Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
20.listopadu 2019
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle - Ondřej Kučera

Publikován 2.srpna 2004, text čítá cca 25126 slov. 38118 přečtení  |  7605 reakcí

Identifikace Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jeho stanovy a organizační struktura

Identita sudetoněmecké skupiny

Sudetoněmecký landsmanšaft se prezentuje jako zástupce národnostní skupiny, která se vyznačuje specifickou identitou, odlišnou od většinového obyvatelstva SRN. Je tedy třeba se zmínit o tom, jakým způsobem se člen sudetoněmecké národnostní skupiny definuje a jak se tato identity vytvářela.

Odlišný vývoj společenství v SRN po válce

Odsunutí Němci nebyli z počátku přijímáni v Německu s otevřenou náručí. V poválečné situaci strádání a nedostatku nebylo divu, že se přes obrovské úsilí okupačním úřadům nedařilo vzbudit v místních soucit a sympatie k uprchlíkům.69 "Přišli (sudetští Němci) většinou do vesnic, k sedlákům. Bavorský sedlák, zbožný, přívětivý ke každému, zdaleka zdravící Pozdrav Pán Bůh, je nestvůrný ve své lakotnosti a bezohlednosti k pracovním silám. (...) K těmto a podobným přišli sudetští Němci. Byli nastěhováni do jejich obydlí za úředně stanovené nájemné, šlapali jejich schody, vařili na jejich plotně, děti jim lezly po plotech, pili zdarma jejich vodu, do kostela nechodili, " psal tehdy z Bavorska korespondent Peroutkova týdeníku Dnešek Rostislav Kocourek. K materiálním problémům se přidaly též výčitky od usedlíků, že právě oni byli příčinnou všeho neštěstí. "Kvůli vám jsme šli do války. Vás jsme chtěli osvobodit, a teď vás máme na krku,"70 dozvídali se vyhnanci ve své nové vlasti.

Odsunutým se zpočátku neříkalo vyhnanci, neboť v prvních letech nebylo zřejmé, že se zpět do svých původních domovů již nevrátí. Počátkem roku 1949 by se ještě 80 % z nich rádo vrátilo71, což potvrzuje redaktor Dneška: "Dávají (...) docela jasně najevo, že se cítí v Německu cizími, že každý, kdo přišel z Čech a Moravy, je jim bližší než Němci, mezi nimiž žijí; (...) hovoří tak jako vystěhovalci, jakoby si šli hledat obživu do ciziny, mluví spíš o tom, jak se jim daří v Německu a ne o tom, co bylo v Československu."72

Následkem odděleného vývoje od většinové společnosti se odsunutí z Československa nezačali organizovat do nových poválečných struktur, ale vytvořili si své vlastní.73 Definice sudetského Němce, jehož SL zastupuje, byla v jeho původní vlasti víceméně zřejmá, šlo o německy mluvícího občana bydlícího na území Čech, Moravy nebo českého (před rokem 1918 rakouského) Slezska. S identifikací národnostní skupiny v Německu to však již tak snadné není.

Definice sudetského Němce

Po odsunu z Československa byli Němci označováni a většinou i ve statistikách uváděni jako "sudetští" Němci. To ale také platilo i pro německé obyvatelstvo ze Slovenska, pro který se jinak vžil termín "karpatští" Němci. Kromě toho, že nemají s českými Němci společný ani prostor, kde žili, ani kulturní tradice, došlo k vystěhování Němců ze Slovenska za zcela jiných okolností, než tomu bylo v českých zemích. O jejich evakuaci rozhodly již německé okupační úřady, a to poté, co vypuklo v létě 1944 Slovenské národní povstání. Během zimy 1944/1945 bylo transportováno asi 120 000 slovenských Němců do západního Slovenska, Rakouska a východních Čech. Mnoho z nich se pak nakonec ocitlo v západních okupačních zónách Německa, a ve statistikách se poté objevují většinou pod hlavičkou "vyhnanci a uprchlíci z Československa" nebo "sudetští Němci".

Zmíněný případ poukazuje na širší problém, kterým je vymezení sudetoněmecké národnostní skupiny mimo české země. V SRN neprobíhá žádné sčítání příslušníků sudetoněmecké národnostní skupiny a nejsou tak k dispozici žádná data, o které by se mohla jejich reprezentace opřít.

Historička Eva Hahnová uvádí, že monopol na reprezentaci všech sudetských Němců naráží právě na nedefinovatelnost zastupované skupiny. Mluvčí Landsmanšaftu je označován zároveň za mluvčího celé sudetoněmecké národnostní skupiny a stanovy sdružení nazývají své členy krajany (Landsleute). Hahnová upozorňuje, že se v každém případě jedná o mluvčího "krajanů", ale už o dost méně je jasné, jestli jsou míněni krajané v nejširším slova smyslu či pouze členové Landmanšaftu.

Podle údajů sdružení je sudetských Němců na světě kolem 3,8 milionu, avšak v tomto čísle je zahrnut statistický výpočet potomků bývalých československých občanů, jejich manželů či manželek a potomků v dalších generacích. V současném Německu neexistuje žádná evidence tzv. sudetských Němců, ani evidence míst, odkud jeho občané pocházejí, takže statistika landsmanšaftu je založena na nepříliš jasných kalkulacích. V Německu žije mnoho přistěhovalců po druhé světové válce, kteří se plně integrovali do nového prostředí a dnes se cítí jako "Němci", a nikoli jako "sudetští Němci" a jako takoví se nemají ani potřebu organizovat ve strukturách SL.

Přes problematičnost legitimnosti sdružení je však podle Hahnové zřejmé, že i kdyby bylo opravdovými sudetskými Němci pouhých 200 tisíc členů SL, nešlo by nad jejich požadavky mávnout rukou. I v této minimální variantě by se totiž nevyřešil problém sounáležitosti sudetských Němců k českým zemím, která je stále velmi silná. V očích většiny českých komentátorů jsou sudetoněmecké spolky příslušníky sousedního státu, jejichž přináležitost k českým zemím neodvolatelně skončila roku 1945. Přes možný nesouhlas se sudetoněmeckým výkladem dějin, politickou ideologií a cíli nelze popřít sudetoněmecký vztah k českým zemím, se kterým málokdo v České republice kalkuluje. Spoléhat na hojivý účinek času je ošidné, neboť zkušenost s většinou podobných případů v Evropě i ve světě ukazuje, že nespokojené kolektivní identity mají značnou trvanlivost.

Stanovy SL

V cestě za ustanovením organizační struktury SL bylo důležitou událostí v roce 1954 vytvoření Spolkového shromáždění, čili jakéhosi parlamentu sudetoněmecké národnostní skupiny. Při příležitosti ustanovení sněmu byly vyhlášeny stanovy sdružení.

Landsmanšaft od této doby sleduje kromě jiných tyto priority:

  • spolupůsobit při spravedlivém národnostním uspořádání Evropy,
  • prosadit právní nárok na domov, jeho znovuzískání a s tím spojené právo na sebeurčení národnostní skupiny,
  • zastupovat nárok národnostní skupiny a jednotlivých krajanů na navrácení uloupeného majetku a z toho vyplývající nároky na odškodnění,
  • zastávat zájmy národnostní skupiny v přijímacích oblastech,
  • udržovat tradice,
  • podporovat radou a činem krajany, kteří zůstali doma.74 , překlad E.Hahnová
Uvedené priority se zaměřují na definici politických cílů. Nutné je však podotknout, že SL a i další sudetoněmecká krajanská sdružení se nezaměřovaly jenom na prosazování své politiky. Jejich nespornou zásluhou a nezměrným úsilím se tisíce vyhnanců dokázaly v padesátých letech začlenit do německé společnosti a nestaly se z nich bezprizorní trosky. Regionální a místní organizace SL se více méně zapojily do běžného spolkového života s jeho každodenními starostmi a politiku přenechaly celostátnímu vedení.75

Organizační struktura sdružení

Struktura SL se dělí na dvě základní linie organizovanosti. První linie organizuje členy podle místa bydliště ve Spolkové republice Německo (Gebietsgliederung) a druhá podle někdejšího místa původu či bydliště členů nebo jejich předků v České republice (Heimatsgliederung). Organizovanost podle místa současného bydliště se opírá o správní členění Spolkové republiky, což znamená členění na okresní a krajské skupiny Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tyto skupiny jsou pak zastoupeny v příslušné zemské organizaci a zemské organizace nakonec zastřešuje celospolkový svaz. Podle údajů z roku 2000 sdružuje SL více než 2000 místních a přes 350 okresních skupin.

Organizovanost podle místa původu či někdejšího bydliště v ČR (tzv. domovský princip) se do značné míry opírá o správní rozdělení tzv. sudetské župy, a to především pokud jde o tzv. domovské okresy. Nejnižším organizačním prvkem této linie jsou tzv. domovské obce, které mají odpovídat politickým obcím v ČR.76 Druhým stupněm tzv. domovského členění jsou tzv. domovské okresy, které podle "spolkového řádu pro domovská členění" "mají odpovídat politickým okresům vlasti (zemským či městským), pokud zvláštní okolnosti nevyžadují jejich rozdělení na soudní okresy nebo sloučení politických okresů," (čl. III). Za zvláštní okolnost lze považovat především nedostatečný počet těch, kteří by měli příslušný okres reprezentovat.

Vyšším stupněm tzv. domovského členění jsou potom tzv. domovské kraje, jejichž určení vychází ze "spojitosti členů kulturním dědictvím," (čl. V. spolkového řádu)77, avšak zařazení domovských okresů do krajů bylo také do značné míry ovlivněno snahou o optimální organizační řešení. V rámci struktury tzv. domovského členění bylo zřízeno 14 krajů (Chebsko, Šumava, Orlické hory, Praděd, Beskydy, Polabí, Krušné hory, Kravařsko, Středohoří, Ploučnice-Lužická Nisa-Nizozemí, Krkonoše, Hřebečsko, Jižní Morava a tzv. Jazykové ostrovy Praha, Brno, Jihlava, Vyškov). V rámci těchto krajů existuje 75 tzv. domovských okresů. Specifickými domovskými organizacemi jsou tzv. domovská sjednocení a domovské svazy, které stojí mimo rámec krajů a okresů.

Krajští a okresní vedoucí tvoří Sudetoněmeckou domovskou radu, jejíž předseda je z titulu funkce členem spolkového vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Nejvyššími představiteli Sudetoněmeckého landsmanšaftu jsou předseda a mluvčí. Oba jsou zároveň členy kolektivního spolkového vedení. Spolkové shromáždění SL je jakýsi parlament, který má přes 70 členů a zasedají v něm i zástupci SL z Rakouska.78

Vrchol celé struktury jakési organizované sudetoněmecké "občanské společnosti" představuje patronát Svobodného státu Bavorsko nad všemi sudetskými Němci v něm žijícími, který znamená závazek Bavorska uchovávat národní svéráz a ideově a hlavně finančně podporovat SL. Díky patronátu 7. srpna 1970 sdružení poprvé obdrželo 12 milionů DM (během deseti let vzrostl příspěvek až na 29 milionů DM), které byly uloženy do nově založené Sudetoněmecké nadace.79

 << Předchozí: Česko-německá deklarace << >> Následující: Cíle Sudetoněmeckého landsmanšaftu >>
1 Huber, 1998, str. 3
2 Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas, 1995, str. 87
3 Moravcová, 2001, str. 32
4 Jerome, 1972, str. 257
5 Krulík, 1998, str. 78
6 Hahnová; Hahn, 2002, str. 146
7 Krulík, 1998, str. 78
8 Beneš, 2002, str. 65-66
9 Krulík, 1998, str. 78
10 Úřední list republiky Československé, 24.5.1945, str. 1
11 Slovník spisovného jazyka českého, 1989, str. 601
12 Například v obsáhlém projevu prezidenta Václava Havla k česko-německým vztahům v pražském Karolinu roku 1995 nezazněla verze slova sudet- ani jednou.
13 Hruška, 2002, str. 89
14 Maier, 1987, str. 147
15 Othmar Spann byl rakouský filosof, který hlásal specifický nacionalismus a korporativismus, jeho myšlenky byly svého času velmi populární, více viz např.: Ballestrem, Ottman; 1993, str. 87-100
16 Kural a kol., 1996, str. 27-36
17 Hruška, 2002, str. 91
18 Maier, 1987, str. 129
19 Kural a kol., 1996, str. 36
20 Maier, 1987, str. 129
21 Kural a kol., 1996, str. 36
22 Maier, 1987, str. 132
23 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 105
24 Kural a kol., 1996, str. 40
25 Maier, 1987, str. 150
26 Hruška, 2002, str. 94
27 Krulík, 1998, str. 78
28 Kural a kol., 1996, str. 42-45
29 Maier, 1987, str. 154
30 Kural a kol., 1996, str. 47
31 Maier, 1987, str. 158
32 Kural a kol., 1996, str. 48
33 Maier, 1987, str. 113
34 Maier, cit.d., str. 191
35 Kural, 1998, str. 7
36 Kol. aut.: Komu sluší omluva, 1992, str. 130-131
37 Kural, 1998, str. 9
38 Habel, 2003, str. 887
39 Kural, 1998, str. 9
40 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 145
41 Habel, 2003, str. 922
42 Kural, str. 9-10
43 Kural, 1998, str. 12
44 Kural, 1998, str. 13
45 Kunštát, 1998, str. 204
46 Kural, 1998, str. 14
47 Kunštát, 1998, str. 204
48 Hahnová, 1996, str. 81-82
49 Kural, 1998, str. 19
50 Oficiální stránky Václava Havla
51 Kunštát, 1998, str. 205
52 Kural, 1998, str. 19-21
53 Kunštát, 1998, str. 208
54 Česko-německá deklarace
55 Kunštát, 1998, str. 209
56 Kural, 1998, str. 24
57 Zeman a Schröder se shodli: minulost je uzavřena, čl. Mladá Fronta Dnes, 10.3.1999
58 Majetek nechci, říká Bernd Posselt; čl. Mladá Fronta Dnes, 20.12.2000
59 např viz.: Zrušte dekrety, zní z Rakouska'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 31.1.2002
60 Zeman vysvětloval, EU je spokojená'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 20.2.2002
61 Schröder zrušil návštěvu Prahy, čl. Mladá Fronta Dnes, 28.2.2002
62 Brusel rozvířil otázku zrušení dekretů, čl. Mladá Fronta Dnes, 13.3.2002
63 Poslanci: konec války nelze měnit, čl. Mladá Fronta Dnes, 24.4.2002
64 Habel, 2003, str. 1450
65 Posselt: ČR musí změnit postoj k dekretům, čl. Mladá Fronta Dnes, 23.3.2002
66 The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
67 Kovanic, Jan: "Emoce, komplexy a kompatibilní českoněmecká minulost", Neviditelný pes, 5.6.2003, pes.eunet.cz
68 viz Posselt, čl."Toto ne neznamená ne," Neviditelný pes
69 Hahnová, Hahn; 2002, str. 18
70 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 324
71 Hahnová, Hahn; 2002, str. 19
72 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 323
73 Hahnová, Hahn; 2002, str. 21
74 cit. oficiální internetová stránka SL www.sudeten.de
75 Kural a kol., 1996, str. 40
76 Hruška, 2002, str. 103
77 www.sudeten.de
78 Hruška, 2002, str. 104-107
79 Kural a kol., 1996, str. 39
80 Hahnová, Praha 1996, str. 64-77
81 Hruška, 2002, str. 94
82 Maier, 1987, str. 207
83 Peroutka, 1991, str. 500
84 Maier, 1987, str. 207
85 Bibó, 1997, str. 181
86 Rozumět dějinám, 2002, str. 54-55
87 Křen; Broklová, 1998, str. 239
88 Křen; Broklová, 1998, str. 238
89 Potočný, 1998, str. 136
90 Maier, 1987, str. 208
91 Křen; Broklová, 1998, str. 239
92 Perman, 1998, str. 101
93 Rozumět dějinám, 2002, str. 178
94 Potočný, 1998, str. 129-139
95 Maier, 1987, str. 209
96 Potočný, 1998, str. 142-143
97 Z německého "Volk", znamená též "národ"
98 Kimminich, 1996, str. 3-10
99 Rozumět dějinám, 2002, str. 186
100 Kimminich, 1996, str. 10-12
101 Česko-německé vztahy: česká stanoviska, 1998, str. 49-51
102 Rozumět dějinám, 2002, str. 195
103 Kimminich, 1996, str. 8
104 Krieger a spol, 2000, str. 765
105 Žaloudek, 1996, str. 337
106 Krieger a spol, 2000, str. 765
107 Streinz, 1992, str. 22
108 Bibó, 1997, str. 285-316
109 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
110 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
111 Mandler, 2002, str. 86-88
112 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
113 Staněk, 1996, str. 163
114 Mandler, 2002, str. 50
115 Kolektiv autorů: Rozumět dějinám, 2002, str. 298
116 Kural, 1998, str. 11
117 více k tématu viz Pavlíček; Suchánek, 1998, str. 75
118 Šitler, Lidové noviny, 03. 01. 2004
119 "Donauraum," myšlen je bývalý prostor Habsburské monarchie
120 Reichert, 1988, str. 24-30
121 Hahn, 2003, str. 117
122 "europatauglich" sein
123 Hahn, 2003, str. 117-123

Použité zdroje

Primární prameny:

Beneš, Edvard: Odsun Němců z Československa, nakl. DITA, Praha 2002, vydání druhé
Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas 1848-1988 (sborník z výstavy), Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1995, vydání druhé
Habel, Fritz Peter: Dokumente zur Sudetenfrage, Langen Miller, Mnichov 2003
Huber, Gustl: Tag der Heimat, Tag der Deutschen; Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Im Zeichen der Partnerschaft - sborník, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1980
Kimminich, Otto: Das Recht auf die Heimat, Bund der Vertriebenen Bonn 1996
Kotzian, Ortfried: Die Heimat der Sudetendeutschen in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien sowie der Karpatendeutschen in der Slowakei, Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Maier, Erich: 40 Jahre Sudetendeutscher Rechtskampf, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1987
The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
Úřední list republiky Československé, 24.5.1945

Odborná literatura:

Ballestrem, Karl; Othman, Henning: Politická filosofie 20.století, Praha 1993
Bibó, István: Bída malých národů východní Evropy, Kalligram, Bratislava 1997
Češi a Němci - dějiny, kutura, politika; Paseka, Praha 2001
Hahn, Hans Henning: Wo ist ihre Heimat? in Die Flucht, Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2003
Hahnová, Eva: Sudetoněmecký problém: Obtížné loučení s minulostí, Prago Media, Praha 1996
Hahnová, Eva; Hahn, Hans Henning: Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Votobia, Praha 2002
Hruška, Emil: Pohoří divočáků aneb sudetoněmecké kapitoly, nakl. Futura, Praha 2002,
Komu sluší omluva, Erika, Praha 1992
Krieger, Joel: Oxfordský slovník světové politiky, Ottovo nakladatelství, Praha 2000
Krulík, Oldřich: Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu, Bakalářská práce, UK FSV, Praha 1998
Křen, Jan; Broklová, Eva: Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20.století, Karolinum, Praha 1998
Kučera, Ondřej: Vztahy mezi ČR a SRN od roku 1989 do přijetí Česko-německé deklarace, Seminární práce UK FSV, Praha 2002
Kunštát, Miroslav: Německo a vztahy k ČR po roce 1989 in Vztahy SRN ke státům střední Evropy od roku 1990; Ústav mezinárodních vztahů - Karolinum, Praha 1998
Kural, Václav a kolektiv: Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996
Kural, Václav: Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Kural, Václav: Sudetoněmecké krajanské sdružení v SRN 1989 - 1996 in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Mandler, Emanuel: Benešovy dekrety, Libri, Praha 2002
Moravcová, Dagmar: Sudetoněmecká sdružení v SRN in Encyklopedie Dějin Německa, Ivo Železný, Praha 2001
Pavlíček, Václav; Suchánek, Radoslav: O některých otázkách majetkových nároků v česko-německých vztazích in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Perman Karel: Fakta o odsunu Němců in Česko-německé vztahy: česká stanoviska, Kruh občanů ČR vyhnaných z pohraničí - Smíření 95, Praha 1998
Potočný, Miroslav: Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Rozumět dějinám, Gallery pro Ministerstvo kultury ČR, Praha 2002
Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989. sv. V.
Staněk, Tomáš: Perzekuce 1945: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996
Žaloudek, Karel: Encyklopedie politiky, Libri, Praha 1996

Internetové zdroje:

Benešovy dekrety, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
www.psp.cz/docs/laws/dek/
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (5/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (12/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (33/1945)
Česko-německá deklarace, stránky MZV,
Sudetoněmecký landsmanšaft - oficiální stránka, www.sudeten.de

Usnesení PSP ČR k Benešovým dekretům z roku 2002, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
Václav Havel - oficiální stránka

Ondřej Kučera - O autorovi Autor je posluchačem německých a rakouských studií na FSV UK.
Jak citovat tento textKučera, Ondřej. Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle [online]. Glosy.info, 2.srpen 2004. [cit. 20.listopadu 2019].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/sudetonemecky-landsmansaft-historie-struktura-cile/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Sudety. sudetští Němci. Sudetoněmecký landsmanšaft. vyhnání. vyrovnání. odsun. Benešovy dekrety. Ackermanngemeinde. Seligergemeinde. Witiko-Bund. Svaz vyhnanců. Eichstättská deklarace. Česko-německá deklarace. Havel Václav. Neubauer Franz. Posselt Bernd. Bavorsko. historie pojmu "Sudety". Kinkel Klaus. Mnichovská dohoda. Beneš Eduard.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
zakarpatští němci doplatili na SUDETSKÉ NĚMCE
PAVEL O. (2.3.2008 11:26:16)
JÁ jsem se narodil v SOKOLOVĚ 1968, moje matka je tzv. ZAKARPATSKÁ NĚMKA narozená v r. 1944 v HANDLOVÉ.JÁ odsuzuji tzv. nacisty a další kteří se zasloužili o rozbití ČESKOSLOVENSKA. Ale málokdo ví jak to bylo za tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. Občané německé národnosti žijící na SLOVENSKU nelze v žádném případě srovnávat s občany Československa tj. tzv. SUDEŤÁKY. Tragédií bylo, že jako tzv. němečtí občané žijící na území tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU museli nedobrovolně a i někteří dobrovolně povinně narukovat do WEHRMACHTU a bojovat za HITLERA. Po válce na to doplatili zabráním majetku tzv. BENEŠOVY DEKRETY , odsunem do NĚMECKA a ti kdo zůstali, neměli do r. 1956 /přibližně/ občanství, až když se ozvali USA podporované jinými státy bylo těm němcům co tu zůstali vráceno československé občanství. Já jen doufám , že žádný HITLER nebo i STALIN se již neobjeví a že EU zůstane celistvá aby se zabránilo podobným tragédiím jako je HOLOKAUST, koncentrační tábory, masové vraždění a vyhánění obyvatel národnostních menšin- ČECHŮ, NĚMCŮ, ŽIDŮ, POLÁKŮ a jiných.... lidí. Již nikdy nepřipusťme žádnou válku, která by mohla přerůst v době atomových zbraní v obrovský HOLOKAUST /ztráty se odhadují v řádech i miliard obětí/.
Spátky do Říše
Viola (23.12.2007 17:36:29)
Každá debata o Sudetech, sudeťácích či Sudeťácích je opravdu jen planým předváděním. O historickém pojmenování části pohraničního úzení Čech není sporu! O tom, že tato úztemí byla postupně od 13.stol.kolonizovaná se suhlasem českého panovníka se nebudeme přít. Tak o co jde? Jde o chování valné většiny československých příslušníků německé národnosti v období 1935-1945. Kdo nevěří jak se naši Němci chovali, tak nechť si prohlédne dobový tisk, filmové žurnály a pod. Nahlédněte laskavě do statistických údajů o vyhnání české menšiny z pohraničí či Sudet.To není nenávist k Němcům. To je tvrdá historická zkušenost. Dnes to smývá čas a to je dobře. Zapomenout by ale byla neodpustitelná chyba. Naši bývalí němečtí spoluobčané a hlavně jejich potomci si musí být vědomi svého hlavního životního přání v těch pohnutých dobách před vypuknutí II. světové války - CHCEME ZPÁTKY DO ŘÍŠE. Bylo vám to umožněno!
Dnes jsme již ve sjednocené Evropě. Buďme tedy dobrými a poctivými sousedy, ale nic více. Každý je doma tam kde chtěl vždy být.
Přeji Vám všem spokojené prožití Vánoc - dnes již bez hraničních závor
A UŽ JE
Anonym (14.10.2007 18:15:29)
TO TADY ZAS.....MY CHCEM ZPÁTKY DO SUDET....
Bez komentáře
zdenek.pe@seznam.cz (26.9.2007 22:28:19)
Zdá se že mnoho lidí dnešní doby by si mělo alespoň přečíst Norimberské protokoly. Ty již asi nikdo nevydá a je to celkem logické. NENÍ K TOMU ZAPOTŘEBÍ ANI ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ.

Přidat komentář