Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
20.listopadu 2019
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle - Ondřej Kučera

Publikován 2.srpna 2004, text čítá cca 25126 slov. 38118 přečtení  |  7605 reakcí

Výhled do budoucna

Při hledání odpovědi na otázku, které z problémů česko-sudetoněmeckých vztahů byly po padesáti letech od konce druhé světové války, se nelze ubránit dojmu, že se obě společnosti daleko nedostaly. V současnosti se zdá, že jsou všechny fronty otevřeny - SL stále více méně setrvává na Hitlerem prosazených změnách ve středovýchodní Evropě a stejně tak česká politická scéna nepřestává označovat vyhnání za "zdroj svobody" (jak například uvedl současný premiér Vladimír Špidla).121 Dokonce i německá rudo-zelená vláda požaduje zrušení Benešových dekretů z roku 1945 a bavorský premiér Edmund Stoiber položil dokonce otázku, zda jsou Češi opravdu způsobilí ke členství v Evropě.122 Vypadá to, jako by se obě strany jakoby navrátily do stavu, který panoval za studené války.

Pro sudetoněmecké politiky je největším hříchem založení Československé republiky v roce 1918, ve kterém se sudetští Němci ocitli proti své vůli, a nikoliv samotný akt vyhnání. Mnichovská dohoda byla v tehdejší době legitimním řešení práva na sebeurčení. Ze SL stále unikají výroky podobného typu, jaký uvedl člen předsednictva Spolkového shromáždění SL Alfred Ardelt v roce 1993: "Češi v roce 1918 obsadili německou zemi, museli ji v roce 1938 vydat zpět, v roce 1945 ji znovu obsadili a drží ji stále. Taková musí být naše pozice." Podobná tvrzení jsou pak vodou na mlýn českému přesvědčení o státní nespolehlivosti německého obyvatelstva v ČSR a také pomáhají pak ospravedlňovat hříchy vlastní historie.

Se sudetoněmeckým prosazováním myšlenky práva na domov a sebeurčení se navrací starý střet o vyrovnání mezi německým a českým obyvatelstvem v českých zemích.123 Teprve v budoucnosti se však ukáže, zda mladší středoevropská generace převezme štafetu národnostního boje od svých dědů, nebo se vydá směrem k moderní spolupráci na základě ducha otevřenosti, porozumění a spolupráce.

Shrnutí a závěr

Sudetoněmecký landsmanšaft se etabloval po druhé světové válce jako zastřešující sdružení z českých zemí odsunuté sudetoněmecké menšiny a poměrně rychle se stal jejím nejvýznamnějším představitelem. Již jako stabilizované sdružení začal pod patronátem Bavorska v šedesátých letech navazovat kontakty se spolkovou politickou scénou a institucemi, přičemž vrchol jeho vlivu nastal právě v polovině šedesátých let, kdy celoněmecké strany formulovaly svoji politiku z velké míry ovlivněnou SL. S nástupem kancléře Willyho Brandta a jeho smířlivější politikou vůči sousedům však začal politický vliv SL slábnout a krajanské sdružení již nikdy později nedosáhlo takového postavení jako v šedesátých letech. Po rozpadu východního bloku ve střední a východní Evropě se zpočátku zdálo, že nové ovzduší pomůže překonat letité spory mezi sudetskými Němci a Čechy, avšak toto přesvědčení vzalo za své spolu s revolučním nadšením doby přelomu osmdesátých a devadesátých let. K vystřízlivění přispěly do značné míry i nekompromisní postoje SL, proti kterým byla nucena česká reprezentace zaujmout obranná stanoviska. SL se nepodařilo získat vliv na česko-německé vztahy na nejvyšší úrovni a jeho snahy ovlivnit znění česko-německé smlouvy z roku 1992 a česko-německé deklarace z roku 1997 vyšly naprázdno. SL také protestovala proti vstupu ČR do EU kvůli údajné neslučitelnosti jejích některých postojů s hodnotami zastávaných v Unii.

Sudetoněmecký landsmanšaft se považuje za reprezentanta všech žijících sudetských Němců a jejich jménem pak vznáší nároky vůči českému státu. Jeho organizační struktura se dělí na dvě linie, podle místa bydliště a podle původního místa původu v někdejší ČSR. Do struktury SL také patří Spolkové shromáždění SL, vedením sdružení jsou pověřeni předseda a mluvčí. Smyslem celé konstrukce sdružení je udržení jakési organizované občanské společnosti v exilu.

Mezi nároky, jenž SL jménem sudetoněmecké národnostní skupiny prosazuje, patří právo na sebeurčení národnostní skupiny, které má zajistit ochranu národnostního svérázu sudetoněmecké skupiny na území ČR, a z něho vyplývající právo na domov, jehož byli sudetští Němci po válce neoprávněně zbaveni. SL se zasazuje o zrušení tzv. "Benešových dekretů", čili poválečné české legislativy, která vytvořila právní základ pro poválečné uspořádání Československa a rovněž usiluje o navrácení zabaveného majetku či případně náhradu způsobené újmy. SL také oproti české reprezentaci nepovažuje současný stav za definitivní a je připraven k diskusi o jeho případných změnách.

V úvodu této práce jsem si kladl otázku, kde se bere (často až velmi silná) nelibost k SL. Odpovědí je celá řada, avšak za nejdůležitější považuji na jedné straně neschopnost sdružení distancovat se od stinných stránek sudetoněmecké historie, a to zvláště jejich role při zničení ČSR na konci třicátých let a spojení se s agresivním německým nacismem proti demokratickému státu. K nedůvěře vůči SL v českém prostředí také přispívá jeho dlouhodobé zpochybňování vzniku ČSR v roce 1918. Snaha o právo na sebeurčení a domov je tak kvůli těmto aspektům politiky SL stále vnímána jako nebezpečný separatismus.

Pokud jde o filosofii, ze které SL při formulování svých cílů vychází, je sdružení přesvědčeno o tom, že v roce 1918 byli sudetští Němci násilně a proti své vůli připojeni k českému státu a nakonec byli také ze své vlasti vyhnáni po druhé světové válce, kdy ve své zemi pozbyli jakýchkoliv práv. Tento stav považuje SL za jasné bezpráví, které musí být v budoucnu odčiněno, avšak nikoliv jakýmkoliv novým vyháněním či vyvlastňováním.

Landsmanšaft se mýlí ve svém hlavním předpokladu, že bylo porušeno právo, které může být v novém projednání znovu nastoleno. Není ochoten vnímat změněnou situaci po druhé světové válce, kdy se národnostní skupina sudetských Němců ocitla na straně poražených a z toho také pro ní vyplynuly následky, i když je dnes takovéto zacházení s celým kolektivem nepřípustné. Ve stínu poukazování na bezprávný stav, který podle SL v ČR nadále přetrvává, se však skrývá morální apel na českou společnost, aby se vyrovnala s bolestivými otazníky svých vlastních dějin. Česká společnost byla po druhé světové válce jednou z vítězných stran a jako taková mohla též do jisté míry určit směr poválečného uspořádání ve střední Evropě. Právo je vždy na straně vítězů, avšak jak s tímto právem česká reprezentace naložila, je věc jiná. Čeští politici využili situace po konci války k násilnému řešení německé otázky v českých zemích, která svírala českomoravský prostor více než sto let, přičemž se nerozpakovali pro tento účel probudit ty nejhorší vlastnosti, které po válce v lidech dřímaly. V této souvislosti je třeba dle mého názoru argumentaci SL naslouchat.

Činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu je v mnoha ohledech pokřiveným odrazem české společnosti. Obě společnosti nevnímají své vlastní prohřešky za ty nejzásadnější a naopak ty největší problémy vidí na druhé straně, přičemž až žárlivě střeží svá domnělá nezpochybnitelná dogmata proti závanům reality. Například sudetští Němci se jen těžko vyrovnávají s nepřípustností Mnichovské dohody a na druhé straně Češi nejsou schopni připustit zásadní chyby typu vyhlášení "československého" národa. Obě strany jen nerady své předsudky opouštějí a hledají v tom druhém důkazy, které tyto předsudky potvrdí, a nutno přiznat, že je bohužel stále na obou stranách stále dostatečné množství důvodu k nedůvěře. V neposlední řadě je také celé téma často zneužíváno politiky, neboť pro ně znamená levné politické body. Nedostatek důvěry a pochopení argumentů nakonec ústí v zablokování jakéhokoliv rozumného vývoje kupředu, což je přesně ten stav, jaký panuje v současnosti.

 << Předchozí: Pilíře politiky sdružení << >> Následující: Rozhovor s Berndem Posseltem >>
1 Huber, 1998, str. 3
2 Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas, 1995, str. 87
3 Moravcová, 2001, str. 32
4 Jerome, 1972, str. 257
5 Krulík, 1998, str. 78
6 Hahnová; Hahn, 2002, str. 146
7 Krulík, 1998, str. 78
8 Beneš, 2002, str. 65-66
9 Krulík, 1998, str. 78
10 Úřední list republiky Československé, 24.5.1945, str. 1
11 Slovník spisovného jazyka českého, 1989, str. 601
12 Například v obsáhlém projevu prezidenta Václava Havla k česko-německým vztahům v pražském Karolinu roku 1995 nezazněla verze slova sudet- ani jednou.
13 Hruška, 2002, str. 89
14 Maier, 1987, str. 147
15 Othmar Spann byl rakouský filosof, který hlásal specifický nacionalismus a korporativismus, jeho myšlenky byly svého času velmi populární, více viz např.: Ballestrem, Ottman; 1993, str. 87-100
16 Kural a kol., 1996, str. 27-36
17 Hruška, 2002, str. 91
18 Maier, 1987, str. 129
19 Kural a kol., 1996, str. 36
20 Maier, 1987, str. 129
21 Kural a kol., 1996, str. 36
22 Maier, 1987, str. 132
23 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 105
24 Kural a kol., 1996, str. 40
25 Maier, 1987, str. 150
26 Hruška, 2002, str. 94
27 Krulík, 1998, str. 78
28 Kural a kol., 1996, str. 42-45
29 Maier, 1987, str. 154
30 Kural a kol., 1996, str. 47
31 Maier, 1987, str. 158
32 Kural a kol., 1996, str. 48
33 Maier, 1987, str. 113
34 Maier, cit.d., str. 191
35 Kural, 1998, str. 7
36 Kol. aut.: Komu sluší omluva, 1992, str. 130-131
37 Kural, 1998, str. 9
38 Habel, 2003, str. 887
39 Kural, 1998, str. 9
40 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 145
41 Habel, 2003, str. 922
42 Kural, str. 9-10
43 Kural, 1998, str. 12
44 Kural, 1998, str. 13
45 Kunštát, 1998, str. 204
46 Kural, 1998, str. 14
47 Kunštát, 1998, str. 204
48 Hahnová, 1996, str. 81-82
49 Kural, 1998, str. 19
50 Oficiální stránky Václava Havla
51 Kunštát, 1998, str. 205
52 Kural, 1998, str. 19-21
53 Kunštát, 1998, str. 208
54 Česko-německá deklarace
55 Kunštát, 1998, str. 209
56 Kural, 1998, str. 24
57 Zeman a Schröder se shodli: minulost je uzavřena, čl. Mladá Fronta Dnes, 10.3.1999
58 Majetek nechci, říká Bernd Posselt; čl. Mladá Fronta Dnes, 20.12.2000
59 např viz.: Zrušte dekrety, zní z Rakouska'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 31.1.2002
60 Zeman vysvětloval, EU je spokojená'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 20.2.2002
61 Schröder zrušil návštěvu Prahy, čl. Mladá Fronta Dnes, 28.2.2002
62 Brusel rozvířil otázku zrušení dekretů, čl. Mladá Fronta Dnes, 13.3.2002
63 Poslanci: konec války nelze měnit, čl. Mladá Fronta Dnes, 24.4.2002
64 Habel, 2003, str. 1450
65 Posselt: ČR musí změnit postoj k dekretům, čl. Mladá Fronta Dnes, 23.3.2002
66 The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
67 Kovanic, Jan: "Emoce, komplexy a kompatibilní českoněmecká minulost", Neviditelný pes, 5.6.2003, pes.eunet.cz
68 viz Posselt, čl."Toto ne neznamená ne," Neviditelný pes
69 Hahnová, Hahn; 2002, str. 18
70 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 324
71 Hahnová, Hahn; 2002, str. 19
72 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 323
73 Hahnová, Hahn; 2002, str. 21
74 cit. oficiální internetová stránka SL www.sudeten.de
75 Kural a kol., 1996, str. 40
76 Hruška, 2002, str. 103
77 www.sudeten.de
78 Hruška, 2002, str. 104-107
79 Kural a kol., 1996, str. 39
80 Hahnová, Praha 1996, str. 64-77
81 Hruška, 2002, str. 94
82 Maier, 1987, str. 207
83 Peroutka, 1991, str. 500
84 Maier, 1987, str. 207
85 Bibó, 1997, str. 181
86 Rozumět dějinám, 2002, str. 54-55
87 Křen; Broklová, 1998, str. 239
88 Křen; Broklová, 1998, str. 238
89 Potočný, 1998, str. 136
90 Maier, 1987, str. 208
91 Křen; Broklová, 1998, str. 239
92 Perman, 1998, str. 101
93 Rozumět dějinám, 2002, str. 178
94 Potočný, 1998, str. 129-139
95 Maier, 1987, str. 209
96 Potočný, 1998, str. 142-143
97 Z německého "Volk", znamená též "národ"
98 Kimminich, 1996, str. 3-10
99 Rozumět dějinám, 2002, str. 186
100 Kimminich, 1996, str. 10-12
101 Česko-německé vztahy: česká stanoviska, 1998, str. 49-51
102 Rozumět dějinám, 2002, str. 195
103 Kimminich, 1996, str. 8
104 Krieger a spol, 2000, str. 765
105 Žaloudek, 1996, str. 337
106 Krieger a spol, 2000, str. 765
107 Streinz, 1992, str. 22
108 Bibó, 1997, str. 285-316
109 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
110 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
111 Mandler, 2002, str. 86-88
112 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
113 Staněk, 1996, str. 163
114 Mandler, 2002, str. 50
115 Kolektiv autorů: Rozumět dějinám, 2002, str. 298
116 Kural, 1998, str. 11
117 více k tématu viz Pavlíček; Suchánek, 1998, str. 75
118 Šitler, Lidové noviny, 03. 01. 2004
119 "Donauraum," myšlen je bývalý prostor Habsburské monarchie
120 Reichert, 1988, str. 24-30
121 Hahn, 2003, str. 117
122 "europatauglich" sein
123 Hahn, 2003, str. 117-123

Použité zdroje

Primární prameny:

Beneš, Edvard: Odsun Němců z Československa, nakl. DITA, Praha 2002, vydání druhé
Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas 1848-1988 (sborník z výstavy), Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1995, vydání druhé
Habel, Fritz Peter: Dokumente zur Sudetenfrage, Langen Miller, Mnichov 2003
Huber, Gustl: Tag der Heimat, Tag der Deutschen; Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Im Zeichen der Partnerschaft - sborník, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1980
Kimminich, Otto: Das Recht auf die Heimat, Bund der Vertriebenen Bonn 1996
Kotzian, Ortfried: Die Heimat der Sudetendeutschen in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien sowie der Karpatendeutschen in der Slowakei, Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Maier, Erich: 40 Jahre Sudetendeutscher Rechtskampf, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1987
The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
Úřední list republiky Československé, 24.5.1945

Odborná literatura:

Ballestrem, Karl; Othman, Henning: Politická filosofie 20.století, Praha 1993
Bibó, István: Bída malých národů východní Evropy, Kalligram, Bratislava 1997
Češi a Němci - dějiny, kutura, politika; Paseka, Praha 2001
Hahn, Hans Henning: Wo ist ihre Heimat? in Die Flucht, Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2003
Hahnová, Eva: Sudetoněmecký problém: Obtížné loučení s minulostí, Prago Media, Praha 1996
Hahnová, Eva; Hahn, Hans Henning: Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Votobia, Praha 2002
Hruška, Emil: Pohoří divočáků aneb sudetoněmecké kapitoly, nakl. Futura, Praha 2002,
Komu sluší omluva, Erika, Praha 1992
Krieger, Joel: Oxfordský slovník světové politiky, Ottovo nakladatelství, Praha 2000
Krulík, Oldřich: Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu, Bakalářská práce, UK FSV, Praha 1998
Křen, Jan; Broklová, Eva: Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20.století, Karolinum, Praha 1998
Kučera, Ondřej: Vztahy mezi ČR a SRN od roku 1989 do přijetí Česko-německé deklarace, Seminární práce UK FSV, Praha 2002
Kunštát, Miroslav: Německo a vztahy k ČR po roce 1989 in Vztahy SRN ke státům střední Evropy od roku 1990; Ústav mezinárodních vztahů - Karolinum, Praha 1998
Kural, Václav a kolektiv: Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996
Kural, Václav: Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Kural, Václav: Sudetoněmecké krajanské sdružení v SRN 1989 - 1996 in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Mandler, Emanuel: Benešovy dekrety, Libri, Praha 2002
Moravcová, Dagmar: Sudetoněmecká sdružení v SRN in Encyklopedie Dějin Německa, Ivo Železný, Praha 2001
Pavlíček, Václav; Suchánek, Radoslav: O některých otázkách majetkových nároků v česko-německých vztazích in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Perman Karel: Fakta o odsunu Němců in Česko-německé vztahy: česká stanoviska, Kruh občanů ČR vyhnaných z pohraničí - Smíření 95, Praha 1998
Potočný, Miroslav: Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Rozumět dějinám, Gallery pro Ministerstvo kultury ČR, Praha 2002
Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989. sv. V.
Staněk, Tomáš: Perzekuce 1945: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996
Žaloudek, Karel: Encyklopedie politiky, Libri, Praha 1996

Internetové zdroje:

Benešovy dekrety, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
www.psp.cz/docs/laws/dek/
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (5/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (12/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (33/1945)
Česko-německá deklarace, stránky MZV,
Sudetoněmecký landsmanšaft - oficiální stránka, www.sudeten.de

Usnesení PSP ČR k Benešovým dekretům z roku 2002, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
Václav Havel - oficiální stránka

Ondřej Kučera - O autorovi Autor je posluchačem německých a rakouských studií na FSV UK.
Jak citovat tento textKučera, Ondřej. Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle [online]. Glosy.info, 2.srpen 2004. [cit. 20.listopadu 2019].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/sudetonemecky-landsmansaft-historie-struktura-cile/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Sudety. sudetští Němci. Sudetoněmecký landsmanšaft. vyhnání. vyrovnání. odsun. Benešovy dekrety. Ackermanngemeinde. Seligergemeinde. Witiko-Bund. Svaz vyhnanců. Eichstättská deklarace. Česko-německá deklarace. Havel Václav. Neubauer Franz. Posselt Bernd. Bavorsko. historie pojmu "Sudety". Kinkel Klaus. Mnichovská dohoda. Beneš Eduard.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
zakarpatští němci doplatili na SUDETSKÉ NĚMCE
PAVEL O. (2.3.2008 11:26:16)
JÁ jsem se narodil v SOKOLOVĚ 1968, moje matka je tzv. ZAKARPATSKÁ NĚMKA narozená v r. 1944 v HANDLOVÉ.JÁ odsuzuji tzv. nacisty a další kteří se zasloužili o rozbití ČESKOSLOVENSKA. Ale málokdo ví jak to bylo za tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. Občané německé národnosti žijící na SLOVENSKU nelze v žádném případě srovnávat s občany Československa tj. tzv. SUDEŤÁKY. Tragédií bylo, že jako tzv. němečtí občané žijící na území tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU museli nedobrovolně a i někteří dobrovolně povinně narukovat do WEHRMACHTU a bojovat za HITLERA. Po válce na to doplatili zabráním majetku tzv. BENEŠOVY DEKRETY , odsunem do NĚMECKA a ti kdo zůstali, neměli do r. 1956 /přibližně/ občanství, až když se ozvali USA podporované jinými státy bylo těm němcům co tu zůstali vráceno československé občanství. Já jen doufám , že žádný HITLER nebo i STALIN se již neobjeví a že EU zůstane celistvá aby se zabránilo podobným tragédiím jako je HOLOKAUST, koncentrační tábory, masové vraždění a vyhánění obyvatel národnostních menšin- ČECHŮ, NĚMCŮ, ŽIDŮ, POLÁKŮ a jiných.... lidí. Již nikdy nepřipusťme žádnou válku, která by mohla přerůst v době atomových zbraní v obrovský HOLOKAUST /ztráty se odhadují v řádech i miliard obětí/.
Spátky do Říše
Viola (23.12.2007 17:36:29)
Každá debata o Sudetech, sudeťácích či Sudeťácích je opravdu jen planým předváděním. O historickém pojmenování části pohraničního úzení Čech není sporu! O tom, že tato úztemí byla postupně od 13.stol.kolonizovaná se suhlasem českého panovníka se nebudeme přít. Tak o co jde? Jde o chování valné většiny československých příslušníků německé národnosti v období 1935-1945. Kdo nevěří jak se naši Němci chovali, tak nechť si prohlédne dobový tisk, filmové žurnály a pod. Nahlédněte laskavě do statistických údajů o vyhnání české menšiny z pohraničí či Sudet.To není nenávist k Němcům. To je tvrdá historická zkušenost. Dnes to smývá čas a to je dobře. Zapomenout by ale byla neodpustitelná chyba. Naši bývalí němečtí spoluobčané a hlavně jejich potomci si musí být vědomi svého hlavního životního přání v těch pohnutých dobách před vypuknutí II. světové války - CHCEME ZPÁTKY DO ŘÍŠE. Bylo vám to umožněno!
Dnes jsme již ve sjednocené Evropě. Buďme tedy dobrými a poctivými sousedy, ale nic více. Každý je doma tam kde chtěl vždy být.
Přeji Vám všem spokojené prožití Vánoc - dnes již bez hraničních závor
A UŽ JE
Anonym (14.10.2007 18:15:29)
TO TADY ZAS.....MY CHCEM ZPÁTKY DO SUDET....
Bez komentáře
zdenek.pe@seznam.cz (26.9.2007 22:28:19)
Zdá se že mnoho lidí dnešní doby by si mělo alespoň přečíst Norimberské protokoly. Ty již asi nikdo nevydá a je to celkem logické. NENÍ K TOMU ZAPOTŘEBÍ ANI ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ.

Přidat komentář