Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
29.dubna 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Zásah proti akci CzechTek 2005 - Centrum strategických studií

Publikován 21.října 2005, text čítá cca 3450 slov. 4483 přečtení  |  27 reakcí

Jedním z hlavních vnitropolitických témat se v ČR v létě 2005 stal policejní zásah proti akci CzechTek, při němž bylo 30. července 2005 zraněno několik desítek lidí. Kritici zásahu jej označovali za neadekvátní a brutální. Bezpečnostní složky a jejich reprezentanti, zvláště pak ministr vnitra František Bublan, naopak hájili policejní postup (až na údajně ojedinělé násilné excesy) a dokonce hodlají zpřísnit legislativu v oblasti pořádání podobných akcí, přičemž se odvolávají na zahraniční zkušenosti.

Co je to free-tekno?

Fenomén CzechTeku, který již několik let vyvolává mimořádnou mediální pozornost, je spjat s existencí tzv. free-tekno, někdy též hardtek subkultury (z hlediska určitých koncepcí spíše kontrakultury). Hudební kořeny techno (psáno rovněž tekno) hudby lze nalézt v osmdesátých letech, kdy se tímto směrem rychlého a strohého tanečního zvuku vydala část elektronické scény v USA a tento trend se brzy přenesl do Evropy. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let začali příznivci této hudby organizovat kromě běžných vystoupení v klubech (které byly označovány za zkomercializované) i ilegální festivaly v různých městských lokalitách (např. v opuštěných skladištích) a později také taneční párty ve volné přírodě (nejprve jako doplněk tradičních hudebních festivalů). Ty trvaly několik hodin či dní a označovaly se jako "raves" (kromě techna na nich vystupovali i interpreti acid house; někdy bývá za zvláštní styl označován i rave, přesné "rozškatulkování" této hudby je ovšem obtížné), později technoparties, teknivaly apod.

Velká část "technařů" začala umísťovat své soundsystémy na automobily (které byly zařízeny i jako karavany), což jim umožnilo značnou mobilitu v pořádání párty. V několika zemích (Velká Británie, Francie, Nizozemí, Itálie, Česká republika, Slovensko, USA, Kanada apod.) se vytvořila specifická komunita "free-technařů", pro niž se cestování mezi jednotlivými techno-akcemi anebo jejich pořádání stalo hlavní náplní života. Ideově částečně navázala na dědictví hippies (včetně tzv. hippie travellers, kteří žili kočovným životem) a punku. Uvnitř se projevovala egalitářskými tendencemi, navenek odmítáním konzumního stylu a masové kultury majoritní společnosti. Ve druhé polovině devadesátých let se částečně (nikoliv tedy celkově) provázala i s levicovým antiglobalizačním hnutím.

Jednotlivá konzistentnější seskupení soundsystémů a jejich příznivců si začala dávat i jména, kterými se identifikovala na scéně. Jedním z prvních široce známých byl DIY Sound System (DIY je zkratka pro Do It Yourself, což je v některých subkulturách označení pro nezávislou a soběstačnou činnost motivovanou primárně uspokojením sebe sama a spřízněné komunity, nikoliv ziskem či snahou o širokou popularitu).

Stoupenci free-tekna se díky svému životnímu stylu ihned dostali do střetů se zákony a oficiálními úřady. Příčinami bylo hlavně nerespektování soukromého vlastnictví pozemků, na nichž svévolně a bez souhlasu majitelů pořádali párty, porušování hygienických norem (ať již nadměrným hlukem anebo zanecháváním výkalů a odpadků na místech pobytu) a prodej drog (zvláště lehkých; typickou drogou raveové scény se stala extáze). Ve Velké Británii a ve Francii byla proti stoupencům free-tekna dokonce přijata zvláštní legislativa (viz níže).

Je ovšem třeba mít na paměti, že pouze část technoparties je pořádána ilegálně jako "open-air" setkání. Existují i akce, jež probíhají v opuštěných továrnách či skladištích. Část technoparties se uskutečňuje také legálně - v uzavřených prostorách vyčleněných pro hudební činnost (kluby, haly) či "open-air" na místech, kde technaři získají ke své akci souhlas majitele (např. berlínská Love Parade probíhala na širokém prostranství centra města). Soundsystémy tvoří konečně i častý doplněk antiglobalizačních protestních streetparties, které mohou být legální i ilegální.

Technaři v ČR

Techno a jeho stoupenci získávali od poloviny devadesátých let silnou základnu rovněž v ČR. První impuls přineslo několik soundsystémů ze Západní Evropy, které zhruba v letech 1992-1993 dorazily na akce české alternativní hudební scény. Atmosféru raveparties a teknivalů prožilo i několik mladých Čechů, kteří pobývali ve Velké Británii či Francii. K popularizaci tohoto fenoménu v ČR částečně přispěl i alternativní časopis Vokno, který mu věnoval podstatnou část č. 23 z roku 1994.

Česká free-techno scéna se začala rozrůstat a podchytila určitou část mládeže. Na rozdíl od Západní Evropy se v ní objevuje více mladých lidí ze středostavovského prostředí, kteří techno nevyužívají k hlásání či realizaci širších ideových cílů (návaznost na pohanské ideály, hippies, ultralevicové ideologie), ale jde jim o bezprostřední "akci a zábavu". Velkých teknofestivalů se často zúčastňují i lidé, kteří v každodenním životě nejsou příslušníky dané subkultury. Jen určitá část lidí je úzce provázána s ultralevicí (což se projevuje mj. účastí soundsystémů na antiglobalizačních akcích a podporou v ultralevicových materiálech). Dílčí krajně levicový charakter akcí v ČR posilují rovněž stoupenci různých směrů komunismu a anarchismu z ciziny. Někteří účastníci akcí free-techno jsou i prostí "asociální rebelové" (přitahuje je protestní a provokativní image dění spjatého s free-techno kontrakulturou).

Symbolem českého free-techna a jeho provázání s globální scénou se stala každoroční akce CzechTek, která postupně získala celosvětovou proslulost a v kontextu pokračující represe proti free-technařům v západoevropských zemích se v prvních letech nového tisíciletí stala hlavní ilegální technoparty v Evropě. První tři ročníky se v letech 1994, 1995 a 1996 uskutečnily v Hostomicích, v letech 1997 a 1998 se konaly ve Staré Huti, v roce 1999 v Ralsku-Hradčanech, v roce 2000 v Lipnici, v roce 2001 v Doksech, v roce 2002 v Andělce, v roce 2003 v Ledkově u Kopidlna, v roce 2004 v Boněnově na Tachovsku a v roce 2005 v Mlýnci na Tachovsku.

Od roku 1999 začaly být akce CzechTek stále výrazněji medializovány a narůstaly problémy s nespokojeností obyvatel v místech, kde se akce pořádala. Medializace a narůstající rozsah akcí přispěly i ke zvyšujícímu se zájmu Policie ČR o teknivaly. V roce 2004 byla akce po bouřlivé kritice policie za předchozí nečinnost v jejím závěru rozehnána. Již tento případ měl značnou odezvu ve sdělovacích prostředcích a přinesl i zvýšený politický zájem. Vrcholem medializace a politizace tekno-dění se stal rok 2005.

Zásah proti CzechTeku v roce 2005

V letošním roce chtěla policie od počátku akci razantním a masivním nasazením znemožnit, a tím odradit pořadatele CzechTeku od jeho dalšího pořádání. Došlo však k tomu, že pořadatelé CzechTeku s ohledem na zásah v roce 2004 opustili výhradně ilegální rozměr párty a pronajali si na akci prostřednictvím pronajímatele Václava Šrouba pozemek patřící Constantinu Pleskimu. To policii překvapilo, takže proti akci po určitou dobu postupovala tak, jako by byla zcela ilegální. Dne 29. července 2005 zablokovala příjezd k pronajatému pozemku a způsobila dopravní zácpu (k níž zpočátku přispěla i porucha jednoho automobilu technařů). Díky této blokádě se údajně nemohly dostat na pozemek vyměřovači (kteří by určili hranice pozemku) a toalety.

Majitele pozemku Constantina Pleskiho odvezla policie k výslechu a vypustila nepravdivou informaci, že od smlouvy odstoupil. Účastníci technoparty se na pronajatý pozemek dostávali přes okolní lesy a louky. Část soundsystémů rozestavěli i v prostorech, které již pronajímateli nepatřily. Majitelé těchto pozemků podali proti účastníkům akce trestní oznámení pro poškozování cizí věci. Policie se rozhodla akci zastavit a rozehnat. K razantnímu zásahu vyzval i předseda vlády Paroubek. Zásah policisté odůvodnili názorem soudního znalce z 30. července, který v odborném vyjádření uvedl, že pokud bude technoparty pokračovat, způsobí na pozemcích majitelů okolních pozemků škodu vyšší než 5 000 Kč. Později ministerstvo vnitra argumentovalo i nutností zásahu s ohledem na narušování veřejného pořádku a na rušení nočního klidu.

V sobotu 30. července 2005 krátce po třinácté hodině začal po předchozím varování policejní zásah proti účastníkům CzechTeku (na příjezdových komunikacích, na pronajatém pozemku i na pozemcích okolních). Jádro policistů tvořila zásahová jednotka Západočeského kraje, posily však přijely i z jednotek z jiných krajů. Většina účastníků CzechTeku byla přesvědčena, že policie je vytlačí pouze z okolních pozemků na pronajaté prostory. Proto se soustředili na Pleskiho pozemku. Když začal zásah, většina lidí louky opustila, část však hodlala na pronajatém místě zůstat. Z něj byla nakonec vyhnána.

Policie použila při akci fyzické donucovací prostředky, vodní děla i slzný plyn. Záznamy pořízené účastníky CzechTeku odhalily i zbytečné a neadekvátní násilí (např. kopání a mlácení obuškem do ležícího člověka). V rámci pacifikace jednoho z účastníků vyhrožoval jeden policista i střelnou zbraní. Někteří účastníci CzechTeku se proti zásahu násilně bránili (potyčky s policisty, házení různých předmětů, poškozování policejních automobilů apod.). Došlo k řadě zranění na obou stranách.

Protesty proti zásahu

Zásah vyvolal mimořádně bouřlivou reakci. Poškození účastníci byli přesvědčeni, že se jim stala křivda a začali spontánně organizovat protestní akce. Demonstracemi proti objektům českých zastupitelských úřadů je podpořili i stoupenci free-tekna v zahraničí (mj. v Helsinkách, v Dublinu, v Paříži i v Berlíně). V ČR se protesty odehrávaly především v Praze, konaly se ale i na řadě dalších míst republiky. Při kampani proti policii byl využit i internet, přičemž hlavním centrem protestů se stala stránka na adrese http://www.policejnistat.cz.

Požadavky protestujících směřovaly především k tomu, aby policie sdělila, proč se pronajímatel louky a jeho hosté nemohli dostat na pozemek, přestože se prokázali notářsky ověřenou smlouvou, a dále aby policie sdělila, kdo a na základě jakého paragrafu zákona o policii se rozhodl brutálně vytlačit lidi z pozemků, na kterých se legálně nacházeli a které byly řádně pronajaty. Požadováno bylo ustavení parlamentní vyšetřovací komise za účasti veřejných osobností, která zaručí nezávislé prozkoumání útoku policie na účastníky technoparty CzechTek 2005. Vůči vládě ČR směřoval požadavek, aby co nejdříve vyjádřila jednoznačný postoj k oprávněnosti, legálnosti a průběhu policejního útoku. Na demonstracích řada účastníků žádala i odstoupení ministra vnitra Františka Bublana a předsedy vlády Jiřího Paroubka.

Protesty se v srpnu 2005 staly módní záležitostí části mládeže. Participovat na nich se pokoušely i různé organizace, především část krajní levice (mj. Komunistický svaz mládeže či trockistické Revo) a tzv. "humanrightisti". Za demonstranty se postavila i řada známých osobností "kulturní fronty" (mj. Michael Kocáb). Zprostředkovatelskou roli mezi vládou a protestujícími se pokusil v mediálně sledované aféře sehrát i exprezident Václav Havel, jeho angažmá se ovšem nesetkalo s přílišným úspěchem.

Názory na zásah rozdělily i českou společnost a politickou scénu. Pro některé politické strany (především Stranu zelených a ODS) se stal CzechTek v podstatě dominantním politickým tématem měsíce. Pro Stranu zelených představuje velká část protestujících potenciální zdroj voličů. ODS (jejíž úsilí o vyšetření zásahu Strana zelených kritizovala jako účelovou snahu o získání politických bodů) se zaměřila prostřednictvím svého stínového ministra vnitra Ivana Langera především na kritiku neadekvátnosti zásahu vzhledem ke způsobeným škodám (Langer přitom nesouhlasil ani se způsobováním škod ze strany účastníků) a na nesouhlas s tím, že policie bránila ve vstupu na pronajatý pozemek (a ne na cizí pozemky) a zasáhla proti lidem zdržujícím se na řádně pronajatém pozemku.

Podporovatelé zásahu

CzechTek se stal první vážnou chybou předsedy vlády Paroubka ve funkci, protože ještě před akcí vyzval k tvrdému zásahu. Následně musel hájit policejní postup a jeho argumentační pozici ztěžovaly faktické chyby bezpečnostních složek při akci i existující obrazové záznamy policejní brutality. Neschopnost jasně vysvětlit právní odůvodnění zásahu provázela i vyjádření ministra vnitra Bublana a jeho podřízených.

Přesto zastánci zásahu tvořili nezanedbatelnou část společnosti. Vznikly i internetové projekty podporovatelů zásahu, např. http://www.anticzechtek.cz. Pro odůvodnění podpory policie se v "lidových diskusích" zpravidla využívaly argumenty směřující obecně z "maloměšťáckých pozic" proti životnímu stylu technařů. Zjednodušeně je lze shrnout zhruba do vyjádření, že technaři "dělají bordel", fetují, zabírají cizí majetek apod., a proto je třeba s nimi "zatočit".

Ministr vnitra Bublan se rozhodl atmosféru po technopárty využít i pro zpřísnění legislativy. Navrhl zákon o podmínkách konání některých shromáždění, který by upravoval podmínky konání shromáždění nejméně 500 osob po dobu nejméně 24 hodin, při nichž může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům, zejména hlukem, prachem, světlem a vibracemi. Podle zákona by měl svolavatel oznamovat takovouto akci obci, na jejímž katastru se koná (i když jde o akci na soukromém pozemku). Pokud nesplní požadované náležitosti, obec shromáždění zakáže. Podmínky pro uskutečnění akce jsou přitom stanoveny velmi tvrdě.

Úprava a praxe v zahraničí

Ministerstvo vnitra se při návrhu zřetelně inspirovalo britským The Criminal Justice and Public Order Act, který byl přijat v roce 1994 v reakci na narůstající rozsah ilegálních raveparties ve Velké Británii. Podle tohoto zákona jsou zakázány akce, při nichž je shromážděno více než 100 osob a při kterých hraje v noci na volném prostranství zesilovaná hudba, která ruší místní lidi. Zákon obsahuje také ustanovení o předpokladech pro policejní zásah a sankce proti účastníkům "raves".

Přijetí britského zákona je ovšem třeba vnímat i z hlediska tamního právního systému, který stojí na soudcovských výkladech, což nutí legislativu k přijímání hodně specializovaných norem. V jiných evropských zemích nejsou přijaty speciální zákony proti technoparties, snad s výjimkou Francie, kde existují speciální normy včleněné do zákonů se širším záběrem (jsou zde stanoveny přísné podmínky pro konání akce a relativně velké pravomoci policie pro odůvodnění zásahu a pro sankce vůči účastníkům parties). Normami tohoto zákona byly odůvodněny i některé velké zásahy, především rozehnání akce v bretaňském Le Faouët v červenci 2003. Došlo zde k ostrým střetům s policií, která použila i slzný plyn. Přes dvacet technařů bylo zraněno.

I státy, ve kterých neexistuje speciální právní úprava technoparties, mají k dispozici právní prostředky, jak ilegálním akcím zamezit (resp. jak pořádané akce "ilegalizovat"). Jedná se především o normy na ochranu majetku a zdraví a šíře zaměřené normy správního práva. V praxi došlo k řadě masivních policejních zásahů, v loňském roce proti akcím SlovTek 04 či SouthTek 04 v Německu. Ilegální technoparties i ostré zásahy proti technařům jsou známy i ze zámoří, např. 20. srpna 2005 rozehnaly bezpečnostní síly v Utahu v USA party Rave Versus II., jejíž organizátor přitom k akci údajně měl povolení (policie mu jej však podle jeho vyjádření sebrala a zničila poté, co se jím prokázal). Účastníci této party si na internetu stěžovali na brutální policejní násilí a na jejich podporu demonstrovala v Berlíně i německá organizace Fuckparade, která se angažovala i v akcích na podporu CzechTeku.

Závěr

Příprava policejní akce proti CzechTeku vycházela z premisy, že se bude jednat o ilegální párty. Ve chvíli, kdy existovala smlouva o pronájmu pozemku, nedošlo k odpovídající reakci bezpečnostních složek, které postupovaly podle předem vytčeného "razantního plánu". Když už k zásahu mělo dojít, bylo vhodnější počkat na neděli, kdy se většina účastníků chystala odjet domů. Zásah vyvolal ostrý nesouhlas řady lidí a protesty se staly politickou záležitostí. Obhajoba zásahu se soustředila na kritiku obecných negativ spjatých s techno-scénou, které ovšem právě na CzechTeku 05 nebyly příliš patrné (drogy, nepořádek, nadměrný hluk). Snaha o přijetí zvláštního zákona, deklarovaná ministrem Bublanem, není adekvátní reakcí na nebezpečnost techno-parties, jejichž ilegální rozměr je možné sankcionovat i podle stávajícího práva. Vnesení zbytečného zákona do již tak dost zahuštěného a nesrozumitelného českého právního systému by bylo jedním z dalších negativ, kterým by se "Bublanova éra" na vnitru zapsala do historie.

 
Centrum strategických studií - O autorovi Centrum strategických studií se zabývá výzkumem, analýzou a šířením informací a odbornou debatou v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení konfliktů s ohledem na Českou republiku a její postavení v Evropě a ve světě.

Internetové stránky:
www.strat.cz
Jak citovat tento textstudií, Centrum strategických. Zásah proti akci CzechTek 2005 [online]. Glosy.info, 21.říjen 2005. [cit. 29.dubna 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/zasah-proti-akci-czechtek-2005/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
rave. techno. CzechTek 2005. Bublan František. policie.

Diskuse k tématu

Číst celou diskusi
bufalo jožo (16.5.2007 23:05:42)
Milan Dian: hezkyyy
V. (20.6.2006 13:23:40)
Johny: Nevzdělanec radí? Co to je za nesmysly: tento zákon, tak jak ho podáváte, vypadá jako z dob doufám již dávno minulých, jako aparátčický blábol totalitní justice. Přímo ta formulace 'Jsi ze zákona ... výzvy policisty, abys opustil "určený" prostor'. Prosím Vás vysvětlete mi, co je to "určený" prostor? to vypadá jako by ho někdo k něčemu určil. Například takové letiště je určeným prostorem. Já bych zvolil i pro leřiště samozřejmě jiný výraz, například určité místo, či místo určené k tomu být letištěm, aspň bych do toho zapojil trochu poetiky. Tolik k vaší interpretaci zákona. A teď by mě zajímalo jaký zákon máte na mysli a co takhle ústava, říká Vám to něco? Například v ústavě je zanesen článek o veřejném shromažďování, které je garantováno všem bez rozdílu. Pak máme zákon o Policii. Tam je zase napsáno, že policista Vám musí sdělit důvod proč Vás chce legitimovat a pokud děláte něco protizákonného tak vám v tom msí zabránit. A nechtějte abych Vám ten zákon musel citovat.

Takže pokud tu budete předkládat stbácké intterpretace zákonů - mimochodem nejste nějaký bývalý agent? - ujistěte se že alespoň rámcově by měly kopírovat stávající normu, jinak Vás nikdo nebude poslouchat
Martin Schlemmer Pošta (16.6.2006 22:18:15)
Johny: A já myslel, že z té hlouposti s "molotovy, sekerami a baseballovými pálkami" jsme už vyrostli.
To Jary
Johny (16.6.2006 22:16:36)
Milý Jary, ty nemáš co diskutovat. Seznam se se zákonem. Jsi ze zákona povinnen uposlechnout výzvy policisty, abys opustil určený prostor. Chceš-li diskutovat, musíš počítat s tím, že chytneš pár pohlavků. Když se něco semele, není čas přemýšlet, jestli jsi nevinný pozorovatel, nebo ozbrojený "technař".
Zajímavá otázka do diskuse - kde vzali "mírumilovní technaři" molotovy, sekery, baseballové pálky? To je techno? To je standardní výbava na techoparty? No, to zírám...

Přidat komentář