Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
17.prosince 2017
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

SWOT analýza čínských firem - Ján Dobrovolský

Publikován 7.listopadu 2012, text čítá cca 4173 slova. 0 přečtení  |  Přidejte komentář

Příchod na čínský trh je z pohledu evropské firmy doprovázen mnoha úskalími. Vedle nutnosti vyrovnat se s novým prostředím, překonat kulturní rozdíly či vypořádat se s regulacemi na ně v neposlední řadě čeká i čínská konkurence. Historicky spojovány s neefektivitou a malou výkonností, čínské firmy v poslední dekádě doznaly značné diverzifikace. Vedle stále relativně málo konkurenceschopných malých a středních podniků, zde evropské firmy narazí i na národní šampióny – velké státní či soukromé firmy, jejichž výkonnost a cílevědomý modernizační proces není radno podceňovat.

1. Klasifikace podniků z hlediska velikosti a vlastnictví
Co do klasifikace čínských podniků dle velikosti je třeba uvést, že zde na rozdíl od evropského pojetí panují značné rozdíly. Zatímco u nás je podnik s méně než 250 zaměstnanci považován za malou a střední firmu (dále SME), v Číně jsou v některých sektorech za SME považovány i firmy s tisícem a více zaměstnanci. Naopak v otázce ročního obratu EU klasifikuje SME jako firmy s ročním obratem pod 50 miliónů euro, zatímco v Číně je to jen 300 miliónů yuanů (necelých 40 miliónů eur).

V otázce vlastnictví pak u čínských domácích podniků rozlišujeme na státní (at´už centrálně nebo lokálně řízené) a soukromě vlastněné (s.r.o., akciové společnosti, podniky v družstevním a individuálním vlastnictví).

2. Historický vývoj vlastnických forem
2.1 Evoluce státních podniků
Zatímco poměr mezi velkými podniky a SME je relativně konstatní, hospodářské reformy po roce 1978 se podepsaly na zásadní transformaci v oblasti vlastnických vztahů. Vzhledem k předchozím třem dekádám existence socialistické ekonomiky se čínské státní podniky v době zahájení reforem podílely na veškeré ekonomické aktivitě země. Ve své podstatě se jednalo o ekonomické jednotky zodpovědné nejen za výrobu, ale i život svých zaměstnanců. Socialistický státní podnik, kde se až do 80. let dědilo pracovní místo z otce na syna, zajišťoval bydlení, stravování, poskytoval základní vzdělání, zdravotní péči či organizoval kulturní a sportovní vyžití. Největší státní podniky se pak mohly dokonce pochlubit vlastními vysokými školami či nemocnicemi a plnily tak vedle ekonomické dimenze i úlohu převodní páky moci ve snaze kontrolovat a přetvořit čínské zaměstnance do vzorových socialistických občanů. (1)
V době zahájení reforem se pak tento systém jevil jako nevyhovující. Ačkoli centrálně řízený podnik umožňoval v případě potřeby rychlou mobilizaci zdrojů a přenos pokynů, jednalo se o ekonomicky neefektivní systém.
Pod dojmem důrazu na ekonomickou rentabilitu se tak po roce 1978 čínské vedení odhodlalo k reformě, která se dá rozdělit dvě etapy. V rámci první fáze trvající do roku 1992 se úsilí soustředilo na zefektivnění fungování státního podniku bez připuštění možnosti jeho privatizace. Všeobecně totiž převládal názor, že i státem vlastněný podnik může prosperovat. Ve své podstatě tak šlo o přenesení rozhodovacích pravomocí z rukou ministerstva na podnik, který nově nabyl statusu právnické osoby. (2) Jednu z nejdůležitějších změn představovalo oddělení státu od financování podniků z rozpočtu. Státní podniky se měly do budoucna spolehnout výhradně na bankovní úvěry a ne státní rozpočet a zároveň jim bylo umožněno podržet si zisk s výjimkou povinných daňových odvodů. (3)
Reformní úsilí první etapy se však nakonec ukázalo jako neúspěšné. Fungování státních podniků nedoznalo zásadního zlepšení, když polovina z nich byla ztátová, (4) a proto se v souvislosti s potvrzením proreformního směřování v roce 1992 prosadila myšlenka, že efektivitu státního podniku není možno zlepšit bez částečné či plné změny vlastnických vztahů. Stát tak měl do budoucna hrát jen roli akcionáře motivovaného výhradně snahou po maximalizaci zisku. (5) Výsledkem pak byla privatizace větší části čínských státních podniků, jejichž počet poklesl z původních takřka 120 tisíc v polovině devadesátých let na dnešních zhruba dvacet tisíc. (6)

2.2 Soukromé podniky
Na rozdíl od státních podniků nedílně spjatých se zrodem komunistického režimu, bylo tisícileté fungování čínského soukromého sektoru jeho nástupem z valné části přerušeno. Reformní úsilí 80. let pak navíc soustředilo většinu své pozornosti na státní podniky a příliv zahraničního kapitálu, čímž soukromé podnikání nedostalo potřebný fokus.
Vedle praktických ohledů pak polovení soukromého podnikání pro komunistickou stranu představovalo zásadní ideologický problém. I dnes, když je nedílnou součástí čínské ekonomiky, jsme svědky kličkování stranických ideologů, snažících se dokázat, že současné soukromé podnikání nemá „buržoázní“ povahu jakou tomu bylo před rokem 1949. Dáno je to dle nich tím, že nový čínský podnikatel není produkt kapitalistické, ale socialistické společnosti. Jako takový pak například v otázce maximalizace zisku není hnán snahou po osobním obohacení, ale úsilím o rozvoj firmy a tím celé ekonomiky. (7)
Graduální přístup k reformám a ideologická ožehavost vysvětlují dlouhodobé mlčení centrálních orgánů v otázce soukromého podnikání po celou první polovinu osmdesátých let. Až legislativní text z ledna 1987 vůbec porprvé oficiálně zmiňuje možnost soukromého podnikání v rurálních oblastech s tím, že místní podnikatel smí najmout až osm dalších pracovníků. (8)
Na konci osmdesátých let tak vykrystalizoval přístup státní mocí vůči soukromé sféře do pozice charakterizované jako „tři ne“: „neobhajovat, nepropagovat, nebránit v činnosti“. (9)
Jestliže události roku 1989 zpomalily nástup soukromého podnikání, potvrzení reformího kurzu v roce 1992 naopak znamenalo zvrat a soukromé firmy se prosadily jako dominantní segment z hlediska počtu. Vedle legislativy tolerující zakládání nových soukromých podniků pak dalším důležitým růstovým impulsem pro soukromou sféru bylo zahájení čínské privatizace. V jejich rámci se pak ve více než polovině případů stalo, že bývalou státní firmu převzal do soukromého vlastnictví její bývalý management s tím, že často nechal zkrachovat její ztrátovou a zprivatilozoval její profitabilní část. (10)

3. Dynamika v průmyslovém sektoru
3.1 Velikost firem
V rámci dnešního průmyslového sektoru, seskupujícícho více než 450 tisíc firem, (11) je zřejmé, že ačkoli v počtech drtivě dominují SME (99% všech firem) velké firmy se podílý z třetiny na tvorbě obratů a zisku a zaměstnávají čtvrtinu dělníků. (12) V rámci jednotlivých sektorů pak velké podniky v obratu jednoznačně dominují v těžkém průmyslu, zatímco malé firmy vévodí lehkým odvětvím typu textil či nábytkářství.

3.2 Státní a soukromé vlastnictví
Privatizační strategie, převést do soukromých rukou SME a částečně si podržet kontrolu nad velkými firmami, se dnes zrcadlí v poměru mezi velkými podniky na straně jedné a čínskými SME na straně druhé. Státní firmy představující pouhé 4% z celkového počtu dnes kontrolují takřka 30% obratů a zisku a zaměstnávají 19% zaměstnanců. Co do sektorů monopolizují výrobu tabáku, těžbu ropy a zemního plynu a drží klíčový podíl ve výrobě elektrické energie, distribuci vody či těžbě uhlí. Naopak v už zmíněném lehkém průmyslu je podíl státních podniků na celkovém ročním obratu mizivý, když se pohybuje hluboko pod 10%.

4. SWOT čínských průmyslových firem
Z hlediska chápání čínské konkurence a hodnocení její síly je rozdíl ve vlastnictví málo relevantní. Klíčový bod je naopak velikost firmy. Proto bude následující SWOT analýza čínských průmyslových firem rozdělena na SME segment a velké firmy.

4.1 SME
Domácí čínské SME většinou reprezentované soukromým podnikem (jako důsledek privatizační prirority) mají několik historických modelů, z nichž nejznáměnjší je Wenzhou model. Model původně vzniklý na pobřeží a postupně úspěšně expandující po celé zemi je založen na rodiném podnikání či spojení menšího množství partnerů. Většina kapitálu firmy pochází z vlastních zdrojů at´už od rodiny či přátel. Co do struktury, firmy jsou charakterizovány rodiným managementem bez hlubší řídící struktury. Podpora vládních orgánů těmto podnikatelům je mizivá, většinou převládá pozice „tří ne“. (13)

4.1.1. Silné stránky
Na adresu silných stránek čínského SME se pak autoři shodují, že je to především flexibilita. Ta spočívá v rychlém založení a následné pružné reakci na měnící se situaci na trhu umožněnou jednoduchou řídící strukturou podniku. (14)

4.1.2 Slabé stránky
Tím je však počet silných stránek prakticky vyčerpán a naopak nastupuje dlouhý seznam slabin.
Prvním problémem je nejasné směřování a cíl čínského SME. Malý čínský podnikatel je motivován především maximalizací krátkodobého zisku a za tímto účelem se pouští do všech aktivit, které se zdají ho zajistit. Tento přístup však vede k tomu, že většina čínských SME je málo specializovaná na konkrétní aktivitu a tím málo konkurenceschopná. (15) Dále se pak jedná o podniky s lokálním horizontem myšlení, které nepřesáhuje úroveň prefekturálního města natož provincie. (16)
Krátkodobé myšlení ohraničené domácím regionem je příčinou ale i důsledekem složité finanční situace většiny čínských SME. Pro chybějící politickou podporou místních stratnických organů a zároveň malou zkušenost bankovního sektoru s vyhodnocováním rizik této kategorie klientů se jedná o segment bankami většinou ignorovaný, který se musí spoléhat na vlastní financování. (17)
Chybějící bankoví úvěry pak odsuzují čínské SME k většinou zastaralému nekonkurenceschopnému vybavení, které je o to více nutí spoléhat se na levnou pracovní sílu, která má vyvážit zastaralé technické vybavení. (18)
Čínské SME pak zároveň v důsledku své nízke atraktivnosti přitahují mizivý počet talentů a tím pádem mu naprosto chybí schopnost inovace a s ní spojená neschopnost vytvořit uznávanou značku. (19)

4.1.3 Příležitosti
Stejně jako pro velké korporace, největší příležitost pro čínské SME představuje domácí trh procházející fází expanze. Obraty průmyslového sektoru, ročně rostoucí o více než dvacet procent, dokládají nenasycenost trhu, která může trvat několik desetiletí a týká se prakticky každého sektoru. Nedávná reekvilibráž čínského růstu na ose pobřeží vnitrozemí pak navíc dává možnost růstu i vnitrozemských SME.
Podobně tak vstup Číny do Světové obchodní organizace otevírá nové odbytové možnosti pro čínské SME, které se dnes podílí zhruba na polovině čínském exportu (20).

4.1.4 Hrozby
Největší obavu o čínské SME domácí autoři jeví z pohledu konkurence domácích a zahraničních firem. Flexibilita tohoto segmentu nemůže vyvážit dlouhý list slabin, které je odsuzují do podružné pozice v boji proti domácím korporacím.
Co se pak týče expanze na zahraniční trhy, i zde se zdá, že čínské SME čelí složité budoucnosti. Konkurenceschopnost založená na prodražující se pracovní síle bez schopnosti inovace, neexistence uznávané značky, produkce často neodpovídající standardům, to vše představuje problémy čínského SME, které se zdá snižovat jeho budoucí šance na úspěšnou expanzi na zahraničních trzích.
V neposlední řadě je pak část SME ohrožováno i zpřísňujícími se regulacemi a technologickým pokrokem, na který se v důsledku své zaostalosti nejsou schopny přizpůsobit.

4.2 Čínské korporace
V případě čínských průmyslových korporací máme na mysli zhruba 4 000 firem (většinou ve státním vlastnictví). Mezi nimi bychom – vedle několika zástupců sektoru služeb - našli většinu ze 73 čínských firem, které se v rámci Fortune Global 2012 usmístily v první pětistovce světových firem, což Čínu řadí na druhou pozici hned za Spojené státy.

4.2.1 Silné stránky
Velká čínská korporace (at´už státní či soukromá) dnes představuje svého druhu protiklad čínského SME, dokazující pokrok od nevýkoných podniků 80. a 90. let.
Ohledně strategické vize až do 80. let platilo, že podobně jako SME ani management velké čínské firmy se podobnými věcmi nezabýval, neboť plnil jen úlohu převodní páky ministerstva. Od 90. let však v souvilosti s osamostatňováním a privatizací nastala změna a strategický management se dostal do centra dění velkého podniku. (21) V jeho rámci čínské korporace začaly na věci nahlížet globálně, a vytýčily si světovou expanzi jako jeden ze svých hlavních cílů. (22) Vedle posunu v geografické dimenzi dozrály i v rovině časového horizontu, když drtivá většina z nich plánuje na dobu delší než tří let (23), dávající jejich činnosti dlouhodobou racionalitu.
Vedle jasného strategického směřování nemají problém obdržet bankovní úvěr. Jako klíčový faktor v tomto směru je třeba uvést, že na rozdíl od čínských SME mají korporace podporu místních vlád, neboť ty přes ně chtějí kontrolovat regionální zaměstnanost a makroekonomickou stabilitu. Jako takový pak i neperspektivní velký podnik má šanci dosáhnout na úvěr. Tlak místního politického orgánu vede k tomu, že lokální ředitel bankovní pobočky často zavře oči nad riskovými procesy centrály a udělí i problematický úvěr. Vedle bankovního úvěru je pak čínská korporace schopna získat kapitál vstupem na domácí nebo hongkongskou burzu, což se od roku 2006 stalo běžnou praxí prakticky všech centrálně řízených státních firem. (24)
V otázce lidských zdrojů je pak čínský velký podnik v nesrovnatelně výhodnější situaci než jeho malý protějšek. Vedle cílevědomého náboru talentů z trhu usnadněného jejich atraktivitou v očích čínské veřejnosti, se čínské korporace pustily do najímání zkušených zahraničních manažerů. Ti mají čínským kádrům pomoci v kratší době dosáhnout světové úrovně. (25)
Spolu s tím se pak velké čínské firmy cílevědomně snaží o vývoj svého inovačního potenciálu, stejně jako věnují mnoho pozornosti otázkám managementu zaměřeného na zvyšování produktivity a kontrole nákladů. (26)

4.2.2 Slabé stránky
Vedle nezpochybnitelných silných stránek a neustálé snahy po zlepšení a dosažení světových standardů však i čínské velké firmy stále trpí mnoha neduhy, které většinou představují dědictví minulosti.
Na straně technologické úrovně a inovace čínská strana připouští, že přes veškeré úsilí poslední dekády se čínské velké firmy jako celek nachází dobrých deset let za globální špičkou, což pro ně může činit proniknutí na světový trh složitější. (27)
Co do budování značky pak velké čínské firmy především při expanzi do zahraničí začínají pociťovat negativa všeobecného podcenění této otázky v dřívějších dekádách a jen postupně se jim daří toto manko napravovat. (28)

4.2.3 Příležitosti
Podobně jako u svých SME protějšků, velké firmy benefitují z čínského růstu. Na rozdíl od nich na něm však disponují nezanedbatelnými tržními podíly, což je predestinuje k budoucímu světovému primátu. Dodejme, že neustále rostoucí počet čínských firem v první světové pětistovce je v současné době převážně důsledkem růstu na domácích trzích, globální expanze čínských korporací je teprve v počáteční fázi. Z tohoto hlediska jsou tak čínské velké firmy ve výhodné situaci, když se mohou opřít o domácí trh s podporou domácí vlády, neustále zde navyšovat své obraty a zisky a s tímto potenciálem přistoupit k cílevědomé globální expanzi. V budoucnu největší trh na světě jim – podobně jako dříve americkým korporacím – umožní přečíslit své zahraniční konkurenty díky superiorním zdrojům generovaných na domácím trhu.

4.2.4 Hrozby
Pokud se hrozeb týče, čínské korporace se zdají být v relativním bezpečí. Domácí SME je rozhodně neohrožují pro jejich nedostatečný inovační potenciál v kombinaci s nenasyceným trhem umožňující oběma segmentům koexistovat na všeobecně fragmentovaném čínském trhu. Teprve v horizontu jednoho či dvou desetiletí až se trh nasytí, se dá očekávat, že konkurence mezi čínskými korporacemi a SME zesílí. V takovém případě by se ale dalo spíše předpokládat, že v rozhodující výhodě budou čínské velké firmy, které budou konsolidovat fragmentovaný trh.
Bavíme - li se o zahraniční konkurenci, převaha globálních korporací nad čínskými protějšky je zřejmá. Proniknutí na čínský trh je pro ně však v důsledku vládní merkantilistické politiky nesnadným úkolem a tak jsou čínské korporace na domácím trhu ušetřeny skutečné konkurence.

5. Evropské firmy a čínská konkurence
Pro nově příchozí evropské firmy tak platí, že hlavní pozornost v otázce konkurence je třeba věnovat velkým firmám. Cílevědomý modernizační proces spolu se znalostí domácího prostředí a benevolentím přístupem lokálních úřadů z nich dělá nebezpečné soupeře, které není radno podceňovat. Navíc se jedná o kokurenty, kteří podobně jako evropský prodejce sází na kapitálovou intenzitu a kvalitu výrobku, a proto zde existuje mnoho potencionálních třecích ploch.
Naopak v otázce většiny SME si může být evropská jistá, že ji takovýto druh konkurence ohrožovat nebude. Zastaralá výroba, omezený inovační potenciál, sázka především na levnou pracovní sílu z čínských SME dělají spíše nepřímou konkurenci, jejíž aktivity se relativně míjí s filozofií a zaměřením evropských firem v Číně.

Poznámky:

(1) Eyraud Corine, str. 114-117
(2) Wang jinsheng,Chen ming,str. 25
(3) Jin an,Huang qunhui, str. 6
(4) Meng Xin, str. 42
(5) Jin an,Huang qunhui, str. 9
(6) Národní statistický úřad CLR
(7) Fang gongwen, str. 17-18
(8) Li rong, str. 3-4
(9) Li rong, str. 3-4
(10) Kernen Antoine,str. 8-10
(11) S ročním obratem nad 5 miliónů yuanů (16,5 miliónů korun)
(12) Národní statistický úřad ČLR
(13) Li rong, str. 15
(14) Jinying, str. 18-19
(15) Li liming,Qin liangyong, str. 26
(16) Zheng ranran, str. 12
(17) Zhao yajing,Wan xingya, str. 82
(18) Chen xiaoming, str. 76-77
(19) Zhang jia, str. 73
(20) Li liming,Qin liangyong, str. 26
(21) Wu lixin, str. 24
(22) Yang defeng, Xia jianming, str. 49
(23) Yang defeng, Xia jianming, str. 49
(24) Huang qing, str. 126
(25) Li rongrong, str. 4
(26) Li rongrong, str. 5-6
(27) Li ruiji, str. 91
(28) Chen zhaoxu, str. 44

Použitá literatura:
(1) Chen xiaoming(2008):“Tisheng woguo xiangzhen qiye jingzhengli de celve tantao”, in Xiangzhen jingji n°1
(2) Chen zhaoxu (2002):“Qianxi guoyou qiye pinpai zhanlve de jianshe ji jiaqiang”, in Tongye gongcheng n°2
(3) Dong honggao (2010):“Guoyou qiye zhengzhi guanli cunzai de wenti ji duice”, in Shandong fangzhi jingji n°4
(4) Eyraud Corine (1999): “Les réformes de l´enterprise d´état chinoise. Un changement radical
(5) de la société urbaine ?”, in Annales des mines n°3
(6) Fang gongwen(2001):“Siying qiyezhu jieceng lishi shiming“, in Liaoningsheng shehui yanjiu xueyuan xuebao n°4
(7) Huang qing(2004):“Guoyou qiye zhengti shangshi yanjiu- guoyou qiye fenchai shangshi he zhengti shangshi moshi de anli fenxi“, in Guanli shijie n°2
(8) Jin an, Huang qunhui (2005):“ Xinxing guoyou qiye’xiandai chubu yanjiu”,in Zhongguo hongguan jingji n°6
(9) Jinying (2003):“Zhongxiao qiye fazhan zhanlve yanjiu”,in Dongnan daxue baogao n°7
(10) Kernen Antoine (1999):”Shenynag: des entreprises d´état, acteurs de la transition chinoise”, in Ceria n°5
(11) Li liming, Qin liangyong(2009):“Zhongxiao qiye ruhe tisheng hexin jingzhengli”, in Qiye guanli n°5
(12) Li rong (2003):“Shunshi erwei, zhujiu shichang jingji de jishi”,SYWG
(13) Li rongrong(2007):“Guanyu guoyou qiye gaige de jige wenti”, in Hongguan jingji yanjiu n°7
(14) Li ruiji(2007):“dangqian guoyou qiye hexin jingzhengli yanjiu”, in Shangqiu shifan xueyuan xuebao n°1
(15) Wang ailian, zhang mengwu (2010):“Woguo guoyou qiye renli ziben touzi xianzhuang ji duice yanjiu”, in Renli ziyuan n°6
(16) Wang jinsheng, Chen ming(2008):“woguo guoyou qiye gaige:licheng、silu yu zhanwang“, in Huadong jingji guanli n°8
(17) Wu lixin(2005):“Lun guoyou qiye jingying zhanlve de yanjin he tiaozheng”, in Bingtuan dangxiao xuebao n°3
(18) Yang defeng, Xia jianming (2007):“Zhanlve guanli yu guoyou qiye jingzhengli”,in Zhengzhou hangkong gongye guanli xueyuan xuebao n°5
(19) Zhang houyi (2009):“Guoji jinrong weijixia de zhongguo siying qiye zhujieceng”, in Qiye guanli n°11
(20) Zhang jia (2010): “Tisheng woguo zhongxiao qiye hexin jingzhengli de celve tanxi”, in Xiangzhen jingji n°8
(21) Zhao yajing, Wan xingya (2011):“Woguo xiangzhen qiye fazhan wenti ji duice fenxi”, in Jilin shifan daxue xuebao n°1
(22) Zheng ranran(2003):“Shilun woguo xiangzhen qiye rushihou de yingxiao zhanlve yingdui”, in Nongcun jingji n°5

 
Jak citovat tento textDobrovolský, Ján. SWOT analýza čínských firem [online]. Glosy.info, 7.listopad 2012. [cit. 17.prosince 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/swot-analyza-cinskych-firem/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
SWOT.

Diskuse k tématu


Přidat komentář