Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
27.června 2017
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Země, která si poradila s nezaměstnaností? - Ján Dobrovolský

Publikován 6.června 2012, text čítá cca 2525 slov. 0 přečtení  |  Přidejte komentář

Oficiálně udávaná nezaměstnanost v Číně 4.1% za rok 2011 prudce kontrastuje se situací vyspělých západních zemí, kde se její míra pohybovala na dvojnásobných hodnotách. Z tohoto pohledu bychom měli vysoce hodnotit čínskou politiku zaměstnanosti, které se tak podařilo obstát v mezinárodním srovnání a umístit se na prvním místě mezi velkými ekonomikami. Ne nadarmo se však, v důsledku od mezinárodní praxe odlišnému způsobu odhadu čínské nezaměstnanosti, už léta vedou mezi odbornou veřejností debaty o její skutečné výši.

(1) Definice oficiální nezaměstnanosti a její výše
Míru nezaměstnanosti Národní statistický úřad ČLR definuje jako: počet nezaměstnaných s trvalým bydlištěm ve městě / (pracující s trvalým bydlištěm ve městě + počet nezaměstnaných s trvalým bydlištěm ve městě) x 100%.(1)
Co se týče její úrovně, vyrostla z 3.1% v roce 2000 za deset let na 4.1% znamenající růst absolutního počtu nezaměstnaných o vice než tři milióny.(2)

(2) Otazníky nad skutečnou výší městské nezaměstnanosti
Jak je tedy vidět, jedná se o exkluzivně městskou nezaměstnanost s tím, že jsou z ní vyloučeni migrační dělníci a všechny osoby bez trvalého bydliště v urbánních sídlech. V praxi se tak bavíme o tom, že výpočet nezaměstnanosti se děje z pouhých 220 miliónu pracujících, což představuje 31% čínského pracujícího obyvatelstva.(3)
Druhý rozpor pak pramení z přesné definice počtu nezaměstnaných. Registrovaní nezaměstnaní neboli denji shiye jsou osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti bez jakékoli vazby na předchozího zaměstnavatele. Vedle nich však existují i kategorie propuštěných (xiagang). Ačkoli se v reálu jedná o nezaměstnané, nejsou jako takoví oficiálně registrováni. Důvodem k tomu je, že na rozdíl od první skupiny stále zůstávají ve svazku se svým bývalým podnikem, který jim vyplácí určitou dávku. Jedná se tak o nezaměstnané se specifickým statusem trvajícím jeden až dva roky, po jehož uplynutí se mohou stát registrovanými nezaměstnanými, pokud nenajdou novou práci.(4)
Nestandartní definice výpočtu nezaměstnanosti pak zavdává k debatám o její skutečné výši. Pochybnosti o pouhých 9 miliónech lidí bez práce ve městech jsou umocněny i problémy čínského pracovního trhu.
Jedním z hlavních zdrojů obtíží je neustálý růst ekonomicky aktivního obyvatelstva. Ačkoli v první dekádě nového století pozorujeme zpomalení jeho meziroční míry růstu na polovinu (z 1.2% v 90. letech na 0.64%), stále jsme svědky toho, že se čínské aktivní obyvatelstvo ročně rozrůstá v průměru o pět miliónů lidí. Tento problém je dále zesílen zhoršující se elasticitou tvorby nových pracovních míst ve vztahu k hospodářskému růstu. Jestliže v 80. letech přineslo jedno procento růstu HDP 0.32% nových pracovních míst (5), od 90. letech až do dneška je to méně než 0.15%.(6)
V kombinaci s technologickým pokrokem snižujícím poptávku po tovární pracovní síle, zahraniční konkurencí plynoucí ze vstupu do Světové hospodářské organizace či problémy spojené s razantně rostoucím počtem vysokoškoláků, pro které ekonomika není schopna najít dostatek adekvátních pracovních příležitostí,(7) tak existuje hodně otázek o skutečné míře čínské urbánní nezaměstnanosti.

(3) Neoficiální odhady
Na úvod je třeba říci, že neoficiální odhady skutečné nezaměstnanosti se týkají pouze obyvatelstva s trvalým bydlištěm ve městě. Nezahrnují tak podobně jako oficiální statistiky migrační dělníky. Rozdíl mezi oficiální a neoficiální mírou pak pramení ze započítání propuštěných pracovníků ze státních podniků – xiagang mezi nezaměstnané.
Státní podniky představovaly až do poloviny 90. let hlavního zaměstnavatele v urbánní Číně. Jako takové pak byly zároveň zodpovědné za sociální zabezpečení svých zaměstnanců. V důsledku tohoto břímě a neefektivnosti organizace práce jich pak v polovině 90. let bylo podle odhadů 50% ztrátových.(8) Vzhledem k plánovanému vstupu do Světové hospodářské organizace proto centrální vláda povolila v zájmu posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti odbourání tohoto systému a spolu s ním zároveň došlo k masovému propouštění. Za pouhých deset let došlo k zeštíhlení jejich zaměstnaneckého stavu o 48 milionů a poklesu jejich podílu na městské zaměstnanosti o 34%.
Ne všichni z nově propuštěných pak našli okamžitě práci v soukromé sféře. Oficiálně udávaný počet xiagang tomu napovídá, když především mezi léty 1998 – 2001 jejich počet kulminoval mezi pěti až šesti milióny.
Avšak i zde jsou oficiální statistiky podrobeny značné kritice veřejnosti. Pochybnosti panují jak o jejich skutečné výši, tak celkové transparentnosti dat.
V otázce skutečného počtu je třeba zmínit následující nekonzistentnost. Například k prosinci 1998 národní statistický úřad uvádí, že 5.95 miliónů propuštěných zaměstnanců státních podniků zůstává bez práce. Ve stejném roce se však celkový počet státních zaměstnanců snížil o 19 miliónů, aniž by došlo k recipročnímu nárůstu počtu zaměstnaných v soukromé sféře. Otázka tak je, co se stalo se zbývajícími třinácti milióny zaměstnanců, u kterých se dá předpokládat, že ne všichni našli nové zaměstnání.(9)
Druhou nekonzistentnost v datech pak představuje ukončení evidování xiagang ve statistických ročenkách po roce 2005. Na jedné straně k tomu přispělo ukončení restrukturalizace státních podniků, když se počet jejich zaměstnanců ustálil na 65 miliónech, na druhou stranu se zároveň jednalo o palčivý sociální problém, který bylo jednodušší ignorovat, než se jím zabývat. Jak k problému píše Anne Rulliat: “postupně došlo k situaci, kdy se přestalo rozlišovat na několik kategorií nezaměstnaných (nezaměstnaní a propuštění pozn. autora) a xiagang tak vymizeli z oficiálních projevů a statistik“.(10)
Tyto nekonzistentnosti pak vedou čínské autory k odhadu skutečného počtu nezaměstnaných za rok 2010 kolem 20 milionů lidí (devět miliónů registrovaných nezaměstnaných, zbytek jsou pak propuštění či nezaměstnaní studenti) odpovídající nezaměstnanosti 8-9%. (11)

(4) Migrační dělníci
Ani zařazením kategorie xiagang do celkového počtu nezaměstnaných však není problém čínské urbánní nezaměstnanosti vyřešen. Vedle zaměstnanců s trvalým bydlištěm ve městech zde totiž dále máme migrační dělníky, kteří nejsou do úvah o míře nezaměstnanosti zahrnuti vzhledem ke svému venkovskému původu. Pro jejich celkový počet 252 miliónů dislokovaných v urbánních sídlech a podílu na pracovní síle v průmyslu a službách 58% resp. 52%, se však jedná o zásadní složku čínské pracovní síly. (12)
Pro jejich venkovský původ je tato skupina dlouhodobě opomíjena v oficiálních statistikách pro výpočet nezaměstnanosti, což nejlépe dokládá Kong Zhen Huan, když uvádí, že až do konce 90. let pojem nezaměstnaný rolník neboli shiye nongmin v čínském vokabuláři vůbec neexistoval.(13)
Z nesčetných výzkumů pak vyplývá, že migrační dělníci jsou vystaveni časté nezaměstnanosti v důsledku poklesu externí poptávky po roce 2008. Tato nepříznivá situace se pak podepsala na tom, že více než polovina migrantů zažila v minulosti krátkodobou nezaměstnanost (14) trvající většinou dva až pět měsíců. (15)
Vzhledem k trvalému opomíjení migrantů neexistují oficiální statistiky udávající jejich celkovou nezaměstnanosti ke konci roku. I zde se tak musíme spolehnout pouze na neoficiální odhady, jako byla například šoková nezaměstnanost více než 20 miliónů migrantů z konce roku 2008 s následným snížením na polovinu v roce 2009.(16)
S přihlédnutím k těmto odhadům by se míra celkové urbánní nezaměstnanosti snížila. Díky migrantům se totiž báze pro výpočet zvětšuje z 220 na 470 miliónů, což by za rok 2010 odpovídalo hodnotám kolem 6-7%.(17)

(5) Malá zaměstnanost na venkově
Pohledem na situaci migračních dělníků situace zdaleka nekončí. Vedle nich zde totiž máme ryze venkovské obyvatelstvo. Jestliže o nezaměstnanosti migrantů neexistují oficiální data, v případě vesnického obyvatelstva žijícího na vesnici jsme v podobné situaci. Na rozdíl od migrantů ve městech však v případě rolníků nemluvíme o nezaměstnanosti, ale malé zaměstnanosti (underemployment).
Důvodem pro ni je omezená rozloha orné půdy čítající v roce 2011 160 milionů hektarů. Za předpokladu, že čínský rolník potřebuje minimálně 1.3 ha půdy, aby hospodářsky přežil(18), vychází, že čínské zemědělství může nabídnout práci jen cirka 125 miliónům rolníků, z čehož plyne, že na čínské vesnici stále existuje zhruba 150 miliónů přebytečných pracovních sil.(19)

(6) Jak velká je tedy celková čínská nezaměstnanost?
Pokud bychom tedy měli shrnout čínskou nezaměstnanost za rok 2010, její míra by vypadala asi následovně:
Nezaměstnanost městského obyvatelstva bez migračních dělníků čítá kolem 20 milionů, odpovídající nezaměstnanosti 8-9%. V případě započítání zhruba deseti miliónů migračních dělníků by se celková míra městské nezaměstnanosti snížila přibližně na 6-7%. Při zahrnutí malé zaměstnanosti na venkově (underemployment), bychom pak dostali na celostátní úrovni zhruba dvacetiprocentní nezaměstnanost.(20)

Odkazy:

(1) Národní statistický úřad ČLR 2012
(2) Národní statistický úřad ČLR 2012
(3) Národní statistický úřad ČLR 2012
(4) Peng Ren Zhe, str. 127
(5) Yan Li Dong, str. 33
(6) Nie Jin, str. 67-68
(7) Yan Li Dong, str. 32-33
(8) Meng Xin, str. 42
(9) Možným vysvětlením může být jejich vyšší věk a tedy vyškrtnutí z evidence aktivního obyvatelstva (16-50 let pro muže, 16-45 let pro ženy) čímž se z propuštěných stali lidé v důchodovém věku poz. autora
(10) Rulliat Anne, str. 11
(11) Zhang Hong Ying, str. 4, Yan Li Dong str. 33, Podobně tak odhady čínské urbánní nezaměstnanosti mezi léty 2000 – 2007 mluví o rozmezí 8-10% viz. Zhang Ming str. 5, Zhang Dong Wei str. 47
(12) Han Er Wei,Zhu Xiao Ling, str. 54
(13) Kong Zhen Huan, str. 45
(14) Han Wei, Xu Lei, Mu Huai Zhong, Zhu Xiao Ling, str. 38
(15) He Xin Rong, Hui Tian Cheng, str. 121
(16) Wu Qiang, str. 34
(17) Guo Wen Lin,str.53
(18) Kong Zhen Huan, str. 45
(19) Nie Jin mluví o 200 miliónech, str. 68
(20) Zhang Dong Wei, str. 51, Peng Ren Zhe, str. 127

Použitá literatura:
Guo Wen Lin (2011):"Wei nongmingong jiangou shiye baoxian", in Zhongguojiuye n° 5
Guo Wen Jing, Wan Mao (2011): “Shixi woguo xianxing chengshi nongmingong shiye baoxian zhengce jiqi wanshan silu", in Gonghui luntan n° 11
Han Er Wei,Zhu Xiao Ling(2011):"Nongmingong dui shiye baoxian de qianzai xuqiu yanjiu " in Hongguan Jingji n° 1
Han Wei, Xu Lei, Mu Huai Zhong, Zhu Xiao Ling(2010): "Nongmin shiye baoxian zhidu yanjiu", in Zhongguo ruan ke xue n° 8
He Xin Rong, Hui Tian Cheng(2010):"Lun woguo nongmingong shiye baoxian falv zhidu de jianli he wanshan" in Baoxian yanjiu n° 11
Kong Zhen Huan(2005): „Wo guo nongmin shiye wenti de chengyin ji duice fenxi", in Shanxi caizheng shuiwu zhuanke xuexiao xuebao n° 2
Liang Ai Ling(2008):"Zui digongzi dui nongmingong jiuye de yingxiang", in Jingji shenghuo n°10
Meng Xin (2001): "Zhongguo chengshi de shiye, xiaofei pinghua he yufangxing chuxu", in Haiwai xuezhe lun zhongguo, n° 6
Nie Jin (2011):"Zhongguo shiye wenti de genyuan tanjiu", in Keji jingji shichang n° 1
Peng Ren Zhe (2008): "Zhongguo shiye wenti xianzhuang ji duice", in Jingji yanjiu daokan n° 15
Rulliat Anne (2006): „Les politiques de lute contre le chômage à Shanghai depuis les années 2000,” in L e s E t u d e s d u C E R I N° 123
Wu Qiang (2010): “Jinrong weiji yu woguo chengshihua fazhan wenti,” in: Qingyuan zhiye jishu xuexiao xuebao, n°2
Yan Li Dong (2009):"Shiye yu jiuye wentide tansuo yu yanjiu," in Heilongjiang jinrong n°9
Zhang Dong Wei (2003):"Shiyelv dingyi de guoji bijiao ji zhongguo chengzhen shiyelv", in Shijie jingji n°5
Zhang Hong Ying (2011): “Wo guo dangqian de yeshi wenti yanjiu," in Jiamusi jiaoyu xueyuan xuebao n°4
Zhang Ming (2005):"Zhongguo shiye wenti yu caizheng zhengce yanjiu", in Zhongguo jiuye, n° 6

 
Jak citovat tento textDobrovolský, Ján. Země, která si poradila s nezaměstnaností? [online]. Glosy.info, 6.červen 2012. [cit. 26.června 2017].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/zeme-ktera-si-poradila-s-nezamestnanosti/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
čínská nezaměstnanost. nezaměstnanost v Číně. čínský pracovní trh. Čína. nezaměstnanost. migrační dělník. čínský rolník. čínští nezaměstnaní.

Diskuse k tématu


Přidat komentář