasně zlepšil a německé aktivistické strany se staly součástí československé vlády. Pozitivní vývoj byl však zanedlouho narušen světovou hospodářskou krizí, která německé oblasti v ČSR tvrdě postihla. Německá populace se znovu radikalizovala, což vedlo k hromadnému přesunu německých voličů k extrémně národovecké Sudetoněmecké straně (SdP).

Německý vůdce Adolf Hitler systematicky podporoval separatistické tendence v Sudetoněmecké straně, kterou se mu podařilo ke konci třicátých let definitivně nacifikovat a skrytě podřídit svému vedení. SdP v roce 1938 již plně v režii Berlína vystupňovala napětí v Československu, které vedlo až k přijetí tzv. "Mnichovské dohody" v září téhož roku a připojení německých oblastí k Německé říši.

Po obsazení zbytku českých zemí v březnu 1939 nacistickým Německem se Češi dostali do pozice druhořadého obyvatelstva říše. Krutosti páchané nacisty vykopaly mezi Čechy a Němci propast, přičemž se stupňujícím se terorem šla ruku v ruce touha po definitivním vyřešení česko-německých sporů. Exilový prezident ČSR začal Edvard Beneš během války připravovat odsunutí německého obyvatelstva z českých zemí, které také bylo na konci války nekompromisně uskutečněno.

Česko-sudetoněmecký spor se odsunem však nevyřešil a po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989 se vrátil do společenské diskuse, ve které zůstal dodnes. Hlavním oponentem české strany je v současnosti Sudetoněmecký Landsmanšaft.

Původ slova Sudety

Často se v českém prostředí pojem Sudety a jeho odvozeniny spojují automaticky pouze s nacismem či henleinismem. Avšak slovo Sudety, ve významu horského pásu, pochází z doby starší než 2000 let a k jeho politizaci dochází až od druhé poloviny 19. století.

Pojmenování sudetští Němci se objevilo jakožto souhrnné pojmenování pro Němce z českých zemí, kteří nejpozději od konce roku 1918 sdíleli společný osud a přes všechny etnické či zemské odlišnosti se u nich vytvořila během určité doby společná identita.5 Sudetoněmecké zdroje uvádějí, že prvním, kdo použil slovní obrat "sudetský Němec" byl roku 1903 publicista a politik Franz Jesser6.

Název Sudety se odedávna používal pro pojmenování horské soustavy sahající od Jizerských hor po Jeseníky. Toto označení je dodnes používáno na německých, rakouských a polských mapách, tedy u většiny sousedních zemí, zemí střední Evropy ale i ve vzdálenějším zahraničí. Později se začal používat pojem sudetské země a Sudety ve smyslu oblastí historických českých zemí, v nichž měl německý živel nadpoloviční zastoupení. V případě těchto dvou výrazů se jejich význam s narůstajícím česko-německým napětím v 19. století postupně čím dál více politizoval.

Dalšími variantami pojmu sudetský byly politicko-administrativní celky, které svého času pokrývaly jisté části dnešní České republiky, a jejichž existence je dodnes vnímána značnou částí české populace s velkou nevolí. Byly jimi zemské hejtmanství Sudetenland, jednostranně vyhlášené roku 1918 a říšskoněmecká župa Sudety, vzniklá na části záboru po mnichovské dohodě.7 Poslední variantou pojmu je název hnutí Sudetoněmecká domovská fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront), po zákazu přejmenovaná na Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei - SdP). Od dob SdP, která se přiklonila k nacismu, se datuje česká tendence kolektivního spojování sudetských Němců s nacismem, hitlerismem a agresivním velkoněmectvím.

Za druhé světové války se česká společnost radikalizovala a téměř zcela přestala rozlišovat mezi pojmy nacistický, německý a sudetoněmecký. Edvard Beneš nálady obyvatel z exilu pozorně sledoval a v prosinci 1942 navrhl v dopise předáku demokratických sudetských Němců Wenzelu Jakschovi v londýnském exilu opuštění používání slova "sudetský". V dopise mimo jiné psal, že "vědecky, geograficky, historicky slovo "sudetský" znamená zcela něco jiného nežli to, v jakém smyslu se ho nyní používá," neboť toto "slovo je výrazem politického podvodu, jaký z německé otázky v Československu učinil Henlein a německý fašismus," který "chtěl zvláštní terminologií vytvářet politické skutečnosti." Beneš upozorňoval na budoucí nechuť poválečného českého prostředí ke pojmu sudetský: "Slovo sudetský, Sudetenland, Sudeťák bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novou dohodu zbavením se i těchto smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvizit nacistické politiky."8

Naplno vypukla averze k užívání "sudetské terminologie" v českém prostředí po druhé světové válce a byla potvrzena dokonce oficiální právní úpravou. Dne 22.května 1945 vešla v platnost vyhláška, jež hovořila o nepřípustnosti užívání pojmu Sudety:9"Název "Sudety" nepřípustný: ministerstvo vnitra upozorňuje, že používání názvu "Sudety", jeho odvozenin a podobných výrazů, obvyklých v době okupace, je nepřípustné. Pro označení příslušného území buď užíváno názvu "pohraniční území". Opatření tohoto dlužno dbáti zejména v úředním styku veškeré veřejné správy."10

Převážně díky komunistické propagandě, jež měla eminentní zájem na udržování obrazu německého nepřítele a tím pádem i ospravedlnění "ochrany" Sovětského svazu, je od konce války slovní spojení "sudetští Němci" spojováno se slovy jako "nacisté", "revanšisté" a podobně. Ještě v roce 1989 je ve slovníku spisovné (!) češtiny hanlivé označení "Sudeťák" resp. "Sudeťačka (sudeťáčtí ordnéři, revanšistické sudeťácké srazy, hajlování s-ů)", pro svou výstižnost a popularitu, upřednostňováno před termínem "Sudetoněmec".11

Po revoluci roku 1989 se situace v používání výrazu sudetský a jeho odvozenin příliš nezměnila, v geografii se používají termíny zavedené po druhé světové válce a oficiální místa se jim nadále snaží vyhýbat12 a pokud už dojde k jejímu použití tak hlavně s tradičními negativním zabarvením namířeným zvláště proti Sudetoněmeckému landsmanšaftu. V poslední době se však hlavně vlivem médií pojem Sudety pomalu vrací do české slovní zásoby.

  >> Následující: Historie Sudetoněmeckého landsmanšaftu >>
1 Huber, 1998, str. 3
2 Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas, 1995, str. 87
3 Moravcová, 2001, str. 32
4 Jerome, 1972, str. 257
5 Krulík, 1998, str. 78
6 Hahnová; Hahn, 2002, str. 146
7 Krulík, 1998, str. 78
8 Beneš, 2002, str. 65-66
9 Krulík, 1998, str. 78
10 Úřední list republiky Československé, 24.5.1945, str. 1
11 Slovník spisovného jazyka českého, 1989, str. 601
12 Například v obsáhlém projevu prezidenta Václava Havla k česko-německým vztahům v pražském Karolinu roku 1995 nezazněla verze slova sudet- ani jednou.
13 Hruška, 2002, str. 89
14 Maier, 1987, str. 147
15 Othmar Spann byl rakouský filosof, který hlásal specifický nacionalismus a korporativismus, jeho myšlenky byly svého času velmi populární, více viz např.: Ballestrem, Ottman; 1993, str. 87-100
16 Kural a kol., 1996, str. 27-36
17 Hruška, 2002, str. 91
18 Maier, 1987, str. 129
19 Kural a kol., 1996, str. 36
20 Maier, 1987, str. 129
21 Kural a kol., 1996, str. 36
22 Maier, 1987, str. 132
23 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 105
24 Kural a kol., 1996, str. 40
25 Maier, 1987, str. 150
26 Hruška, 2002, str. 94
27 Krulík, 1998, str. 78
28 Kural a kol., 1996, str. 42-45
29 Maier, 1987, str. 154
30 Kural a kol., 1996, str. 47
31 Maier, 1987, str. 158
32 Kural a kol., 1996, str. 48
33 Maier, 1987, str. 113
34 Maier, cit.d., str. 191
35 Kural, 1998, str. 7
36 Kol. aut.: Komu sluší omluva, 1992, str. 130-131
37 Kural, 1998, str. 9
38 Habel, 2003, str. 887
39 Kural, 1998, str. 9
40 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 145
41 Habel, 2003, str. 922
42 Kural, str. 9-10
43 Kural, 1998, str. 12
44 Kural, 1998, str. 13
45 Kunštát, 1998, str. 204
46 Kural, 1998, str. 14
47 Kunštát, 1998, str. 204
48 Hahnová, 1996, str. 81-82
49 Kural, 1998, str. 19
50 Oficiální stránky Václava Havla
51 Kunštát, 1998, str. 205
52 Kural, 1998, str. 19-21
53 Kunštát, 1998, str. 208
54 Česko-německá deklarace
55 Kunštát, 1998, str. 209
56 Kural, 1998, str. 24
57 Zeman a Schröder se shodli: minulost je uzavřena, čl. Mladá Fronta Dnes, 10.3.1999
58 Majetek nechci, říká Bernd Posselt; čl. Mladá Fronta Dnes, 20.12.2000
59 např viz.: Zrušte dekrety, zní z Rakouska'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 31.1.2002
60 Zeman vysvětloval, EU je spokojená'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 20.2.2002
61 Schröder zrušil návštěvu Prahy, čl. Mladá Fronta Dnes, 28.2.2002
62 Brusel rozvířil otázku zrušení dekretů, čl. Mladá Fronta Dnes, 13.3.2002
63 Poslanci: konec války nelze měnit, čl. Mladá Fronta Dnes, 24.4.2002
64 Habel, 2003, str. 1450
65 Posselt: ČR musí změnit postoj k dekretům, čl. Mladá Fronta Dnes, 23.3.2002
66 The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
67 Kovanic, Jan: "Emoce, komplexy a kompatibilní českoněmecká minulost", Neviditelný pes, 5.6.2003, pes.eunet.cz
68 viz Posselt, čl."Toto ne neznamená ne," Neviditelný pes
69 Hahnová, Hahn; 2002, str. 18
70 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 324
71 Hahnová, Hahn; 2002, str. 19
72 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 323
73 Hahnová, Hahn; 2002, str. 21
74 cit. oficiální internetová stránka SL www.sudeten.de
75 Kural a kol., 1996, str. 40
76 Hruška, 2002, str. 103
77 www.sudeten.de
78 Hruška, 2002, str. 104-107
79 Kural a kol., 1996, str. 39
80 Hahnová, Praha 1996, str. 64-77
81 Hruška, 2002, str. 94
82 Maier, 1987, str. 207
83 Peroutka, 1991, str. 500
84 Maier, 1987, str. 207
85 Bibó, 1997, str. 181
86 Rozumět dějinám, 2002, str. 54-55
87 Křen; Broklová, 1998, str. 239
88 Křen; Broklová, 1998, str. 238
89 Potočný, 1998, str. 136
90 Maier, 1987, str. 208
91 Křen; Broklová, 1998, str. 239
92 Perman, 1998, str. 101
93 Rozumět dějinám, 2002, str. 178
94 Potočný, 1998, str. 129-139
95 Maier, 1987, str. 209
96 Potočný, 1998, str. 142-143
97 Z německého "Volk", znamená též "národ"
98 Kimminich, 1996, str. 3-10
99 Rozumět dějinám, 2002, str. 186
100 Kimminich, 1996, str. 10-12
101 Česko-německé vztahy: česká stanoviska, 1998, str. 49-51
102 Rozumět dějinám, 2002, str. 195
103 Kimminich, 1996, str. 8
104 Krieger a spol, 2000, str. 765
105 Žaloudek, 1996, str. 337
106 Krieger a spol, 2000, str. 765
107 Streinz, 1992, str. 22
108 Bibó, 1997, str. 285-316
109 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
110 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
111 Mandler, 2002, str. 86-88
112 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
113 Staněk, 1996, str. 163
114 Mandler, 2002, str. 50
115 Kolektiv autorů: Rozumět dějinám, 2002, str. 298
116 Kural, 1998, str. 11
117 více k tématu viz Pavlíček; Suchánek, 1998, str. 75
118 Šitler, Lidové noviny, 03. 01. 2004
119 "Donauraum," myšlen je bývalý prostor Habsburské monarchie
120 Reichert, 1988, str. 24-30
121 Hahn, 2003, str. 117
122 "europatauglich" sein
123 Hahn, 2003, str. 117-123

Použité zdroje

Primární prameny:

Beneš, Edvard: Odsun Němců z Československa, nakl. DITA, Praha 2002, vydání druhé
Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas 1848-1988 (sborník z výstavy), Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1995, vydání druhé
Habel, Fritz Peter: Dokumente zur Sudetenfrage, Langen Miller, Mnichov 2003
Huber, Gustl: Tag der Heimat, Tag der Deutschen; Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Im Zeichen der Partnerschaft - sborník, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1980
Kimminich, Otto: Das Recht auf die Heimat, Bund der Vertriebenen Bonn 1996
Kotzian, Ortfried: Die Heimat der Sudetendeutschen in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien sowie der Karpatendeutschen in der Slowakei, Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Maier, Erich: 40 Jahre Sudetendeutscher Rechtskampf, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1987
The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
Úřední list republiky Československé, 24.5.1945

Odborná literatura:

Ballestrem, Karl; Othman, Henning: Politická filosofie 20.století, Praha 1993
Bibó, István: Bída malých národů východní Evropy, Kalligram, Bratislava 1997
Češi a Němci - dějiny, kutura, politika; Paseka, Praha 2001
Hahn, Hans Henning: Wo ist ihre Heimat? in Die Flucht, Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2003
Hahnová, Eva: Sudetoněmecký problém: Obtížné loučení s minulostí, Prago Media, Praha 1996
Hahnová, Eva; Hahn, Hans Henning: Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Votobia, Praha 2002
Hruška, Emil: Pohoří divočáků aneb sudetoněmecké kapitoly, nakl. Futura, Praha 2002,
Komu sluší omluva, Erika, Praha 1992
Krieger, Joel: Oxfordský slovník světové politiky, Ottovo nakladatelství, Praha 2000
Krulík, Oldřich: Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu, Bakalářská práce, UK FSV, Praha 1998
Křen, Jan; Broklová, Eva: Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20.století, Karolinum, Praha 1998
Kučera, Ondřej: Vztahy mezi ČR a SRN od roku 1989 do přijetí Česko-německé deklarace, Seminární práce UK FSV, Praha 2002
Kunštát, Miroslav: Německo a vztahy k ČR po roce 1989 in Vztahy SRN ke státům střední Evropy od roku 1990; Ústav mezinárodních vztahů - Karolinum, Praha 1998
Kural, Václav a kolektiv: Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996
Kural, Václav: Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Kural, Václav: Sudetoněmecké krajanské sdružení v SRN 1989 - 1996 in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Mandler, Emanuel: Benešovy dekrety, Libri, Praha 2002
Moravcová, Dagmar: Sudetoněmecká sdružení v SRN in Encyklopedie Dějin Německa, Ivo Železný, Praha 2001
Pavlíček, Václav; Suchánek, Radoslav: O některých otázkách majetkových nároků v česko-německých vztazích in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Perman Karel: Fakta o odsunu Němců in Česko-německé vztahy: česká stanoviska, Kruh občanů ČR vyhnaných z pohraničí - Smíření 95, Praha 1998
Potočný, Miroslav: Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Rozumět dějinám, Gallery pro Ministerstvo kultury ČR, Praha 2002
Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989. sv. V.
Staněk, Tomáš: Perzekuce 1945: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996
Žaloudek, Karel: Encyklopedie politiky, Libri, Praha 1996

Internetové zdroje:

Benešovy dekrety, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
www.psp.cz/docs/laws/dek/
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (5/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (12/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (33/1945)
Česko-německá deklarace, stránky MZV,
Sudetoněmecký landsmanšaft - oficiální stránka, www.sudeten.de

Usnesení PSP ČR k Benešovým dekretům z roku 2002, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
Václav Havel - oficiální stránka

Ondřej Kučera - O autorovi Autor je posluchačem německých a rakouských studií na FSV UK.
Jak citovat tento textKučera, Ondřej. Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle [online]. Glosy.info, 2.srpen 2004. [cit. 15.prosince 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/sudetonemecky-landsmansaft-historie-struktura-cile/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Sudety. sudetští Němci. Sudetoněmecký landsmanšaft. vyhnání. vyrovnání. odsun. Benešovy dekrety. Ackermanngemeinde. Seligergemeinde. Witiko-Bund. Svaz vyhnanců. Eichstättská deklarace. Česko-německá deklarace. Havel Václav. Neubauer Franz. Posselt Bernd. Bavorsko. historie pojmu "Sudety". Kinkel Klaus. Mnichovská dohoda. Beneš Eduard.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
zakarpatští němci doplatili na SUDETSKÉ NĚMCE
PAVEL O. (2.3.2008 11:26:16)
JÁ jsem se narodil v SOKOLOVĚ 1968, moje matka je tzv. ZAKARPATSKÁ NĚMKA narozená v r. 1944 v HANDLOVÉ.JÁ odsuzuji tzv. nacisty a další kteří se zasloužili o rozbití ČESKOSLOVENSKA. Ale málokdo ví jak to bylo za tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. Občané německé národnosti žijící na SLOVENSKU nelze v žádném případě srovnávat s občany Československa tj. tzv. SUDEŤÁKY. Tragédií bylo, že jako tzv. němečtí občané žijící na území tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU museli nedobrovolně a i někteří dobrovolně povinně narukovat do WEHRMACHTU a bojovat za HITLERA. Po válce na to doplatili zabráním majetku tzv. BENEŠOVY DEKRETY , odsunem do NĚMECKA a ti kdo zůstali, neměli do r. 1956 /přibližně/ občanství, až když se ozvali USA podporované jinými státy bylo těm němcům co tu zůstali vráceno československé občanství. Já jen doufám , že žádný HITLER nebo i STALIN se již neobjeví a že EU zůstane celistvá aby se zabránilo podobným tragédiím jako je HOLOKAUST, koncentrační tábory, masové vraždění a vyhánění obyvatel národnostních menšin- ČECHŮ, NĚMCŮ, ŽIDŮ, POLÁKŮ a jiných.... lidí. Již nikdy nepřipusťme žádnou válku, která by mohla přerůst v době atomových zbraní v obrovský HOLOKAUST /ztráty se odhadují v řádech i miliard obětí/.
Spátky do Říše
Viola (23.12.2007 17:36:29)
Každá debata o Sudetech, sudeťácích či Sudeťácích je opravdu jen planým předváděním. O historickém pojmenování části pohraničního úzení Čech není sporu! O tom, že tato úztemí byla postupně od 13.stol.kolonizovaná se suhlasem českého panovníka se nebudeme přít. Tak o co jde? Jde o chování valné většiny československých příslušníků německé národnosti v období 1935-1945. Kdo nevěří jak se naši Němci chovali, tak nechť si prohlédne dobový tisk, filmové žurnály a pod. Nahlédněte laskavě do statistických údajů o vyhnání české menšiny z pohraničí či Sudet.To není nenávist k Němcům. To je tvrdá historická zkušenost. Dnes to smývá čas a to je dobře. Zapomenout by ale byla neodpustitelná chyba. Naši bývalí němečtí spoluobčané a hlavně jejich potomci si musí být vědomi svého hlavního životního přání v těch pohnutých dobách před vypuknutí II. světové války - CHCEME ZPÁTKY DO ŘÍŠE. Bylo vám to umožněno!
Dnes jsme již ve sjednocené Evropě. Buďme tedy dobrými a poctivými sousedy, ale nic více. Každý je doma tam kde chtěl vždy být.
Přeji Vám všem spokojené prožití Vánoc - dnes již bez hraničních závor
A UŽ JE
Anonym (14.10.2007 18:15:29)
TO TADY ZAS.....MY CHCEM ZPÁTKY DO SUDET....
Bez komentáře
zdenek.pe@seznam.cz (26.9.2007 22:28:19)
Zdá se že mnoho lidí dnešní doby by si mělo alespoň přečíst Norimberské protokoly. Ty již asi nikdo nevydá a je to celkem logické. NENÍ K TOMU ZAPOTŘEBÍ ANI ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ.

Přidat komentář