Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
20.listopadu 2019
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle - Ondřej Kučera

Publikován 2.srpna 2004, text čítá cca 25126 slov. 38118 přečtení  |  7605 reakcí

Příloha: rozhovor s předsedou SL Berndem Posseltem

Média se často zmiňují o vašem požadavku "práva na vlast." Co to v praxi znamená?

Proti slovu "vlast" musím protestovat. V jednom interview, který jsem měl pro Mladou Frontu Dnes, se také stále mluvilo o právu na vlast, což je ale špatný překlad. Správný překlad je "právo na domov", slovo Heimat znamená domov a v češtině se to neustále špatně překládá. Základ tohoto pojmu pochází z doby rakousko-uherské monarchie, ve které existoval jakýsi domovský list, který byl v Čechách vystavován v obou řečích, a tento domovský list vytvořil podklad pro ideu práva na domov. Vlast sugeruje nějaký ohraničený geografický prostor, ale v našem případě se nejedná o žádný stát nebo něco podobného, nám jde o individuální spojení mezi člověkem a regionem, ve kterém má kořeny.

Takže co přesně tento požadavek směrem k české straně znamená?

Především to znamená, že nikdo nesmí být vyhnán. Na druhé straně to však znamená, že naši vyhnaní mají právo se vrátit do své domoviny, aniž by ale vyháněli lidi, kteří tam žijí dnes. Sudetští Němci vždycky jasně prohlašovali, že jsou proti jakémukoliv vyhánění. Právo na návrat do vlasti již pro vyhnané Němce platí v Maďarsku a baltských státech. Tyto státy po roce 1989 prohlásily, že se můžou tito lidé vrátit, což někteří také udělali a ve svých zemích investovali mnoho peněz, podobně jako třeba navrátivší se exiloví Češi. Tito lidé ale samozřejmě zůstali v Německu, stejně jako většina exilových Čechů, ale vědí, že se mohou kdykoliv vrátit, když budou chtít. Nejdůležitější je ta psychologická stránka celé věci. Je typicky sudetoněmecké, že se třeba nadává na českou vládu, ale chválí se starosta, který úřaduje v české vesnici, ze které ten člověk pochází. Zpravidla se říká: "Ten učitel a farář v mé vesnici jsou dobří, ti mě akceptovali jako spoluobčana, dali mi na vědomí, že k nim patřím." Jde opravdu spíše o morální a psychologickou otázku. Teď, když se Evropská unie rozšíří na východ, bude možné pro kohokoliv se kamkoliv odstěhovat. Pro nás je důležité vědomí, že jsme akceptováni jako krajané, jde pocitovou otázku. Víme o několika závětech zemřelých sudetských Němců, kteří ve své poslední vůli uvádějí, že chtějí být převezeni na hřbitov ve Čechách hned, jak se vyřeší česko-sudetoněmecké spory.

Jde tedy čistě jen o emocionální problém? Jenom kvůli tomu SL například požaduje zrušení tak zvaných "Benešových dekretů"?

V Benešových dekretech jde každopádně i o právní otázky. Některé z dekretů mluví o: ztrátě občanství, legalizace nucených pracích pro sudetské Němce, zpětné zrušení německých univerzit spojené s neuznáním vysokoškolských diplomů, ztráta majetku a samozřejmě otázka "národní nespolehlivosti". Československo bylo až do roku 1938 mnohonárodní stát, do roku 1938 bylo naprosto legální se přihlásit k jakékoliv národnosti, které v tomto státě žily, a v dekretu číslo pět prostě stojí že národně nespolehlivá osoba je ta osoba, která se po roce 1928 přihlásila k německému nebo maďarskému národnímu jazyku. To znamená, že byly za státně nespolehlivé označeny ty osoby, které v roce 1928, v době, kdy skoro žádní nacisté ještě nebyli, kdy všichni sudetští Němci volili demokratické strany a každý se v Československu mohl svobodně přihlásit k německé národnosti. Tato zákonná norma je rasistická, neboť má kolektivní charakter a retroaktivita v právu je vždy špatná, a také neústavní. Jestliže se na české straně se vždycky mluvilo o kontinuitě českého práva (od roku 1938 do konce II.světové války, pozn. aut.), což já nijak nezpochybňuji, tak také platila ústava z roku 1920 po celou dobu, a té principy, uplatněné v Benešových dekretech, odporují. To mi také vadí na argumentaci pana prezidenta Václava Klause, který tvrdí, že podle dnešních měřítek to snad je problematické, ale já říkám, že už podle tehdejších měřítek to bylo nelegální.

Proč jsou tedy tyto tak zdánlivě logické argumenty pro většinu české politické reprezentace nepřijatelné?

Domnívám se, že na obou stranách existují přetrvávající komplexy. Mnozí sudetští Němci se domnívají, že Češi jsou ten velký národ, který tu malou sudetoněmeckou národní skupinu utlačovali. Kromě toho se domnívají, že Češi jsou rafinovaní, zatímco my jsme takoví prostí lidé, kteří se vždy nechají doběhnout. A podobný komplex mají zase Češi, kteří vidí celý německý národ jako jeden celek, přičemž většinou k tomu ještě připočítávají Rakušany, a tato ohromná masa je ohrožuje a snaží se je neustále utlačovat.

Podle vás tedy neexistuje v požadavku SL po zrušení Benešových dekretů pro českou stranu žádná hrozba, týkající se majetko-právního základu ČR.

Rozhodující bod je ten, a to se musí naplno říct, že zkonfiskování sudetoněmeckého majetku bylo bezprávím. Podle našeho názoru se česká strana snaží potlačit špatné svědomí, protože si toto uvědomuje. Na druhé straně každý rozumný člověk ví, že dřívější poměry nelze beze zbytku obnovit. A teď se nabízejí dva druhy politiky. Ten první druh se snaží tyto problémy řešit. Nabízí se třeba kulatý stůl Čechů a sudetských Němců, a to samozřejmě za účasti nějakých reprezentativních lidí, protože existuje spousta společných seminářů, avšak rozhodovat mohou jenom státníci. Tento kulatý stůl by pak nabídnul model svým vládám podobně, jako tomu učinil Konvent o budoucnosti EU evropským vládám. A vlády výsledek jednání takového kulatého stolu buď přijmou anebo nepřijmou. To je jejich výhradní právo.

Druhá možnost je, a to je právě to, co obě vlády dělají v současnosti, že německá vláda říká sudetským Němcům: "Zkonfiskování vašeho majetku bylo bezpráví, vaše právo existuje dál," ale aby nemusela platit sudetským Němcům odškodnění, tak nás odkazuje s našimi požadavky na českou stranu, které pak tvrdí, že v této věci nic nepodniká. Český stát naopak zase říká Čechům, že sudetští Němci jim chtějí sebrat majetky, ale že jejich vláda je ochrání. A pak chodí lidi za námi a říkají nám, abychom to vyřešili, ale to my nemůžeme, to mohou jenom státníci.

Jak ale začít jednání s národní skupinou, která je v České republice automaticky zaměňována s nacisty. Co dělat pro to, aby se tento obraz sudetských Němců v Česku změnil?

To je stejné, jako kdybych já začal říkat, že Češi jsou všichni nacionalisti nebo komunisti. Předsudky jsou vždycky hloupé, existují na obou stranách a je třeba je odstraňovat. Lidé se musejí lépe poznat. Měl jsem to štěstí, že jsem celý život žil v demokracii, není to moje zásluha a proto také neodsuzuji nikoho, kdo zažil totalitní režim na vlastní kůži.

O jak se tedy jako předseda organizace vyrovnáváte s těmi vašimi členy, kteří podobné předsudky přiživují?

Sudetoněmecké společenství je stejné jako každé jiné společenství, jsou tam stejné skupiny jako ve společnosti české a s tím já nemůžu nic udělat. Já vždycky vystoupím v nějaké televizi, abych poté dostal dopisy, kde se mi všemožně nadává, a to z obou stran. Ty dopisy jsou většinou doslova identické, přičemž ti čeští "nacionalisté" mají německá jména a ti němečtí česká jména. Jeden můj přítel, který se jmenoval Erich Kukuk a který již zemřel jednou řekl: "Na tom kolektivním vyhnání bylo nejstrašnější to, že jsme s sebou museli vzít i idioty."

 << Předchozí: Výhled do budoucna <<
1 Huber, 1998, str. 3
2 Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas, 1995, str. 87
3 Moravcová, 2001, str. 32
4 Jerome, 1972, str. 257
5 Krulík, 1998, str. 78
6 Hahnová; Hahn, 2002, str. 146
7 Krulík, 1998, str. 78
8 Beneš, 2002, str. 65-66
9 Krulík, 1998, str. 78
10 Úřední list republiky Československé, 24.5.1945, str. 1
11 Slovník spisovného jazyka českého, 1989, str. 601
12 Například v obsáhlém projevu prezidenta Václava Havla k česko-německým vztahům v pražském Karolinu roku 1995 nezazněla verze slova sudet- ani jednou.
13 Hruška, 2002, str. 89
14 Maier, 1987, str. 147
15 Othmar Spann byl rakouský filosof, který hlásal specifický nacionalismus a korporativismus, jeho myšlenky byly svého času velmi populární, více viz např.: Ballestrem, Ottman; 1993, str. 87-100
16 Kural a kol., 1996, str. 27-36
17 Hruška, 2002, str. 91
18 Maier, 1987, str. 129
19 Kural a kol., 1996, str. 36
20 Maier, 1987, str. 129
21 Kural a kol., 1996, str. 36
22 Maier, 1987, str. 132
23 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 105
24 Kural a kol., 1996, str. 40
25 Maier, 1987, str. 150
26 Hruška, 2002, str. 94
27 Krulík, 1998, str. 78
28 Kural a kol., 1996, str. 42-45
29 Maier, 1987, str. 154
30 Kural a kol., 1996, str. 47
31 Maier, 1987, str. 158
32 Kural a kol., 1996, str. 48
33 Maier, 1987, str. 113
34 Maier, cit.d., str. 191
35 Kural, 1998, str. 7
36 Kol. aut.: Komu sluší omluva, 1992, str. 130-131
37 Kural, 1998, str. 9
38 Habel, 2003, str. 887
39 Kural, 1998, str. 9
40 Die Sudeten Deutschen, 1995, str. 145
41 Habel, 2003, str. 922
42 Kural, str. 9-10
43 Kural, 1998, str. 12
44 Kural, 1998, str. 13
45 Kunštát, 1998, str. 204
46 Kural, 1998, str. 14
47 Kunštát, 1998, str. 204
48 Hahnová, 1996, str. 81-82
49 Kural, 1998, str. 19
50 Oficiální stránky Václava Havla
51 Kunštát, 1998, str. 205
52 Kural, 1998, str. 19-21
53 Kunštát, 1998, str. 208
54 Česko-německá deklarace
55 Kunštát, 1998, str. 209
56 Kural, 1998, str. 24
57 Zeman a Schröder se shodli: minulost je uzavřena, čl. Mladá Fronta Dnes, 10.3.1999
58 Majetek nechci, říká Bernd Posselt; čl. Mladá Fronta Dnes, 20.12.2000
59 např viz.: Zrušte dekrety, zní z Rakouska'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 31.1.2002
60 Zeman vysvětloval, EU je spokojená'3b čl. Mladá Fronta Dnes, 20.2.2002
61 Schröder zrušil návštěvu Prahy, čl. Mladá Fronta Dnes, 28.2.2002
62 Brusel rozvířil otázku zrušení dekretů, čl. Mladá Fronta Dnes, 13.3.2002
63 Poslanci: konec války nelze měnit, čl. Mladá Fronta Dnes, 24.4.2002
64 Habel, 2003, str. 1450
65 Posselt: ČR musí změnit postoj k dekretům, čl. Mladá Fronta Dnes, 23.3.2002
66 The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
67 Kovanic, Jan: "Emoce, komplexy a kompatibilní českoněmecká minulost", Neviditelný pes, 5.6.2003, pes.eunet.cz
68 viz Posselt, čl."Toto ne neznamená ne," Neviditelný pes
69 Hahnová, Hahn; 2002, str. 18
70 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 324
71 Hahnová, Hahn; 2002, str. 19
72 Kocourek in Dnešek, 1947, str. 323
73 Hahnová, Hahn; 2002, str. 21
74 cit. oficiální internetová stránka SL www.sudeten.de
75 Kural a kol., 1996, str. 40
76 Hruška, 2002, str. 103
77 www.sudeten.de
78 Hruška, 2002, str. 104-107
79 Kural a kol., 1996, str. 39
80 Hahnová, Praha 1996, str. 64-77
81 Hruška, 2002, str. 94
82 Maier, 1987, str. 207
83 Peroutka, 1991, str. 500
84 Maier, 1987, str. 207
85 Bibó, 1997, str. 181
86 Rozumět dějinám, 2002, str. 54-55
87 Křen; Broklová, 1998, str. 239
88 Křen; Broklová, 1998, str. 238
89 Potočný, 1998, str. 136
90 Maier, 1987, str. 208
91 Křen; Broklová, 1998, str. 239
92 Perman, 1998, str. 101
93 Rozumět dějinám, 2002, str. 178
94 Potočný, 1998, str. 129-139
95 Maier, 1987, str. 209
96 Potočný, 1998, str. 142-143
97 Z německého "Volk", znamená též "národ"
98 Kimminich, 1996, str. 3-10
99 Rozumět dějinám, 2002, str. 186
100 Kimminich, 1996, str. 10-12
101 Česko-německé vztahy: česká stanoviska, 1998, str. 49-51
102 Rozumět dějinám, 2002, str. 195
103 Kimminich, 1996, str. 8
104 Krieger a spol, 2000, str. 765
105 Žaloudek, 1996, str. 337
106 Krieger a spol, 2000, str. 765
107 Streinz, 1992, str. 22
108 Bibó, 1997, str. 285-316
109 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
110 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
111 Mandler, 2002, str. 86-88
112 www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html
113 Staněk, 1996, str. 163
114 Mandler, 2002, str. 50
115 Kolektiv autorů: Rozumět dějinám, 2002, str. 298
116 Kural, 1998, str. 11
117 více k tématu viz Pavlíček; Suchánek, 1998, str. 75
118 Šitler, Lidové noviny, 03. 01. 2004
119 "Donauraum," myšlen je bývalý prostor Habsburské monarchie
120 Reichert, 1988, str. 24-30
121 Hahn, 2003, str. 117
122 "europatauglich" sein
123 Hahn, 2003, str. 117-123

Použité zdroje

Primární prameny:

Beneš, Edvard: Odsun Němců z Československa, nakl. DITA, Praha 2002, vydání druhé
Die Sudeten Deutschen: Eine Volksgruppe im Herzen Europas 1848-1988 (sborník z výstavy), Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1995, vydání druhé
Habel, Fritz Peter: Dokumente zur Sudetenfrage, Langen Miller, Mnichov 2003
Huber, Gustl: Tag der Heimat, Tag der Deutschen; Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Im Zeichen der Partnerschaft - sborník, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1980
Kimminich, Otto: Das Recht auf die Heimat, Bund der Vertriebenen Bonn 1996
Kotzian, Ortfried: Die Heimat der Sudetendeutschen in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien sowie der Karpatendeutschen in der Slowakei, Bund der Vertriebenen, Bonn 1998
Maier, Erich: 40 Jahre Sudetendeutscher Rechtskampf, Sudetendeutsche Rat, Mnichov 1987
The Czechoslovak presidential decrees in the light of the acquis communataire - Summary findings of the Commision services, European Commission, Brusel, 14.10.2002
Úřední list republiky Československé, 24.5.1945

Odborná literatura:

Ballestrem, Karl; Othman, Henning: Politická filosofie 20.století, Praha 1993
Bibó, István: Bída malých národů východní Evropy, Kalligram, Bratislava 1997
Češi a Němci - dějiny, kutura, politika; Paseka, Praha 2001
Hahn, Hans Henning: Wo ist ihre Heimat? in Die Flucht, Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2003
Hahnová, Eva: Sudetoněmecký problém: Obtížné loučení s minulostí, Prago Media, Praha 1996
Hahnová, Eva; Hahn, Hans Henning: Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Votobia, Praha 2002
Hruška, Emil: Pohoří divočáků aneb sudetoněmecké kapitoly, nakl. Futura, Praha 2002,
Komu sluší omluva, Erika, Praha 1992
Krieger, Joel: Oxfordský slovník světové politiky, Ottovo nakladatelství, Praha 2000
Krulík, Oldřich: Slova o základu Sudet- a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu, Bakalářská práce, UK FSV, Praha 1998
Křen, Jan; Broklová, Eva: Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20.století, Karolinum, Praha 1998
Kučera, Ondřej: Vztahy mezi ČR a SRN od roku 1989 do přijetí Česko-německé deklarace, Seminární práce UK FSV, Praha 2002
Kunštát, Miroslav: Německo a vztahy k ČR po roce 1989 in Vztahy SRN ke státům střední Evropy od roku 1990; Ústav mezinárodních vztahů - Karolinum, Praha 1998
Kural, Václav a kolektiv: Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996
Kural, Václav: Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Kural, Václav: Sudetoněmecké krajanské sdružení v SRN 1989 - 1996 in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Mandler, Emanuel: Benešovy dekrety, Libri, Praha 2002
Moravcová, Dagmar: Sudetoněmecká sdružení v SRN in Encyklopedie Dějin Německa, Ivo Železný, Praha 2001
Pavlíček, Václav; Suchánek, Radoslav: O některých otázkách majetkových nároků v česko-německých vztazích in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Perman Karel: Fakta o odsunu Němců in Česko-německé vztahy: česká stanoviska, Kruh občanů ČR vyhnaných z pohraničí - Smíření 95, Praha 1998
Potočný, Miroslav: Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva in Krajanské organizace sudetských Němců v SRN - Studie o sudetoněmecké otázce, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998
Rozumět dějinám, Gallery pro Ministerstvo kultury ČR, Praha 2002
Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989. sv. V.
Staněk, Tomáš: Perzekuce 1945: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996
Žaloudek, Karel: Encyklopedie politiky, Libri, Praha 1996

Internetové zdroje:

Benešovy dekrety, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
www.psp.cz/docs/laws/dek/
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (5/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (12/1945)
www.psp.cz/docs/laws/dek/51945.html (33/1945)
Česko-německá deklarace, stránky MZV,
Sudetoněmecký landsmanšaft - oficiální stránka, www.sudeten.de

Usnesení PSP ČR k Benešovým dekretům z roku 2002, stránky Poslanecké sněmovny PČR,
Václav Havel - oficiální stránka

Ondřej Kučera - O autorovi Autor je posluchačem německých a rakouských studií na FSV UK.
Jak citovat tento textKučera, Ondřej. Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle [online]. Glosy.info, 2.srpen 2004. [cit. 20.listopadu 2019].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/sudetonemecky-landsmansaft-historie-struktura-cile/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Sudety. sudetští Němci. Sudetoněmecký landsmanšaft. vyhnání. vyrovnání. odsun. Benešovy dekrety. Ackermanngemeinde. Seligergemeinde. Witiko-Bund. Svaz vyhnanců. Eichstättská deklarace. Česko-německá deklarace. Havel Václav. Neubauer Franz. Posselt Bernd. Bavorsko. historie pojmu "Sudety". Kinkel Klaus. Mnichovská dohoda. Beneš Eduard.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
zakarpatští němci doplatili na SUDETSKÉ NĚMCE
PAVEL O. (2.3.2008 11:26:16)
JÁ jsem se narodil v SOKOLOVĚ 1968, moje matka je tzv. ZAKARPATSKÁ NĚMKA narozená v r. 1944 v HANDLOVÉ.JÁ odsuzuji tzv. nacisty a další kteří se zasloužili o rozbití ČESKOSLOVENSKA. Ale málokdo ví jak to bylo za tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. Občané německé národnosti žijící na SLOVENSKU nelze v žádném případě srovnávat s občany Československa tj. tzv. SUDEŤÁKY. Tragédií bylo, že jako tzv. němečtí občané žijící na území tzv. SLOVENSKÉHO ŠTÁTU museli nedobrovolně a i někteří dobrovolně povinně narukovat do WEHRMACHTU a bojovat za HITLERA. Po válce na to doplatili zabráním majetku tzv. BENEŠOVY DEKRETY , odsunem do NĚMECKA a ti kdo zůstali, neměli do r. 1956 /přibližně/ občanství, až když se ozvali USA podporované jinými státy bylo těm němcům co tu zůstali vráceno československé občanství. Já jen doufám , že žádný HITLER nebo i STALIN se již neobjeví a že EU zůstane celistvá aby se zabránilo podobným tragédiím jako je HOLOKAUST, koncentrační tábory, masové vraždění a vyhánění obyvatel národnostních menšin- ČECHŮ, NĚMCŮ, ŽIDŮ, POLÁKŮ a jiných.... lidí. Již nikdy nepřipusťme žádnou válku, která by mohla přerůst v době atomových zbraní v obrovský HOLOKAUST /ztráty se odhadují v řádech i miliard obětí/.
Spátky do Říše
Viola (23.12.2007 17:36:29)
Každá debata o Sudetech, sudeťácích či Sudeťácích je opravdu jen planým předváděním. O historickém pojmenování části pohraničního úzení Čech není sporu! O tom, že tato úztemí byla postupně od 13.stol.kolonizovaná se suhlasem českého panovníka se nebudeme přít. Tak o co jde? Jde o chování valné většiny československých příslušníků německé národnosti v období 1935-1945. Kdo nevěří jak se naši Němci chovali, tak nechť si prohlédne dobový tisk, filmové žurnály a pod. Nahlédněte laskavě do statistických údajů o vyhnání české menšiny z pohraničí či Sudet.To není nenávist k Němcům. To je tvrdá historická zkušenost. Dnes to smývá čas a to je dobře. Zapomenout by ale byla neodpustitelná chyba. Naši bývalí němečtí spoluobčané a hlavně jejich potomci si musí být vědomi svého hlavního životního přání v těch pohnutých dobách před vypuknutí II. světové války - CHCEME ZPÁTKY DO ŘÍŠE. Bylo vám to umožněno!
Dnes jsme již ve sjednocené Evropě. Buďme tedy dobrými a poctivými sousedy, ale nic více. Každý je doma tam kde chtěl vždy být.
Přeji Vám všem spokojené prožití Vánoc - dnes již bez hraničních závor
A UŽ JE
Anonym (14.10.2007 18:15:29)
TO TADY ZAS.....MY CHCEM ZPÁTKY DO SUDET....
Bez komentáře
zdenek.pe@seznam.cz (26.9.2007 22:28:19)
Zdá se že mnoho lidí dnešní doby by si mělo alespoň přečíst Norimberské protokoly. Ty již asi nikdo nevydá a je to celkem logické. NENÍ K TOMU ZAPOTŘEBÍ ANI ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ.

Přidat komentář